Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 1/2014

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou, jehož tématem je hodnocení současného postavení sboru a perspektivy naplňování jeho poslání v dalším období. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár mostu přes řeku Bečvu způsobený závadou elektrické instalace a seznamujeme s výsledky zkoušek hoření odpadu v plastových kontejnerech. V části IZS najdete mimo jiné analýzu zásahu záchranářů po bombovém útoku v Bostonu, nebo ohlédnutí za desetiletím psychologické služby HZS ČR. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry mezinárodní konference k aktuálním problémům ochrany obyvatelstva, bezpečnostního výzkumu a vzdělávání, která se uskutečnila v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, se specifiky ochrany obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a s průběhem cvičení Populex 2013. V závěrečném bloku informujeme o některých nových právních předpisech a jejich dopadu na činnost složek IZS.  

Dnem 31. prosince 2013 završil Záchranný útvar HZS ČR (dále jen „Záchranný útvar“ nebo „útvar“) období svého pětiletého působení v organizační struktuře Hasičského záchranného sboru ČR.

Období změn

Záchranný útvar je organizační složka státu s celkovým počtem 210 systemizovaných míst. K jeho hlavním úkolům náleží podpora HZS ČR u mimořádných událostí velkého rozsahu, živelních pohrom, přírodních kalamit, rozsáhlých požárů a technických zásahů s využitím speciální techniky, kterou Záchranný útvar disponuje.

Při ohlédnutí za dobou ode dne vzniku Záchranného útvaru v roce 2009 lze konstatovat, že útvar prošel značnými změnami, a to jak v organizační struktuře a s tím souvisejícím personálním obsazením, tak v podobě modernizace a obměny jeho technického vybavení. Za účelem efektivnějšího využití sil a prostředků Záchranného útvaru a vzhledem k jeho celorepublikové působnosti byla ke dni 1. července 2009 zrušena jedna jeho rota v Hlučíně a současně vytvořena nová záchranná rota ve Zbirohu. Pro umístění této záchranné jednotky byl zvolen areál HZS ČR.

Klíčovými prvky Záchranného útvaru jsou v současnosti tři záchranné roty lokalizované v Hlučíně a ve Zbirohu, každá v počtu 45 osob, které zabezpečují výše uváděné úkoly. Záchranné jednotky pracují v denním režimu a ve prospěch HZS ČR trvale (nepřetržitě) vyčleňují záchranné odřady v pohotovosti mimo služebnu v rozsahu 30 osob, z toho 20 osob v Hlučíně a 10 osob ve Zbirohu. Odřady jsou sestavovány pro specifické činnosti a podle konkrétních potřeb v místě mimořádné události (např. odřad pro čerpání vody z lagun, materiální základna humanitární pomoci, odřad k zabezpečení evakuace osob, a to i po vodní hladině, odřad na provádění likvidačních prací, a další - více podrobností najdete na internetových stránkách Záchranného útvaru).

Zásahová činnost

Zásahová činnost Záchranného útvaru byla oficiálně zahájena 25. února 2009, kdy byl vyslán likvidační tým do objektu rybářství v Hodoníně, kde záchranáři plnili úkoly spojené s odchytem a likvidací chovu ptactva, u kterého byla zjištěna aviární influenza – patogenní virus ptačí chřipky.
Od této chvíle množství zásahů průběžně narůstalo, přičemž statistické údaje k zásahové činnosti Záchranného útvaru v letech 2009 až 2013 jsou následující:

2009 – 27 zásahů (lokální povodně),
2010 – 136 zásahů (lokální povodně v Moravskoslezském, Libereckém, Ústeckém Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, sněhové kalamity po celé ČR),
2011 – 25 zásahů,
2012 – 63 zásahů,
2013 – 75 zásahů (červnové povodně, sněhová kalamita, požár budovy ve Zlíně, zásahy na sklad nelegálního lihu).

Počty zásahů jsou přímo úměrné frekvenci výskytu a rozsahu mimořádných událostí v jednotlivých letech a nelze je nikterak srovnávat s počty zásahů jednotek požární ochrany, jelikož zásahy Záchranného útvaru jsou zpravidla déletrvající a je při nich nasazeno značné množství techniky a osob.
Podle povahy vykonávaných aktivit na místě mimořádné události lze zásahovou činnost Záchranného útvaru v letech 2009 až 2013 rozčlenit následovně:

→ všestranná pomoc při povodních
– evakuace osob, přečerpávání vody velkokapacitními čerpadly, odstraňování naplavenin, přeprava humanitárního materiálu, zprůjezdňování cest, uvolňování koryt řek, demolice narušených objektů, nouzové napájení elektrickou energií, zabezpečení stravování v postižených oblastech,
→ pomoc při řešení sněhových kalamit
– zprůjezdňování komunikací, vyprošťování uvázlé techniky, bourání ledu na zamrzlých řekách s využitím těžké techniky a uvolňování koryt řek za použití trhavin,
→ pomoc při likvidaci požárů
– využití těžké techniky např. v Chropyni, Boru u Skutče, Vrdech, Bzenci, Frenštátu pod Radhoštěm,
→ speciální technické zásahy
– odstraňování nevybuchlé munice
– výkopy, nakládání a převážení leteckých pum, které se provádějí ve spolupráci s pyrotechnickou službou Policie ČR,
– podpora při likvidaci virusu ptačí chřipky,
– dekontaminace osob a techniky,
– jiné technické zásahy.

Specifickou povahu zásahové činnosti Záchranného útvaru demonstruje příklad loňských červnových povodní, při jejichž zdolávání a odstraňování jejich následků bylo nasazeno 129 z celkového počtu 155 příslušníků útvaru. Ve dnech 2. až 21. června 2013 najela zasahující technika Záchranného útvaru celkem 85 769 km, přičemž se v maximální možné míře jednalo o zapojení techniky pořízené ze strukturálních fondů Evropské unie (smykem řízené nakladače, tahače s návěsem, univerzální zemní stroj). Různorodost činností Záchranného útvaru na povodněmi zasažených místech mimořádných událostí byla značná, neomezovaly se pouze na demolice staticky narušených budov a mostů, nýbrž zahrnovaly mimo jiné zpevňování hráze v Kolíně, odstřel pontonu na Labi, zprůchodnění propustků trhavinami, čerpání vody velkokapacitními čerpadly, evakuaci osob a zvířat, dodávky elektrické energie, vyprošťování zapadlé techniky, zabezpečení hasičů a místních obyvatel vodou, sprchami, aj.

Záchranný útvar poskytoval pomoc také v zahraničí, jmenovitě v Polsku při povodních v roce 2010, a dále na Slovensku, kde se provádělo čerpání vody ze zatopených území s využitím velkokapacitních čerpadel. V prosinci 2013 Záchranný útvar zajišťoval převoz humanitární pomoci pro syrské uprchlíky do Bulharska.

Podpůrné činnosti, cvičení

Technika a příslušníci Záchranného útvaru nejsou nasazováni jen na zásazích při řešení mimořádných událostí, ale také k všestranné podpoře a zabezpečení běžné činnosti hasičů a ostatních složek IZS. Z podpůrných činností Záchranného útvaru lze vyjmenovat především:
→ přepravu techniky a materiálu,
→ zabezpečení sportovních akcí HZS ČR a akcí organizovaných HZS ČR pro veřejnost (výstavba cvičné věže, zabezpečení stravy, zdravotní a přepravní podpora, aj.)
→ demolice objektů v majetku HZS ČR,
→ zemní práce zejména v objektech stanic HZS krajů.

Za poslední tři roky je průměrný počet podpor Záchranného útvaru pro HZS ČR řádově 60 za rok a trend výpomocí průběžně roste; možnost poskytování podpory je samozřejmě přímo ovlivněna rozsahem vykonávané zásahové činnosti útvaru.

Záchranný útvar se pravidelně účastní součinnostních cvičení složek IZS. Za všechny lze uvést rozsáhlé cvičení „Forest Fires 2009“ v Karlovarském kraji, nebo mezinárodní cvičení „MODEX.EU 2011“ v Holandsku, kam byl vyslán odřad Záchranného útvaru s velkokapacitními čerpadly.

Vzdělávací a výcviková činnost

Významným úkolem Záchranného útvaru je příprava příslušníků HZS ČR v odborných specializačních kurzech a v kurzech k získání řidičských oprávnění skupin B, C, D a E.

Do konce roku 2012 byly zabezpečovány a prováděny zejména vstupní příprava příslušníků HZS ČR, odborné specializační kurzy a kurzy k získání řidičských oprávnění. Po zrušení vstupní přípravy v modulovém systému v roce 2012 byly do osnov zařazeny nové specializační kurzy jako obsluha zemních a stavebních strojů, manipulace se zvířaty při mimořádných událostech nebo dekontaminace. V roce 2014 se pak kurzy dále rozšíří, mj. o kurz pro jeřábníky – vazače.

Od roku 2009 absolvovalo kurzy pořádané Záchranným útvarem celkem 2716 příslušníků HZS ČR, v rámci přípravy řidičů - referentů bylo v letech 2009 až 2013 proškoleno 12 475 příslušníků HZS ČR.

Na začátku roku 2013 byl ve Zbirohu zahájen provoz zařízení simulujícího reálné podmínky hoření „Ohňový trenažér“, který je komplexně zabezpečován Záchranným útvarem. Ústředním úkolem bylo nastavení systému výcviku, zprovoznění trenažéru a vyškolení lektorů pro HZS krajů. Je plánováno, že v období pěti let projdou tímto trenažérem všichni hasiči ve výjezdu.

kpt. Ing. Marek PJATÁK, tiskový mluvčí Záchranného útvaru HZS ČR, foto archiv útvaru

Záchranný útvar je důležitou součástí HZS ČR

Záchranný útvar po převedení pod Hasičský záchranný sbor ČR prošel výraznými změnami, které reagovaly na potřeby hasičů, ať už po stránce technického vybavení, tak po stránce vytvoření potřebného zázemí pro práci našich záchranářů. Musím říci, že jsem byl příjemně překvapen přístupem vedení MV-generálního ředitelství HZS ČR a HZS krajů, díky čemuž došlo v průběhu uplynulých pěti letech ke značnému rozšíření dovedností a schopností Záchranného útvaru pořízením nového a modernizací stávajícího technického vybavení. Šlo o získání nových terénních velitelských automobilů, techniky na dálkové přečerpávání vody, motorových člunů, vytvoření speciálních hadicových rozvodů pro dálkové vedení vody, pořízení prostředků na demolice budov, mostního automobilu na překlenování menších vodních toků, zkvalitnění prostředků na dekontaminaci, jeřábových nástaveb na dopravních a vyprošťovacích automobilech, a mohl bych pokračovat dále.

Zásadní pro nás je také postupná obměna současné techniky, která se již dostává ke sklonku své životnosti. Společně s HZS krajů jsme byli začleněni do podpory ze strukturálních fondů Evropské unie (v rámci IOP „Živelní pohroma“), což nám umožnilo pořídit si v roce 2013 17 kusů techniky za celkem 100 mil. Kč. Jde se o techniku přepravní, evakuační, dopravní, strojní, stavební, demoliční, jeřábovou a pro práci na vodě. Jsme rovněž zahrnuti do dalších projektů Evropské unie „Efektivní zásah“ a „Velký projekt“, díky kterým bude pokračovat modernizace a další obměna stávající techniky útvaru až do roku 2020.

Záchranný útvar dlouhodobě prosazoval a prosazuje návrh na vytvoření třetího dislokačního místa Záchranného útvaru blízko středu České republiky, proto jsem rád, že se s touto variantou počítá a v letech 2014 a 2015 by mělo dojít k výstavbě a přípravě zázemí pro vznik záchranné roty Záchranného útvaru v Jihlavě.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že na současné vysoké akceschopnosti Záchranného útvaru má zásluhu především vedení HZS ČR, které nám vytvořilo podmínky pro práci, a rovněž příslušníci a zaměstnanci útvaru, kteří svou odpovědnou a obětavou službou a prací přispěli k hladkému a přirozenému začlenění do velké rodiny hasičů.

Při ohlédnutí za pěti lety působení Záchranného útvaru HZS ČR jsem přesvědčen, že se osvědčila myšlenka a praxe soustředění speciálních prostředků, zařízení a vybavení u jednoho útvaru, který je dislokován rovnoměrně na několika místech ČR, což umožňuje efektivní přípravu obsluh, kvalitní péči o techniku a především racionální poskytování potřebné pomoci všem krajům při vzniku mimořádných událostí většího rozsahu.
Osobně věřím tomu, že v dalších letech bude pokračovat další prohlubování spolupráce Záchranného útvaru se všemi jednotkami HZS ČR. Za Záchranný útvar mohu prohlásit, že pro to uděláme maximum.

plk. Ing. Radim ŘEHULKA, velitel Záchranného útvaru HZS ČR

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook