Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 9/2008

V TOMTO ČÍSLE: ROZBOR zásahu složek IZS při tragické železniční nehodě ve Studénce. Vracíme se k výkladu nové VYHLÁŠKY o technických podmínkách požární ochrany staveb, objasňujeme problematiku zřizování OHLAŠOVEN POŽÁRU v obcích. Informujeme o PROJEKTECH, které bude Česká republika řešit v oblasti civilní ochrany v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Připomínáme čtyřicet let vysokoškolského STUDIA požární ochrany a bezpečnosti na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. SEZNAMUJEME s problémy Vodní záchranné služby ČČK. Součástí časopisu je i vložená PŘÍLOHA obsahující metodiku pro přípravu členů krizových štábů krajů a obcí.  

Česká republika bude vykonávat předsednictví v Radě EU od 1. ledna 2009 do 30. června 2009. Předsednictví bude přebírat od Francie a předá jej dále Švédsku. S těmito státy Česká republika také vytvořila 18-měsíční program předsednictví. Pro hlubší pochopení celé problematiky je dále vysvětlena funkce orgánů Evropské unie a několik základních pojmů, které napomohou při orientaci v systému předsednictví v Radě EU.

Evropská rada

Pojem Evropská rada slouží k označení pravidelných setkání hlav států a vlád členských států Evropské unie. Byla zřízena společným prohlášením vydaným k závěru Pařížského summitu v prosinci 1974 a poprvé se sešla v roce 1975. Existence Evropské rady byla právně uznána „Jednotným evropským aktem“, přičemž oficiální status jí byl udělen až „Smlouvou o Evropské unii“. Evropská rada se schází alespoň dvakrát do roka a předseda Evropské komise se jí účastní jako plnoprávný člen. Jejím cílem je dávat Evropské unii podněty pro další rozvoj a určovat její všeobecné směřování.

Evropská komise

Evropská Komise je iniciativním, výkonným a kontrolním orgánem EU. Jedině ona je oprávněna předkládat legislativní návrhy Radě Evropské unie, přičemž ta je může měnit a schvalovat. Komise také může být Radou Evropské unie zmocněna vydávat prováděcí předpisy ke schválené legislativě. Komise má rovněž za úkol sledovat dodržování práva Společenství a může například proti členskému státu, který neplní své povinnosti, zahájit příslušné řízení; v oblasti hospodářské soutěže může udílet pokuty přímo i jednotlivým osobám. Komise je tím orgánem, který zastupuje Evropskou unii navenek, včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet EU. Komise sídlí v Bruselu. Komise je složena z komisařů, kteří pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni, nejsou však jejich zástupci. Komisaři nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy Společenství. V čele Evropské komise stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. V současné době je předsedou komise José Manuel Dura o Barroso. Komisaři jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise
a potvrzeni Evropským parlamentem. Od 1. ledna 2007 je komisařů celkem 27. Komisařům jsou přidělené rezorty (generální ředitelství), pro které se obvykle používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé. Oblast civilní ochrany spadá v Evropské komisi pod Generální ředitelství pro životní prostředí, což působí jisté problémy, protože v Radě EU spadá civilní ochrana pod Radu pro spravedlnost a vnitro.

Evropský parlament

Evropský parlament (dále také jen „EP“ nebo „Parlament“) je jedním z orgánů Evropské unie. Jeho smyslem je reprezentovat zájmy občanů Evropské unie. Poslanci Parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let. První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu 1979. Poslanci jsou v drtivé většině zemí EU voleni systémem poměrného zastoupení v tajné volbě všemi občany EU staršími 18 let. Parlament má (po rozšíření Evropské unie na 27 členů) 785 poslanců. Počet zástupců z jednoho státu je určen Smlouvou o Evropském společenství (Maastrichtská smlouva). Maastrichtská smlouva také určila, že každý občan členské země EU, který žije v jiné zemi EU, může v této zemi také volit poslance EP. Smlouva z Nice zvýšila maximální počet poslanců na 785 a změnila početní zastoupení jednotlivých zemí, aby tak vytvořila místo pro budoucí nové členy EU. Sídlem EP je Štrasburk (plenární zasedání), ale Parlament pracuje také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát). Ačkoliv Evropský parlament nevytváří zákony jako národní parlamenty, smlouvy přijaté od roku 1992 značně rozšířily pravomoc EP. Základní pravomoci EP jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Také politická role Parlamentu v EU postupně roste.

Rada EU

Rada EU je nejvyšším legislativním orgánem EU a institucí, jejímž prostřednictvím hájí svá stanoviska a zájmy členské státy, které v rámci Rady EU reprezentuje vždy člen vlády nebo jiný, národní vládou nominovaný zástupce na ministerské úrovni.
Rada EU se schází v různých složeních, jejichž počet stanovuje Evropská rada. V současné době má Rada EU devět složení:

1. Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, včetně společné zahraniční bezpečnostní politiky (GAERC);
2. Rada pro ekonomické a finanční záležitosti (ECOFIN);
3. Rada pro spravedlnost a vnitro (JHA);
4. Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO);
5. Rada pro konkurenceschopnost (COCOM);
6. Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE);
7. Rada pro zemědělství a rybolov (AGRIFIN);
8. Rada pro životní prostředí (ENV);
9. Rada pro školství, mládež a kulturu (EYC).

Na přípravě jednání Rady se podílí generální sekretariát Rady, dále Výbor stálých zástupců (COREPER I a II) a pracovní skupiny Rady (v současnosti kolem 300 pracovních skupin).

Předsednictví v Radě EU

Předsednictví nepředstavuje orgán či těleso, nýbrž funkci, a jde o velmi důležitou součást stávajícího institucionálního fungování Evropské unie. Předsednictví s sebou nese podstatné právní, ekonomické i ryze praktické konotace.
Podle stávajících pravidel vykonává předsednictví vždy po dobu šesti měsíců (leden – červen, červenec – prosinec) jeden z členských států s tím, že postupně se v pořadí stanoveném Evropskou radou v čele Rady EU vystřídají všechny členské státy. Pro lepší přehled přikládám tabulku rotace předsednických zemí.

Význam a funkce předsednictví

Předsednictví zodpovídá zejména za přípravu programu Rady EU na příslušné období. Program je připravován v součinnosti s předešlými/následujícím předsednictvími a institucemi EU. Program především reflektuje aktuální stav a vývoj v jednotlivých oblastech spolupráce EU, mezinárodní situaci, příslušné víceleté programy EU apod. V určité míře mohou předsednické země v programu akcentovat své specifické priority, například zařazením zvláštních akcí nebo zpracováním speciálních dokumentů k určité problematice. Hlavně však může předsednictví v rámci průběžné agendy Rady EU akcentovat určitou, pro ni prioritní, oblast a v ní ve spolupráci s generálním sekretariátem Rady, Evropskou komisí a Evropským parlamentem dosáhnout výraznějšího pokroku.

Předsednictví plní několik funkcí:

• politický iniciátor;
• vyjednavač;
• reprezentant Rady EU vůči jiným orgánům;
• zodpovídá za průběžnou komunikaci a koordinaci rozhodovacího procesu s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a dalšími institucemi a orgány EU;
• s Evropskou komisí spolupracuje při přípravě legislativních aktů, při jednáních o rozpočtu a kontrole implementace přijatých rozhodnutí i při jednáních s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi;
• udržuje průběžné kontakty s Výborem regionů a Hospodářským a sociálním výborem (prezentace programu, účast na plenárních zasedáních nebo jiných akcích dle potřeby);
• je tiskovým mluvčím Rady EU a celé Evropské unie;
• aktivní účastník mezinárodních jednání vedených mezi Evropskou unií a subjekty mezinárodního práva.

Z procesního hlediska jsou významné následující úkoly předsednictví:

• svolává Radu EU;
• určuje její agendu;
• zodpovídá za řízení jednání Rady EU;
• podepisuje záznam z jednání Rady EU;
• velvyslanec státu držícího předsednictví vede jednání COREPER/u;
• jednání pracovních skupin řídí členové těchto skupin reprezentující stát držící úřad předsednictví (v současné době jde během šesti měsíců o zhruba 2000 zasedání, z toho zhruba 1800 připadá na pracovní skupiny);
  - předsednictví určuje, jaký je časový rozvrh scházení pracovních skupin (s ohledem na zasedání COREPER/u, na němž se mají výstupy z pracovních skupin projednávat) atd.

Úkoly pro MV-generální ředitelství HZS ČR spojené s předsednictvím v Radě EU

MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) získalo plnou zodpovědnost za předsedání pracovní skupiny pro civilní ochranu (Prociv E21), která řeší otázky spojené s monitoringem a vysíláním pomoci civilní ochrany jak v rámci, tak i mimo EU a dohlíží na správné užívání Mechanizmu Společenství v oblasti civilní ochrany a Nástroje pro financování civilní ochrany. Celkovým cílem této pracovní skupiny je zlepšení civilní nouzové připravenosti na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Tato pracovní skupina se schází čtrnáctkrát až dvacetkrát ročně. Většina dokumentů projednaných na pracovní skupině pro civilní ochranu pokračuje dále na schválení na COREPER II a následně na Radu pro spravedlnost a vnitro. Dále jsme spolugestory za Výbor pro civilní aspekty řešení krizí (Civcom A10). Od předsednického státu se očekává, že se bude účastnit pracovních skupin spadajících pod Evropskou komisi (pracovní skupina pro moduly civilní ochrany, pro dopravu pomoci civilní ochrany, pro systémy včasného varování, pro získané zkušenosti z mimořádných událostí, pro satelitní komunikace, pro lesní požáry pro CECIS a Výbor pro civilní ochranu). Dále jsme spoluodpovědní za opatření krizové koordinace v případě katastrof velkého rozsahu (systém CCA). Další povinností je zorganizovat Setkání generálních ředitelů civilní ochrany a předsednický expertní seminář k aktuální problematice v oblasti civilní ochrany (Zvýšení povědomí občanů EU v oblasti CO). Pro upřesnění následuje tabulka akcí, za které je MV-GŘ HZS ČR plně zodpovědné:

Přípravné práce na předsednictví začaly již v roce 2005. Od té doby byla provedena volba kandidátů pro koordinaci prací spojených s předsednictvím, stanoven výukový systém potřebný pro zaměstnance vykonávající předsednictví, sjednán zahraniční kontakt
s Francií (předsednictví v druhé polovině roku 2008) a Švédskem (předsednictví v druhé polovině roku 2009) a následně vytvořen 18-ti měsíční program předsednictví - část civilní ochrana (dokument č. 11249/2/08), ustanoven předběžný seznam schůzek v oblasti civilní ochrany během předsednictví ČR (viz výše), vytvořen seznam finančních požadavků pro předsednictví, zajištěny vzdělávací kurzy pro zaměstnance určené pro výkon předsednictví, zajištěno průběžné informování rezortního koordinátora o dosaženém vývoji příprav na předsednictví, delegován kandidát do skupiny pro zajištění bezpečnosti VIP delegátů v době předsednictví a plnění úkolů spojených se zajištěním bezpečnosti a ve vyšší míře byl vysílán předsednický personál na semináře EU, pro zajištění lepší orientace v problematice civilní ochrany na úrovni EU.

Priority předsednictví ČR v Radě EU v oblasti civilní ochrany:

• zvýšení informovanosti obyvatel EU o problematice civilní ochrany s cílem zvýšit jejich povědomí o možnostech prevence, varování před mimořádnými událostmi a vhodném chování během mimořádných událostí;
• schválení a operační nasazení modulů CO;
• zlepšení práce „Monitorovacího a informačního střediska“ a jeho spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi;
• zřízení „Evropského institutu odborné přípravy pro civilní ochranu a humanitární operace“;
• rozvoj evropské schopnosti boje proti hrozbám CBRN.

Období předsednictví ČR v Radě EU bude, stejně jako pro ostatní orgány státní správy, i pro MV-GŘ HZS ČR znamenat zvýšený objem práce a s tím spojené nadstandardní požadavky na příslušníky z předsednické skupiny, ale i na administrativu celého úřadu. Pouze v případě maximálního pracovního nasazení zodpovědných příslušníků lze očekávat, že české předsednictví bude v oblasti civilní ochrany hodnoceno jako úspěšné. Na druhou stranu se toto úsilí vrátí v podobě zvýšené mezinárodní reputace ČR mezi odbornou veřejností.

plk. Bc. Jiří MUSÍLEK,
MV-generální ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook