Generální ředitel odpovídá
- Po roce s generálním ředitelem nejen na téma fyzických testů, nákupu techniky a žádosti o informace (Už ne do zdi 23. 10. 2017)
- Téma nošení bradky, výstrojní součásti, kariérní postup nebo dotace na požární (Už ne do zdi - srpen 2016)
- Tentokrát na téma barvy výjezdové techniky, nošení uniformy a vzdělávání - 9. prosinec 2015
- Nejen o platech, medailích a stejnokroji s generálním ředitelem v březnu 2015
- Proč došlo k navýšení platů až od března 21. 3. 2014
- Červnové povodně nás stály hodně sil 19. 9. 2013
- Nemluvte do zdi, mluvte se mnou! 25. 4. 2013
- Pálí nás stejné věci 6. 3. 2013
- Doufám, že rok 2013 bude klidnější a bude více času na odbornou práci 31. 1. 2013
- Odpovědi na první otázky 18. 12. 2012
Při nákupech techniky se v posledních letech ustoupilo mnoha požadavkům (specifikacím) hasičů, většinou na úkor kvality. Zákon o veřejných zakázkách velmi svazuje ruce při nákupech techniky, ale měl by být v blízké době novelizován a myslím, že by bylo potřeba do něj vpravit potřebná usnadnění nejen pro hasiče. Každá oblast ČR má nějaké specifikum, požadavky na požární techniku. Myslím si, že většinový názor směruje k podvozku Tatra, ale většinou tomu tak není. Kompromisní řešení je podvozek Tatra a nástavba z Polska, snad tomu tak bude pomálu a raději jsme za naše peníze kupovali naše zboží, jak je tomu v okolních státech, kde je domácí výrobce dokonce i zvýhodněn.
Odpověď
Pravdou je, že zákon o veřejných zakázkách je takový, jaký je. Musíme jej však respektovat. Při jednání s poslanci a senátory poukazujeme na úskalí a problémy, které nám při pořizování požární techniky přináší. Podvozek Tatra a nástavba z Polska není kompromisním řešením, jak uvádíte, ale výsledkem vítězné nabídky uchazeče. Vámi citovaný případ odpovídá pořízení 33 kusů CAS 30 a 34 kusů CAS 20, které jsou přebírány v letošním roce. Zde musím uvést, že tato technika byla pořízena z integrovaného operačního programu Zvýšení kvality, který je z 85 % hrazen z evropských peněz. Náš podíl, respektive kofinancování bylo 15 procentní. V tomto kontextu je třeba si uvědomit, že maximum budoucích strojních investic HZS ČR bude též realizováno z evropských peněz a za přísných podmínek pro jejich přidělení.
Nákup vybavení (PC, pneumatiky, kancelářské potřeby, sorbenty, pohonné hmoty, věcné prostředky …) se dnes řeší centrálními nákupy. Nejsem si jist, zda se tímto způsobem ušetří, ale i v některých případech je potřeba následných investic (příklad: nákup pneumatik, tam, kde jsou koupeny, dochází k přezutí zdarma, jinak se platí). Také nemalé prostředky stojí distribuce tohoto vybavení. U centrálních nákupů se díky velkému zájmu médií a jiných velmi sleduje nakládání s veřejnými financemi, asi proto se velmi obecně specifikují požadavky a díky dnes hlavnímu parametru výběru - cena, vyhraje ne vždy vhodné řešení potřeb. Snahu nákupu vybavení HZS v menších městech by určitě přivítali i místní podnikatelé a vděkem by určitě byla zajímavá cena.
Odpověď
Váš dotaz není ojedinělý, nicméně skutečnost je taková, že při vyhlašování veřejných zakázek jsme mimo zákona o veřejných zakázkách vázáni také usnesením vlády České republiky a nařízením Ministerstva vnitra.
Usnesení vlády ukládá povinnost zavést resortní systémy centralizovaného zadávání veřejných zakázek ústředním orgánům státní správy a podřízeným organizacím.Respektovat toto usnesení vlády je povinno i Ministerstvo vnitra a HZS. Minimální výčet jednotlivých komodit je dán rovněž usnesením vlády.
K druhé části dotazu je třeba říct, že na přípravě technických parametrů se podílejí odborníci na danou komoditu, ale můžeme požadovat jen takové parametry, které nejsou diskriminační, což je největší problém. Tuto problematiku vnímáme velmi intenzivně, a proto se znovu a znovu vracíme k tvorbě kritérií, která na jedné straně nesmí být diskriminační, na druhé straně by nám ale měla umožnit nakoupit co možná nejkvalitnější vybavení.
Stanovení ceny jako hlavního parametru při výběru možná není nejvhodnější, bohužel k tomu vybízí jak zákon, tak nařízení ministra vnitra. Při využití parametru ekonomické výhodnosti musí dle platné legislativy nabídková cena tvořit minimálně 80% váhového kritéria při výběru.
Určitě budu mluvit z duše všem, kteří se v pracovní době setkají s přebujelou administrativou. Několikeré zadávání stejných údajů do různých programů, které mezi sebou nekomunikují, složitost a nelogičnost zadávaných postupů. V poslední době se zavádí nové programy, které jsou nepřipravené a nevyhovují potřebám HZS. Jeden z mnoha programů je výkaz služby/práce. Místo vytvoření exportu ze strážní knihy, exportu ze záznamů docházek u denních příslušníků/zaměstnanců, se bude používat program, který je velmi manuálně náročný. Zajímavou citelnou úsporou při vytváření počítačových aplikací by mohlo být zapojením univerzit, vyhlášením projektů, nebo grantů atd.
Odpověď
Propojení Strážní knihy a nově zavedeného systému EKIS je připravováno ve spolupráci generálního ředitelství, HZS krajů a Ministerstva vnitra. Cílem je to, aby se data vždy zadávala pouze jednou - tedy pracovníci personálního oddělení budou při příchodu nového zaměstnance zadávat data pouze do EKISu, zatímco velitelé budou výkazy služeb zadávat pouze do Strážní knihy. Přenos dat bude probíhat v obou směrech. V současné době je dokončováno technické řešení tohoto propojení a testovací provoz na dvou krajích započne v říjnu tohoto roku.
Univerzity nejsou podnikatelské subjekty a je jistě zajímavé touto cestou získat SW, nicméně mohou nastat problémy při jeho udržení, tj. poskytování podpory a dalšího vývoje SW, kde se univerzita těžko bude chtít dlouhodobě vázat či poskytovat 24 hodinovou podporu. Toto je možné u jednorázových softwaru typu zpracování dat, kde je definován začátek a konec tohoto projektu.
Pokud jsou firmy nebo podniky vybaveny EPSkami a napojeny na operační středisko HZS, je škoda, že se hlavní peněžní odměna přenechává prostředníkům?
Odpověď
Elektrická požární signalizace potřebuje určitě v rámci ČR sjednocení. Protože v současné době nám dělá největší problémy zejména různost cen a různost organizování této činnosti. Nepřikláním se ale k názoru, že bychom tuto činnost mohli zabezpečovat celou sami. Mám k tomu několik důvodů, určitě by nám bylo vyčítáno, že zasahujeme do podnikatelské činnosti, nemáme k tomu vycvičené lidi a instalace hlásičů, ústředen a přenos signálu na operační střediska, nepatří ani do naší práce.
Kromě toho je potřeba vědět, že HZS si může fakturovat pouze náklady, nikoliv zisk. Takže určité sjednocení podporuji, ale nehodlám zasahovat firmám do jejich podnikatelské činnosti.
Vlastníme techniku, která je ve vlastnictví města. Když se porouchá profíkům jejich vozidlo tak velitel, který je i zároveň velitelem jednotky, nám vždy nařídí že máme půjčit naše vozidlo profíkům dokud to neopraví, že je to nějakém zákoně. Tak se chci zeptat, proč to musíme půjčovat, když HZS má techniky dost a může si ji vzít jinde a naší nechat na pokoji. Říkám to proto, že my to musíme po profíkách opravovat, vždy nám to zničí a ještě se tomu smějí. Neměli by se změnit předpisy? My taky nesmíme používat techniku HZS .
Odpověď
To, že spolu žijí v jednom místě "profesionálové" a dobrovolní hasiči, tak to je v ČR běžná věc. Určitě by měla obecně platit v takovémto případě zásada reciprocity. Pochopitelně pokud využívá HZS kraje zásahovou techniku jednotky SDH obce, tak by měl platit mezi HZS kraje a zřizovatelem jednotky SDH obce smluvní vztah, ze kterého vyplyne, za jakých okolností lze využívat zásahovou techniku, jakým způsobem bude postupováno, když se zásahová technika poškodí apod. Je škoda, že neuvádíte konkrétní dislokaci jednotky HZS kraje, pak by bylo možné celý Vámi uvedený podnět důsledně prošetřit.
Proč naše jednotka nezasahuje ve vedlejším kraji, když to máme do obce 5 km. Bylo mi odpověděno, že jsme v jiném kraji. To snad není možné, že nebude poslaná na událost, i když je JPO III, ale jede tam JPO III, která to má o 10 km dál. Snad by se měli posílat jednotky, které jsou nejbližší. To budeme říkat lidem, špatně bydlíte, přestěhujte se jinam?
Odpověď
V obecné rovině jsou požární poplachové plány nastaveny tak, že zahrnují jednotky PO podle jejich aktuální akceschopnosti a času dojezdu. Pro efektivní systém plošného pokrytí nemůže být dislokace jednotky PO v jiném kraji překážkou. Pokud by tomu tak nebylo, je třeba na to upozornit a následně sjednat nápravu.
Na konkrétní případ nemohu odpovědět, když neznám o jakou lokalitu či dislokace jednotek PO se jedná. Krajské operační a informační středisko HZS kraje mohlo v otázce vyslání jednotek PO mimo tzv. požární poplachový plán pro danou obec reagovat např. na uzavírky komunikací, typ události apod.
Můžete mi odpovědět, proč jsou např. vedoucí ekonomických oddělení na HZS krajů a v zařízeních GŘ ve služebním poměru? V rámci sboru se neustále hovoří o šetření a zde se přímo nabízí prostor k tomu uspořit nemalé finanční prostředky zcivilněním těchto osob. Stejně tak je naprosto zbytečné, aby např. asistenti psychologů byli ve služebním poměru, měli by být občanští zaměstnanci. Provedením těchto kroků by se uspořila poměrně vysoká finanční částka. Chystáte v tomto směru změny a zcivilnění výše uvedených příslušníků?
Odpověď
Řešení problematiky zcivilňování není jednoduchou záležitostí, jak se na prvý pohled zdá.
Platný služební zákon to prostě neumožňuje. Zcivilnění místa je možné provést ve dvou případech. První možností je změnit systemizaci na uvolněném místě, např. po odchodu příslušníka do důchodu, druhou možností pak dohoda s příslušníkem, že dobrovolně ukončí služební poměr a bude mu nabídnuto pracovní místo v režimu zákoníku práce. Předpokladem pro zcivilnění ale je, že sbor má volná pracovní místa, tedy volné tabulky a k nim i dostatečný objem prostředků na platy občanských zaměstnanců. Proces zcivilňování služebních míst příslušníků na úsecích ekonomiky a kanceláří krajských ředitelů probíhá již od r. 2007, je to proces trvalý, který by měl vést k cílovému stavu, kterým je záměr, aby ve služebním poměru na uvedených úsecích zůstali pouze náměstci pro ekonomiku a ředitelé kanceláří.
Neuvažujete o zrušení funkcí ředitelů územních odborů? Tato funkce se dnes v krajském organizačním uspořádání jeví jako naprosto zbytečná. Náplň činnosti ředitele ÚO by zvládl velitel centrální stanice na příslušném ÚO, který by zároveň byl pověřen vedením ÚO. V ČR je cca 80 okresů, tedy územních odborů. Uspořilo by se 80 tabulkových míst v 9 platové třídě, uspořilo by se za nákup a provoz 80 služebních vozidel, za 80 mobilních telefonů, za 80 kusů počítačové techniky. V rozpočtu HZS ČR by to opět znamenalo velmi významnou úsporu a hlavně efektivní řešení, protože ředitel ÚO je dnes již skutečně nepotřebná a přežitá funkce z dob HZS okresu.
Odpověď
Na funkce ředitelů územních odborů, ale obecně i na služby řídících důstojníků na územních odborech mám dlouhodobě jiný názor. Jsem přesvědčen, že místa řiditelů územních odborů patří k základním stavebním kamenům naší organizace. Vím, že někteří kolegové se domnívají, že je možné jednotlivé odbornosti řídit liniově z kraje. To je asi odborně možné, v praxi si to ale nedovedu představit. Prakticky by to dopadlo tak, že bychom možná některé příslušníky v rámci kraje na pracovišti ani nenašli.
Od dubna letošního roku se přešlo na nový systém EKIS II. V Kraji Vysočina byly z tohoto důvodu zrušeny půl dne dovolené, s odkazem na to že to systém neumí. Z jiného, neoficiálního zdroje, se k nám doneslo, že to systém umožňuje, ale že by to bylo pracné. Proto se chci zeptat kde je pravda.
Odpověď:
Obecně systém čerpání půl dne dovolené zadat umožňuje. Je pravda, že služební zákon čerpání dovolené po půldnech neupravuje, zná pojmy týden dovolené nebo den dovolené. Systém EKIS je však nastaven tak, že proplácení čerpané dovolené počítá v hodinách, je do něj tedy možno zadat i půl dne dovolené. Je čistě na rozhodnutí služebního funkcionáře, jestli čerpání dovolené takto schválí.
Proč nejsou v Kraji Vysočina dodrženy početní stavy na stanicích podle vyhlášky?
Odpověď
Odpověď má dvě roviny. V systemizaci služebních míst, kterou jako ředitel bezpečnostního sboru schvaluji, jsou minimální početní stavy dle vyhlášky řádně vysystemizovány. Skutečný početní stav příslušníků však může být v určitém období jiný. Může to být v důsledku prováděné personální politiky, kdy se nedaří doplňovat z různých důvodů početní stavy příslušníků na stanicích anebo v důsledku nemocnosti, čerpání dovolených apod.. Zde musím odkázat na rozhodnutí příslušných služebních funkcionářů, jak zabezpečí výkon služby, jak vyhodnotí situaci. Druhou věcí je, naplňování základních početních stavů, které většinou opravdu nenaplňujeme. Vláda nám stanovuje celkový počet příslušníků. Tento počet dokáže vykrýt minimální stavy, ale ne už ty základní.
Zajímalo by mě, jestli je na GŘ zpracován a vypilován nový služební zákon, který by byl opravdu bez chyb, který by skutečně seděl na HZS, na kterém by nebyli biti příslušníci ve směnách?
Odpověď
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je od roku 2007 koncipován jako právní předpis pro všechny příslušníky všech sedmi bezpečnostních sborů. Z tohoto důvodu není možné reálně uvažovat o „novém služebním zákoně“ pouze pro HZS ČR. Jistě v rámci praxe máme připraveny okruhy i přímo texty možných úprav z hlediska služebního poměru, ovšem jedná se o předpis, jehož změna musí být prodiskutována a řešena se všemi subjekty. Samo o sobě hovořit o předpisu, který je „bez chyb“ je diskutabilní. Je pravdou, že se vždy může někdo cítit ukřivděný. Uvědomme si ale, že jiný úhel pohledu bude mít na problém služební funkcionář, jiný příslušník a jiný například odborová organizace. Zákon upravující služební poměr, by potřeboval řadu změn, řadu úprav. Ty by ale měly být prospěšné obecně sboru a ne pouze jedné skupině nebo jednotlivci.
Dá se předpokládat, že při tom umění, které zde v současnosti předvádí pravice, bude po volbách vládnout levice. Máte tedy připravenou pro tento případ novou legislativu? Pracujete (lobujete) na tom, abyste pro ni získali v případné příští vládě hlasy? Třeba by to ČSSD uvítala jako součást volebního programu.“
Odpověď
Tvorba zákonů je věcí zejména Parlamentu, kde jsou zastoupeny jednotlivé politické strany. Jako příslušníci a státní zaměstnanci nemůžeme „stranit“ jedné politické straně, ale řešíme věci se všemi, v rámci diskuze, jednání, přesvědčování a následného konání. Jistě je připravována nová legislativa, zejména ve vztahu k zákonu č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, kdy tento předpis již potřebuje nově upravit. Jsou připravovány a zpracovány některé dílčí novely právních předpisů v gesci HZS ČR, které budou v rámci legislativního procesu dále řešeny. Dokladem práce HZS ČR na poli legislativním, je zejména v poslední době přijetí zákona č. 160/2013 Sb., kterým se upravuje spolufinancování bezpečnostního systému ze strany pojišťoven. Na optimální právní úpravě ze strany bezpečnostního systému a HZS ČR chceme nadále pracovat, diskutovat co nejšíře její přijetí a zpracování a řešit danou věc v rámci všech subjektů.
Zajímalo by mě, jestli bude pokračovat program nákupu nové techniky za peníze z EU i v budoucnu? Nešly by podobné projekty použít i na nákup techniky pro dobrovolné jednotky? HZS se jistě v této problematice orientuje daleko lépe než starostové obcí. Nemohl by jim v tom tedy HZS pomoct? A nešly by najít i projekty na opravy stanic? Pracuje na tom někdo?
Odpověď
V prvé řadě děkuji za tento dotaz. Co se týká techniky pro HZS tak v současné době realizujeme program - Efektivní zásah. Jedná se o techniku za 255 milionů, který bude realizován letos a příští rok. Další projekt se připravuje v souvislosti s reakcí na povodně a bude realizován v letech 2014 a 2015. Opět se jedná o techniku pro HZS ČR.
V souvislosti s přípravou budoucího programového období pro roky 2014 – 2020 se připravuje integrovaný regionální operační program, jehož cílem je zajištění kompletního vybavení jednotek IZS, především pro mimořádné události typu povodní, či sucha, rozsáhlých požárů, chemických a jaderných havárií. Mezi příjemce by měly patřit jak složky IZS a orgány krizového řízení obcí a krajů, tak i obce, které jsou zřizovateli jednotek SDH. Mezi podporované aktivity je zahrnuto například zajištění techniky, modernizace stávajících vzdělávacích středisek a vybudování, případně opravy stanic všech složek IZS.
Obracím se na Vás s dotazem, který se týká rizikového příplatku vypláceného vyšetřovatelům požárů. Proč je stejný jako u „ostatních“ příslušníků denní směny, kteří nevyjíždějí či nepracují na místě mimořádné události a mají nesrovnatelně nižší riziko? Vyšetřovatelé požárů jsou velice často stejně rychle na místě požáru jako jednotky PO, provádějí vyšetřovací úkony, přičemž na uhašeném požářišti jsou vystaveni celé řadě rizik. Jde mi o spravedlivé odstupňování rizika formou rizikového příplatku.
Odpověď
Výplata zvláštního příplatku se řídí pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 14/2012. Tento pokyn byl tvořen za široké účasti příslušníků, prošel řádným připomínkovým řízením a je koncipován pro početné skupiny příslušníků, nikoliv pro jednotlivé funkce. Míra rizika nebyla proto posuzována u II. skupiny zvláštního příplatku z hlediska jednotlivých funkcí, není ani pouze jediným kritériem pro určení výše částky zvláštního příplatku.
V každém případě však děkuji za námět, pokud dojde ke zvýšení rozpočtu na platy příslušníků, pak bude možné přehodnotit i filosofii přístupu ke stanovení zvláštního příplatku.
Chtěl bych znát Váš názor na nařízení služebního funkcionáře HZS Hl. m. Prahy. Nařízení se týká strojníků, kteří měli nehodu. Dotyčný služební funkcionář nařídil, aby každý řidič, který způsobí při výjezdu nehodu, vypracoval prezentaci ohledně své nehody a objížděl všechny stanice a seznamoval strojníky s nehodou. Dále je strojníkům vyhrožováno, že pokud bude způsobená škoda vyšší jak 100 000.- Kč, skončí ve funkci strojníka a budou převedeni na funkci hasiče. Chápu, že se musí nějakým způsobem preventivně působit na strojníky, ale tohle je dle mého názoru už za hranicí. Naše povolání je dost stresující samo o sobě a hloupá nařízení, arogance a necitlivost je v tomto případě víc než kontraproduktivní.
Odpověď
Prevence dopravní nehodovosti je pro mne důležitou okolností, a to z několika důvodů. Jednak je naším úkolem poskytnout pomoc v tísni, tedy prioritou je bezpečně dojet do místa mimořádné události, protože na naši pomoc čeká někdo, kdo je v tísni, kdo je v ohrožení života. Druhým důvodem je, že naše technika je robustnější, jízda k zásahu je svižná a tomu potom odpovídají následky. Proto si myslím, že šetření příčiny dopravní nehody a následné přijímání preventivních opatření je zcela v pořádku. Co se týká té druhé části Vaší otázky, prezentace rozboru dopravní nehodovosti by měl provádět služební funkcionář, do jehož kompetence prevence dopravní nehodovosti spadá. „Výrok“ služebního funkcionáře, že pokud strojník způsobí škodu nad 100.000,- Kč, bude převeden na funkci hasiče“, je zřejmě nějakou zkratkovitou interpretací Organizačního pokynu ředitele HZS hl. m. Prahy č. 14 z 16. 1. 2009. Nejedná se tedy o „vůli“ jednoho člověka, ale o širší posuzování, včetně psychologického posudku, je-li komisí vyžádán.
Chtěl bych se zeptat, jak se mám jako velitel družstva zachovat, když v 10 hodin večer přišli na stanici silně opilí ředitel územního odboru a velitel stanice a začali mě stavět do latě - jak to, že nedávám hlášení a jak to, že je směna u televize.“
Odpověď
Přiznávám, že mne v dnešní době Váš dotaz překvapil. Vlastní problém spatřuji ve dvou rovinách. Tou první je služební zdvořilost. Podání hlášení a dodržování denního řádu by mělo být v organizačním řízení rutinou a běžným standardem, a to za všech okolností. Tou druhou rovinou je, že pokud dojde k alkoholickému excesu u Vám nadřízeného služebního funkcionáře, neprodleně informujte jemu nadřízeného služebního funkcionáře, nebude-li dostupný, tak příslušného řídícího důstojník (územního odboru nebo kraje). Tento problém jsem diskutoval s řediteli HZS krajů na své poradě a požádal je, aby na svých poradách projednali, že takové jednání nebude vedením hasičského záchranného sboru tolerováno.
Jak je možné že z KOPISu chodí sms o událostech na dálnicích D1 a D2 (a ne jen tam) odtahové firmě, která zpravidla bývá na místě dopravní nehody rychleji než jednotka HZS, jednak je to z důvodu že mají vozidla Škoda Octavia, které dosahují mnohem vyšší rychlosti, ale také že KOPIS vysílá tuhle odtahovou službu bez ohledu na to, jestli je na místě potřeba či nikoliv. Nemělo by to být spíš obráceně? Že by KOPIS poslalo na dálnici napřed jednotku HZS a následně na vyžádání velitele zásahu by byla povolána i odtahová služba?
Odpověď
Problematiku odesílání SMS odtahové společnosti jsem si ověřil u HZS kraje Vysočina a u HZS Jihomoravského kraje. Posledně jmenovaným mi bylo potvrzeno, že v současné době SMS zprávy opravdu zasílají. Firma jí dostane v okamžiku, kdy KOPIS HZS JmK vyšle jednotku k řešení mimořádné události na pozemní komunikaci. Za stav komunikace zodpovídá Správa a údržba silnic JmK, která má s touto firmou uzavřenou řádnou smlouvu.
Stejně tak má s touto firmou uzavřenou „Dohodu o poskytnutí osobní nebo věcné pomoci“ HZS JmK. V případě spolupráce na místě zásahu postupují zaměstnanci odtahové společnosti podle pokynu velitele zásahu a zabývají se převážně prováděním asanačních prací.
V žádném případě se nejedná o vyslání k události, tj. „příkaz k výjezdu“, ale o informativní zprávu o události. Stejným způsobem jsou zasílány SMS např. i Vodní záchranné službě.