Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 12/2009

Představujeme novou CAS 30/9000/540 – S3LP, která je společným dílem Tatra, a.s., Kopřivnice a THT, s.r.o., Polička. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA odpovídáme, zda se teplovodní rozvody mohou stát zdrojem vzniku požáru. V části IZS je rozbor zásahu při zřícení objetu v Soukenické ulici v Praze, pod jehož sutinami zahynuli čtyři lidé. Dále informujeme o cvičení FOREST FIRES 2009 zaměřeném na zdolávání rozsáhlých lesních požárů konaném v září ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště v Doupovských horách. Zkušenosti z mezinárodního kurzu ochrany proti chemickým zbraním ve finském Kuopiu jsou jedním z témat bloku OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o mezinárodní konferenci Bezpečnost Evropské unie a České republiky v multipolárním světě na začátku druhé dekády 21. století a otiskujeme materiál k poskytování psychosociální pomoci při pandemii chřipky. V časopisu informujeme o prvním setkání prezidentů profesních komor požární ochrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny. 

Národní technická knihovna v Praze se 20. listopadu stala místem konání celodenní mezinárodní konference Bezpečnost Evropské unie a České republiky v multipolárním světě na začátku druhé dekády 21. století. V rámci švédského předsednictví Evropské unie akci uspořádaly Středisko bezpečnostní politiky Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd (CESES FSV) Univerzity Karlovy a Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR, Velvyslanectví Švédska v ČR a Friedrich-Ebert-Stiftung e.V. - zastoupení v ČR.


Účastníci konferenceZáštitu nad konferencí převzali velvyslankyně Švédska v ČR J. E. Catherine von Heidenstam, předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR František Bublan, místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, místopředseda výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu Evžen Tošenovský, generální ředitel HZS ČR genmjr. Miroslav Štěpán a starosta Městské části Prahy 6 Tomáš Chalupa. Jednání probíhalo ve třech tematických blocích zakončených vždy panelovou diskuzí na předem stanovené tematické okruhy. V úvodním vystoupení hovořil vedoucí Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK Miloš Balabán o postavení Evropské unie a jejích 27 států s odlišnými tradicemi, kulturami a ekonomikou v multipolárním světě. Připomněl studenou válku a rozpad bipolárního rozložení světa, vznik nových „experimentálních demokracií“ a zdůraznil vzrůstající silné pozice Číny, Indie, Brazílie a dalších států, které v posledních letech zaznamenaly hospodářský rozmach. Upozornil na nutnost přípravy na konflikty, k nimž bude docházet v důsledku ubývání strategických surovin, hledání energetických zdrojů, ale také migrace způsobené vlivem změny klimatu a celkovým zhoršením životní úrovně v některých zemích.


Výzvy, příležitosti a rizika
Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle analyzoval současnou situaci v Evropské unii po ratifikaci Lisabonské smlouvy v souvislosti s její platností od 1. prosince 2009. Konstatoval, že EU nyní potřebuje najít jednotný postoj k okolnímu světu na základě solidarity a spolupráce. Důležitý bude proces propojení diplomacie jednotlivých zemí, odstranění duplicity v některých činnostech a sjednocený postup v prosazování společných zájmů. Evropa žádá podporu Evropanů, aby mohla čelit budoucím hrozbám, ochránit občany svých států a zachovat udržitelný rozvoj. Cílem je názorová jednota, zejména v přístupu k externím partnerům. Silné je například politicky rehabilitované Rusko s obrovským bohatstvím nerostných surovin, ale také expandující Čína.


Princip jednomyslnosti musí dodržet i Česká republika, která během svého předsednictví v EU nebyla ve stěžejních otázkách ve shodě ani uvnitř státu.
„Je bezpodmínečně nutné, abychom byli srozumitelní ostatním zemím a pomohli posílit konkurenceschopnost EU na globální úrovni. Zlomový rok 2010 ukáže, jak obstojíme v uplatňování nových technologií, v ekonomických znalostech, v garanci nezávislosti v energetice, v připravenosti na projevy změny klimatu a vyrovnání se s jejich následky a ve spolupráci v oblasti bezpečnosti vůbec,“ řekl Štefan Füle.


Martin Potůček z CESES FSV UK projevil obavy o vytvoření strategické struktury pro rozhodování ČR v zahraniční politice a sjednocení vládní a opoziční vize rozvoje ČR. Například jen k aktualizované Strategii udržitelného rozvoje České republiky probíhá diskuze již dva roky (více na www.mzp.cz/sur). Zdůraznil potřebu výchovy a vzdělávání politiků, především v oblasti veřejné komunikace.


Evropa z pohledu Švédska
Evropská unie v multipolárním světě bude muset identifikovat rizika a hledat efektivní využití všech existujících nástrojů k odvracení hrozeb. O tom, co čeká EU v nejbližší době, informovala velvyslankyně von Heidenstam. Prosincová konference OSN v Kodani ke změně klimatu (7. až 18. prosince) bude řešit, jak zachránit přírodu, jak prosadit limity skleníkových plynů, jak šetřit pitnou vodou, ale také jak se vyrovnat s nebezpečím, které s sebou přináší migrace takzvaných klimatických uprchlíků. Lidé opouštějí rozšiřující se pouštní oblasti a hledají útočiště a kvalitnější způsob života v evropských zemích. Mohou přinést do Evropy nové nebezpečné choroby, přispět k rozdmýchávání nacionalismu a xenofobie i ke zvýšení zločinnosti a podpory organizovaného zločinu. Solidarita s imigrujícími končí tam, kde je nutný boj proti kriminalitě. Překračování hranic schengenského prostoru a azylovou politiku řeší Stockholmský program.


Evropa chce pokračovat ve svém rozšiřování o západní Balkán - Chorvatsko a Turecko, které by mohly být jakýmsi mostem k dalším zemím s rozdílnými světovými názory. Snaha je také pomoci intenzivnějšímu vyspívání okolních východních států, například Ukrajiny, Moldávie nebo Arménie.
 

Gunila Herolf z Institutu mezinárodního mírového výzkumu ve Stockholmu ve svém příspěvku vyzývala k větším investicím do vzdělávání a výzkumu. Také se zabývala změnami v mezinárodním obchodu, kde vznikají nové vztahy. Evropa by měla přistoupit ke spravedlivějšímu obchodu, odbourat protekcionismus a neomezovat některé země celními bariérami, neizolovat se a umožnit export svých produktů i dalším zemím. Zmínila se o umožnění studia mladým lidem z celého světa na evropských vysokých školách a prozíravé imigrační politice. Jednou z kladných stránek imigrace je příliv mladých lidí do zemí se stárnoucí populací.


Dopady globální finanční a ekonomické krize
Po tragedii 11. září 2001 v New Yorku nastalo uvědomění společné odpovědnosti, posílení obranných sil a začal strategický dialog USA a Evropy o bezpečnosti. Zdrojů na obranu nebylo dostatek, jak řekl plk. Charles H. Nelson z NATO. Dnes však z důvodů krize ekonomiky mnohé země uvažují o snížení výdajů na obranu. „USA potřebují přátele, spojence a partnery. A to i ty východní, mám na mysli asijské země,“ přiznal plk. Nelson. „Do amerických přístavů nyní připlouvají se zbožím i lodě takových zemí, které tam dříve vidět nebyly.“


Dluhopisy USA odkoupila Čína, která má nyní největší volný kapitál na světě. To také oslabilo americkou měnu a zbrzdilo vývoj ekonomiky. Dalšími příčinami byly nevhodná makroekonomická politika, jednostranná honba za ziskem, nízké rezervy a neschopnost ochránit investiční prostředí pro svobodný obchod.


J. E. Youzhen Huo, velvyslankyně ČLR v ČR, ve své přednášce doporučila zemím postiženým krizí stimulovat růst ekonomiky odstraněním protekcionismu, včasnou a kvalifikovanou prognostikou, snižováním nezaměstnanosti, rozšiřováním domácí poptávky, podporou nově vznikajících podnikatelských subjektů, úsporou energetických zdrojů, vědeckotechnickou spoluprací, monitorováním negativních vlivů a podněcováním reformy mezinárodního finančního systému, v němž není rovnováha mezi spotřebou a distribucí světového bohatství, mezi silou operujícího trhu a kompetencemi trhu v globální úrovni. Konstatovala, že je nezbytné změnit dělbu práce, spotřební kulturu a způsob života v zemích G 20. Prostřednictvím OSN by takzvané vyspělé země měly podpořit rozvojové země, nevytlačovat je z jejich rozvojového prostoru a uplatňovat zelené technologie.


Čína se otevírá světu, vede multilaterální obchod a chce spolupracovat zejména v oblasti vědeckotechnické inovace. Zavázala se ke snižování emisí a v rámci svých možností k nevratné pomoci africkým zemím.


Energetická bezpečnost a boj o suroviny
Vynález elektrické energie a vědeckotechnická revoluce se začaly obracet proti lidskému společenství v podobě závislosti na elektrické energii, která přerostla do takových rozměrů, že důsledky ohrožují bezpečnost světa. Množství emisí, které produkují průmyslové země, již ovlivňuje klima, což přináší pro lidstvo mnohá rizika.


Spotřeba surovin závratně roste a některá ložiska jsou již zcela vytěžena. Proto vyvstala nutnost hledání nových zdrojů. Moderní technologie k jejich využívání budou vyžadovat také novou infrastrukturu zemí.


„Z Evropy byl vytěsněn těžební průmysl, aby nezatěžoval životní prostředí, ale z globálního hlediska nyní zatěžuje okolní svět, a to i zvýšenou dopravou, která je navíc neekonomická. Efektivnější by bylo využívání domácích zdrojů s nasazením vyspělejší techniky,“ řekl analytik nerostných surovin Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina a pokračoval: „Nyní je naším úkolem přesvědčit balkánské země, aby neudělaly stejnou chybu jako my, protože některá uzavřená ložiska půjdou jen velmi komplikovaně znovu otevřít.“


V roce 2008 se ceny surovin hluboko propadly, ale nyní opět vzrůstají, a to včetně neželezných kovů. Čína začala obchodovat také s Brazílií, Indií, Indonézií a dováží některé suroviny například z Austrálie a z Afriky. Vznikají tak nová surovinová spojenectví s diplomacií odlišnou od evropské a americké.


Mezinárodní sebevědomí vzrostlo Rusku, protože je v oblasti surovin soběstačné. Konflikt dopravy plynu přes nesolventní Ukrajinu způsobil evropským zemím problémy. Díky zásobám plynu v ČR nebyla naše země „plynovou krizí“ zasažena, naopak jsme poskytovali pomoc slovenským sousedům. Plynové potrubí však bude nutné přebudovat tak, aby bylo možné nastavit i opačný směr transportu.


Byly přehodnoceny způsoby masivního využívání biomasy, které je nákladné a především omezuje výrobu potravin. V závislosti na lokálních podmínkách se opět osvědčují větrné elektrárny, v pouštních oblastech Afriky vznikají sluneční koncentrační elektrárny a výroba solární energie se neustále zdokonaluje. „Každá země zvolí svůj takzvaný energetický mix a zdroje se propojí v energetické okruhy, jako například Středomořský energetický okruh nebo Baltský energetický okruh,“ vysvětlil evropskou integrační strategii ředitel Euroatom Supply Agency Christian Cleitinx, který se ve svém příspěvku soustředil na nezbytnost úspor ve spotřebě surovin a energie pro udržitelnost evropské energetiky.


Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová hovořila o návratu evropských států k čistší a bezpečnější jaderné energii, který ČR částečně promeškala. Nejméně 30 evropských jaderných bloků je ve výstavbě a dvojnásobek dalších se plánuje. S výstavbou třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně se však dosud nezačalo, přestože bezpečnostní parametry byly již mnohokrát zhodnoceny jako odpovídající veškerým požadavkům. Naši odborníci přenášejí zkušenosti do rozvojových zemí.


„Úspěch jaderného programu závisí na úrovni infrastruktury státu. Výzkum v této oblasti získal velkou podporu a obnovuje se také důvěra v jadernou energii. Je však nutná vysoká úroveň ochrany před zlovolným činem například teroristů,“ zdůraznila Dana Drábová.
 

Nové bezpečnostní hrozby
Aby byla Evropa bezpečným prostorem pro život, dostala se do popředí nutnost ochrany obyvatelstva, která převýšila důležitost vojenské obrany. Současnou evropskou populaci pronásleduje strach z terorismu a organizovaného zločinu, z nebezpečné nákazy,  živelních pohrom a průmyslových havárií, výpadků elektrické energie, poruch informačního systému atd. O bezpečnostní politice EU informoval ředitel Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Jozef Janošec. Uvedl, že základem je především preventivní příprava k zamezení ohrožení nebo zmírnění následků mimořádných situací a legislativa umožňující potřebná opatření. Společná ochrana, která využívá všech dostupných informací a posledních výstupů výzkumu, je nejúčinnější.
„Postavíme-li zeď kolem svého domu, ochráníme svůj majetek před zlodějem a tím učiníme defenzivní opatření. Když však zloděje zadržíme, podaří se nám proaktivní opatření, protože tak ochráníme i majetek ostatních, a to definitivně,“ objasnil názorně možnosti bezpečnostní strategie Tilman Brück z Německého institutu pro výzkum hospodářství. Zabýval se zejména postupy proti terorismu, který kalkuluje s lidskými emocemi a ochrana před ním je velmi nákladná.


Zdeněk Jiříček z Microsoft Corporation přednášel o kybernetické bezpečnosti a varoval před stále se vyvíjejícími zlovolnými trendy hackerů a společnostmi, které je najímají pro páchání trestných činů prostřednictvím internetu a především špatně zabezpečených počítačů. Nejpalčivější problém současnosti je zneužívání dětí po internetu. Uvedl evropskou adresu, kam je možné oznámit spamy a další podezřelé jevy - http://www.2centre.eu.
Jednou ze strategických surovin je ničím nenahraditelná voda. Pouze tři procenta veškeré vody na planetě tvoří voda sladká, které je nejvíce vázáno v ledovcích. V ČR máme k dispozici pouze množství, které spadne ve srážkách. Ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i. Mark Rieder nastínil dopady změny klimatu v hydrologii a doporučil zabývat se nejen ochranou před povodněmi, ale také před suchem. Abychom v zimním období zadrželi vodu pro letní měsíce, byly vytipovány oblasti, které se staly zvláštním chráněným územím pro eventuální výstavbu přehradních nádrží.
Konference proběhla v rámci řešení výzkumného záměru FSV UK a FF UK „Rozvoj české společnosti v Evropské unii: výzvy a rizika“, dílčího projektu CESES „Vize a strategie rozvoje české společnosti v EU“ a bezpečnostního výzkumu Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč „Predikce budoucích změn bezpečnostního prostředí jejich dopad na bezpečnostní politiku“.


Konference se dotkla celé řady aktuálních témat a otevřela nové otázky, na které budeme hledat optimální odpovědi. Špičkoví odborníci diskutovali o problematice v různých oblastech naší bezpečnosti, která nabývá v současnosti stále většího významu.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto František ŠPAČEK
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook