Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 10/2022

V říjnovém čísle časopisu 112 si můžete přečíst o požáru skladovací haly v obci Zápy nedaleko Brandýsa nad Labem. Byla zasažena hala bývalého areálu jednotného zemědělského družstva, nyní skladu autodílů, kde byly uloženy náhradní díly do vozidel, oleje, barvy a tlakové lahve. V pondělí 1. ledna 2001 bylo zřízeno Operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR a stalo se celostátním operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. Začalo tak plnit nové úkoly stanovené novými právními předpisy při řešení závažných mimořádných událostí a krizových situací zejména v oblastech integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a krizového řízení. Studentský bezpečnostní projekt „Moje bezpečná rodina“ (s podtitulem Nouzový plán rodiny) v roce 2010 zavedl do praxe vysokých škol dlouholetý vysokoškolský pedagog Ing. Bohuslav Svoboda, CSc. 

K historii vzniku studentského bezpečnostního projektu „Moje bezpečná rodina“ (s podtitulem Nouzový plán rodiny) je možné sdělit, že jeho zaměření, obsah a zavedení do praxe vysokých škol uvedl dlouholetý vysokoškolský pedagog Ing. Bohuslav Svoboda, CSc., v roce 2010. Z původně jedné vysoké školy se tento studentský bezpečnostní projekt rozšířil na několik dalších. V současné době je možné konstatovat, že je úspěšně realizován na vysokých školách, a to jak v Čechách, tak i na Moravě.
Rizika a hrozby jsou velice proměnlivé. Navzájem se kombinují. Proto je rozšiřování znalostí a sdílení bezpečnostních informací naprostou nutností. Z proměnlivosti charakteristiky rizika a hrozby lze shledat, že četnost informací, návodů a postupů nebude nikdy dostačující. Jejich opakováním, pro někoho známých, nebo neznámých návodů a postupů, se případné použití stává součástí povědomí jednotlivce i rodiny.
Z poznatků negativních dopadů mimořádných událostí (MU) a krizových situací (KS) na obyvatelstvo vyplývá, že tam, kde se tyto nepříznivé MU několikrát opakovaly, byla konkrétními osobami přijímána různá opatření na zmírnění či minimalizaci dalších příštích negativních dopadů. Jedním z takových prostředků může být i projekt „Moje bezpečná rodina“. Takový projekt (plán) lze vypracovat v klidu za předpokladu získání potřebných bezpečnostních informací, ideálně jako týmové dílo celé rodiny, případně s aktivním zapojením členů rodiny včetně dětí.
Rozhodně bychom se měli řídit heslem „Štěstí přeje připraveným“, které bylo publikováno v bývalém Československu již v roce 1937 v odborném dobovém tisku.
Tento příspěvek má rozproudit širokou veřejnou diskusi o všeobecné potřebě přípravy jednoduchého bezpečnostního (nouzového) plánu „Moje bezpečná rodina“, a to nejen na vysokých školách. Také si klade za cíl poskytnout „návod k následování“ na jiných vysokých školách v České republice (ČR), případně i na Slovensku.

Současné klady a zápory
Z rozboru dostupných informací o ochraně obyvatelstva (OO), která byla realizována pod různými názvy, v různých historických obdobích i v současnosti, lze vyvodit některé klady a zápory. Například na jednom akademickém pracovišti byla provedena analýza, hodnocení a diskuse již zpracovaných bezpečnostních projektů studentů „Bezpečná rodina“, kdy každý student zpracovával tento bezpečnostní projekt pro svou rodinu v místě trvalého bydliště.

Klady

• úkoly ochrany obyvatelstva vycházely a vycházejí z daného stupně poznání možných bezpečnostních rizik (MU a KS) ohrožujících lidskou společnost a konkrétně každou jednotlivou rodinu,
• právními předpisy byly a jsou vytvářeny základní předpoklady pro plnění úkolů OO, které v sobě zahrnují prvky organizační struktury, vědecko-výzkumné činnosti, učebně-výcvikové základny (problematika bezpečnosti byla zařazena do výuky škol všech stupňů), materiálně-technického a finančního zabezpečení, vnitřní i mezinárodní spolupráce apod., 
• zvláštní místo můžeme přisoudit posílení Koncepce ochrany obyvatelstva z roku 2021, kde je právem položen značný důraz právě na připravenost obyvatelstva na MU a KS,
• pozitivně jsou hodnoceny tzv. dny integrovaného záchranného systému, případně zvláštní přednášky jak na základních, středních a středních odborných školách, tak také příprava učitelů, kteří bezpečnostní problematiku na školách vyučují.

Zápory

• legislativně není dosud dořešena proklamovaná organizovaná příprava obyvatelstva v rámci přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci (účast, rozvrh, obsah, znalosti, dovednosti a návyky), 
• v rámci přípravy obyvatelstva jsou pouze poskytovány informace; formy a možnosti získávání znalostí, dovedností a návyků jsou nabízeny v omezené míře,
• dosahované výsledky po roce 2002 neodpovídaly a ani v současné době neodpovídají tomu, jak byly a jsou úkoly ochrany obyvatelstva formulovány v jednotlivých koncepcích ochrany obyvatelstva (2002, 2008, 2013 a 2021) i právních normách v důsledku nedostatečného finančního zabezpečení,
• v řadě případů je nízká motivace příslušných pedagogů k výuce žáků a studentů v oblasti „Ochrana člověka při mimořádných událostech“ včetně nedostatečné odborné připravenosti zainteresovaných pracovníků. 

   
Zejména nedořešenou legislativou a vlivem nedostatečného financování nelze dosáhnout vytyčeného cíle – vytvoření funkčního systému výchovy a vzdělávání obyvatelstva v ČR, prostupujícího napříč všemi stupni veřejné správy s nezastupitelnou úlohou soukromého sektoru, ve kterém by měly být přiměřeně zahrnuty také všechny skupiny obyvatelstva (děti v předškolních zařízeních, žáci základních škol, studenti středních a středních odborných škol, studenti vysokých škol, obyvatelstvo v produktivním věku, senioři, postižené osoby apod.).
Jedním z těchto opatření může být i dnes již osvědčený bezpečnostní projekt „Moje bezpečná rodina“ nebo také jinými slovy „Nouzový plán rodiny“. Možná varianta takového plánu je obsahem tohoto příspěvku.

Zásady osobní a rodinné připravenosti
Dobrá připravenost jednotlivců i celých rodin na MU a KS vyžaduje následující obecný postup:

• získat dostatečné znalosti z problematiky ochrany obyvatelstva, 
• znalosti lze ideálně získat na obecním úřadu v místě bydliště nebo z webových stránek,
• mít základní technické vybavení (např. připravené osobní ochranné prostředky a pomůcky jednotlivce, připravené /předbalené/ evakuační zavazadlo atd.),
• provést praktický nácvik (výcvik) jednotlivců i členů rodiny jako celku (k získání potřebných dovedností a návyků),
• opakovaně ve vhodných intervalech provádět další nácvik jednotlivců i členů rodiny,
• systematicky a pravidelně prověřovat získané znalosti, praktické dovednosti a návyky.

Získané obecné a místní bezpečnostní informace jsou hlavní a základní znalostí a vytváří počáteční stadium přípravy jednotlivce a rodiny na řešení MU a KS. Odborné bezpečnostní znalosti však nestačí a proces musí pokračovat v získávání nezbytných praktických dovedností a případně i potřebných návyků. 
V úvahu připadá hlavně svépomoc, která je nezbytně nutná v prvních a kritických momentech po vzniku MU až do doby, než se do ohroženého prostoru dostanou složky integrovaného záchranného systému. Tato velmi krizová doba může obecně trvat 10 až 15 minut a může se v ní skutečně rozhodovat o životě a smrti postižených osob.

Získávání a následné upevnění osobních nebo skupinových dovedností a trvalých návyků je složitější a náročnější, než je naučení se potřebným znalostem (informacím). Získávání dovedností a návyků je tedy především otázkou času a opakovaných nácviků.
Připravenost jednotlivce je základem přípravy celé rodiny. To ale neznamená, že připravenost rodiny je až druhořadá. Připravenost jednotlivce je však předpokladem pro připravenost celé rodiny. Je známým faktem, že nejlepší zkušeností, ať kladnou, či zápornou, je zkušenost vlastní. Dá se říci, že mnoho osob, ať postižených MU či nezúčastněných, si uvědomuje mnohá rizika až po MU, což bývá zpravidla pozdě. Jedinec i rodina se mohou předem dobře připravit na možné nepříznivé MU a KS především v místě jejich trvalého pobytu. Je jasné, že se zaměření každé rodiny na připravenost bude lišit podle možnosti vzniku MU v místě trvalého pobytu. To však vyžaduje osobní zájem jedince i rodiny o danou problematiku.

doc. Ing. Otakar Jiří MIKA, CSc., foto archiv autora a MV-generálního ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook