Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 6/2011

Části POŽÁRNÍ OCHRANA dominuje zpravodajství z průběhu letošních veletrhů PYROS/ISET a IDET. Dále přinášíme analýzu zásahu na požár skladovací haly stavebních materiálů ve Zlíně. Druhým článkem uzavíráme problematiku požární bezpečnosti fotovoltaických systémů. V bloku IZS seznamujeme se závěry konference Pyromeeting 2011. Další díl seriálu o výchově záchranných psů je věnován výcviku psů pro vyhledávání osob na ploše. V části OCHRANA OBYVATELSTVA informujeme o dostupnosti antidot k léčbě intoxikací a přinášíme studii cvičení Temná zima. Strategie obnovy území po loňských povodních ve Zlínském kraji a zpravodajství z konference „Jaká bezpečnost pro Evropu v měnícím se světě?“ jsou náplní části časopisu zaměřené na KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále najdete například výsledky soutěže Hasič roku 2010 nebo ohlédnutí za výstavou FIRECO 2011. Součástí je také PŘÍLOHA se seznamem osobností, které převzaly medaile a plakety HZS ČR udělené u příležitosti státního svátku Dne vítězství.  

Usnesením Bezpečnostní rady státu č. 135 ze dne 28. března 2006 byl schválen Harmonogram realizace opatření okamžitého zvýšení připravenosti zdravotnických zařízení na hromadné urgentní příjmy postižených osob při mimořádných událostech velkého rozsahu, který v bodě 3 ukládá Ministerstvu zdravotnictví: „Zajistit nepřetržitou dostupnost informací z celostátní databáze o účincích toxických látek na zdraví a životy obyvatel, způsobech léčby postižených a dostupnosti antidot“. Na základě stanoveného úkolu Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo ucelený systém dostupnosti antidot a informací jak v měřítku ČR, tak i v měřítku mezinárodním.

Dostupnost antidot

Pro kauzální léčbu intoxikací je využívána relativně malá řada antidot s vymezeným spektrem indikací. V rámci této skupiny léčiv existuje celá řada antidot, která nejsou běžně dostupná v lékárenské síti. Důvodem je například jejich neregistrace v ČR podle zákona o léčivech nebo je jejich dostupnost omezena z důvodu minimální potřeby, pouze kampaňovité výroby úzkým okruhem výrobců a vysoké nákupní ceny. Doba použitelnosti antidot stanovená výrobci se obvykle pohybuje v rozmezí přibližně jednoho roku až šesti let. Z důvodu vysoké ceny, relativně krátké doby použitelnosti a současně sporadického využití při léčbě intoxikací v ČR je každoročně pořizována z finančního příspěvku Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZ“) zásoba specifických antidot pro léčbu takto ojedinělých intoxikací. Příkladem může být botulinový anatoxin, kdy cena jednoho balení přesahuje 60 tisíc korun a četnost intoxikace v dlouhodobém průměru v ČR je 0-1-2 případy ročně. Ve světle této skutečnosti by bylo neefektivní zajišťovat na náklady jednotlivých zdravotnických zařízení zásobu takto specifického antidota v každém kraji nebo ve více zdravotnických zařízeních.

Rozsah vybavení antidoty pro případy poskytování neodkladné zdravotní péče v běžných podmínkách lze nalézt skoro u kaž­dého státu formou doporučení národního toxikologického centra. Hlavním faktorem, z hlediska dostupnosti antidot pro jejich efektivní využití, je časová dostupnost a použití v tzv. terapeutickém okně.

Antidota pořízená z dotace MZ, jsou centrálně uložena v Toxikologickém informačním středisku u Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (dále jen „TIS“) a ve Fakultní nemocnici Olomouc. Antidota jsou dostupná kterémukoliv zdravotnickému zařízení v ČR, které o ně požádá. Aktuální seznam takto dostupných centrálně uložených antidot je umístěn na webovém portálu TIS (www.tis-cz.cz). Současně byla v roce 2010 z dotace MZ pořízena minimální zásoba antidota Cyanokit pro otravu kyanidy a kouřovými plyny do všech fakultních nemocnic v ČR.

V roce 2010 byla MZ připravena metodika sjednocující postup zdravotnických zařízení při využívání antidot z centrální zásoby uložené u TIS i k obnově této zásoby a refundaci využitých antidot při léčbě. Úhrada antidot použitých při poskytování zdravotní péče je z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Informace o postupu zdravotnických zařízení byla umístěna na webových stránkách TIS http://www.tis-cz.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=26&Itemid=63 a webových stránkách MZ http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/informace-pro-zdravotnicka-zarizeni-o-zajisteni-dostupnosti-antidot-jejich-nakupu-a-obmene_4390_3.html.

V návaznosti na tento sjednocující postup pro získávání antidot vydala Česká společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof v roce 2010 ve spolupráci s TIS a MZ doporučený rozsah antidot vzhledem k typu poskytovatele neodkladné zdravotní péče, který je umístěn na jejím webovém portálu (www.urgmed.cz, www.urgmed.cz/ostatni/2010_antidota.pdf).
 

Dostupnost informací

Těžištěm činnosti TIS u VFN v Praze je expertní a poradenská činnost v oblasti chemických látek nebo přípravků chemického charakteru, biologických toxinů z živočichů, toxických látek rostlinného původu nebo farmaceutických přípravků. Poradenství se netýká pouze laické veřejnosti, ale i zdravotnických zařízení poskytujících péči intoxikovaným osobám a dalších odborných a vědeckých institucí. TIS poskytuje informace nepřetržitě na telefonních číslech +420 224 919 293 a +420 224 915 402 a je možné využít i webových stránek www.tis-cz.cz a e-mailové adresy tis@tis.cz.
V návaznosti na všechny výše uvedené aktivity připravilo TIS ke zpřístupnění pro vybraná zdravotnická zařízení poskytující neodkladnou zdravotní péči specifickou databázi chemických a biologických látek s ohledem na jejich toxikologické vlastnosti, včetně doporučení terapie těmito látkami intoxikované pacienty. Databáze se toho času připravuje ke spuštění. Zdravotnická zařízení, která budou mít přístup do databáze, určovaly na svém území jednotlivé kraje.

Výměna informací v mezinárodním měřítku

V období do roku 2007 neexistoval v Evropské unii (dále jen „EU“) jednotný systém hlášení, potvrzování významných událostí s vlivem na zdraví spojených s výskytem chemických látek. Výbor pro zdravotní bezpečnost (Health Security Committee - HSC) jako neformální pracovní orgán Komise (Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele, DG SANCO) stanovil jako jeden ze svých bodů Strategického pracovního programu na roky 2008-2009 úkol: „Develop threath assessment by member states in HSC on CBRN – detection, alerting, distribution information management emergencies through consultation with experts“, a to:

→ vytvořením systému rychlého varování,
→ vytvořením kapacit pro health risk assessment (hodnocení zdravotních rizik) – síť korespondentů z členských zemí,
→ vytvořením kapacit pro health risk ma­nagement (řízení zdravotních rizik) – síť korespondentů z členských zemí.

Na základě tohoto úkolu byl v rámci Evropského programu zdraví (Health program 2008-2013) financován projekt pro vytvoření Informačního systému rychlého varování pro případ výskytu chemických látek jako zdravotní hrozby (Alerting System and Health Surveillance System for the delliberate release of Chemicals by Terrorists tzv. „ASHT I“). Jednalo se o první fázi řešení projektu, jehož cílem bylo vytvořit funkční informační systém k výměně informací ohledně mimořádných událostí s výskytem chemických látek a intoxikací v rámci EU. Participaci v projektu za ČR zajišťovalo TIS a výsledkem projektu bylo vytvoření informačního systému RAS CHEM (Rapid Alert System for Chemicals).

RAS CHEM v první fázi svojí realizace byl postaven jako informační platforma pro toxikologická centra členských států EU ke shromažďování a přiřazování klinických symptomů, syndromů ve vztahu k určitým definovaným chemickým látkám, zejména s ohledem na možnost jejich teroristického zneužití. Pro zajištění několikastupňové komunikace mezi toxikologickými centry v jednotlivých členských zemích EU bylo vytvořeno Evropské fórum toxikologických center (EU Poisoning Centres Forum - EUPC Forum), které bylo integrováno jako jeden komponent do RAS CHEM. Činnost v rámci EUPC fóra zajišťuje pro ČR TIS.

V návaznosti na tuto první fázi realizace projektu vzniklo pokračování projektu – pro vytvoření systému rychlého varování „Alerting System for Chemical Health Threats (ASHT II)“ pro členské země EU, do kterého se zapojilo opět TIS. Nástavba má sloužit k zajištění rychlého varování a mezinárodní komunikace (resp. výměny informací) mezi národními autoritami v oblasti veřejného zdraví a zdravotnickými experty při vzniku mimořádné události s významným, zejména přeshraničním vlivem na zdraví osob.

V roce 2011 plánuje EU tři regionální cvičení se zapojením členských států EU na téma mimořádné události s výskytem chemických látek. Cílem cvičení má být vyhodnocení připravenosti členských zemí na řešení této mimořádné události, s přes­hraničním vlivem chemických látek a přijímání opatření, zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví. Předpokládá se odzkoušení funkčnosti informačního systému rychlého varování. Cvičení je připravováno Health Protection Agency (UK) a ČR je prozatím zařazena do jeho druhé části (červen 2011) k procvičení připravenosti na hodnocení a řízení zdravotních rizik a komunikaci v oblasti zdravotních rizik. Účast na cvičení bude zajišťovat Ministerstvo zdravotnictví.

MUDr. Lucia GREPL BAUEROVÁ, odbor bezpečnosti a krizového řízení Ministerstva zdravotnictví
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook