Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 1/2017

Rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslavem Rybou a tradiční bilanční tisková konference k uplynulému roku otevírá lednový časopis. V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o způsobech ochrany kulturních památek před požáry, a o uplatnění speciálního sprinklerového stabilního hasicího zařízení. Pokud volíte vhodný fotoaparát pro dokumentaci na místě požáru, zaujme vás další článek. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o konferenci IZS na téma „Technologie v integrovaném záchranném systému“. Rubrika OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámí s konferencí Hazmat Protect 2016. Praktické poznatky z Jihomoravského kraje přinášíme k humanitární pomoci. Výchovně vzdělávacímu programu pro děti se věnuje odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení v Praze 4. Rubrika INFORMACE poskytuje zprávu z XXI. sněmu České asociace hasičských důstojníků. A Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč získal Národní cenu kvality ČR. Lednový časopis obsahuje 2 přílohy. 

Požadavky na fotoaparáty používané při dokumentaci pro účely zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP) rostou. Je to dané rostoucími nároky samotných uživatelů, které se zvyšují vzhledem k získaným zkušenostem při používání digitálních fotoaparátů v obtížných podmínkách na místě požáru. Tyto zkušenosti se promítly do pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 49/2014, kde se již hovoří o minimální velikosti snímacího čipu APS­ C, což již znamená minimální kvalitu snímací části fotoaparátu, na kterou „běžné“ kompaktní fotoaparáty nedosáhnou. Co je tedy důležité při výběru fotoaparátu určeného pro vyšetřovatele požárů?

Obr. 1

Klíčových požadavků na fotoaparát pro vyšetřovatele požárů je několik. Kromě již zmiňovaného snímacího čipu je schopnost dosáhnout kvalitního obrazového záznamu v obtížných světelných podmínkách dána také kvalitním a dostatečně světelným objektivem. To by ale většinou nestačilo, protože na místě požáru uvnitř objektů bývá i ve dne přirozeného světla poměrně málo a je třeba si pomoci nejdůležitějším příslušenstvím pro dokumentaristu – zábleskovým zařízením resp. přenosným zdrojem světla. Vedle těchto technických požadavků jsou poměrně důležité požadavky na provoz, jejichž zohledněním při výběru fotoaparátu lze zvýšit dobu provozní spolehlivosti a ekonomiku provozu fotoaparátu. Při provozu fotoaparátu v těchto specifických podmínkách (vlhko, teplo, silně znečištěný prostor) hraje důležitou roli celková odolnost fotoaparátu, která je dána jeho konstrukčním řešením a provedením. Z hlediska ekonomiky provozu je důležitá volba typu používaných provozních zdrojů a způsob jejich dobíjení. Na tyto jednotlivé požadavky se nyní můžeme podívat podrobněji i s upozorněním na některá dobrá a osvědčená řešení.

Pro kvalitu pořízeného obrazového záznamu je klíčová kvalita snímacího čipu spolu s objektivem. Obecně sice platí, že čím je větší rozlišení snímače viz obr. 1 (běžně udávané v Mpix – megapixelech), tím by měl být výsledný záznam kvalitnější s vyšším rozlišením. Problémem ovšem je fakt, že velikost tohoto jednoho pixelu (při stejném výsledném rozlišení např. 25 Mpix) se liší podle celkové velikosti (plochy) snímacího čipu, na kterém je umístěn.

Obr. 2

Vyšší rozlišení totiž neznamená, že budete mít vždy lepší fotografii. Vysoké rozlišení na malé ploše snímače způsobuje, že pixel je malý a má horší citlivost ke světlu. Signál z každého pixelu se tedy musí zesílit, aby bylo možné z něj dostat všechny potřebné informace, a v tuto chvíli dochází i ke znehodnocení obrazu šumem, obdobně jako když fotíme v horších světelných podmínkách a použijeme vyšší citlivost ISO. APS­ C senzor je používaný u většiny základních (Canon EOS 100D, Nikon D 3300) až po středně pokročilé modely zrcadlovek (Nikon D 5500, Pentax K-50, Sony A 6000) a má úhlopříčku (dle výrobce) od 26,82 do 28,4 mm, šířka se pohybuje okolo 23 mm a výška okolo 15 mm. Takzvaný full frame senzor o velikosti políčka 35 mm kinofilmu má šířku okolo 35 mm, výšku 24 mm, úhlopříčku 43,1 až 43,3 mm, ale co je nejdůležitější, velikost pixelu snímače je téměř dvojnásobná oproti APS­ C. Tento 35 mm full frame senzor najdeme v té nejvyšší kategorii digitálních zrcadlovek (Nikon D 810, D750, Sony A7MarkII, Canon EOS 5D, 6D) a nejlepších profesionálních kompaktních fotoaparátech.

Obr. 3

Při výběru objektivu lze na jeho kvalitu usuzovat z hodnoty světelnosti, která bývá na objektivu uvedena. Světelnost vyjadřuje množství světla, které je schopen objektiv využít a soustředit do vykresleného obrazu, číselně je vyjádřena podílem průměru vstupní čočky objektivu s jeho ohniskovou vzdáleností. U nejčastěji používaných objektivů s proměnnou ohniskovou vzdáleností, tzv. zoomů, je považována světelnost 2,8 za vynikající, případně 4 (viz obr. 2) za výbornou (pokud platí pro celý rozsah ohniskových vzdáleností objektivu). Optickou kvalitu objektivů jde nejlépe prověřit pořízením zkušebních snímků nebo lze vyhledat odborný test konkrétního objektivu na specializovaných serverech zabývajících se fotografií nebo optikou. S koupí objektivu by měla být pravidlem rovněž koupě UV filtru s odpovídajícím průměrem závitu pro konkrétní objektiv. Kromě filtrace UV záření je filtr rovněž výbornou ochranou před znečištěním či poškozením přední čočky objektivu. Nejpoužívanější rozsah ohniskové zdálenosti (ekvivalentní 35 mm filmu) je od 20 do 120 mm.

Při výběru zábleskového zařízení by vás mělo zajímat několik věcí. Zásadním parametrem každého blesku je tzv. směrné číslo. Číselně jde o vzdálenost v metrech, do které je blesk schopen nasvítit scénu v absolutní tmě při hodnotě citlivosti ISO=100 a cloně F=1. Určitě bych doporučil blesky se směrným číslem přes 40 (viz obr. 3), což umožňuje při poměrně obvyklé cloně 5,6 nasvícení do vzdálenosti přibližně 7 m, což by pro běžnou místnost mělo být dostačující. Blesk by měl být plně kompatibilní s měřením, zoomováním a zaostřováním fotoaparátu, což může být problém u blesků neoriginálních výrobců. Z vlastní zkušenosti doporučuji upřednostnit blesk, který má nejbytelněji provedené připojením do patice aparátu. Vhodným příslušenstvím blesku jsou též rozptylky umožnující rovnoměrnější vysvícení prostoru a chránící krycí sklo vlastní výbojky před poškozením a poměrně častým nalepováním nečistot při intenzivnějším využíváním blesku. Pokud používáte fotoaparát i k filmování, může být alternativním řešením použití moderních přenosných LED světel, popř. panelů a světel na stojanech z vybavení výjezdového vozidla.

Obr. 4

Pro provoz fotoaparátu ve specifických podmínkách, kde se vyšetřovatel požárů pohybuje (vlhko, teplo, silně znečištěný prostor), hraje důležitou roli odolnost fotoaparátu vůči těmto vlivům. Z tohoto důvodu bych doporučil fotoaparáty střední kategorie až poloprofesionální, a to nikoliv pro kvalitu výsledných fotografií, ale spíše pro konstrukční řešení. Většina modelů vyšší střední třídy a rozhodně poloprofesionální zrcadlovky mají odolnou konstrukci těla z hořčíkové slitiny. Tyto modely mají již těsnění proti vnikání prachu a vlhkosti (viz obr. 4). Ke kritickým místům z hlediska těsnosti patří veškeré pohyblivé součásti na povrchu těla fotoaparátu, tj. ovládací prvky, dvířka šachet pro karty a baterie, přípojná místa konektorů, ale také výklopný blesk a výklopný display na zadní straně. Při zoomování objektivem na místě zásahu je třeba mít na zřeteli, že u těch konstrukcí zoomovacích objektivů, kde dochází ke změně stavební délky objektivu během zoomování, dojde při rychlejším pohybu ke vzniku podtlaku uvnitř a následnému nasátí okolních nečistot (zvláště u hůře utěsněných fotoaparátů). V tomto směru stojí za pozornost řada zrcadlovek Pentax, kde jsou utěsněny proti vlhkosti již i nižší modely včetně objektivů s označením WR. Proti tepelnému působení nemá žádný z fotoaparátů ochranu. Je třeba spoléhat se na své zkušenosti a fotoaparát včas ukrýt pod zásahový oděv nebo do brašny, a pokud to je možné, nevystavovat ho tepelnému působení.

Obr. 5

Z hlediska ekonomiky provozu je třeba také věnovat pozornost typu baterií a způsobu jejich dobíjení. Fotoaparáty jsou stále častěji dodávány pouze s kabelem pro dobíjení AKU baterie v těle fotoaparátu, což je z hlediska potřeby dobíjení i druhé baterie nevyhovující řešení. U většiny výrobců bývá možnost dokoupit externí nabíječku. Provozně i ekonomicky nejvýhodnějším řešením je použití tzv. battery gripů, které většinou umožňují použití Ni­ Mh AA akumulátorů (velikosti tužkových baterií), které lze dobíjet v dobíjecích stanicích současně s články používanými v zábleskových zařízeních (viz obr. 5). Pokud není možnost tohoto řešení, nabízí se jako ekonomicky výhodné řešení pořízení neoriginálních náhradních baterií od specializovaných firem na výrobu baterií. Zde je třeba si zjistit možné komplikace z hlediska komunikace baterie s fotoaparátem. Typicky se jedná o zobrazování zbývající kapacity baterie.

Vzhledem k rychlosti obměny konkrétních modelů se nechci pouštět do uvádění konkrétních vhodných typů fotoaparátů, ale obecně se dá říci, že pokud to finanční možnosti dovolí, jsou dobrou volbou vyšší řady zrcadlovek firem Nikon a Canon, při omezenějším rozpočtu i střední řada firmy Pentax, a pokud nemáte potřebu mít pravou zrcadlovku, prohlédněte si nabídku firmy Sony, která nabízí i kompaktní modely s výměnnými objektivy srovnatelné kvality.
Děkujeme zastoupení firmy Nikon v ČR za poskytnutí obrazových podkladů k tomuto článku.

mjr. Ing. Vladimír POLANECKÝ, HZS hl. m. Prahy

redakce@grh.izscr.cz

Print  E-mail  X Corp.   Facebook