Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 12/2012

Kouzlu Vánoc je již tradičně přizpůsoben rozbor zásahové činnosti jednotek PO sestavený z tzv. kuriózních zásahů. Upozorňujeme na možná rizika provozu krbů na biopaliva a seznamujeme s poznatky a zkušenostmi ostravských hasičů ze zajišťování požární bezpečnosti festivalu Colours of Ostrava. V bloku IZS otiskujeme rozsáhlý materiál o zapojení HZS ČR do řešení problematiky výskytu otrav metylalkoholem v České republice a informaci o průběhu cvičení USAR týmů Ostrava 2012. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA analyzujeme cvičení složek IZS a orgánů KŘ Humanitární pomoc 2012 a přinášíme zkušenosti příslušníků HZS Jihomoravského kraje z organizování PVČ pro sluchově postižené děti. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ uveřejňujeme nové poznatky z průběhu zdravotnických záchranných prací po havárii JE ve Fukušimě, seznamujeme se závěry 8. ročníku Pražské bezpečnostní konference a také workshopu pořádaného Univerzitou obrany v Brně, který byl zaměřen na zefektivnění systému vzdělávání bezpečnostního managementu.  

Dne 16. listopadu 2012 se na tradičním místě v budově Národní technické knihovny uskutečnil v pořadí již VIII. ročník Pražské bezpečnostní konference, pro niž bylo zvoleno téma „Energie – voda – potraviny, klíčové komodity bezpečnosti a prosperity pro Evropu a ČR ve 21. století“.

Akci pořádalo Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK, které se zabývá výzkumem v oblasti bezpečnosti a bezpečnostního systému a mimo jiné také prognózou vývoje bezpečnostní situace v České republice, v Evropě a ve světě. Budoucnost je možné odvozovat pouze na základě dat z minulosti, které naznačují určité trendy, a je možné odhadovat analogický vývoj, abychom se mohli včas připravit, případně některým hrozbám zabránit. Program konference zahájili pořadatelé prezentací scénářů bezpečnostního vývoje do roku 2027 se zaměřením na rizika v oblasti zajištění energie, vody a potravin. Na konkrétní názory obsažené ve scénářích postupně reagovali odborníci příslušných oborů.

Energie

Dne 15. listopadu 2012, den před konáním konference došlo v Mnichově k největšímu výpadku elektřiny za poslední čtvrtstoletí, který způsobil zřejmě defekt v rozvodné síti v důsledku jejího přetížení. Bez proudu se od sedmé hodiny ranní ocitlo téměř půl milionu obyvatel bavorské metropole. Podobné a pravděpodobně ještě větší výpadky čekají v budoucnu i další průmyslově vyspělé státy, zvláště když ekonomická krize omezuje finanční zdroje na realizaci mnohých programů, které by měly zdokonalit funkci energetických systémů. Vzrostly ceny ropy i plynu, některé státy se brání využívání jaderné energie, biopaliva vyžadují spotřebu zemědělských plodin na úkor pěstování potravin, solární energie se zatím také ukazuje jako nevýhodná, fosilní paliva se rychle vyčerpávají a jejich užívání má neblahý vliv na životní prostředí. Současná lidská populace hledá nové zdroje a nové cesty, pro které budou platit základní předpoklady – udržitelnost, bezpečnost, minimální dopady na životní prostředí.

Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., z Ministerstva průmyslu a obchodu se ve svém příspěvku zamýšlel nad neustále se zvyšující spotřebou surovin pro výrobu elektrické energie, ale i vzácných kovů pro nové technologie: „Rodí se stále noví energetičtí konzumenti a ti stávající jsou stále náročnější. Země, které dříve suroviny pouze vyvážely, se zařadily mezi spotřebitele, nebo již také potřebují dovážet. Lety propracovanou surovinovou strategii mají Japonsko a Jižní Korea, poslední dobou se k nim řadí také Čína, která uzavírá s některými, například africkými zeměmi, tzv. surovinová partnerství. Nerostné bohatství země je nenahraditelným národním majetkem, se kterým je nutné rozumně hospodařit. Evropa musí být konkurenceschopná, podporovat technické vzdělávání, vyvíjet materiálově úsporné technologie a budovat obchodní vztahy – podílet se na celosvětovém vývoji a najít si v něm svoje místo.“

Německo ustoupilo od výroby elektrické energie jadernou cestou, ale to mu nebrání spolupracovat s českými energetiky, jak řekl prof. PD Dr. Lutz Mez ze Svobodné univerzity v Berlíně. Informoval o transformaci německého energetického systému, který bude vyžadovat zapojení občanů, aby se co nejvíce omezilo používání fosilních paliv a snížily emise kysličníku uhličitého do ovzduší. Byla zahájena diskuze o co nejefektivnějším využívání elektrické energie, kde a jak dosáhnout co nejvyšších úspor a zda se zaměřit na energii solární, větrnou nebo vodní. Rovněž byly zadány studie řešící dočasné ukládání přebytečné energie (přenosové soustavy, podmořské kabely).

Prof. Dr. Catherine Cesarsky z francouzské Komise pro atomovou energii vyslovila názor, že budoucnost patří jaderné energii. Ve Francii je jádro využíváno pro výrobu energie ze 75 procent, a to v současné době 58 atomovými reaktory. Ropa se těží se stále vyšší energetickou náročností a její cena stoupá. Francie nemá tolik uhlí jako Německo a povařuje jadernou energii za čistší, bezpečnější a levnější. Dříve postavené elektrárny se nyní bohatě vyplácejí a Francie může být energeticky nezávislá na rozdíl například od Itálie, která veškerou elektřinu dováží. Nově se staví reaktory III. generace, které jsou ještě lépe zabezpečeny než ty předchozí, protože mají několikrát jištěny bezpečnostní systémy (pro chlazení reaktoru čtyři vodní rezervoáry). Neštěstí ve Fukušimi vývoj zpomalilo (hloubkové audity), ale nezastavilo, jen zpřísnilo bezpečnostní opatření a donutilo experty posilovat bezpečnost. Výstavba jaderných elektráren ve světě pokračuje, reaktory IV. generace efektivněji zpracovávají odpad a budou mít menší spotřebu uranu.

Ing. Pavel Cyrani, MBA, z ČEZ, a.s., doporučoval ne příliš radikální řešení – nezavádět plošně jeden typ výroby energie, protože se rychle vyvíjejí nové a dokonalejší, a je nutné přihlížet k místním podmínkám. Například „větrné parky“ se nyní staví hlavně v Polsku a v Rumunsku, naopak v Česku je výhodnější využít vodních toků a biomasy.

Optimální energetický mix prosazuje Ing. Dana Drábová, Ph.D., ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Nemáme žádné dobré řešení,“ říká, „hledáme to nejlepší ze špatných. Tento energetický hlavolam řeší každá země po svém v závislosti na lokálních možnostech a podmínkách, aby co nejvíce uspokojila potřeby obyvatel při co nejmenší újmě. Nutně však musíme myslet na budoucí generace.“ Dodala, že již řada lidí investuje do samostatného nezávislého řešení dobře zaizolovaných domů s vlastním zdrojem tepla a energie.

Voda

V souvislosti se změnou klimatu ubývá sladké vody. Srážky jsou nárazové, dochází k lokální akumulaci srážkových vod, často přicházejí sušší léta a na jaře povodně (voda však rychle odteče, aniž by se stačila vsáknout), ubývá lesů zadržujících vodu, ledovce tají, slaná voda proniká do řek a v oceánech klesá množství kyslíku a hrozí překyselení. V letním období, kdy málo prší, vysychají vodní zdroje pro nadměrné čerpání. Stále více lidí nemá přístup ke kvalitní pitné vodě. Odsolování mořské vody není efektivní, především pro svou vysokou energetickou náročnost.

Mgr. Mark Rieder z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masyryka, v.v.i., uvedl, že mnohé produkty například potravinářského a textilního průmyslu jsou vysoce náročné na spotřebu vody a roste poptávka po vodě i v energetickém průmyslu. Pro zadržování vody na našem území jsou nutná včasná řešení, dokud jsou dostupná. Čím později k nim přistoupíme, tím budou složitější a nákladnější.

„Diskuzi vyvolalo udělení Nobelovy cena za mír pro rok 2012 Evropské unii,“ zahájila svůj příspěvek Dr. Christiane Markard z Federální agentury pro životní prostředí SRN a pokračovala: „diskutovali však ti, kteří nevědí, kolik EU iniciovala mírových dohod například mezi sousedními státy, které se dělí o vodní zdroje. Kolik vyvolala jednání vedoucích k odstranění obrovského znečišťování vodních toků. Zabránila vypouštění dusíkatého odpadu do Severního moře způsobujícího přemnožení řas, které mělo za následek úhyn tuleňů. Plnění směrnic vydaných od roku 2000 značně ozdravilo životní prostředí a vodní ekosystém evropských povodí.“ Dále zmínila spolupráci Německa s Českou republikou v povodí Labe, kde dojde v souladu s ekologickými pravidly k rozvoji dopravy zboží a osob vodní cestou.

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masyryka, v.v.i., seznámil s koncepcí vodohospodářů, která obsahuje metodiku a postupy pro řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území ČR, podobně jako byly zavedeny a v příslušném právním řádu zakotveny pro povodně. Nová koncepce by měla definovat pravomoce orgánů státní správy, které mají rozhodující slovo v nakládání s vodou a vodními zdroji, včetně stanovení priorit způsobu využití vody v období sucha. Vodohospodářská opatření omezují předimenzované průmyslové provozy, výstavbě vodních nádrží brání složité majetkoprávní vztahy.

RNDr. Jan Hollan, Ph.D., z Akademie věd ČR hovořil o velkých letních teplotních extrémech, které přinášejí povodně nebo mimořádné sucho a způsobují zemědělcům každý rok jiná nepříjemná překvapení a nestejnoměrnou zátěž pro infrastrukturu země, přičemž variabilita změn se zvyšuje. Sucho je spojeno s ničivými požáry a neúrodou, záplavy devastují krajinu a znečišťují pitnou vodu. Pokud se nesníží emise oxidu uhličitého na celém světě, extrémní počasí se bude prohlubovat. Česká republika je na tom relativně lépe, má oproti jiným evropským zemím poměrně výhodnou polohu.

Potraviny

Zásobování rychle se množícího lidstva potravinami je stále obtížnější. Aby dosáhli konkurenceschopnosti, nahrazují výrobci dražší suroviny méně kvalitními náhražkami, které mohou způsobit oslabení zdravotního stavu populace a snížení její odolnosti. Rostoucí ceny potravin jsou příčinou zvyšujícího se počtu rodin žijících na hranici bídy a nedostatku jídla pro množství podvyživených obyvatel Země. Následkem nárůstu oxidu uhličitého v oceánech klesají zásoby ryb, lesy se kácejí jako biomasa pro výrobu elektrické energie, úrodná půda se zastavuje a využívá k nezemědělským účelům. Je nutné účelně aplikovat „zelené technologie“.

Doc. Ing. Luboš Smutka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze poukázal na fakt, že z asi sedmi miliard lidí na světě jich již polovina žije ve městech, zatímco ještě před sto lety to byla pouze pětina, ostatní se věnovali zemědělství. Velké množství potravin využíváme nepotravinářským způsobem (jako palivo, kosmetika, léčiva). Lidé, kteří nemají přístup ke kvalitním potravinám, trpí podvýživou a jejich organizmus proto nevydrží ani minimální pracovní zátěž (přibližně 15 % veškeré populace). Většinou trpí tzv. specifickým hladem, kdy jsou živeni neplnohodnotnou stravou s nedostatkem živočišných bílkovin, vitamínů a minerálů. Příčinou velkého množství hladovějících je také nerovnováha spotřeby, protože její růst na jednoho obyvatele je ovlivněn ekonomickým rozvojem regionu, v němž žije. Neexistuje solidarita vyspělého světa s rozvojovým (pro domácí mazlíčky, na podnikovou zábavu nebo za cigarety se v USA utratí mnohonásobně více, než činí potravinová pomoc hladovějícím).

Ing. Jitka Götzová z Ministerstva zemědělství se zabývala nejednotnou kvalitou potravin na evropském trhu, která je ovlivněna nedostatky dovozové politiky, nespravedlivými dotacemi některým farmářům a nevyváženým systémem podpor z finančního rozpočtu na rozvoj venkova. Na nestabilitu cen a kvality v ČR mají vliv obchodní řetězce a jejich nadměrná koncentrace na našem území. Stále se zvyšuje podíl dovozu, přitom spotřeba stagnuje. Nakupující stále více dávají přednost domácím výrobkům. Český trh je soběstačný v produkci obilí, mléka a drůbežího masa (zelenina z 90 %, vejce ze 70 %, vepřové maso z 65 %, ovoce ze 40 %).

Ing. Jan Veleba z Agrární komory ČR se ve svém příspěvku vrátil k výkyvům počasí, které ovlivňují každoroční výnosy našich plodin (na Jižní Moravě letos nepršelo a úrodu se ani nevyplatilo sklízet). Podle jeho názoru je nutné v zemědělství více uplatnit nové pěstební technologie, poznatky vědy ve šlechtění a ochraně rostlin. Potravinovou bezpečnost ohrožuje redukce stavů chovaných hospodářských zvířat.

Česká republika by měla opět dosáhnout soběstačnosti ve výrobě a zpracování potravin, aby byl zachován dlouhodobě udržitelný rozvoj.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Print  E-mail  X Corp.   Facebook