Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 4/2016
V úvodu přibližujeme vyproštění uvázlé české nákladní lodi na Labi v Drážďanech, na kterém se výrazně podíleli příslušníci Záchranného útvaru HZS ČR. V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na prosincový požár v turnovské průmyslové zóně, seznamujeme s novou právní úpravou věnovanou čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, s výsledky modelových zkoušek následků požárů na karoseriích osobních automobilů a také s výsledky experimentálních měření povrchových teplot halogenových svítidel. Novinky z oblasti typových činností složek IZS při společném zásahu, prezentace brašny pro třídění raněných a specifika přepravy pohonných hmot u HZS ČR jsou tématy bloku věnovaného IZS. V části OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přibližujeme projekty preventivně výchovné činnosti HZS ČR zaměřené na osoby s mentálním postižením a na pomoc skupinám obyvatelstva se specifickými potřebami.
Hasiči – zdravotníci HZS ČR na svých setkáních řeší, jak nejlépe postupovat při hromadných neštěstích. Bohužel události tohoto typu rozhodně v naší republice nejsou výjimkou. Navíc metodika souhrnných předpisů ohledně společných zásahů rozhodně využívá kapacity HZS krajů a jednoznačně vymezuje pojem hasič zdravotník.
Metodika sice hovoří jasně, ale velký problém nastává v prostředcích, kterými se mají označovat zraněné osoby. V každém kraji se úkolu zhostili po svém. Někteří se rozhodli jít cestou papírových „koncertních“ pásků, což je poměrně levné a účelné řešení, které ale popíralo jednu z nejdůležitějších potřeb, a to je rychlost. Označení osoby zabralo spoustu času, a navíc jde o jednorázovou záležitost. Jiní se rozhodli využít tzv. elektrikářské pásky ve čtyřech barvách. Rychlé, levné, ale opět jednorázové a bez možnosti předat počty zraněných zdravotnické složce. Tato informace je stěžejní pro odhad sil a prostředků, využití kapacit nemocnic apod.
Označování zraněných osob
Skupina neodkladné zdravotnické pomoci HZS Ústeckého kraje hledala rychlé, jasné a finančně dostupné řešení. Nejprve jsme se „rozhlédli po světě“, nabídkách firem jak tuzemských, tak i zahraničních. Prostředky, které využívá armáda, bohužel nesplňovaly potřeby v civilním prostředí. Zjistili jsme, že v současnosti žádný dostupný prostředek na trhu není.
Díky vstřícnosti vedoucího oddělení IZS a služeb HZS Ústeckého kraje mjr. Bc. Tomáše Štěpánka začal vývoj pásku. Finální výrobek nakonec splňoval vše potřebné, a to snadnou manipulaci, silnou reflexní vrstvu, možnost popisu pásku, vícenásobné použití, odnímatelnou část, která zajistí vícenásobné použití a finanční dostupnost.
Po pořízení pásků nastal problém, do čeho a jak je umístit. Nejprve se zdálo, že pásky lze dát do jakékoli brašny a vše bude fungovat. Bohužel opak je pravdou. Bylo nutné nechat vyrobit specifickou brašnu, která nad očekávání splňuje všechny požadavky.
Brašna pro třídicí pásky
Použití brašny je naprosto jednoduché a intuitivní. Zásahy, při nichž je nutné třídit zraněné, jsou sporadické, a pokud se událost stane v noci, v zimě, dešti, mrazu nebo naopak v létě a horku, je potřeba ihned začít pracovat. K nasazování pásků stačí pouze rozepnutí zipu brašny, okamžitě se odklopí všechny barevné pásky, které lze jednoduše vytáhnout, a mohou se jedním pohybem umístit na končetinu zraněného. Pásek je samonavíjecí (klasický systém tvarového plechu uvnitř). Nad všemi pásky je v brašně umístěno chemické světlo osvětlující nejen pásky, ale i jednoduchý návod, který navede třídicí skupinu jak pracovat. Návod má popisovatelnou část pro zapsání důležitých údajů, a to popisovačem, který se nesmaže ani v dešti a teplotách pod bodem mrazu. Je navíc součástí brašny, proto nemůže dojít ke ztrátě. Jediné ošetření, které třídicí skupina provádí, je zamezení velkým krevním ztrátám. K zástavě krvácení na končetinách jsou určeny úchyty na vrchní části, a to konkrétně pro C.A.T. turniket (Combat Application Tourniquet). Z vnitřní strany jsou podélná oka (aby nedocházelo k sesunutí) pro klasická gumová škrtidla různého průměru a také pro tlakové obvazy. Popruh brašny je nastavitelný s rychlosponou. U něho je kapsička na snadno vyjímatelných pět párů jednorázových rukavic. Brašnu je možné připevnit i ke klasickému hasičskému opasku s karabinou a i běžnému opasku dvojitým popruhem. Dvě kapsičky uvnitř je možné propojit pro umístění dětského ambuvaku, který je nově doporučován do výbavy. Kapsu je možné přepažit pro umístění polomasky, případně jiného vybavení. Během třídění je nutné průběžně předávat informace o počtu již zatříděných osob. Po ukončení třídění se odepnou zajišťovací oka a rozepne zakrývací část. Útroby brašny poskytnou konečnou informaci o celkovém počtu všech vydaných pásků a brašna je opět připravena k použití. Jednotlivé pásky jsou popsány individuálně a je možné, při ztrátě nebo poškození, doplnit chybějící kus.
Celkové rozměry brašny pro třídění raněných jsou 34 x 43 cm, tloušťka brašny je 8 cm a váha s plným vybavením 4 kg.
Závěr
Několikanásobné úspěšné testování ve ztížených podmínkách proběhlo na cvičení Rescue Patrol. Brašnu žádný výrobce ani prodejce zatím nedistribuuje, ale v případě zájmu jsou potřebné parametry volně k dispozici a nejsou vázané žádnými autorskými právy.
Celková cena se pohybuje okolo 5000 Kč.
Jako autor celého projektu bych chtěl zejména poděkovat mjr. Bc. Tomáši Štěpánkovi, který celou věc zastřešil a podpořil, Bc. Zdeňkovi Břečkovi, nstržm. Petru Weinföfrovi, DiS., mjr. Ing. Jirkovi Hyklovi a všem ze cvičení Rescue Patrol.
pprap. Jaroslav HOCKO, HZS Ústeckého kraje, foto autor