Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 5/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o hromadné dopravní nehodě na dálnici D1. Představíme vám dvě nová vozidla Záchranného útvaru HZS ČR. Při příležitosti setkání členů CTIF Fire Investigation Working Group byla prezentována unikátní česká vyšetřovací metoda. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM nabízíme rozhovor s brig. gen. Ing. Františkem Zadinou na téma Operační řízení HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o zpracování nového vnějšího havarijního plánu státního podniku DIAMO. HZS Karlovarského kraje dlouhodobě spolupracuje s osobami se zdravotním postižením. Mimořádné události řešené na úrovni EU se věnují možnosti financování projektů proti pandemii koronaviru. Hasiči pomáhali dopravit zpět do vlasti tisíce Čechů. Je možné využít recyklovanou vodu k hašení požárů? V rubrice INFORMACE si přečtěte, jak se můžete zúčastnit soutěže Hasiči před i za objektivem. Nabízíme k seznámení anotace vysokoškolských prací. 

Technický ústav požární ochrany řešil od roku 2017 výzkumný projekt, mezi jehož výstupy patří metodika „zjištění směru šíření požáru a oblasti kriminalistického ohniska pomocí stop šíření požáru znatelných na karoserii dopravních prostředků“. Jejím cílem je identifikace mechanismu vzniku stop vzniklých na karoserii vozidla v důsledku způsobu prohřívání, dále pojmenování těchto stop a určení indikátorů, podle kterých lze určit směr šíření požáru a tím i oblast kriminalistického ohniska (místo vzniku požáru).

Tuto metodiku lze použít zejména při lokalizaci místa vzniku požáru vně i ve vozidlech, uplatnění však najde také například při řešení případů požárů v objektech s kovovými konstrukcemi či vybavením. Cílovou skupinou jsou vyšetřovatelé požárů HZS ČR, dále také soudní znalci a příslušníci Policie České republiky, kteří se touto problematikou zabývají.

Protože se však problematika požárů vozidel neomezuje pouze na Českou republiku, byla tato metoda představena také při příležitosti setkání členů pracovní skupiny CTIF Fire Investigation Working Group (mezinárodní skupina CTIF pro vyšetřování požárů) konaném v roce 2018 v Roučmídově Mlýně. Zde se s ní měli možnost seznámit účastníci nejen z Evropy, ale i ze Spojených států amerických. Prezentace sklidila velký ohlas a zástupci z Nizozemí přímo na místě projevili zájem o bližší seznámení s touto metodou.

Na základě těchto ohlasů bylo v termínu 24. až 27. února 2020 zorganizováno pracovní setkání v Nizozemsku, které mělo za cíl jak teoreticky, tak i prakticky seznámit nizozemské vyšetřovatele požárů s postupem při vyšetřování požárů vozidel. Setkání bylo organizováno ve výcvikovém středisku nizozemského regionu Twente – Twente Safety Campus, které se nachází v areálu bývalého vojenského letiště poblíž města Enschede. Pozvání přijalo celkem 58 osob, a to z řad příslušníků hasičů a policie, kteří vyšetřování příčin vzniku požárů provádí přímo v rámci výkonu služby. Výcviku se účastnili i belgičtí zástupci.

Větší část prvního dne setkání byla věnována přípravě reálných scénářů, na kterých bylo následně možné metodu prakticky demonstrovat. Pro tyto účely nizozemští kolegové připravili dvě identická vozidla – Opel Corsa, rok výroby 2005. Čeští vyšetřovatelé požárů tato vozidla iniciovali na dvou různých místech, požár byl ponechán volnému rozvoji tak, aby došlo k vyhoření veškerých hořlavých komponentů a vytvoření charakteristických stop na karoseriích. Následně byla vozidla dohašena standardním způsobem. První vozidlo bylo iniciováno za pomoci pevného podpalovače v pravé části motorového prostoru v oblasti vzduchového filtru, čímž byla simulována příčina vzniku požáru vlivem technické závady v motoru. Na druhém vozidle bylo simulováno úmyslné zapálení, které bylo provedeno iniciací levého zadního světla opět pomocí pevného podpalovače.

Druhý den byla v dopolední části provedena prezentace metody na učebně. Díky častým dotazům bylo zřejmé, že toto téma je pro nizozemské vyšetřovatele požárů velmi zajímavé. Po obědě se celá skupina přesunula do části areálu, kde byly připraveny zmiňované scénáře. Čeští vyšetřovatelé požárů nejprve demonstrovali praktické uplatnění metody přímo na požářišti. Pro tyto účely byly identifikovány charakteristické stopy a určen směr šíření požáru na vozidle iniciovaném v motorovém prostoru. Následně všichni zúčastnění dostali za úkol získané teo­retické informace i praktické zkušenosti aplikovat přímo v praxi, a to na druhém připraveném vozidle, u kterého bylo zapálení iniciováno v oblasti zadního světla. Byl ponechán dostatečný čas, aby každý z vyšetřovatelů požárů měl možnost samostatně vzniklé stopy požáru na karosérii vozidla vyhodnotit a s jejich pomocí určit směr šíření a místo vzniku požáru.

Tomu, že metoda byla prezentována srozumitelně, nasvědčovalo vyhodnocení úspěšnosti lokalizace polohy místa vzniku požáru na daném vozidle. Odhadem 90 % přítomných vyšetřovatelů požárů bylo schopno určit místo vzniku požáru v zadní části vozidla z jeho „vnější strany“. Přibližně 40 % přítomných navíc určilo konkrétní místo vzniku požáru v oblasti pravého zadního světla. Je potřeba dodat, že šlo o poměrně složitý scénář ovlivněný silným větrem v průběhu vzniku a šíření požáru na tomto vozidle. Na závěr pracovního setkání měli všichni účastníci možnost vyslechnout si přednášku zástupce společnosti Dekra, a.s., známé mezinárodní organizace poskytující expertní služby v oblasti bezpečnosti, která se týkala různých řešených případů požárů vozidel.

Na základě reakcí přítomných vyšetřovatelů požárů bylo zřejmé, že metoda bude určitě přínosem pro jejich práci. Podle poměrně vysoké úspěšnosti určení místa vzniku požáru na připraveném vozidle, které prováděli účastníci samostatně, lze říci, že způsob provedení výcviku kombinací teoretické přednášky doplněné praktickými cvičeními na reálných scénářích je velmi efektivní. Z diskuze s belgickými zástupci dále vyplynulo, že prezentovaná metoda má určitě nadnárodní potenciál. Jako nejefektivnější způsob jejího zpřístupnění cílové skupině v rámci celého světa se jeví její prezentování prostřednictvím webových stránek organizace CTIF (mezinárodní výbor pro prevenci a hašení požárů). Projektový manažer CTIF Kurt Wollmacher také přímo na místě zmínil přesah této metody i do jiných pracovních skupin řešených v rámci CTIF, které se mimo jiné zabývají novými bezpečnostními trendy u vozidel např. skupiny „ISO 17840“ a „Extrication and New Technology“.


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, foto autor
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook