Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 12/2013
Kouzlu Vánoc je již tradičně přizpůsoben rozbor zásahové činnosti jednotek PO sestavený z tzv. kuriózních zásahů. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA dále analyzujeme zásah na požár výrobny nábytku v Přezleticích v okrese Praha-východ a přinášíme statistické údaje o činnosti jednotek PO za období leden až září 2013. V části zaměřené na oblast IZS hodnotíme desetiletí záchranářské kynologie a přinášíme závěry mezinárodní konference věnované problematice potřeb lidí se sluchovým nebo zrakovým postižením v situacích katastrof. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA informujeme o stavu výuky problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí v základních a středních školách, seznamujeme s činností HZS Jihomoravského kraje v oblasti územního plánování a přibližujeme Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Analýza projektu Evropské referenční sítě pro ochranu kritické infrastruktury (ERNCIP) a závěry konference ESREL 2013 jsou náplní části časopisu věnované KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ.
Povinnost zpracovávat koncepci ochrany obyvatelstva vychází z ustanovení § 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Za celou dobu účinnosti zákona o integrovaném záchranném sytému spatřily světlo světa celkem tři dokumenty.
Rozmezí jejich platnosti bylo následující:
→ do roku 2006 s výhledem do roku 2015,
→ do roku 2013 s výhledem do roku 2020 a
→ do roku 2020 s výhledem do roku 2030.
Poslední, aktuálně platná, Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „koncepce“) byla projednána a schválena vládou České republiky a bylo přijato usnesení č. 805 ze dne 23. října 2013. Při jejím zpracování byla důsledně dodržována zásada „multiresortního přístupu“. Ochrana obyvatelstva je velmi širokou disciplínou, která vyžaduje aktivní zapojení celé řady odborných orgánů. Koordinací zpracování koncepce bylo pověřeno Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Zohlednění širokého zapojení ostatních orgánů vyžadovalo zřízení odborné pracovní skupiny při Výboru pro civilní nouzové plánování (složené ze zástupců vybraných ústředních orgánů státní správy) a zároveň zapojení zástupců vybraných krajských úřadů, hasičských záchranných sborů krajů a zástupců akademické obce. Výsledkem je dokument, který vychází z Bezpečnostní strategie České republiky a rozpracovává její závěry do podmínek systému ochrany obyvatelstva. Cílem zpracovatelského týmu bylo vyhodnotit aktuální národní a mezinárodní trendy a navrhnout nezbytné kroky k úpravě stávajícího systému.
Vymezení úkolu ke zpracování
Přípravné práce na koncepci byly zahájeny na podzim roku 2012. Prvotní pozornost byla věnována zejména sběru a vyhodnocení všech dostupných materiálů, vizí, strategií, koncepcí a dalších podpůrných dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnosti. Vzhledem k záměru zpracovat materiál strategického významu bylo nutné velmi pečlivě posoudit vazby mezi jednotlivými, již existujícími materiály a zvolit správnou formu a strukturu koncepce, zejména potom stanovit její „rozlišovací úroveň“. Znamenalo to tedy přesně vymezit to, co je potřeba řešit v samotné koncepci a eliminovat z jejího obsahu to, co je možné řešit efektivně na běžné pracovní úrovni.
Co je to „ochrana obyvatelstva“?
Ochranu obyvatelstva obecně tvoří činnosti (plánování, připravenost, analýza, předcházení a řešení), které vedou k ochraně životů, zdraví a majetku obyvatel. S ohledem na značný rozsah bylo nutné vymezit vykonávání jednotlivých činností určitým časovým rozsahem. Tímto mezníkem je „mimořádná událost“ a „krizová situace“, a to bez ohledu na jejich konkrétní druh. Navržené „širší“ pojetí ochrany obyvatelstva napomohlo také vyřešit vleklý terminologický problém s „civilní ochranou“ a „civilní obranou“. Tyto pojmy se v právním řádu, ale také v odborné terminologii, vyskytují poměrně často a jsou používány v různých významech a souvislostech. V rámci koncepce jsou uvedeny pouze ve smyslu vysvětlujícím a dále za účelem určitého „vypořádání se s minulostí“. Do budoucna je cílem nahradit tyto pojmy v právních předpisech souhrnným pojmem ochrana obyvatelstva.
Strategická rovina potřeb
Analýzou všech dostupných dokumentů byla identifikována celá řada dílčích úkolů, které se vzájemně lišily délkou svého trvání, rozsahem a v neposlední řadě významem. Bylo tedy nutné zvolit strategii, jakým způsobem je možné jednotlivé úkoly soustředit a následně z nich správně odvodit tolik potřebný strategický rozměr. Strategickým rozměrem budou definována témata, která považuje odborná komunita v oblasti ochrany obyvatelstva za naprosto klíčová, a kterým bude nutné v rámci realizace jednotlivých úkolů definovaných koncepcí věnovat maximální pozornost. Dá se tedy velmi zjednodušeně říci „to, co ochranu obyvatelstva pálí“.
Za strategický rozměr byl zvolen časový rozsah odpovídající délce platnosti koncepce včetně jejího výhledového období – tedy 17 let. Je samozřejmé, že práce na jednotlivých strategických úkolech musí být zahájeny ihned po přijetí koncepce a budou pokračovat po celou vymezenou dobu. Tímto zpracovatelé získají určitý, předem definovaný okruh témat, který budou moci během jednotlivých let blíže analyzovat a vyhodnocovat, jakým způsobem jsou tato témata naplňována.
Z časového rozsahu koncepce vyplynula potřeba existence zpětné kontroly a koordinace konkrétně vykonávaných činností. Tento úkol bude plnit Ministerstvo vnitra, které bude zpracovávat a předkládat vládě ke schválení v pravidelných tříletých intervalech materiál s názvem „Zpráva o stavu ochrany obyvatelstva v České republice“. Termín prvního předložení je stanoven na konec roku 2015. Zpráva bude obsahovat:
→ prioritizaci jednotlivých úkolů z koncepce,
→ precizování úkolů koncepce do konkrétních kroků s délkou plnění max. 3 roky,
→ stanovení „operativních“ úkolů v koncepci neuvedených (doba plnění max. 3 roky).
Vyhodnocování a prioritizace jednotlivých úkolů bude probíhat zejména s ohledem na aktuální potřeby systému ochrany obyvatelstva s přihlédnutím k aktuální ekonomické, politické nebo jiné situaci v České republice. Důležitý bude tedy faktor schopnosti a reálnosti splnění daného úkolu v definovaném tříletém období.
Vrcholové strategické cíle
Koncepce si klade za cíl jednoznačným způsobem rozpracovat vize a úkoly nastavené v základních strategických dokumentech a zajistit tak jejich implementaci a realizaci. Všechny nově definované strategické cíle směřují k zajištění základních funkcí státu – zajištění bezpečnosti obyvatelstva, ochrany jejich života, zdraví a majetku. To vše v souladu s širší definicí ochrany obyvatelstva jako „Plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové stavy a jejich řešení; ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní obrany podle Ženevských protokolů“.
Při zpracování koncepce byla pečlivě posouzena šíře problematiky ochrany obyvatelstva, a to zejména ve vazbě na současnou dynamiku změn, jakou oblast bezpečnosti v posledních letech zaznamenala. Pro účely strategického rozměru dokumentu byly vydefinovány vrcholové strategické cíle, které představují dlouhodobé „politické“ prohlášení zainteresovaných stran. Tyto dlouhodobé cíle nepředstavují konkrétní úkoly, ale spíše obecný trend, který musí být v oblasti ochrany obyvatelstva trvale sledován.
Těmito vrcholovými strategickými cíli jsou:
→ bezpečnost obyvatelstva – je chápána jako kontinuální, nikdy nekončící, proces postavený na zdokonalování schopností a dovedností všech zainteresovaných složek. Systém musí být postaven na dostatečném povědomí o úkolech jednotlivých odpovědných orgánů, ale také na posilování principu sebeochrany a vzájemné pomoci;
→ nedělitelnost/komplexnost – cílem je vytváření univerzálních nástrojů a postupů, které umožní efektivně využívat všechny dostupné síly a prostředky k rychlému zvládnutí nastalé krizové situace;
→ udržitelnost – všechny nastavené cíle a úkoly musí být plněny s ohledem na jejich dlouhodobou udržitelnost a efektivní začlenění do již existujícího systému;
→ institucionálnost – ochrana obyvatelstva představuje nezpochybnitelnou součást bezpečnostního systému ČR, jehož základní funkcí je integrovat, koordinovat a řídit jednotlivé složky a pružně reagovat na vzniklé hrozby.
Pro splnění výše uvedených vrcholových strategických cílů a vizí v oblasti ochrany obyvatelstva, jejichž záměrem je zajištění trvalého a kvalitativně se zlepšujícího systému ochrany života, zdraví a majetku občanů, je nutné se zaměřit zejména na strategické priority. Tyto priority pak představují konkrétní směřování systému ochrany obyvatelstva, tzn. to, čemu je potřeba věnovat maximální pozornost. Jedná se tedy o určité množiny, které jsou dále podrobně analyzovány a jsou jim přiřazovány jednotlivé úkoly. Strategickými prioritami pro oblast ochrany obyvatelstva v letech 2014 - 2030 jsou:
Širší zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a přípravy.
Širší zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení cestou užší spolupráce s odpovědnými orgány veřejné správy a zvýšeným podílem na realizaci konkrétních úkolů u subjektů představujících zvýšené riziko pro své okolí.
Zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury proti možným rizikům a zajištění širšího zapojení subjektů kritické infrastruktury do procesu přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení.
Cílená podpora vědy, výzkumu, vývoje a inovací s důrazem na využívání dosažených výsledků v aplikační sféře v rámci systému vzdělávání a přípravy odborníků.
Vyvážené a komplexně využitelné úkoly a nástroje ochrany obyvatelstva umožňující efektivní přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení založené na přesně definovaném a zakotveném systému ochrany obyvatelstva.
Oblasti a nástroje
Pro účely zpracování koncepce a k identifikaci nezbytných úkolů byl zvolen postup nastavení základních oblastí ochrany obyvatelstva, které jsou následně popsány prostřednictvím shodné sady nástrojů. Smyslem vytvoření této „matice“ bylo zajištění jednotného přístupu k jednotlivým oblastem a dodržení obsahové vyváženosti a měřitelnosti jednotlivých oblastí.
Základními oblastmi ochrany obyvatelstva jsou:
→ síly (kdo) – složky integrovaného záchranného systému, orgány veřejné správy, právnické a podnikající fyzické osoby, občané;
→ věcné zdroje (čím) – materiálové vybavení, technika a další zdroje nezbytné pro řešení mimořádné události nebo krizové situace, a to bez ohledu v čím vlastnictví se nacházejí (státní nebo soukromé) ;
→ úkoly ochrany obyvatelstva (co) – přehled konkrétních úkolů využitelných při řešení všech typů událostí;
→ krizové řízení (co) – přehled úkolů a kompetencí, které jsou využitelné při řešení krizových situací a zasahují do základních práv a svobod (nejzásadnější rozdíl od úkolů ochrany obyvatelstva);
→ výchova a vzdělávání (nějak) – systém, v rámci kterého jsou síly vzdělávány a zdokonalovány;
→ věda, výzkum, vývoj a inovace (v něčem) – hnací motor pokroku umožňující efektivní využití státních prostředků a kapacit soukromého sektoru k dosažení cíleného postupu v rámci ochrany obyvatelstva.
Každá ze základních oblastí byla detailně rozpracována prostřednictvím následujících nástrojů:
→ právní předpisy,
→ finanční prostředky,
→ úkoly veřejné správy,
→ úkoly právnických a fyzických osob,
→ věda a školství (obecný systém školství reprezentovaný činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nikoliv vzdělávání „uvnitř“ ochrany obyvatelstva),
→ public relations a
→ mezinárodní vztahy.
Výsledkem rozpracování a porovnání jednotlivých oblastí jsou identifikované úkoly, které jsou popsány v závěrečné části koncepce a sledují naplňování vrcholových strategických cílů a priorit ochrany obyvatelstva. Koncepce obsahuje celkem 24 úkolů, které jsou rovnoměrně rozloženy v čase tak, aby bylo zaručeno jejich reálné splnění, a přitom je zohledněn faktor vzájemné provázanosti a hierarchie postupu jejich plnění. Valná většina úkolů sleduje naplňování stanovených pěti strategických priorit a je dále doplněna o některé aktuální otázky k řešení (např. zpracování analýzy hrozeb, vytvoření metodického pokynu pro prezentaci dosažených výsledků, připravení záměru nebo strategie činností České republiky v mezinárodních organizacích atp.).
Závěr
Navržené úkoly ve schválené koncepci představují realizovatelný a udržitelný směr vývoje, kterým by se do budoucna ochrana obyvatelstva měla ubírat. Koordinace plnění těchto úkolů a naplnění myšlenky koncepce je úkolem Ministerstva vnitra. Vzhledem k multiresortnímu rozsahu systému ochrany obyvatelstva se však neobejde bez aktivní pomoci dotčených ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, orgánů samosprávných celků, ale také vybraných právnických a podnikajících fyzických osob. Odborný základ a podporu při realizaci úkolů pak bude vytvářet početná a zkušená komunita vědeckých pracovníků. Poděkování patří všem, kteří se na zrodu této koncepce aktivně podíleli a bez jejichž pomoci by nebylo možné materiál zpracovat.
plk. Ing. Daniel MIKLÓS, MPA, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce