Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 2/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA rozebereme zásah u požáru ubytovny v Plzni. Informujeme vás o proběhlé odborné přípravě KIP týmu v Karlovarském kraji. Přečtete si analýzu usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámíme s prací operátorů na lince TCTV 112. Informujeme vás o projektu „Zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení rizik způsobených změnou klimatu“. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás hasiči z hlavního města Prahy seznámí s průběhem taktického cvičení Základna 2018. Dále jsme připravili náhled mimořádných událostí řešených na úrovni EU a současně představujeme nového zástupce na pozici operačního důstojníka ve Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Představíme nanomateriály a jejich možné využití v ochraně obyvatelstva. V INFORMACÍCH se dočtete o charitativních akcích uspořádané pro Nadaci policistů a hasičů. 

Počet osob usmrcených při požárech se jeví jako vcelku elementární sledovaný údaj poukazující na fatální účinky tohoto živlu. Ovšem samotné pojetí a celková filozofie sledování jevu přináší mnohá úskalí a určitou roztříštěnost, a to nejen v rámci HZS ČR, ale i v rámci celého světa.

Hlavní problémy lze identifikovat především v samotné podstatě evidence usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem (osoby, které byly prokazatelně usmrceny účinky požáru) a osob, které byly na místě požáru pouze nalezeny, ovšem důvodem jejich usmrcení není požár samotný, ale jiná předcházející událost (jedná se například o osoby usmrcené při dopravních nehodách, kde je požár pouze druhotným následkem oné události – osoby však byly usmrceny v rámci mechanických účinků nárazu, nikoliv účinky požáru). HZS ČR sleduje oba výše popisované údaje. Celkový počet všech usmrcených osob nalezených na místě požáru je důležitým ukazatelem z pohledu zásahové činnosti HZS ČR (HZS ČR má široké pole působnosti – velké množství mimořádných událostí, od dopravních nehod po požáry), přičemž osoby usmrcené v přímé souvislosti s požáry jsou evidovány pro potřeby požární prevence, která je zaměřena výhradně na problematiku požárů. Získaná data jsou následně využívána ke zdokonalování již zavedených procesů. Jde o zajímavou možnost, jak získat maximum informací z oblasti osob usmrcených při požárech. Je však nutné podotknout, že tento postup je ve světovém měřítku relativně unikátní. Pro lepší představu o evidenci osob usmrcených při požárech a rozdílech mezi statistickými daty jednotlivých států uvádíme tabulku 1.

                Tabulka 1 Srovnání vybraných států z pohledu definice usmrcených osob při požárech [Zdroj dat: Fire Safe Europe]

Z uvedené tabulky je patrné, že pojetí této problematiky je napříč zmiňovanými státy velmi nejednotné. Nejednotnost bohužel velmi znesnadňuje možnost přesného mezinárodního statistického porovnávání, taková porovnání lze nazývat spíše orientačními. V tabulce 2 je proto uvedeno reprezentativní srovnání tří států, které nahlížejí na problematiku evidence osob usmrcených při požárech obdobným způsobem. Spojené státy americké a Velká Británie rovněž evidují osoby, které byly prokazatelně usmrceny účinky požáru, jde tedy o tzv. usmrcení v přímé souvislosti s požárem. Z tabulky 2 je patrné, že při porovnání s těmito dvěma státy si Česká republika vede velmi dobře. Lze například konstatovat, že v roce 2017 došlo v České republice při požárech k usmrcení 5,78 osob na milion obyvatel, což je skoro o polovinu méně než v USA.

          Tabulka 2 Počty usmrcených osob vybraných států za rok 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR, U. S. Fire Administration, GOV.UK]

Potřeba nalezení jistých vzorců a zákonitostí, respektive vytěžení maxima informací z oblasti sledování počtu usmrcených osob v přímé souvislosti s požáry nás již druhým rokem přivedla k analýze zaměřené právě na tyto osoby. Cílem analýzy je bližší pochopení problematických faktorů a scénářů, které v reálných podmínkách vedou ke vzniku požárů s fatálními následky. Pochopení těchto trendů mimo jiné umožní cílenější směrování osvěty do řad laické veřejnosti a nastavení efektivního výkonu preventivně výchovné činnosti prováděné v rámci HZS ČR. Hlavní podstatou je ovšem pochopení negativních faktorů a lidských návyků směřujících ke vzniku a rozvoji požárů s cílem jejich analyzování a dalšího využití. Znalosti z této oblasti jsou využívány například pro potřeby zjišťování příčin vzniku požárů, kde je studium a pochopení rizikových procesů a faktorů lidského chování jedním ze stěžejních poznatků pro stanovení a odborný popis příčiny vzniku požárů.

Analýza usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem
Jde o specifickou analýzu založenou na rozborech odborných vyjádření, která jsou zpracovávána vyšetřovateli požárů. Odborná vyjádření v textové části obsahují mimo jiné klíčová data o usmrcených osobách (obr. 1). Tato data se týkají například sociálního postavení, návyků, Obr. 1 Přiklad práce vyšetřovatele požáru v terénu - situační náčrt místa požáru [Zdroj: HZS ČR] věku, státní příslušnosti, příčiny úmrtí usmrcených osob a typů stavebních objektů, ve kterých fatální požáry vznikly.

V roce 2017 bylo analýze podrobeno celkem 61 případů usmrcení v přímé souvislosti s požárem, z čehož 50 osob bylo mužského pohlaví a 11 osob ženského pohlaví. V roce 2016 bylo požáry usmrceno 55 mužů a 25 žen (pozn.: počty usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem uvedené v tomto článku se mohou lišit od hodnot uvedených ve Statistické ročence HZS ČR, důvodem je možné pozdější překlasifikováni případů např. v důsledku návaznosti na policejní vyšetřování či pozdního dodání pitevního protokolu). Tento trend převládajícího mužského zastoupení může souviset s některými mužskými návyky, lépe řečeno zlozvyky, jako jsou kouření, konzumace alkoholu a užívání jiných návykových látek. Na základě statistických údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR lze konstatovat, že muži jsou pětkrát častěji denními konzumenty alkoholu a dvakrát častějšími denními kuřáky než ženy (denním kuřákem je osoba, která kouří nejméně jednu cigaretu denně). Dalším zajímavým trendem je souvislost mezi věkem a konzumací alkoholu u usmrcených mužů. Nejvydatnějšími konzumenty alkoholu jsou muži ve věkovém rozmezí 50 až 70 let a právě v tomto rozmezí se nacházejí i nejvyšší počty usmrcených osob, viz graf 1.

Věkové kategorie usmrcených osob jsou zcela triviální informací, která má však velký potenciál pro efektivní směřování preventivně výchovné činnosti a osvěty veřejnosti. Jakmile informace obsažené v grafu 1 dále zobecníme, dostaneme ještě lepší představu o rizikových kategoriích osob (viz graf 2). V rámci této analýzy těžko narazíme na nějaká pozitiva, ovšem o určitém kladném náznaku lze hovořit v souvislosti s úmrtností nezletilých osob a dětí, kde je úmrtnost prakticky mizivá. Převládají osoby v produktivním věku a „důchodci“ (senioři), tedy osoby nad 65 let.

Graf 1. Věková kategorie osob usmrcených v příme souvislosti s požáry za rok 2017 (pozn. v grafu není započítáno pět osob, u kterých nebylo možné stanovit věk) [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]	Graf 2. Věková kategorie osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf 3. Sociální postavení usmrcených osob za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]	Graf 4. Četnost skladování odpadu identifikovaná u usmrcených osob za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Pokud ovšem chceme v rámci HZS ČR této problematice skutečně porozumět, je nezbytné analyzovat i další aspekty a zaměřit se například na sociální zvyklosti a zázemí usmrcených osob. Sociální návyky hrají klíčovou roli a do značné míry určují celkové sociální postavení osob. Obr. 2 Příklady prostoru ve spojitosti s chorobným skladováním odpadů
[Zdroj: obrázky - google.com]Sociální postavení či status lze pro potřeby tohoto článku definovat jako postavení osob vůči společnosti nebo svému okolí s důrazem na bytové zázemí a ekonomickou situaci. V rámci této analýzy byly vytvořeny tři kategorie sociálního postavení:

• běžná populace (běžné sociální postavení), ekonomicky aktivní – jde o osoby se stabilním bytovým zázemím, bez markantních finančních nedostatků,
• sociálně slabý – osoby disponující určitým bytovým zázemím, ovšem žijící na hranici chudoby (odpojení od dodávek elektrické energie, zemního plynu apod.),
• osoby bez domova – osoby bez bytového zázemí, obývající opuštěné objekty a provizorní příbytky.

Osoby jiného než běžného sociálního postavení mnohdy vykazují určitou míru nepřizpůsobivosti a jsou zpravidla významným problémem pro své okolí, a to nejen z pohledu požárních rizik. Rozložení sociálního postavení usmrcených osob je zobrazeno na grafu 3. Z grafu 3 je patrné, že přibližně 40 % všech osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem za roky 2016 a 2017 nenaplňuje kritéria běžného sociálního postavení.

Se sociálním postavením do určité míry souvisí i fenomén skladování různorodého, mnohdy i odpadního materiálu v bytových prostorech, tzv. „křečkování“ či chorobné hromadění věcí. Osoby sociálně slabé a osoby bez domova mnohdy skladují velké množství odpadního materiálu přímo v prostorech svých obydlí a příbytků, ovšem souvislost se sociálním postavením nemusí být pravidlem. Obdobná situace může nastat Obr. 3 Počty usmrcených osob v jednotlivých krajích ČR za rok 2017
[Zdroj dat: Statistika HZS ČR]také u osob s psychickou poruchou zvanou Diogenův syndrom (patologické hromadění bezcenných věcí). Tento syndrom je relativně častým jevem a vyskytuje se zhruba u 5 % dospělé populace, v lehčích formách dokonce až u třetiny populace. Četnost identifikace skladování odpadu je znázorněna na grafu 4. Graf 4 poukazuje na skutečnost, že skladování materiálu rozhodně není zanedbatelným jevem, ale je skutečně problémem, a to nejen z hygienického hlediska. Skladovaný materiál může být různorodé povahy, ovšem z velké části bývá tvořen starými tiskovinami, oblečením, odpadky apod. Tento druh materiálů má jedno společné - je hořlavý, tudíž zvyšuje požární zatížení prostorů s jeho výskytem. Zvyšování požárního zatížení v bytových prostorách může v případě požáru znatelně ovlivnit jeho rozvoj a snížit účinnost navrhovaných prvků požární bezpečnosti staveb, popřípadě znesnadnit záchranné a hasební úkony. Bytové prostory mohou být skladovaným materiálem natolik zaplněny, že prakticky znemožňují pohyb. Výjimkou nejsou případy, kdy je materiál skladován na celé ploše bytu, vršen až ke stropu a pohyb je tak možný pouze prostřednictvím úzkých uliček vyhloubených v materiálu (viz obr. 2).

Často jsou skloňovány návyky, popřípadě zlozvyky, jakožto okolnosti mající vliv na usmrcení osob při požárech. Z grafu 5 je patrné, že skutečně jde o reálné okolnosti a například kouření ve spojení s požárem má za poslední dva roky na svědomí minimálně 31 obětí. Záměrně je voleno slovo minimálně, protože jde o skutečně prokázané případy v souvislosti s kouřením. Nicméně reálný počet těchto případů může být ještě o něco vyšší, a to na úkor případů zaviněných otevřeným plamenem, kdy nemusel být vliv kouření jednoznačně prokázán. Ovšem zcela zásadním sdělením grafu 5 je, že drtivá většina případů usmrcení v přímé souvislosti s požárem je způsobena vlastním zaviněním. To znamená, že usmrcené osoby nesou určitou míru zavinění za své usmrcení nebo usmrcení svých blízkých, a to v důsledku své neopatrnosti či nedbalosti. Míra vlastního zavinění je identifikována u přibližně 78 % osob z celkového počtu usmrcených.

Další, neméně důležitou informací z pohledu usmrcených osob jsou prostory, kde byly osoby účinky požárů usmrceny. Na tuto problematiku lze nahlížet jak z pohledu konkrétních prostorů, tak z pohledu stavebních objektů, ale i z pohledu geo­grafického rozmístění na území ČR. Graf 6 znázorňuje zastoupení jednotlivých stavebních objektů. Z grafu 6 lze vyčíst, že žebříčku s přehledem figurují rodinné domy a bytové jednotky. Převaha rodinných domů je nejspíše dána jejich větší autonomií a izolací od okolí. U bytových jednotek bytových domů lze očekávat mnohem rychlejší zpozorování a ohlášení vznikajícího požáru, než je tomu u osamocených rodinných domů, kde se může v celém objektu nacházet klidně jen jediná osoba.

Graf 5. Příčiny úmrtí z pohledu zavinění za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]	Graf 6 Počty usmrcených podle místa vzniku za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Z pohledu rozložení na území ČR je četnost usmrcených osob za rok 2017 skutečně různorodá a nutno říct, že trochu i překvapivá. Ovšem je zde opravdu zapotřebí zdůraznit, že jde teprve o druhý rok, kdy je tato specifická analýza realizována, a tudíž z ní nelze vyvozovat zásadní závěry, ale spíše orientační predikce a zákonitosti. Podle očekávání je největší počet usmrcených osob zaznamenán ve Středočeském kraji, který je nejlidnatějším krajem ČR. Tady ovšem všeobecně očekávané předpoklady končí a rozložení je více méně nahodilé. Samotné počty usmrcených osob jsou vcelku nevypovídající hodnoty a nelze s nimi, vzhledem k rozdílným počtům obyvatel v jednotlivých krajích, adekvátně kalkulovat. Proto je o mnoho zajímavější hodnota počtu usmrcených osob vztažených ke stům tisícům obyvatel daného kraje. Na základě tohoto přepočtu zjistíme, že Středočeský kraj sice zaznamenal největší počet usmrcených osob, ale ve vztahu k počtu obyvatel na tom zdaleka není tak špatně. Z tohoto pohledu si statisticky nejhůře vedou Karlovarský a Liberecký kraj. Pro vyvození závěrů a sledovaných trendů je však zapotřebí, aby časová řada obsahovala data alespoň za pět až sedm let. Bude tedy zajímavé sledovat tato data v budoucích letech, kdy se ukáže, jsou­ li v oblasti osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry čitelné vzorce, které mohou být analyzovány a vyhodnoceny, nejen ku prospěchu požární prevence, ale ku prospěchu požární ochrany jako takové.

Zdroje
[1]  Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zeny­ a-muzi­ v-datech-2017
[2]  Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/
[3]  Fire Safe Europe [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://firesafeeurope.eu/
[4]  GOV.UK [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/collections/fire­ statistics#fire­ and­ rescue­ incident­ statistics:-latest­ version
[5]  U. S. Fire Administration [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.usfa.fema.gov/data/


kpt. Ing. Filip NOS, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook