Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 3/2023

V únoru byly Turecko a Sýrie zasažené ničivým zemětřesením. Český USAR odřad, který dorazil do postižené oblasti jako první zahraniční profesionální tým a také jako poslední Turecko opouštěl. 24. února jsme si připomněli rok od začátku válečného konfliktu na Ukrajině. Uprchlická vlna ukázala, že je HZS ČR připraven a schopen zvládat i ty nejnáročnější situace. S hlubokým zármutkem přinášíme informaci o úmrtí Dr. Jaroslava Vykoukala, dlouholetého šéfredaktora časopisu 112. Dr. Vykoukal byl neodmyslitelně spjat nejen s tímto časopisem, ale dříve také s časopisem 150 Hoří, který vycházel v letech 1991–2004. Podíváme se také například na to, jak probíhá modernizace Školního a výcvikového zařízení HZS ČR. V říjnu 2022 byla slavnostně předána do užívání první etapa modernizace areálu ve Zbirohu. Národní i mezinárodní ocenění získal a v závěru loňského roku převzal Institut ochrany obyvatelstva. Jednalo se o Národní cenu kvality a cenu OPCW-The Hague Award. 

V lednu 2023 vystřídalo Českou republiku ve vedení Rady Evropské unie (EU) Švédsko. Ve stěžejních oblastech navázalo na francouzské i české předsednictví. Obě země kladly důraz na odolnost, solidaritu, účinnou připravenost a odezvu na dlouhotrvající mimořádné události (MU) se zaměřením na dopady změny klimatu. Prioritou švédského předsednictví (SE PRES) se tak stalo posílení celospolečenského významu odolnosti aneb společným postupem při řešení budoucích krizí. Na toto téma se v polovině ledna konal ve švédském městě Arlandě předsednický seminář za účasti skoro osmdesáti odborníků z většiny členských i participujících států Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM).

Prioritou SE PRES je otázka celospolečenské odolnosti, přičemž odrazovým můstkem jsou cíle EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám (UDRG), jež byly přijaty doporučením Evropské komise (EK) z 8. února 2023. Velkou výzvou zůstává řešení dlouhodobých MU, jako jsou dopady změny klimatu, pandemie a také pokračující problémy spojené s ruskou agresí na Ukrajině. Jedním z charakteristických rysů těchto paralelních meziodvětvových a přeshraničních krizí je, že k jejich účinnému zvládnutí je skutečně zapotřebí celospolečenské reakce. Proto je potřeba rozšířit perspektivu prevence, připravenosti a odezvy a zapojit všechny aktéry ve společnosti. K tomuto posílení celospolečenské odolnosti je nutné zapojit jednotlivce, organizace občanské společnosti i soukromý sektor společně se systémem civilní ochrany. 

Předsednický seminář na téma posílení celospolečenského významu odolnosti
Diskuse na toto velmi důležité a aktuální téma byly zahájeny na semináři ve švédské Arlandě 17. a 18. ledna 2023. V úvodu semináře zazněly proslovy švédského ministra pro civilní ochranu Carla-Oscara Bohlina a generální ředitelky švédské agentury pro civilní ochranu Charlotte Petri Gornitzké, kteří se soustředili na prioritu švédského předsednictví – připravenost a odolnost napříč celou společností.

Následovaly projevy klíčových řečníků. První příspěvek přednesl ukrajinský velvyslanec Andrii Plakhotniuk, jenž se s účastníky podělil o zkušenosti z největší krize, které momentálně čelí Ukrajina z pohledu odolnosti a připravenosti společnosti. Uvedl, že ukrajinská společnost byla svým způsobem připravena, protože válka nezačala v únoru 2022, ale trvala již 9 let od roku 2014, jen její intenzita se zvýšila. Ukrajinci jsou velmi učenliví a rychle se učí na základě zkušeností. Musí ale implementovat změny, a k tomu potřebují silné politické vedení.

Přednáškou věnovanou UDRG navázal Ital Gaetano Vivo z EK. Uvedl, že v posledních třech letech bylo pětkrát více aktivací UCPM než v předešlém desetiletí, proto musíme být pětkrát lépe připraveni. Představil dva dokumenty týkající se UDRG a jednotlivé cíle. Pět cílů, strategických oblastí, které mají posílit celkovou odolnost EU. 

Poslední příspěvek, týkající se odolnosti dosažené skrze připravenost populace, přednesl Jahier Khan ze Severoatlantické aliance (NATO). EU a NATO jsou velmi úzce propojené. Pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO, bude aliance chránit 96 % obyvatel EU. Téma připravenosti populace je pro NATO zcela klíčové.

Pracovní skupiny
Po úvodní plenární sekci se účastníci rozdělili do třech pracovních skupin, ve kterých diskutovali na různá témata. Skupina číslo 1 se zabývala posílením připravenosti jednotlivce a diskutovala o možném evropském týdnu či měsíci krizové připravenosti. Jednání bylo zaměřeno na sdílení zkušeností z oblasti realizace denních, týdenních, či měsíčních akcí zaměřených na zvyšování povědomí obyvatelstva o rizicích a jeho připravenosti na možnou společnou evropskou akci. 

Druhá pracovní skupina se zabývala přínosem a úlohou soukromého sektoru v krizových situacích a zaměřila se na to, jak je soukromý sektor zapojen do krizových situací v celé Evropě, a po­ukázala na poučení, která lze vyvodit ze zapojení soukromého sektoru na vnitrostátní úrovni. Velmi se diskutovalo o tom, že vůbec poprvé jsme byli svědky toho, že soukromý sektor sehrál roli v reakci na krizi v rámci UCPM, a to během ukrajinského konfliktu.

Poslední pracovní skupina se zaměřila na to, jak monitorovat připravenost obyvatelstva a měřit jeho povědomí o rizicích. To zahrnovalo i měření úsilí o zvýšení povědomí o rizicích a připravenosti na iniciativy. Byla to také příležitost podělit se o národní zkušenosti členských a zúčastněných států s iniciativami na měření povědomí o rizicích a připravenosti.

Výstupy předsednického semináře
Jedním z výstupů tohoto semináře byl návrh zahájit od roku 2024 každoroční dobrovolnou evropskou iniciativu, aby se zvyšovalo povědomí o krizích a připravenosti na ně. Během workshopu si účastníci vyměnili informace o probíhajících kampaních na zvyšování povědomí o rizicích a připravenosti. Mnoho členských a participujících států již provádí komunikační aktivity spojené s informovaností o rizicích a připravenosti jednotlivce. Tyto iniciativy sahají od ad hoc akcí až po specializované dny či týdny informovanosti. Z odpovědí na dotazník, který byl účastníkům předán před seminářem, vyplynulo, že několik zemí má jeden den nebo několik dní rozdělených do celého roku nebo týden věnovaný nějakému druhu osvětové činnosti nebo připravenosti. Kromě toho existuje v průběhu roku několik mezinárodních dnů (Mezinárodní den snižování rizika katastrof, Světový den civilní obrany, Evropský den 112). Aktivity spadající do těchto kampaní zahrnují akce a výstavy, školení, vzdělávací systém / školy, sociální a tradiční média, online informace, reklamy, cvičení a hry, informační kanceláře, telefonní linky a letákové akce. Většina těchto aktivit se zaměřuje na konkrétní rizika a související veřejné služby nebo varovné systémy. Jejich společným cílem je zvýšit odolnost společnosti a umožnit obyvatelstvu lépe porozumět rizikům, kterým čelí, zvýšit jejich domácí připravenost a dovednosti pro zvládání rizik. Pro celospolečenskou odolnost je klíčová práce na národní úrovni.

Během diskusí na semináři účastníci vyjádřili také názor, že iniciativa na evropské úrovni, která by propojila aktivity na národních úrovních, by mohla mít pro národní kampaně významnou přidanou hodnotu. Tou by bylo mimo jiné celkové zviditelnění tématu a příležitosti k výměně osvědčených postupů v souvislosti s iniciativami zaměřenými na zvyšování připravenosti. Taková evropská iniciativa by spíše doplňovala než nahrazovala již zavedené vnitrostátní aktivity. Kromě toho účastníci diskutovali o možných specializovaných akcích na evropské úrovni, které by zvýšily stupeň informovanosti a připravenosti obyvatel Evropy. Jako příklad byl použit Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti. Účastníci semináře uznali, že iniciativa v oblasti připravenosti podpoří strategii UDRG, a mohla by tak být stěžejní iniciativou v rámci dosahování těchto cílů. V diskusích účastníci navrhli, že znalostní síť UCPM by mohla myšlenku iniciativy posunout vpřed tím, že by v prvním kroku zahájila studii proveditelnosti. Znalostní síť by také mohla potenciálně hrát klíčovou roli při poskytování vyhrazeného diskusního prostoru na své platformě a při vypracování katalogu s riziky, cílovými skupinami a kalendářem osvětových kampaní.

Přidaná hodnota EU
Účastníci semináře poukázali na význam přidané hodnoty EU a zdůraznili některé body jako zvláště důležité, včetně zviditelnění, výměny zkušeností z různých vnitrostátních kampaní a získaných poznatků. Kromě toho může celoevropská iniciativa podpořit přístup EU a zvýšit povědomí o různých typech rizik v Evropě a posílit připravenost na krizové situace, jež mohou nastat jinde než v domovských zemích občanů. Tímto způsobem by mohlo být dosaženo jednotné úrovně informovanosti a připravenosti. Z dlouhodobého hlediska by výměna zkušeností a poznatků o kampaních na zvyšování povědomí a připravenosti mohla přispět ke společnému pohledu na odolnost společnosti.

Kromě toho může úroveň EU podpořit příslušné aktéry na různých úrovních dobrovolnými informačními produkty, grafickým profilem a logem. Během semináře byla navržena myšlenka používat jako název iniciativy pro zvyšování povědomí a připravenosti #preparEU. Tento konkrétní a hmatatelný výstup byl hezkou tečkou za přínosnou akcí.

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook