Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 5/2013
Podstatná část časopisu je tentokrát věnována požární ochraně historických památek. Analyzujeme zásah slovenských hasičů na loňský ničivý požár hradu Krásna Hôrka, zaměřujeme se na genezi řešení předmětné problematiky v posledních letech, kdy došlo k výraznému posunu ve spolupráci hlavních zainteresovaných subjektů – HZS ČR, NPÚ, Asociace majitelů hradů a zámků v ČR a řady dalších organizací. V bloku IZS bilancujeme součinnost složek IZS za uplynulý rok. Zkušenosti z projektů preventivně výchovné činnosti HZS Jihočeského kraje a analýza prověřovacích cvičení složek IZS v Moravskoslezském kraji tvoří hlavní náplň bloků ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V závěrečném bloku mimo jiné seznamujeme s výsledky ankety Hasič roku 2012. V časopisu přinášíme také pozvánku na 16. mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013, a na celorepublikový sraz hasičstva - Hasičské slavnosti Litoměřice 2013.
V roce 2012 se v Moravskoslezském kraji konalo několik prověřovacích cvičení k ověření havarijní připravenosti složek integrovaného záchranného systému (IZS) za účasti provozovatelů, případně orgánů dotčených obcí, tematicky zaměřených na řešení havárií s únikem nebezpečných látek.
Moravskoslezský kraj se vyznačuje značným množstvím průmyslových podniků a zařízení, které používají ke své činnosti nebezpečné chemické látky a chemické směsi. Jako nástroj pro usnadnění zásahu složek IZS byly v minulosti HZS Moravskoslezského kraje (dále jen HZS kraje) vytvořeny havarijní karty, které tvoří operativní dokumentaci k vnějším havarijním plánům a havarijnímu plánu kraje. Havarijní karty jsou zpracovány nejen pro provozovatele zařazené do skupiny A nebo B podle zákona o prevenci závažných havárií1), ale i pro další vytypované provozovatele, kteří jsou podle tohoto zákona kvalifikováni jako nezařazení (např. mrazírny, zimní stadióny, úpravny vody). Z pohledu havarijního plánování jsou však významnými zdroji rizika s vysokým potenciálem nebezpečí ve zranitelných intravilánech obcí a měst (zastavěné plochy a plochy určené k zástavbě), a z tohoto důvodu jsou tyto provozy zahrnuty do havarijního plánu kraje.
V minulých letech probíhala na území celého kraje podle zpracovaných havarijních karet taktická cvičení u vybraných provozovatelů, při kterých se zasahující složky IZS měly možnost seznámit s organizací a taktikou zásahu, s plánovanými záchrannými a likvidačními pracemi a plánovanými opatřeními k ochraně obyvatelstva. V roce 2012 byla některá cvičení realizována jako prověřovací. Toto řešení bylo zvoleno zejména proto, že u všech těchto provozovatelů již v minulosti proběhla cvičení taktická. Prověřovací cvičení tedy znamenala zvýšení úrovně přípravy v procesu zajišťování havarijní připravenosti. Hlavním cílem těchto cvičení bylo prověřit zejména:
1. aktivaci složek IZS podílejících se na záchranných a likvidačních pracích,
2. koordinaci složek IZS operačním a informačním střediskem IZS (dále jen „OPIS“)
→ vyrozumění,
→ informační podpora,
→ komunikace s dispečinkem provozovatele nebezpečných látek
► množství a druh nebezpečné látky,
► příjezdové komunikace,
3. komunikaci mezi zasahujícími složkami, provozovateli a orgány obcí,
4. aktuálnost a znalost dokumentace havarijního plánování (vnějších havarijních plánů, havarijních karet pro zásah složek IZS),
5. informování významných objektů,
6. varování a realizaci dalších opatření k ochraně obyvatelstva,
7. časové průběhy jednotlivých plánovaných činností.
Prověřovací cvičení proběhla jak u provozovatelů zařazených do skupiny B, pro které HZS kraje zpracovává vnější havarijní plány (jednou za tři roky jsou prověřovány cvičením), tak i u provozovatelů zahrnutých do havarijního plánu kraje. Za účelem prověření vnějších havarijních plánů se uskutečnila v roce 2012 prověřovací cvičení v zóně havarijního plánování provozovatele BorsodChem MCHZ, s.r.o., a v zóně havarijního plánování Energetika Třinec, a.s., a Třinecké železárny, a.s., k prověření havarijní připravenosti prověřovací cvičení v zóně ohrožení zimního stadionu Třinec (provozovatelem je společnost HC Oceláři Třinec, a.s.) a Pivovaru Ostravar (provozovatelem je společnost Pivovary Staropramen, a.s.).
Vzhledem k tomu, že vnější havarijní plány a havarijní karty, které byly při cvičeních prověřovány, jsou zpracovány pro plánování opatření k ochraně obyvatelstva, hlavními koordinátory přípravy cvičení byli příslušníci HZS kraje s působností v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, kteří při přípravě a realizaci cvičení úzce spolupracovali s příslušníky v oblasti IZS a výkonu služby. Řídícím cvičení byl vždy příslušník s působností v oblasti IZS. Přehled plánovaných cvičení složek IZS na rok 2012 byl jako obvykle projednán bezpečnostní radou kraje. Jednotlivé plány provedení prověřovacích cvičení byly schváleny ředitelem HZS kraje pro vymezené časové období s tím, že konkrétní termín cvičení bude stanoven řídícím cvičení.
Příprava prověřovacích cvičení
Při přípravě prověřovacích cvičení byl kladen důraz na maximální autentičnost rozehry. Velký význam sehrála komunikace mezi organizátory cvičení a provozovatelem. O cvičení byl vždy informován jen úzký okruh osob podílejících se na jeho přípravě. Pouze v jednom případě, aby nevznikla panika, byl informován také zástupce mateřské školy v zóně ohrožení, která byla do cvičení rovněž zapojena. Prvním krokem přípravy bylo společné provedení analýzy provozu s cílem identifikovat nejrizikovější dobu pro vznik havárie a pracovní pozice s možností fatálního selhání lidského činitele. Vycházelo se především ze zkušeností provozovatelů, kteří mají největší povědomí o rizicích ve svém areálu a příčinách možného vzniku havarijních stavů. Dalším krokem bylo využití výstupů analýzy a hodnocení rizik, přičemž bylo potřeba mít neustále na paměti, že modelované scénáře jsou jen prognózy a matematicko-fyzikální modely, které se pouze blíží realitě.
Velký důraz byl kladen na vznik události s úmyslem prověřit rozhodovací schopnosti a znalosti interních předpisů ze strany zaměstnanců, ale také erudovanost zúčastněných zasahujících složek v dané problematice. Scénář cvičení pak byl oproti důkladnému propracování rozehry události připraven pouze v základních bodech a neobsahoval detaily, aby tak umožnil budoucímu veliteli zásahu volné rozhodování. Při těchto cvičeních bylo také využito zapojení pozorovatelů, kteří sledovali, jak byly jednotlivé činnosti v rámci cvičení vykonávány. Jako pozorovatelé byli zařazováni jak příslušníci HZS kraje z oblasti IZS, ochrany obyvatelstva a krizového řízení nebo prevence (sledovali činnost zasahujících složek, OPIS a činnost dotčených orgánů obcí), tak vedoucí zaměstnanci daného provozovatele (dohlíželi na správnost provedení zásahu z hlediska provozu a interních předpisů). Všichni pozorovatelé byli s problematikou prověřovacího cvičení seznámeni až bezprostředně před jeho provedením.
Realizace cvičení
Při cvičení byla simulována konkrétní mimořádná událost, například zamoření ovzduší nebezpečnou látkou, výpadky energií nebo aktivace čidel na měření koncentrací nebezpečných látek. Důvodem těchto simulací bylo získání co největšího časového prostoru, ve kterém lze „udržet“ zasahující jednotky PO v režimu skutečné havárie. Průmyslové havárie s únikem toxických chemických látek a směsí mají jednu společnou vlastnost, a to šíření ovzduším ve směru větru, kdy rychlost je závislá nejen na síle větru, nýbrž i na vertikální stálosti atmosféry a členitosti terénu. Některé z toxických průmyslových škodlivin (amoniak, chlor), jejichž únik byl simulován, mají významné senzorické vlastnosti, kterých lze využít k vytvoření podmínek blížícím se podmínkám skutečné havárie. V případě simulace úniku amoniaku byly bezprostředně před nahlášením události na OPIS v okolí zdroje rizika rozmístěny nádoby s čpavkovou vodou, která je bezpečnější variantou amoniaku, avšak její senzorické vlastnosti byly pro potřeby cvičení plně dostačující. Členové zasahujících složek tak při příjezdu k místu nahlášené havárie cítili charakteristický štiplavý zápach amoniaku, stejně jako by tomu bylo při reálné havárii. Nebezpečná zóna tak mohla být stanovena a vytýčena na základě skutečného monitoringu po vyhodnocení reálně naměřených hodnot. Mezi toxické látky bez senzorických vlastností, vyskytující se v Moravskoslezském kraji, se převážně řadí hutní plyny. U těchto látek byly použity tabule s vyobrazeným displejem detekčního přístroje s uvedením konkrétní hodnoty koncentrace, která by byla ve zvolené vzdálenosti od zdroje pravděpodobně naměřena. K označení místa úniku, včetně směru šíření proudu nebezpečné látky, nebo vytvoření louže simulující výron z porušeného potrubí, byly používány výstražné pásky.
Většina průmyslových objektů je umístěna v poměrně hustě obydlených částech měst, což s sebou nese při prověřovacích cvičeních možnost vzniku paniky obyvatelstva. Z tohoto důvodu byl v průběhu cvičení na OPIS přítomen pozorovatel s úkolem zasáhnout do průběhu cvičení pouze v případě, že by došlo k rozhodnutí spustit varovný signál „všeobecná výstraha“. Vzhledem k tomu, že zkouška sirén se opakuje pravidelně jedenkrát měsíčně, nebylo nikterak zásadní, že při prověřovacích cvičeních nebyly koncové prvky varování spuštěny.
Školská zařízení a další významné objekty situované v zónách havarijního plánování nebo zónách ohrožení jsou běžně zapojovány do taktických cvičení. Cílem je nacvičení žádoucího chování žáků, studentů, pedagogů nebo personálu zmíněných objektů v případě úniku nebezpečné látky. Z tohoto důvodu byla v jednom případě do prověřovacího cvičení zapojena také mateřská škola nacházející se v zóně ohrožení, která byla o úniku toxického plynu informována prostřednictvím OPIS a vyzvána k provedení ochranných opatření (improvizované ukrytí ve třídě s využitím ochranných vlastností budovy a improvizovaná ochrana dýchacích cest).
Získané poznatky
Všechna cvičení byla důkladně vyhodnocena a zjištěné závěry byly analyzovány s cílem identifikovat zjevná pochybení, například nesprávný postup při činnostech, neznalost dané problematiky, podcenění nebo přecenění sil, dojezd k místu události. Z poznatků pozorovatelů byly odhaleny další nedostatky, jako nejednotnost v postupech řešení havárie, vyplývající z rozdílné úrovně zpracování havarijní dokumentace dotčených provozů, ale také problémy v komunikaci mezi dispečinky provozovatelů a OPIS, velení na místě zásahu, nebo orientace a reakce na vzniklou situaci.
Jednoznačným přínosem prověřovacích cvičení bylo získání relevantních informací o skutečných časech klíčových činností v procesu havarijní připravenosti, jako např. doba, za kterou je možné uzavřít ohrožený prostor příslušníky Policie ČR. Jednotlivá místa dopravních uzávěr byla při prověřovacích cvičeních obsazena hlídkami v rozmezí 20 až 45 minut od nahlášení havárie. Tento fakt není výtkou nebo nedostatkem Policie ČR, ale je realitou, se kterou je potřeba v procesu havarijní připravenosti počítat a vyplývá ze skutečnosti, že příslušníci nevyjíždějí k těmto událostem ze služeben, ale jsou k nim vysíláni prostřednictvím operačního střediska z terénu a v době vzniku havárie mohou být od místa havárie vzdáleni desítky kilometrů. Otázkou je, zda by nebylo možným řešením tam, kde to lze, využití širší spolupráce s obecní (městskou) policií, která vzhledem ke svým početním stavům především ve velkých městech, představuje významnou složku IZS. Dalším významným kladem prověřovacích cvičení byl rovněž fakt, že příslušníci OPIS se o skutečnosti, že se jedná o cvičení, dozvěděli až ve 30. až 40. minutě po oznámení události. Do této doby pracovali v „ostrém“ režimu, a bylo tak možné prověřit rozhodovací schopnost aktuálně sloužící směny a ověřit operační úroveň řízení pro případ vzniku havárie spojené s únikem nebezpečné látky.
Jak již bylo zmíněno výše, v rámci přípravy byla provedena důkladná analýza podniků, kdy v jednom případě byla identifikována jako nejrizikovější doba pro vznik havárie noční směna (ve třísměnném provozu). Toto prověřovací cvičení bylo zahájeno ve 22.00 hodin a do cvičení byly zapojeny i místně příslušné orgány obce. Starostka města byla vyrozuměna o vzniklé situaci a pracovník krizového řízení městského úřadu byl přivolán do štábu velitele zásahu, aby se dostavil na určené místo i s mobilní sirénou. Byla tak ověřena dosažitelnost odpovědných osob, jejich akceschopnost a doba nutná k příjezdu na místo události v mimopracovní době.
Dalším významným přínosem bylo využití čpavkové vody pro simulaci úniku a monitoring v zóně ohrožení. Smysly vnímatelné indikátory v okolí místa havárie jsou pro cvičení nutnou potřebou, která napomáhá v rozhodování veliteli zásahu. Je vhodné věnovat pozornost i širšímu zapojení figurantů do cvičení, kteří by simulovali ohrožené obyvatelstvo v zóně ohrožení.
Cvičení rovněž prověřila informační toky mezi zúčastěnými složkami. Nedostatečně nastavené toky informací mezi jednotlivými provozovateli a OPIS, zejména z hlediska obsahu poskytovaných a vyžadovaných informací na obou stranách budou řešeny zpracováním pomůcky pro dispečery, a to ve formě kontrolního protokolu pro poskytování informací o vzniku havárie a v průběhu jejího řešení.
Při vyhodnocení cvičení se postupovalo vždy ve dvou fázích. První vyhodnocení se uskutečnilo bezprostředně po ukončení cvičení na místě, kdy velitel zásahu, velitelé zasahujících složek IZS, zástupce provozovatele a pozorovatelé měli možnosti prodiskutovat vývoj situace a objasnit si zvolené postupy a přijatá rozhodnutí, společně identifikovat případná pochybení a stanovit opatření k nápravě včetně termínů. V další fázi zpracovala každá ze zúčastněných složek podklady pro vyhodnocení cvičení ve své působnosti, na základě kterých bylo následně zapracováno celkové vyhodnocení cvičení a toto bylo po projednání a schválení ředitelem HZS kraje nebo hejtmanem kraje zasláno všem zúčastněným stranám.
Závěr
U provozovatelů, kde se již v minulosti taktická cvičení konala, je efektivnější realizovat cvičení havarijní připravenosti formou prověřovacích cvičení.
Osvědčila se i zkušenost s aktivním zapojením příslušných orgánů dotčených obcí. Je dobré „osvěžit“ povědomí pracovníků veřejné správy v oblasti havarijní připravenosti při haváriích způsobených nebezpečnými chemickými látkami. Přestože členové krizových štábů procházejí pravidelnou odbornou přípravou, jejich aktivní účast při prověřovacích cvičeních se projevila jako nezastupitelná a přínosná. Efektivita takovýchto cvičení není pouze v jejich přípravě a realizaci, ale také v objektivním vyhodnocení a poučení se ze zjištěných nedostatků. V opačném případě vlivem chybných návyků v důsledku nesprávně vedených nácviků může dojít k falešnému pocitu jistoty, který může v případě vzniku havárie ohrozit jak zasahující složky IZS, tak obyvatelstvo, a případně je vystavit fatálním následkům.
kpt. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., kpt. Ing. Petra RŮŽIČKOVÁ, Ph.D., foto archiv HZS Moravskoslezského kraje
--------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.