Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 11/2014

V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme náročný zásah záchranářů u zříceného mostu ve Vilémově v okrese Havlíčkův Brod. Neštěstí si vyžádalo čtyři lidské životy. Dále seznamujeme s novými pravidly kontrolní činnosti na úseku požární ochrany a se specifiky větrání hromadných garáží proudovými ventilátory. V části zaměřené na oblast IZS hodnotíme systém dozimetrického zabezpečení HZS ČR, informujeme o průběhu cvičení jednotek PO z ČR a Polska „Krkonoše 2014“, přinášíme druhý díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii a zamýšlíme se také nad příčinami zbytečných obětí dopravních nehod. Příprava pracovníků zařízení sociální péče v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení a závěry setkání ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí jsou tématy části časopisu orientované na oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA a KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku bilancujeme desetiletí provozu hlavního etalonu ionizujícího záření v Olomouci.  

V rámci italského předsednictví v Radě Evropské unie se ve dnech 29. a 30. září 2014 uskutečnilo v Římě v pořadí již 33. setkání generálních ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí.

Setkání zahájil Claus Sorensen, generální ředitel DG ECHO (generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu) z Evropské komise, který projevil uspokojení nad přijetím Černé Hory jako dalšího člena participujícího v Mechanismu civilní ochrany unie. V současné době se Mechanismus civilní ochrany unie vztahuje na 32 států, z toho 28 členských zemí Evropské unie, Makedonii, Island, Norsko a nově Černou Horu.

Druhý bod jednání byl věnován Programu předvstupní pomoci (IPA) a otázkám spolupráce v oblasti civilní ochrany s kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi. Od roku 2013 je tento nástroj zaměřený na prevenci, připravenost a odezvu na povodně. Jedním z jeho cílů je vytvořit multinárodní moduly civilní ochrany pro vysokokapacitní odčerpávání a povodňové záchranné práce. V roce 2015 bude tento nástroj především zaměřen na mapování a hodnocení rizik s tím, že se počítá s rozpočtem ve výši pěti miliónů EUR.

V rámci třetího bodu jednání informovala Evropská komise o výsledcích semináře pořádaného v Římě v červenci letošního roku na téma „Posouzení schopnosti zvládání rizik“. Výstupy z tohoto semináře představovaly podklad pro vypracování závěrů Rady o posouzení schopnosti zvládání rizik, které jsou v současné době Radou pro spravedlnost a vnitřní věci již schváleny. Získané poznatky budou zároveň použity během jednání k budoucímu Rámci snižování rizika katastrof na období po roce 2015 (tzv. post-Hyogo), který by měl být přijat v březnu 2015 na 3. světové konferenci ke snižování rizika katastrof v japonském Sendai.

Ve čtvrtém bodě jednání informovala Evropská komise o situaci v západní Africe, která je postižena epidemií eboly. Na řešení je třeba kromě finančních prostředků také zabezpečení polních nemocnic, dodání ochranných prostředků a zajištění místní přepravy. Hlavním problémem je evakuace nakažených lékařů a sester.

V následujícím bodu jednání IT PRES prezentovalo návrh závěrů Rady o spolupráci mezi orgány humanitární pomoci a civilní ochrany. Vypracování návrhu předcházelo projednávání konceptu IT PRES k posílení součinnosti humanitární pomoci a civilní ochrany ve vztahu k prevenci, připravenosti a reakci na katastrofy během konzultačního setkání expertů civilní ochrany a humanitární pomoci, které se uskutečnilo 12. září 2014 v Bruselu. Na setkání bylo zjištěno, že zatímco některé členské státy Evropské unie mají tuto spolupráci na vysoké úrovni, tak jsou i státy, kde tato spolupráce není nastavena vůbec. Návrh závěrů Rady bude dále projednáván v rámci pracovní skupiny Rady pro civilní ochranu (PROCIV) a pracovní skupiny pro humanitární a potravinovou pomoc (COHAFA).

V rámci šestého bodu jednání Evropská komise informovala o možnostech vysílání expertů civilní ochrany jako poradců v otázkách prevence a připravenosti uvnitř i mimo Evropskou unii.

V sedmém bodu jednání Evropská komise sdělila, že v nejbližší době bude všem generálním ředitelům civilní ochrany Evropské unie zaslán dopis vyzývající k nahlášení modulů civilní ochrany do dobrovolného souboru předem vyčleněných kapacit členských států Evropské unie pro odezvu na mimořádné události. Evropská komise zároveň prezentovala svůj návrh na řešení dočasných nedostatků v kapacitách pro odezvu (viz článek 12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie), který spočívá ve financování dvou modulů pro letecké hašení lesních požárů v roce 2015. Jedná se o novou formu pomoci, kterou může Evropská komise na základě přijaté legislativy poskytovat.

Osmý bod jednání byl věnován informaci o průběhu semináře věnovaného směrnici o pracovní době a její působnosti na dobrovolné hasiče, který se uskutečnil 16. září 2014 v Bruselu. Evropská komise v úvodu upozornila, že  platnost této směrnice je omezena pouze na krizové situace velkého rozsahu. V Evropské unii existují různé systémy nasazení dobrovolných hasičů, které se liší stát od státu. Nelze tedy paušalizovat. Například v Lucembursku mají 12 různých typů dobrovolníků. Evropská komise přislíbila, že o stavu projednávání této směrnice bude členské státy průběžně informovat.

V rámci devátého bodu jednání Evropská komise shrnula všechny mimořádné události v roce 2014, na jejichž řešení se podílelo Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Od začátku roku do konce září 2014 byl Mechanismus civilní ochrany unie aktivován celkem ve 25 případech. Během tohoto období bylo nasazeno 28 expertů civilní ochrany.

V posledním bodě jednání představilo Lotyšsko priority svého budoucího předsednictví v Radě Evropské unie. Stěžejním tématem budou potřeby osob se zdravotním postižením ve vztahu k civilní ochraně. K tomuto tématu se ve dnech 12. a 13. ledna 2015 uskuteční v Rize seminář, na jehož základě bude vypracován návrh závěrů Rady, který bude následně projednáván v rámci PROCIV.

Další setkání generálních ředitelů civilní ochrany se uskuteční v dubnu příštího roku v lotyšském městě Jūrmala.

V rámci setkání generálních ředitelů civilní ochrany proběhlo jednání české delegace s generálním ředitelem civilní ochrany Itálie Francem Gabriellim. Mezi diskutované oblasti patřily odolnost společnosti, způsoby řešení varování a vyrozumění osob se zdravotním postižením a další formy bilaterální spolupráce. Výsledkem jednání byla dohoda, že obě strany schválí společné Memorandum o spolupráci.

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, foto plk. Ing. Jiří CHALUPA, Ph.D., MPA, MV-generální ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook