Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 10/2013
V tematickém bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár rodinného domu v obci Sýkořice v okrese Rakovník, způsobený výbuchem plynu unikajícího z tlakové lahve umístěné v zaparkovaném automobilu a přinášíme zpravodajství z konference Požární ochrana 2013. V části IZS hodnotíme cvičení TARANIS 2013, seznamujeme s novou typovou činností složek IZS „Reakce na chemický útok v metru“ a také s možnostmi systému eCall. Další díl seriálu o ochraně dýchacích cest a závěry XX. ročníku Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek jsou náplní části časopisu věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o zkušenostech ze cvičení krizových štábů v Olomouckém kraji a seznamujeme také s výstupy konference Metody a postupy ke zkvalitnění výuky krizového řízení a přípravy obyvatelstva na řešení krizových situací. V závěrečném bloku se zaměřujeme například na možnosti spolufinancování složek IZS úhradou nákladů za zásah jednotky PO.
- Požár automobilu zničil rodinný dům
- Reakce na chemický útok v metru
- Přivolání záchrany z automobilu
- Cíle cvičení ZÓNA 2013 byly splněny
- Úhrada nákladů za zásah jednotky požární ochrany
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
O možnosti spolufinancovat bezpečnostní systém toho bylo napsáno již mnoho. Zejména za poslední více než rok se pak posuzovala možnost využití spolufinancování ze strany pojišťoven. Jak jsem již informoval v předchozích číslech časopisu 112, tato snaha se podařila a po dlouhých diskuzích, velkých kompromisech a obtížných dojednáních se podařilo schválit zákon č. 160/2013 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Uvedený zákon upravuje dva procesy spolufinancování složek integrovaného záchranného systému, a to prostřednictvím úhrady nákladů za zásah jednotky požární ochrany (dále také „jednotka PO“) nebo prostřednictvím zřízeného fondu zábrany škod. V tomto příspěvku se zaměřím na úhradu nákladů za zásah.
Přímá úhrada nákladů za zásah jednotky PO, vzniklých při dopravní nehodě nebo při eliminaci následků úmyslného jednání, formou paušální částky je první formou spolufinancování pojišťoven, zejména z povinného ručení nebo přímé platby za zásah od osob, pokud se jedná o úmyslné jednání. Subjektem, jemuž může být tato úhrada poskytnuta, je hasičský záchranný sbor kraje, Záchranný útvar HZS ČR a zřizovatel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany. Proti předešlému stavu (do konce srpna 2013), kdy bylo z likvidačních prací získáváno přibližně 30 milionů Kč pro celý Hasičský záchranný sbor ČR za rok, by nová úprava měla přinést částku vyšší (bude úměrná počtu zásahů, počtu hodin při zásahu a hodinové částce stanovené nařízením vlády). Tyto platby se budou realizovat již tento rok, a to od září 2013.
Úprava prováděná do konce srpna 2013 nezakládala povinnost platby (úhrady) za činnost složek IZS (tedy Hasičského záchranného sboru ČR nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí). Pouze v rámci dohody mezi Hasičským záchranným sborem ČR a pojišťovnami (Českou asociací pojišťoven) byly propláceny likvidační práce související se zásahem u dopravních nehod (jedná se o částky v řádu desítek miliónů Kč). Tento dohodnutý a dobrovolný stav byl nahrazen novým postupem ve smyslu zákona č. 160/2013 Sb.
Pro představu jsou v tabulce uvedeny náklady na likvidační práce za období let 2010 až 2013.
Proplácení likvidačních nákladů, které byly mnohem menší než celkové náklady na zásah, vycházelo z principu dobrovolnosti; nová právní úprava vycházející ze zákona č. 160/2013 Sb. je však postavena jinak, a to na proplácení nákladu za celý zásah. Ustanovení § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR stanoví subjekty, kterým má být úhrada nákladů za zásah proplácena (tedy hasičské záchranné sbory krajů, Záchranný útvar HZS ČR a zřizovatelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, tedy samosprávné obce). U jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí je stanovena podmínka proplácení nikoli samotného výjezdu, ale toliko příslušného zásahu, a to se musí jednat o jednotku sboru dobrovolných hasičů obcí, která je zařazena do seznamu jednotek PO v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami PO, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska HZS kraje (tedy aktivita vyslání musí být učiněna ze strany operačního a informačního střediska HZS kraje).Též lze odkázat právě na § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, kde je uvedeno, že se uhradí náklady vzniklé při zásahu u dopravní nehody. Je nutné vycházet z pojmu zásah (uvedení subjektu, je zřizovatel nebo subjektivita jednotky, ovšem tyto subjekty samy o sobě neprovádí zásah). Podle § 70 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně jednotka PO plní tyto základní úkoly, tj. provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků. Tedy z celé dikce zákona o požární ochraně plyne, že právě jednotky PO (viz § 65 zákona o požární ochraně) provádějí zásah při mimořádné události. To, že jednotky PO zasahují přímo u zásahu, je podloženo např. i § 19 zákona o integrovaném záchranném systému, kde je uvedeno, kdo je velitelem zásahu (je to velitel jednotky PO).
Z hlediska jednání (skutku), se musí jednat o úmyslné jednání osoby, nebo o dopravní nehodu.
Zákon předpokládá u úmyslného jednání splnění tří kumulativních podmínek:
→ úmyslné jednání,
→ vydání rozhodnutí nebo rozsudku v dané věci,
→ výjezd příslušné jednotky PO.
Při zhodnocení všech výše uvedených podmínek, tedy naplnění zejména podmínky výjezdu jednotky PO, může nastat i určitá protiprávnost. Jistě by z hlediska právní přesnosti bylo vhodné uvedený znak „protiprávnosti“ doplnit, ovšem z materiálního hlediska není ani možné, aby nastala jiná situace, než protiprávní.
Z hlediska osoby, která má stanovenu tuto povinnost, je podle logického výkladu (pokud se má jednat o zavinění této osoby a má být vydáno rozhodnutí v dané věci, tedy i vůči této osobě) zřejmé, že právě tato osoba má povinnost nahradit finanční náklad na výjezd. Nejedná se zjevně o škodu, ale o povinnost nahrazení výjezdu jednotky PO, které bude nutné řešit soukromoprávní cestou.
Obecně je nutné předeslat, že úprava hrazení nákladů je komplikovaná, protože se tu prolínají prvky soukromoprávní a veřejnoprávní. Jde ovšem o stav dnes poměrně běžný (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 41/98). Jakkoli jde o záležitost kardinální, určitě zde nebudou stanoviska jednoznačná. Spíše se jedná o vztah soukromoprávní, ovšem není to jednoznačné. Ostatně vztahy tu vznikají mezi Hasičským záchranným sborem ČR na straně jedné a soukromými subjekty na straně druhé (pojišťovnou, resp. Českou kanceláří pojistitelů, která je profesní organizací pojistitelů, či dokonce přímo odpovědnou osobou v případě úmyslného jednání). Avšak i tam, kde by byla uplatňována náhrada vůči Ministerstvu financí, nešlo by, podle mého názoru, o vztah veřejnoprávní, třebaže tu vystupují dva vykonavatelé veřejné správy, nicméně za rozhodující považuji objekt, resp. předmět vztahu, jímž jsou platby.
Zákon o Hasičském záchranném sboru ČR v této souvislosti dále upravuje povinnosti pro správní orgány a soudy, aby v případě, že tento příslušný orgán rozhodl o vině osoby (úmyslném jednání, které je protiprávní), poskytl bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nebo Záchrannému útvaru HZS ČR pravomocné rozhodnutí nebo pravomocný rozsudek, nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů. Tato povinnost nemusí nastat, pokud toto poskytnutí může ohrozit účel jiného trestního řízení. Povinnost poskytnout údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů platí obdobně i pro Českou kancelář pojistitelů. Tyto údaje se poskytují bezplatně.
Další z případů možnosti (ze strany Hasičského záchranného sboru ČR povinnosti) proplácet náklady za zásah jednotky PO je účast této jednotky při dopravních nehodách. Dopravní nehody jsou v převažujícím počtu zásahů řešeny jednou jednotkou PO. V současné době se jedná o velkou část činnosti jednotek PO. (zejména jednotek Hasičského záchranného sboru ČR). To znamená, že při zhruba 22 000 zásahů jednotek PO ročně při dopravních nehodách by se tak jednalo až o částku 200 milionů Kč ročně, které by byly hrazeny z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Právě k této části (postupů) byla vytvořena směrnice generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, která upravuje přesné postupy v rámci sboru a i v rámci externích subjektů (zejména pojišťoven).
Dopravní nehoda podle § 47 zákona o provozu na pozemních komunikacích, je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemních komunikacích a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Sice se jedná o celkem jednoznačnou definici, ale její aplikace na příkladu § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR může někdy činit potíže.
Například se za dopravní nehodu pro účely aplikace § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR považuje i:
→ dopravní nehoda s následným požárem či únik nebezpečné chemické látky při dopravní nehodě,
→ srážka vozidla s vlakem na železničním přejezdu, který je na veřejné komunikaci (tj. silnice I. až III. třídy, místní a účelové komunikace),
→ požár během jízdy vozidla (bez ohledu na příčinu vzniku požáru),
→ dopravní nehoda jediného vozidla, kdy dojde k poškození komunikace, hrozí poškození životního prostředí nebo již k jeho poškození došlo a jednotky PO svým zásahem tato ohrožení nebo škodu odstraňují nebo brání jejich rozšíření.
Pro účely náhrad se za dopravní nehodu nepovažuje:
→ dopravní nehoda vozidla, při níž došlo k poškození jen tohoto vozidla, a pojistiteli, České kanceláři pojistitelů ani Ministerstvu financí nevznikla povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla,
→ dopravní nehoda, kde se na osobu odpovědnou za škodu nevztahuje povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zároveň povinnost nahradit vzniklou škodu nemá ani Ministerstvo financí (např. viník je chodec, cyklista),
→ nepoškozené vozidlo vyproštěné z prostoru mimo komunikaci (vozidlo sjeté mimo komunikaci apod.),
→ zprůjezdnění komunikace (např. pomoc nákladním vozidlům při jízdě do kopce v zimním období),
→ dopravní nehoda při sportovních akcích – jde o uzavřený prostor, není veřejná (ale pořadatel, resp. jezdec může být pojištěn),
→ únik látek ze stojícího nebo jedoucího vozidla mající charakter rozsáhlé havárie (v těchto případech, pokud je to možné, se doporučuje použít úhradu nákladů podle § 24 zákona o integrovaném záchranném systému nebo vodního zákona (Jedná se o demonstrativní výčet, který vzešel z praxe a z jednání s Českou kanceláří pojistitelů a Ministerstvem financí.).
Logicky musí být naplněno několik znaků k naplnění povinnosti proplatit náklady za zásah jednotky PO. Vyjma definice ze zákona o provozu na pozemních komunikacích, také nutnost výjezdu příslušné jednotky PO podle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, mělo by se jednat o událost, při které je povinnost hradit pojišťovnou částku z povinného ručení. Právě v tomto případě může nastat nejednoznačnost v individuálních případech, kdy majitel pojištěného vozidla, který měl dopravní nehodu, kde poškodil pouze své vozidlo, nenahlásil žádnou škodní událost (jednalo se pouze o poškození jeho vozidla, které si opraví sám). Ovšem výjezd jednotky Hasičského záchranného sboru ČR, nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek PO v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, nastal. Podle § 3a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb., se v rámci limitu podle odstavce 2 písm. b) hradí náklady zásahu Hasičského záchranného sboru ČR a jednotky sborů dobrovolných hasičů obce, jedná-li se o zásah v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2. Podle § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil, mimo jiné, i náklady hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že pojišťovna hradí náklady, ke kterým by byl jinak povinen ten, kdo svým jednáním, za které odpovídá, vyvolal jejich vynaložení. Tím je pojištěný, tj. podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. každá osoba, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (viz též § 2 písm. f).
Podle § 3a odst. 6 zákona o Hasičském záchranném sboru ČR paušální částku stanoví vláda nařízením. Cílem uvedeného nařízení vlády je tedy, jak zákon č. 160/2013 Sb. předpokládá, stanovit výši paušální částky tak, aby mohly být uhrazeny hasičskému záchrannému sboru kraje, Záchrannému útvaru HZS ČR a zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek požární ochrany v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, náklady za zásah při mimořádné události vzniklé úmyslným jednáním nebo zásah při dopravní nehodě, a to ve formě paušální částky za každou započatou hodinu zásahu (§ 3a odst. 2).
Po konzultaci s některými subjekty (např. i Českou asociací pojišťoven), při materiálním zhodnocení nákladů na zásah a po zhodnocení všech okolností (únosnosti nákladu pro občana a pojišťovny) a po přihlédnutí ke koncepci zajištění bezpečnosti ČR podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR byla částka upravena nařízením vlády č. 263/2013 Sb. na částku 5600 Kč.
Tato částka vychází ze statisticky doložitelné faktické částky nákladů, které vznikají v souvislosti se zásahem příslušné jednotky PO (částka vychází z nákladů na průměrnou vzdálenost k zásahu, průměrné ceny motohodiny, průměrné částky nákladů na 1 km jízdy požární techniky, průměrné doby zásahu, nákladů na jízdu požární techniky jednotky, nákladů na spotřební materiál použitý jednotkou PO při zásahu).
Uvedená paušální částka je příjmem za úhradu daného subjektu (fakticky se nejedná o příjem, ale o úhradu nákladů). Lze dále odkázat na § 97 zákona o požární ochraně. Podle tohoto ustanovení mohou jednotky PO poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti. Částka poskytnutá podle zákona o Hasičském záchranném sboru ČR a nařízení vlády, tedy podle nové právní úpravy, slouží k úhradě nákladů služeb souvisejících i se základní náplní činnosti jednotek PO při postupu ve smyslu § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, kdy se příslušným orgánům uhradí vynaložené náklady. Z hlediska jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí se jedná o příjem za úhradu nákladů obce.
Z hlediska subjektů povinných k projednání a následnému uhrazení nákladů za zásah u dopravní nehody, mohou nastat tři případy:
1. K projednání žádosti úhrady nákladů je příslušná pojišťovna vyhledána na základě údajů o vozidle, jehož provozem byla způsobena škoda, v databázi České kanceláře pojistitelů nebo pojišťovna označená Českou kanceláří pojistitelů.
2. Česká kancelář pojistitelů je příslušná v případě povinnosti nahrazení z garančního fondu (§ 24 a § 24a zákona č. 168/1999 Sb.), pokud
a) se jedná o registrační značku, resp. SPZ jiného státu než ČR (v tomto případě se žádost o úhradu nákladů podává České kanceláři pojistitelů individuálně),
b) podle registrační značky, resp. SPZ vydané v ČR nebo VIN vozidla registrovaného v ČR nelze identifikovat příslušnou pojišťovnu v databázi České kanceláře pojistitelů (nepojištěné vozidlo),
c) se jedná o tzv. „hromadnou dopravní nehodu“ (za níž se považuje dopravní nehoda 20 a více vozidel).
3. Ministerstvo financí je příslušné v případě, pokud byla újma způsobena provozem tuzemského vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (např. všechna vozidla složek integrovaného záchranného systému neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje; vozidla Bezpečnostní informační služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů, vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím, vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace, vozidla útvarů Policie ČR pověřených vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu, vozidla provozovaná jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce a vozidla provozovaná pověřenými celními orgány, které mají postavení policejního orgánu - § 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Z hlediska proplácení je nutné uvést, že není možné, aby úhrada nákladů byla proplácena (nebo žádána) vícekrát za stejnou věc. Např. jde-li o zásah (zejména havárie při přepravě nebezpečných věcí), kdy je možné použít ustanovení § 24 zákona o integrovaném záchranném systému nebo jiný právní předpis (např. vodní zákon), při havarijním znečištění povrchových nebo podzemních vod (zásah, při kterém škody na věcných prostředcích jednotky PO nebo náklady na zásah převyšují paušální úhradu nákladů za zásah), vyžádá se úhrada s využitím obou možností, ovšem bez duplicit proplácení:
→ úhrada nákladů za zásah dle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR,
→ úhrada nákladů spojených s poskytnutím věcné a osobní pomoci, s likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými havárií dle § 24 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému, popř. jiný právní předpis řešící škodu v důsledku havárií (např. vodní zákon), přičemž žádost na úhradu nákladů dle § 24 zákona o integrovaném záchranném systému nesmí obsahovat náklady vyžádané dle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR (jízda k zásahu, motohodiny, spotřební materiál). Úhrada nákladů podle § 24 zákona o integrovaném záchranném systému se vyžaduje samostatně u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, u které došlo k havárii.
Jde-li o zásah jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, kdy je možné využít § 27 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně, musí velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce sdělit hasičskému záchrannému sboru kraje (případně Záchrannému útvaru HZS ČR), zda bude žádat o úhradu nákladů za zásah dle § 27 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně, nebo dle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR. Úhrada nákladů za zásah oběma způsoby současně se nepřipouští.
Závěr
Tento článek měl za cíl přesně popsat nově nastalý právní stav a již účinnou právní úpravu. Jistě bylo možné diskutovat o jeho kladech a záporech (podle úhlu pohledu), polemizovat nad možnostmi jiných úprav, nebo vyložit další směry celého systému; rozhodující však je, že zde existuje platný (a z části již i účinný) právní předpis, který je nutné respektovat. Až budoucnost ukáže, zda jej bude potřeba změnit, zda nastavené procesy budou fungovat, zda je dobře aplikovatelný, a posléze je pak možné řádně zhodnotit právní úpravu.
Na závěr chci poděkovat JUDr. Jindřichu Škodovi, plk. Dr. Ing. Zdeňku Hanuškovi a plk. Ing. Luďku Prudilovi za cenné připomínky.
plk. JUDr. František VAVERA, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR