Nejčastější otázky
Vyberte si v jednotlivých kategoriích, které otázky Vás nejvíce zajímají.
Kde získám informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při vzniku mimořádné události?
Požadované informace získáte na místně příslušném obecním úřadu.
Informování zaměstnanců o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení v místě dislokace jejich pracoviště zabezpečuje zaměstnavatel.
Jaký je rozdíl mezi ochranou obyvatelstva a civilní ochranou či civilní obranou?
Ochrana obyvatelstva je širší pojem, který zahrnuje opatření ochrany obyvatelstva plánovaná pro jakoukoliv událost (od mimořádné události až po válečný stav). Pojem civilní ochrana omezuje plánovaná opatření pro mimořádné události a krizové stavy „nevojenského charakteru“. Civilní ochranou tedy rozumíme opatření plánovaná až po stav ohrožení státu, poté nastupuje již civilní obrana.
Mohu odmítnout pomoc záchranným složkám?
Podle zákona může fyzická osoba odmítnout pomoc, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob, ale také v případě, že jí v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.
Od osobní pomoci jsou dle zákona osvobozeny osoby do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností a osoby invalidní, poslanci a senátoři Parlamentu ČR a členové vlády, dále také osoby, které by se tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
Je ovšem možné, aby osoby osvobozené od osobní pomoci poskytly pomoc dobrovolnou.
Co je zóna havarijního plánování?
Zónou havarijního plánování se rozumí území v okolí objektu nebo zařízení (v němž je nakládáno s větším množstvím nebezpečných chemických látek a dále území v okolí jaderných elektráren) kde se uplatňují požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Zvýšená pozornost je věnována ochraně obyvatelstva. Zónu havarijního plánování v případě objektů a zařízení nakládajících s nebezpečnou látkou stanovuje krajský úřad, v případě jaderných elektráren je to Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Od provozovatele jaderné elektrárny jsem obdržel jodové tablety. Mám si je vzít ihned po zaznění varovného tónu?
Tzv. „jodová profylaxe“ (podání tablet jódu) se týká pouze obyvatel v zóně havarijního plánování jaderných elektráren. Ti jsou informováni o charakteru možného ohrožení, postupu v případě vzniku mimořádné události a také o správném využití tablet, které mají k dispozici. Po zaznění varovného signálu, doplněného o verbální informaci radiační havárie, doporučujeme se včas ukrýt a sledovat Český rozhlas Českou televizi a místní sdělovací prostředky, kde budou občané informováni o dalším postupu včetně užití jodových tablet.
Co když nepůjde několik dní elektřina? Jak to bude s pitnou vodou, teplem, pohonnými hmotami?
Závislost současné společnosti na elektřině je velká. Masivní dlouhodobý výpadek by způsobil řadu problémů. Od těch relativně menších (nefunkční semafory, osvětlení), po větší, jako jsou nefunkční elektronické zámky budov, až po ty opravdu velké, kdy už by mohly být ohroženy životy občanů. Mnoho lidí by mohlo zůstat uvězněno například ve výtazích, či v dopravních prostředcích. Telekomunikace by měly několik hodin fungovat ze záložních zdrojů a nouzovými zdroji jsou vybaveny také složky integrovaného záchranného systému, takže ani jejich činnost by neměla být ohrožena. Začátek dlouhodobého výpadku by tedy měl být zvládnutelný.
V řádech hodin by bylo možno očekávat problémy s osvětlením, domácnosti by pocítily výpadky dodávek tepla, případně pitné vody, zejména ve výše položených oblastech. Musely by být přistaveny cisterny jako náhradní zdroj pitné vody. Stejný problém by pocítily obchody. Problémem by byly bezhotovostní platby a nemožnost výběru hotovosti v bankomatech. Přepážky v bankách by byly přeplněné. Všichni by museli řešit rychle se kazící potraviny. Síť služeb by také čelila problémům. Funkční by byly pouze ty, kde lze přejít zcela na manuální ovládání.
Výpadek v řádu dnů by byl nepochybně krizovou záležitostí, netekla by voda, nebylo by možno nakoupit, je třeba očekávat rozsáhlé škody ve všech oblastech. V zimním období by docházelo k poškození rozvodů nízkými teplotami. Poněkud lepší situaci lze očekávat na venkově, kde lze u části budov očekávat určitou nezávislost.
Výpadek týdenní lze pak zejména v městských aglomeracích považovat za katastrofu.
Bude-li však každý občan na tuto velmi krajní a málo pravděpodobnou situaci připraven, bude její zvládnutí podstatně snazší. Je správné mít doma připraven náhradní zdroj světla, pitnou vodu a potraviny pro tento případ.
Kdo mi zajistí náhradní ubytování, ošacení, stravování, finanční výpomoc v případě zničení mého domu (bytu) požárem nebo povodní a na jak dlouho?
V případě nařízené evakuace, která je dlouhodobá (více než několik hodin - např. z důvodu povodní), je pro evakuované osoby zajištěno nouzové ubytování (viz kapitola evakuace a nouzové přežití). Toto nouzové ubytování zajišťují orgány příjmové obce. Stejně je řešeno i nouzové stravování. Připomínáme, že v doporučeních, co má obsahovat evakuační zavazadlo, je uvedena strava i nápoje pro první období. Nelze tedy očekávat výdej stravy ihned po ubytování.
V případě, že to bude nutné - např. z důvodu povětrnostní situace nebo z důvodu nemožnosti si zabalit evakuační zavazadlo Vám bude poskytnuto i nutné oblečení.
V případě mimořádných událostí či krizových situací většího rozsahu je možné, že po vybudování materiální základny humanitární pomoci jednotkami Hasičského záchranného sboru ČR bude nouzové ubytování, nouzové stravování i nejnutnější oblečení zabezpečeno péčí této základny.
Obecně lze říci, že nouzové ubytování a stravování je poskytováno na nejnutnější dobu. Tedy pouze do té doby, než je nalezena jiná možnost.
Prostory nouzového ubytování budou navštěvovány zdravotníky, duchovními atd., mimo jiné i sociálními pracovníky, kteří by s Vámi řešili i otázku např. předčasných výplat důchodů, popř. půjček v tísni.
Zdroje:
KOLEKTIV AUTORŮ: Skripta –Ochrana obyvatelstva a krizové řízení. Praha: MV-GŘ HZS ČR, 2015. ISBN 978-80-86466-62-0.