Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 6/2024
Zásah během požáru zemědělského objektu v obci Prasek v okrese Hradec Králové trval od vyhlášení poplachu do jeho likvidace sedm dní. Plameny zasáhly část objektu s velkým množstvím uskladněné slámy, a navazující části budovy bylo ustájeno asi 80 býků. V červnu 2024 končí půlroční předsednictví Belgie. To přineslo zejména zintenzivnění diskuzí o budoucnosti Mechanismu civilní ochrany Unie a Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události jako jeho součásti. HZS Královéhradeckého kraje se zapojil do projektu Národní skautské jamboree. Cílem bylo preventivně působit na konkrétní věkovou skupinu. V průběhu roku 2023 byl ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně zprovozněn nový výcvikový areál. Byl spolufinancován z evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014–2020, a byl připraven a realizován v letech 2017–2023.
V červnu 2024 končí půlroční předsednictví Belgie, které přineslo zejména zintenzivnění diskuzí o budoucnosti Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) a Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události(ERCC) jako jeho součásti. Prioritou belgického předsednictví byla architektura řízení rizik v Evropské unii (EU), jež zahrnuje snahu o větší meziodvětvovou spolupráci, rozvoj celospolečenského přístupu a zkoumání hlubší spolupráce UCPM se soukromým sektorem i dalšími aktéry civilní ochrany. Na toto téma se na začátku ledna konal v Antverpách předsednický seminář za účasti více než 80 delegátůz většiny členských i participujících států UCPM. Dalšími významnými akcemi během belgického předsednictví byla dvě setkání generálních ředitelů civilní ochrany konaná v Bruselu v únoru a dubnu tohoto roku.
Předsednický workshop se konal v prostorách kongresového centra v ZOO Antverpy
Belgické předsednictví se zaměřilo na architekturu řízení rizik v EU, v jejímž středu stojí UCPM. Od svého založení v roce 2001 UCPM výrazně zvýšil své kapacity pro kolektivní přípravu a poskytování pomoci zemím postiženým katastrofou. K tomuto rozšíření akčního rádia UCPM došlo ve všech oblastech cyklu řízení rizik. Mimo jiné byly posíleny intervenční kapacity zřízením evropské rezervy civilní ochrany (moduly) a rescEU kapacit. Koordinace a facilitace byly posíleny vytvořením ERCC. Prevence a připravenost byly prohloubeny zavedením cyklu plánování rizik i scénářů a zveřejněním cílů EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám a zřízením znalostní sítě. Tento vývoj UCPM je výsledkem získaných zkušeností, mezinárodního vývoje, jako je např. Sendajský rámec, ale zejména odezvy, kterou si vyžádaly rozsáhlé katastrofy způsobené změnou klimatu, a v poslední době také dlouhotrvající a komplexní krize, jako jsou pandemie covidu-19 a ruská agrese proti Ukrajině. Tato změna krajiny rizik rozproudila a zintenzivnila diskuze o další budoucnosti UCPM i ERCC během belgického předsednictví.
Na workshopu, který se konal 23. a 24. ledna 2024 v Antverpách, se sešlo více než 80 účastníků z členských a zúčastněných států UCPM a zástupci klíčových subjektů EU, včetně Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (DG ECHO), Generálního sekretariátu Rady EU a odboru pro připravenost na mimořádné události v oblasti zdraví (HERA). Workshop byl zaměřen na zapojení různých aktérů do řízení rizik v EU s důrazem na úlohu UCPM. Plenární zasedání poskytla vhled do zastřešující struktury řízení rizik v EU, a to prostřednictvím prezentace výsledků nedávného vědeckého stanoviska ke strategickému řízení krizí v EU a průběžného hodnocení UCPM. To bylo doplněno prezentacemi národních struktur krizového řízení ze strany Maďarska, Nizozemska a Itálie.
V rámci tří paralelních pracovních skupin, které se tomuto tématu věnovaly hlouběji, bylo zkoumáno zapojení občanů do řízení rizik katastrof a role dvou klíčových institucionálních aktérů: Integrované politické reakce na krize (IPCR) a HERA, přičemž byly zdůrazněny možné překryvy, ale také byly identifikovány oblasti pro lepší součinnost a koordinaci. Doporučení vzešlá z těchto pracovních skupin zahrnovala mimo jiné zlepšení spolupráce mezi aktéry řízení rizik v EU, zdůraznění potřeby vyjasnit odpovědnosti institucionálních aktérů a zajištění konzistentního a transparentního toku informací. Dále byl potvrzen význam proaktivních komunikačních kampaní, které posilují postavení občanů a podporují aktivní zapojení do iniciativ v oblasti řízení rizik katastrof, aby se podpořila kultura připravenosti a odolnosti schopná účinně řešit budoucí výzvy.
Mezi další významné akce pořádané během belgického předsednictví bezesporu patří speciální setkání generálních ředitelů civilních ochran členských států EU k budoucnosti UCPM, které se konalo 20. až 21. února 2024 v Bruselu. Pouhými dvěma diskuzními body, kterými se dvoudenní setkání zabývalo, byly budoucí rozvoj UCPM a rozvoj ERCC. Na tuto akci navázalo 52. setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se konalo 25. až 26. dubna 2024 také v Bruselu. Hlavním tématem, jímž se zabývali účastníci této akce, byla opět budoucnost UCPM a ERCC. Diskuze se vedla také o tvorbě scénářů k 16 identifikovaným hlavním rizikům a pokroku v prevenci a řízení rizik katastrof v Evropě. Samostatný bod byl věnován přípravě na letošní sezonu lesních požárů. V závěru byl rovněž představen program nadcházejícího maďarského předsednictví.
V rámci jednání pracovní skupiny Rady pro civilní ochranu (PS PROCIV) se diskutovalo především o rozšíření mandátu ERCC mimo UCPM k jeho možnému využití pro plán ke koordinaci reakce na úrovni EU na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem (KI Blueprint) a pro nasazení hybridních týmů rychlé reakce (HRRT).
Skupinová fotografie z předsednického workshopu v Antverpách
Belgické předsednictví také projednávalo v ad hoc pracovní skupině pro připravenost, schopnost reakce a odolnost vůči budoucím krizím (AHWP k odolnosti) závěry Rady týkající se horizontálního krizového řízení. Tyto závěry, které budou schváleny ve druhé polovině června 2024, by měly být vodítkem pro budoucí Evropskou komisi, jak v budoucnu postupovat v krizovém řízení na úrovni EU.
Belgičané úspěšně zakončili předsednictví Radě EU zprávou, která shrnula všechny uspořádané akce a dosažené úspěchy. V červenci na jejich úsilí naváže poslední z předsednického tria – Maďarsko, jež se zaměří nejen na pokračování diskuze o budoucnosti UCPM a ERCC, ale také na problematiku povodní, která je i kvůli změně klimatu stále aktuální.
plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR