Generální ředitel odpovídá
- Po roce s generálním ředitelem nejen na téma fyzických testů, nákupu techniky a žádosti o informace (Už ne do zdi 23. 10. 2017)
- Téma nošení bradky, výstrojní součásti, kariérní postup nebo dotace na požární (Už ne do zdi - srpen 2016)
- Tentokrát na téma barvy výjezdové techniky, nošení uniformy a vzdělávání - 9. prosinec 2015
- Nejen o platech, medailích a stejnokroji s generálním ředitelem v březnu 2015
- Proč došlo k navýšení platů až od března 21. 3. 2014
- Červnové povodně nás stály hodně sil 19. 9. 2013
- Nemluvte do zdi, mluvte se mnou! 25. 4. 2013
- Pálí nás stejné věci 6. 3. 2013
- Doufám, že rok 2013 bude klidnější a bude více času na odbornou práci 31. 1. 2013
- Odpovědi na první otázky 18. 12. 2012
Pane generální řediteli, je opravdu pravda, že jste nového ministra neinformoval o potřebě rychlého navýšení platů a proto jsme ho neměli už v únorové výplatě? Vy jste to sice pak ve svém prohlášení vysvětlil, ale čemu mám pak věřit? Když pan Oberreiter na té schůzce byl a společně jste to projednali, tak proč to potom v jeho článku bylo napsáno jinak? A můžete tedy vysvětlit, jak to bylo a co se s platy stane do budoucna? Stále nám něco slibujete, ale nakonec to je vždycky jinak.“
Rád bych věděl, proč jsme dnes podepisovali platové výměry pro letošní rok bez navýšení o 2 procenta. Velice pozorně jsem sledoval Váš Vánoční projev a dle mého názoru jste se rozplýval nad návrhem zvýšení mezd. Ale jak je vidět zůstalo a asi zůstane jen u návrhu.
Mám dotaz na zvýšení platů hasičů o 2 %. Proč až od března? Pokud vím, PČR dostala uvedená procenta již od ledna 2014. Nebo mám mylné informace? Nebyl nám důvod tohoto otálení dostatečně vysvětlen a vznikají různé domněnky, např.: " Úředníci si nechávají vatu na odměny", jsem již také
v kategorii úředníka a celkem mi to vadí“.
v kategorii úředníka a celkem mi to vadí“.
Společná odpověď:
Musím říct, že ani já vámi zmiňovanému článku přesně nerozumím. Když jsem v závěru roku rekapituloval úspěchy a neúspěchy roku 2013, jedním ze základních problémů, které jsem zmiňoval, bylo snížení a následná stagnace platů. Od počátku bylo naší snahou tento problém řešit. Ještě za působnosti ministra Peciny, se započalo s řešením této problematiky. Hned po nástupu nového pana ministra jsme se shodli na tom, že mzdy příslušníků a občanských zaměstnanců jsou jednou z priorit, které bude třeba neprodleně řešit. Toto řešení mělo od začátku spočívat ve třech krocích. První krok byl již realizován zvýšením zvláštního příplatku o 600Kč od 1. března letošního roku. Dříve nebylo možné toto navýšení realizovat, protože jsme neznali všechny záměry nového pana ministra a bylo potřeba se nejdřív ujednotit na dalším postupu.
Musím říct, že ani já vámi zmiňovanému článku přesně nerozumím. Když jsem v závěru roku rekapituloval úspěchy a neúspěchy roku 2013, jedním ze základních problémů, které jsem zmiňoval, bylo snížení a následná stagnace platů. Od počátku bylo naší snahou tento problém řešit. Ještě za působnosti ministra Peciny, se započalo s řešením této problematiky. Hned po nástupu nového pana ministra jsme se shodli na tom, že mzdy příslušníků a občanských zaměstnanců jsou jednou z priorit, které bude třeba neprodleně řešit. Toto řešení mělo od začátku spočívat ve třech krocích. První krok byl již realizován zvýšením zvláštního příplatku o 600Kč od 1. března letošního roku. Dříve nebylo možné toto navýšení realizovat, protože jsme neznali všechny záměry nového pana ministra a bylo potřeba se nejdřív ujednotit na dalším postupu.
Chtěl bych vás ubezpečit, že v tuto chvíli se s panem ministrem maximálně snažíme najít řešení, které by umožnilo co možná nejdříve zařadit hasiče do 1. skupiny rizika. Zejména se jedná o zajištění dostatečných finančních prostředků, které budou k tomuto opatření potřeba a to nejen v roce letošním ale i v letech následujících.
Pan ministr nás také ujistil, že jeho snahou bude do roku 2016 dorovnat průměrné platy na úroveň roku 2011.
Všechny kroky, o kterých jsem teď mluvil, byly samozřejmě s odboráři průběžně projednávány a domnívám se, že takovýto postup by měl být naším společným zájmem. Podobné útoky a napadání ze strany odborů jistě nepomohou k lepšímu a rychlejšímu řešení. Pokud ale budeme spolupracovat, věřím, že do budoucna se hasiči mohou mít lépe.
Zajímalo by mě, zda se uvažuje o nějaké (finanční, organizační, e-learningové, jiné) podpoře jazykového vzdělávání příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR (mimo profesní přípravu TCTV 112). Sám totiž investuji do studia cizích jazyků z větší části ze svého.“
Odpověď:
Kromě profesní přípravy operátorů linky 112 v této chvíli o centrálním řešení výuky cizích jazyků neuvažujeme. Každý kraj má možnost zabezpečit si výuku cizích jazyků samostatně, a také to mnohé kraje dělají. Centrální zadání se nám v tuto chvíli jeví jako nevýhodné.
Odpověď:
Kromě profesní přípravy operátorů linky 112 v této chvíli o centrálním řešení výuky cizích jazyků neuvažujeme. Každý kraj má možnost zabezpečit si výuku cizích jazyků samostatně, a také to mnohé kraje dělají. Centrální zadání se nám v tuto chvíli jeví jako nevýhodné.
Bylo by možné, aby v budoucnu mohl být zaveden systém jako například v Německu, kde zaměstnavatel má například daňové výhody, pokud má zaměstnance dobrovolného hasiče? Je možnost, že by zákonodárci upravili legislativu, abychom mohli nadále zasahovat, pomáhat lidem a přitom se nebát o ztrátu zaměstnání?“
Odpověď:
Uvolňování členů jednotek SDH je nejen u nás, ale i ve vámi zmiňovaném Německu velký problém, přestože tam je tato problematika daleko lépe legislativně ošetřena. Naší dlouhodobou snahou je, určité úlevy pro členy těchto jednotek a jejich zaměstnavatele prosadit do zákonů, nicméně je to proces zdlouhavý a prozatím se ho nepodařilo prosadit. Každopádně vás mohu ubezpečit, že v našich snahách nepolevíme a budeme jednat napříč politickým spektrem o možných řešeních.
EKIS okrádá o hodiny hasiče, vyjíždějící z pohotovosti (tedy ne jen směnové, ale i denní příslušníky, zařazované do pohotovostí). Nikdo s tím stále nic nedělá, čas běží, hodiny se ztrácí. Příklad? Vyjedu v noci k požáru popelnice, strávím u něj 20 minut. Nemám tedy celou hodinu pro to, abych měl zaplacen výkon. Ale mám přerušenou hodinu pohotovosti. Ve výsledku tak v době od 7:00 do 7:00 vykážu v práci 23 hodin. Ale jsem tam 24. Budete to nějak řešit?
Odpověď:
Vím, že problematika EKISu je stále žhavá, proto se zde ještě jednou, naposledy pokusím vše vysvětlit. V prvé řadě je nutno uvést, že systém EKIS nikoho neokrádá.
V řadě druhé není pravda, že nikdo s tím stále nic nedělá. Po celou dobu od rozhodnutí, že systém EKIS bude aplikován u HZS krajů, pracuje velká skupina lidí, ať už z HZS krajů, generálního ředitelství, či odborných útvarů ministerstva vnitra na odstranění dílčích nedostatků tohoto systému či zlepšení uživatelské přívětivosti pro obsluhu. Navíc jsem osobně přislíbil na jednání výkonné rady OSH konané v listopadu 2013 ustanovení pracovní odborné skupiny, která by měla napomoci k vyřešení problémů s tímto informačním systémem. Tuto komisi jsem dle svého závazku ustanovil ještě v závěru r. 2013, s předsedkyní komise dohodl vytvoření podmínek pro práci komise a upřesnil zadání. Minulý týden již proběhlo první pracovní jednání komise.
Konkrétní problém, který popisujete, byl řešen nejméně 2x na různých úrovních, bohužel pro vás ale ne s výsledkem, který byl očekáván. Systém je nastaven podle znění služebního zákona, podklady či výkladová stanoviska může dávat jen gestor služebního zákona a tím je odbor personální ministerstva vnitra. V listopadu 2013, ještě před konáním výkonné rady OSH jsme žádali tento odbor o zpřesňující výklad služebního zákona i s návrhem řešení. Letos v lednu jsme obdrželi výkladové stanovisko, které náš návrh neakceptuje a odkazuje na řešení až v souvislosti s otevřením služebního zákona. Zde je nutné z mé strany uvést, že otevření služebního zákona kvůli jedné hodině v měsíci u části příslušníků je pro celý sbor neúměrné riziko. Uvedené stanovisko odboru personálního je k dispozici i na HZS krajů, předali jsme ho i představitelům OSH na lednovém jednání. Proto jsem přesvědčen, že ze strany generálního ředitelství jsme učinili vše, co bylo v této věci možné.
Dobrý den pane generální řediteli. To vás tak strašně mrzí, že lidi ještě berou dobře hasiče? Mají je rádi a nikde na ně nenadávají? Po přečtení Směrnice k vyúčtování úhrad nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod, že se požár za jízdy vozidla (bez ohledu na příčinu vzniku požáru) považuje za DN a bude to fakturováno? To snad ne? To za chvilku, když pojedeme na požár rodinného domu, tak to si lidi zaplatí?
Odpověď:
V prvé řadě bych chtěl říct, že tomuto dotazu zcela nerozumím. Výjezd k dopravní nehodě přece účtujeme pojišťovně, nikoliv majiteli vozidla. A to, že se i požár vozidla, který vznikne při provozu na pozemních komunikacích, považuje za dopravní nehodu, vychází ze zákona o provozu na pozemních komunikacích. Proto je ve směrnici k účtování náhrad za zásah jednotek PO při dopravních nehodách i požár vozidla. Při výjezdu ke každé dopravní nehodě se počítá s požárem, ten přeci může vzniknout i během samotného děje, který dopravní nehodu provází nebo i v průběhu zásahu jednotky.
Na GŘ máte patent na to, co potřebují na různých stanicích, že budete od nového roku nakupovat techniku sami?
Odpověď:
Co má být na stanicích stanovuje vyhláška, která platí již od roku 2001. Je to dobře a myslím, že to nikomu nevadí naopak, pokud bychom to neměli rámcově stanovené, nikdy bychom nebyli schopni říci, co na stanicích má v základní úrovni být.
Co se týče centrálních zakázek na techniku, tak věřte, že nás vůbec netěší, že musíme řadu zakázek uskutečňovat formou centrální zakázky. Každopádně v rámci tohoto typu dotací z Evropské unie je to základní podmínka pro to, abychom takovou dotaci vůbec mohli dostat. Nemyslete si, způsobuje to velké komplikace i generálnímu ředitelství, ať už při vlastním výběrovém řízení a také, protože tuto techniku musíme krajům zapůjčovat, evidovat a podobně. S tím je pak samozřejmě spojeno velké množství práce a administrativy. Nicméně musíme být rádi za každý kus techniky, která k našim jednotkám přijde z peněz Evropské unie. Ještě bych rád uvedl, že technické podmínky pro výběr techniky v rámci veřejné soutěže se zpracovávají v úzké součinnosti s HZS krajů nebo Záchranným útvarem. Nejsou návrhem jednoho člověka.
Kromě zakázek, které jsou realizovány z peněz Evropské unie, musíme rovněž realizovat centrálně nákupy těch komodit, které jsou stanoveny vládou a ministerstvem vnitra. Tento systém, který má primárně šetřit finanční prostředky, je nastaven napříč celou státní správou a nejde ho proto obejít.
Proč se technika ze strukturálních fondů EU nakupuje jen pro Hlučín a ne postupně pro třeba dříve (okresní) HZS? Myslím si, že tato technika by se měla nakupovat postupně a aspoň střídavě pro okresní nebo aspoň krajské HZS. Myslím to asi tak. Jeřáb pro HZS Ústeckého kraje, Bagr pro HZS Libereckého kraje a při problému si je navzájem půjčit. Určitě to je méně nákladné aspoň skrz cestování mezi kraji a ne po celé ČR. Proč není útvar, jako je Hlučín, třeba v Litoměřicích, který by obsáhl větší část Čech. Myslím Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín atd., kde v posledních letech tento útvar chybí. Nebo se dohodnout na úrovni vlády, aby zde byl opětovně vybudován útvar Armády ČR, který bude při živelních pohromách využíván.“
Odpověď:
Požární technika se nenakupuje pouze pro Hlučín. Z minulých dvou projektů ve výši 1mld. Kč se pro Hlučín nakoupila technika za 100 milionů, zbytek peněz byl určen na techniku pro kraje. Speciální technika, která byla určena pro záchranný útvar by byla u krajů těžko využitelná jak z hlediska obsluhy, tak z hlediska četnosti nasazení. Přesto je ale v našem vybavení nutná.
Záchranný útvar je opěrným bodem HZS pro speciální práce, jeho technika, včetně té nové z Evropských fondů, se použila při povodních a jiných složitých mimořádných událostech. V současné době je Záchranný útvar dislokován na dvou místech v Hlučíně a Zbirohu. Dovedu si představit jeho lepší umístění, ale nesmíte zapomenout, že jsme museli vyjít z původního místa dislokace těchto jednotek. Přesto je záchranný útvar schopen v přijatelném čase zasáhnout i na území Ústeckého kraje. Povodně v roce 2103 a 2010 jsou toho důkazem. Navíc v Litoměřicích, jak uvádíte, je dislokována vysoce výkonná motorová čerpací stanice i zařízení pro dálkovou dopravu vody. Tedy jisté speciální vybavení má i HZS Ústeckého kraje.
Proč je tolik odlišností mezi jednotlivými kraji v praktickém chodu, když HZS ČR je přece jediným sborem a většina činností, procesů a aktivit by měla být jednotná. Čím jsou tyto rozdíly mezi vedením jednotlivých HZS krajů dány?
Odpověď:
HZS vznikl zákonem o HZS v roce 2001. Tomu předcházela obsáhlá diskuze, jak má být tento sbor organizován. Názorů na uspořádání sboru bylo víc, od těch, které chtěli sbor zcela zcentralizovat, tak jako tomu bylo v té době například u policie, až po jeho rozmělnění na úroveň obcí. Nakonec převládl názor, který je určitým kompromisem, a který je popsán právě v zákoně o HZS. Takže zde máme HZS ČR, který je tvořen mimo jiné generálním ředitelstvím a 14ti samostatnými HZS krajů. Krajům tak zůstala jistá dávka autonomity, a proto je možné, že v rámci krajů můžete narazit na různé odlišnosti. Stále jsem ale přesvědčen, že to bylo rozhodnutí správné.
Proč není možné, aby vedoucí oddělení strojní služby neměl možnost mít u sebe finance na základní nákupy například pneumatik, olejů, šroubů, matiček? Všude se bere na dluh a píšou se požadavky, které musí schválit několik lidí na kraji. Něco se opraví na dluh, ale nejde to napořád brát z rodinného rozpočtu. Je možné s tímto problémem něco udělat?
Odpověď:
Možné to samozřejmě je. Tato problematika je řešena poskytováním záloh. Poskytování záloh zaměstnancům řeší zákon o rozpočtových pravidlech. Je plně v kompetenci, ale i odpovědnosti krajského ředitele, jak svým vnitřním předpisem nastaví podmínky poskytování záloh, dále určí okruh osob, kterým lze zálohy poskytovat, a stanoví, v kterých případech, a na nákup jakého sortimentu lze zálohy poskytovat. Nicméně se tím neodstraní podávání a schvalování požadavků na pořízení zmíněných šroubků apod., protože i v tomto případě se jedná o nakládání s veřejnými prostředky, a je tedy nutno dodržovat zákon o finanční kontrole.
Proč jsou školicí střediska HZS jen na Moravě. Dříve byl Chomutov, který se zrušil, ale v dnešní době, kdy se vše zdražuje, tak se jezdí přes celou ČR. Myslíte si, že je to správné? Jde o spotřebu nafty a benzínu.
Odpověď:
Zde je odpověď jednoduchá. Dříve, před mým nástupem do funkce generálního ředitele, byly vzdělávací zařízení celkem čtyři: Brno, Frýdek-Místek, Borovany a Chomutov. Vlivem sníženého rozpočtu bylo nezbytné provést úsporná opatření všeho druhu. Chomutov byl rušen jako první vzdělávací zařízení, mimo jiné i proto, že nebylo v majetku HZS ČR a platilo se zde nemalé nájemné. Jako druhé zařízení byly zrušeny Borovany (koneckonců umístěné také na okraji republiky), které měly malou ubytovací kapacitu a tím pádem nejvyšší náklady na provoz jednoho lůžka. Zůstala zařízení dvě, obě v docela slušném stavu, dobře vybavená a s velkou ubytovací kapacitou. V tomto případě cena nafty a benzinu není tím rozhodujícím faktorem. Jsem přesvědčen, že nejkritičtější dobu z hlediska objemu financí má sbor již za sebou. To ale neznamená, že se systémem školství nebudeme nadále zabývat. V budoucnu máme v úmyslu využít ve větší míře zařízení ve Zbirohu pro vzdělávání našich příslušníků, nejenom pro odbornou přípravu, jak tomu je dosud. Takže i česká část sboru bude mít příležitost využívat pro odborné způsobilosti dopravně výhodnější zařízení.
Jak to bude do budoucna s dotacemi na nákup techniky pro JSDHO?
Odpověď:
Naší snahou je, aby v příštím programovacím období, které začíná v letošním roce, bylo na jednotky SDH obcí pamatováno více. Bohužel to ale zdaleka nezávisí pouze na nás. Co ale v této chvíli můžeme říci je, že se od roku 2015, díky zapojení pojišťoven, výrazně zvýší i dotace, kterou dnes poskytujeme na nákup nové případně repasované techniky pro obce.
Proč nové casky 30 ještě někde stojí na dvoře, místo aby byly zařazeny na výjezd a proběhl pohyb techniky? Dodány byly již někdy v červnu, tak na co se čeká?
Odpověď:
Musíte říci, kde tato, dle Vás nevyužitá technika, stojí. Pak budu moct konkrétně odpovědět. Rychlejší a operativnější ale bude, když se zeptáte přímo na místě, nevidím důvod, proč by vám neodpověděli.
V budově generálního ředitelství se kouří v garážích i v kancelářích. To není žádné tajemství. Kdo kouření v těchto prostorách povolil? Kolik příslušníků a občanských zaměstnanců bylo cca za poslední rok za tento přestupek potrestáno a jak? A jak jsou kuřáci trestáni za to, že si neoznačují přestávku na kouření, a tím pádem jim dále bez přerušení běží pracovní doba stejně, jako slušným nekuřákům?
Odpověď:
Pokud skutečně dochází ke kouření v prostorách, které k tomu nejsou určeny, tak je to zcela jistě špatně. Jsme si vědom toho, že kouření je sice zlozvyk, ale těžko se ho zbavuje. Proto jsme se snažili najít vhodné místo, které by kuřákům vyhovovalo, ale neobtěžovali by kouřem nekuřáky. Vím, že volba tohoto místa není pro kuřáky nejvhodnější, a proto se snažíme hledat i jiná řešení. Nicméně nepovažuji tento problém za tak důležitý, abychom se s ním museli okamžitě zabývat. Každopádně ho vedu v patrnosti, stejně, jako problémy se stravováním, a pokusím se je v dohledné době řešit.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, proč medaile za věrnost nemůže dostat každý hasič, který splní odpracování určitých let u boru? Proč jen ten kdo je navržen? Pokud nejste sympatický nadřízenému, tak vás nikdy nenavrhne. Nejde o peníze, ale myslím, že každého hasiče by potěšilo, dostat vyznamenání za svou práci a trochu by ho to zase nabudilo v této špatné době.
Odpověď:
Medaile „Za věrnost“ jsou služební medaile, a jako takové jsou udělovány podle vyhlášky. Tyto medaile ale nejsou medailemi nárokovými, které by musel dostat každý příslušník, který odslouží určitý počet let. Jsou oceněním za příkladné plnění služebních povinností ve spojení s dobou trvání služebního poměru. Proto musí být udělovány na návrh.
Já sice o jejich udělení rozhoduji, ale samozřejmě nevím, jak dobře si své povinnosti konkrétního příslušník plní. Proto musí návrh podat příslušný služební funkcionář.
Přesto jsem přesvědčen, že za věrnost, by mělo být oceněno větší množství příslušníků. Proto jsem na jedné z předcházejících porad v tomto smyslu hovořil i s krajskými řediteli a dal jsem jim doporučení, aby návrhů na udělení medaile za věrnost 2. a 3. stupně, podávali víc. Plně s vámi souhlasím, že jde o ocenění dlouhodobé a kvalitní práce pro sbor a proto by nemělo být výsadou pouze několika jedinců.
Výstrojní součástky, které potřebujeme, u nás probíhají skoro formou loterie. Napíšeme, co chceme a nevíme, jaký bude výsledek toho, co dostaneme. Například v minulém roce se ponožky objednané ve správné velikosti díky své kvalitě sami zvětšovaly a po té shrnovaly do bot, kde byly mokrým hasičům tedy nám, spíše na obtíž. Dále mě bohužel nepříjemně udivila kvalita pracovních bot, které se nám v letošním roce dodávají. Pamatuji se z minulých let i na velice kvalitní funkční nehořlavé prádlo jedné konkrétní firmy, které stále patří k nejlepším na světě. Škoda, že se už přestalo nabízet. U nás na útvaru by o něj byl a stále je velký zájem. Budu jenom doufat, že se opět někdy objeví v nabídce. Když jsem měl dotaz na výstrojní oddělení, bylo mi řečeno, že se už bohužel nenabízí z důvodu předraženého nákupu.
Odpověď:
Velmi dobře vnímám, že hasiče trápí problémy s vystrojováním a jsou nespokojeni s konkrétními výstrojními součástkami. Celá problematika, i když to tak nevypadá, je ale velmi komplikovaná. Řada nákupů musí být podle platných předpisů realizována formou centrálních zakázek. Kromě již vysoutěžených šedých trik s dlouhými a krátkými rukávy a parek, musíme vypsat centrální výběrové řízení na ponožky k PS I a ponožky do zásahové obuvi a na další výstrojní součástky. Do výběru nevhodnějšího dodavatele u jednotlivých komodit pak vstupuje taky zákon o veřejných zakázkách, kde kromě technické specifikace zadavatel uvádí hodnotící kritéria, jako jsou např. ekonomická výhodnost, velikostní sortiment, dodávky nadměrných velikostí, termíny dodání, životnost apod.
Musím zcela otevřeně konstatovat, že centrální nákupy mají jednoznačně pozitivní efekt v ekonomické výhodnosti a jednotnosti provedení například střihu nebo barvy. Na druhé straně musí být cílem náš všech, aby stále lepším zadáním technických podmínek a náročnou kontrolou při přejímce zboží, byla zachována vysoká kvalita pořizovaných výstrojních součástek při dosažení přijatelné ekonomické výhodnosti.
Asi se nám nepodaří odstranit všechny problémy okamžitě, ale myslím si, že už teď je vidět při nových zakázkách, že kvalita vysoutěžených součástek se zlepšuje. Věřím, že v tomto trendu budeme i nadále pokračovat.