Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 6/2015
V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár střechy kostela v jihočeských Mirovicích, přinášíme ohlédnutí za veletrhy IDET, PYROS a ISET, závěry konference Požární bezpečnost stavebních objektů 2015, seznamujeme s protipožárními opatřeními v Národním divadle v Praze a bilancujeme patnáctiletou historii PKPO. V části zaměřené na oblast IZS informujeme o průběhu zásahu složek IZS po nálezu letecké pumy v Opavě-Kateřinkách, otiskujeme další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii, a seznamujeme s průběhem taktického cvičení v Přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Závěry konference Bezpečnost v regionech, problematika rizik a výsledky Evropského fóra civilní ochrany jsou hlavními tématy bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete rozhovor s ředitelem a šéfdirigentem Hudby Hradní stráže a Policie České republiky k připomenutí jejího kulatého jubilea nebo výsledky prvních závodů nového seriálu pohárových sportovních soutěží.
Brusel se stal ve dnech 6. a 7. května 2015 místem konání v pořadí již pátého Evropského fóra civilní ochrany. Předchozí fóra se v Bruselu uskutečnila v letech 2002, 2007, 2009 a 2013. K přednostem těchto konferencí patří široká mezinárodní účast odborníků působících v oblasti civilní ochrany a možnost získat ucelený souhrn pohledů na opatření v oblasti předcházení katastrofám, snižování jejich následků a reakce na ně.
Druhá událost, Kulatý stůl na vysoké úrovni, se uskutečnila před začátkem fóra dne 6. května 2015. Předmětem tohoto jednání byl návrh Evropské komise, který spočívá v prohloubení spolupráce s třetími zeměmi, které mají zájem více se zapojit do činností Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Hlavním záměrem tohoto návrhu je umožnit těmto státům účastnit se specifických jednání a seminářů (např. hodnocení rizik, včasné varování, moduly civilní ochrany), některých kurzů odborné přípravy, programu výměny expertů a pravidelných cvičení.
Prohloubit vzájemnou spolupráci
Při zahájení Evropského fóra civilní ochrany, tentokrát na téma „Partnerství a inovace“, byli mezi úvodními řečníky předseda Evropské komise Jean Claude Juncker a komisař Christos Stylianides odpovědný za humanitární pomoc a řešení krizí. Oba řečníci zdůraznili, že hlavním cílem fóra je propojit komunitu zabývající se civilní ochranou (Evropská unie, Organizace spojených národů, nevládní organizace, soukromé společnosti, akademický sektor, apod.) a posílit mezi nimi vzájemnou spolupráci. Zároveň poukázat na nové technologie (například bezpilotní letadla, sociální média a inteligentní města) a na inovativní způsoby a metody zaměřené na řešení mimořádných událostí. Úvodního slova se také ujal Claus H. Sorensen, generální ředitel DG ECHO (generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu) z Evropské komise, jehož vystoupení vyvrcholilo slavnostním podpisem Smlouvy o přistoupení Turecka do Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. V současné době se tedy mechanismus civilní ochrany vztahuje na 32 států, z toho 28 členských států Evropské unie, Island, Norsko, Makedonii a nově Turecko.
Samotné fórum bylo rozděleno do tří tematických celků: Partnerství a inovace při zvládání katastrof k podpoře růstu a zaměstnanosti, Nová partnerství, Inovace při zvládání katastrof. V rámci těchto jednotlivých tematických částí fóra se nejprve uskutečnila plenární zasedání a poté tři po sobě jdoucí panelové bloky.
Snižování rizika katastrof
V první tematické části rozdělené do tří bloků (Plánování na mimořádné katastrofy, Chápání odolnosti měst, Posílení odolnosti obyvatel) byly v úvodu zmíněny sociální a ekonomické dopady katastrof. Za posledních 10 let způsobily katastrofy v Evropě každý rok škody průměrně za 15 biliónů EUR. V této souvislosti byl zdůrazněn význam nového rámce ke snižování rizika katastrof, který byl přijat na 3. světové konferenci OSN v Sendai v Japonsku. Následně byly v prvním bloku prezentovány příspěvky zástupců zemí, které byly v posledních letech postiženy rozsáhlou katastrofou (například sled událostí přírodní katastrofy v Japonsku až k jaderné krizi v elektrárně Fukušima v roce 2011 nebo sněhová kalamita ve Slovinsku v roce 2014). Přednášející se ve svých vystoupeních shodli, že je velmi složité předem se připravit na tak rozsáhlé katastrofy, shrnuli získané zkušenosti a uvedli nová opatření, která v budoucnu hodlají na národní úrovni zavést. Ve druhém a třetím bloku byla zdůrazněna důležitá role regionů, měst, obcí a soukromého sektoru při budování městské odolnosti vůči katastrofám. Dále se diskutovaly otázky související se zvyšováním povědomí o rizicích a využíváním nových technologií zvyšujících odolnost kritické infrastruktury.
Druhá část konference byla rovněž rozdělena do tří bloků: Propojení mezinárodních aktérů při zvládání katastrof, Partnerství se soukromým sektorem, Věda pro zvládání rizik katastrof. Diskutovaly se zejména následující otázky: s jakými partnery bychom měli spolupracovat při zvládání katastrof, jakým způsobem bychom s nimi měli spolupracovat a jaká data bychom s nimi měli sdílet v oblastech prevence, připravenosti a odezvy. Jedním z přednášejících v prvním bloku byl Juha Auvinen, vedoucí oddělení odezvy na mimořádné události v rámci generálního ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu, který prezentoval praktické zkušenosti ze spolupráce mezi Evropským střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události a ostatními mezinárodními aktéry řešícími odezvu na katastrofy. V následné diskusi zazněly zajímavé příspěvky a názory (například konstatování, že se většina katastrof odehrála během víkendů, což v minulosti způsobilo řadu problémů při přijímání zaslané pomoci. Dále prohlášení, že přijímání pomoci ze zahraničí je složitější, než její poskytování. V průběhu diskuse dokonce zaznělo prohlášení „Chcete li pomoci státu postiženému katastrofou, žádnou věcnou pomoc mu raději neposílejte.“). Ve dvou zbývajících blocích bylo zdůrazněno, že soukromý sektor je dlouhodobě hlavním přispěvatelem při humanitárních akcích a stále existuje nevyužitý potenciál ke zvýšení partnerských interakcí mezi soukromým sektorem a komunitou zabývající se civilní ochranou a humanitární pomocí na všech úrovních (místní/národní/evropské a mezinárodní úrovni). V neposlední řadě byla také podtržena důležitost vědecké podpory a využívání nových technologií k posílení evropské odolnosti vůči krizím a katastrofám.
Do tří bloků byla rozdělena třetí a zároveň poslední část konference: Inovace v oblasti zvládání katastrof, Inovační partnerství v odborné přípravě, Krizová komunikace. Diskutovány byly možnosti nasazení dronů během katastrof, jejich případné výhody, ale i určitá pravidla omezující jejich provoz. Také se řešily možnosti užšího zapojení orgánů civilní ochrany, univerzit a výzkumných institucí do diskusí v oblasti lepšího sdílení nástrojů odborné přípravy. Přednášející se také podělili o zkušenosti v používání sociálních medií, včetně jejich začlenění do připravenosti a odezvy na mimořádné události.
Doprovodný program
Součástí této významné události byla také vnitřní a venkovní výstava, která se konala po celou dobu fóra. Zatímco vnitřní výstava nabídla návštěvníkům celou řadu projektů týkajících se oblasti civilní ochrany, v rámci venkovní výstavy byly prezentovány tři dálkově řízené letadlové systémy (Remotely piloted aircraft systems – RPAS). Cílem ukázek bylo zvýšit povědomí o schopnostech těchto systémů a podpořit zavedení RPAS při zvládání katastrof.
kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV generální ředitelství HZS ČR, foto autor