Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 11/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA představujeme nový služební stejnokroj HZS ČR. Dnem požární bezpečnosti byl pátek 13. září 2019 na téma „Průjezdnost komunikací“. Přinášíme informace o tragické dopravní nehodě u Ořecha. V Jihlavě proběhla konference IROP 2019. Představujeme další HZS podniku - Letištní hasičskou jednotku v Pardubicích. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o zaměstnání složek IZS Ústí nad Labem na řece Kamenici. V Hranické propasti se uskutečnilo součinnostní cvičení. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o úkolech v oblasti kritické infrastruktury. Přinášíme informace o zapojení jednotek PO v LiK. Zkušenosti z cvičení POVODEŇ 2018. Souprava pro terénní stanovení ukazatelů znečištění vod. Proběhla obnova souprav nouzového přežití u HZS PaK. V rubrice INFORMACE si přečtete o ozdravném pobytu v Kašperských Horách. Putovní pohár z Velké ceny v Petrovicích si odvezlo družstvo ze Zlínského kraje. V Telči se konal osmnáctý ročník závodu FCC. 

Letištní hasičská jednotka (LHJ, jednotka) na letišti v Pardubicích je vojenskou hasičskou jednotkou zřízenou Ministerstvem obrany (§ 65a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdější předpisů), provozovaná Armádou České republiky (AČR), je součástí vojenského útvaru 2436 Správa letiště Pardubice. Je jediným vojenským letištěm, které ačkoli nemá vlastní letecký personál a leteckou techniku, zajišťuje letecký provoz pro účely AČR a dalších organizací, které zde sídlí.

Vojenský útvar spravuje a zajišťuje chod celého letiště 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Počínaje údržbou letištních ploch, zajištění hasičské a záchranné služby až po samotné řízení letového provozu, vše podle leteckých předpisů. Plníme tak různé úkoly, jako jsou náhradní, intervenční a transportní letiště pro potřeby AČR a NATO, zabezpečení pozorovacích misí v rámci smlouvy OPEN SKIES nebo plnění smluvních vztahů se společnostmi East Bohemia Airport, a.s., (EBA, a.s.) a LOM Praha, s.p.

Letecký provoz
Provoz na letišti v Pardubicích je velmi specifický a v České republice ojedinělý. Můžete se setkat s jakýmikoli vojenskými lety a vojenskou leteckou technikou podle plněných úkolů AČR a s výcvikovými lety Centra letového výcviku Pardubice od státního podniku LOM Praha (CLV Pardubice). Pravidelně u nás létá i civilní letecká technika.

O povolení civilního leteckého provozu, na kdysi pouze vojenském letišti, se zasadila společnost EBA, a.s., která zajištuje civilní leteckou přepravu do různých zemí Evropy již od roku 2000 a sídlí v západní – civilní části letiště. Díky těmto skutečnostem se dá říci, že na letišti je nejrůznorodější letecký provoz u nás. V prostorách pardubického letiště mimo Správy letiště Pardubice, CLV Pardubice a provozovatele civilní části EBA, a.s., sídlí i 14. pluk logistické podpory, který zaujímá většinu prostor letiště.

Historie letiště a letištních hasičů
Jelikož historie hasičů na pardubickém letišti není nikde uváděna, můžeme se pouze domnívat, že mezi první patřili vojáci s požárním výcvikem, kteří zabezpečovali letový provoz v letech 1939 až 1945. Během 2. světové války byla na letišti základna německé Luftwaffe. Nebo ještě dříve, a to v roce 1938, zde sídlila III. peruť leteckého pluku 4 Československého letectva. Před válkou i po ní na letišti působil Východočeský aeroklub Pardubice, který se zasadil i o samotný vznik letiště a jeho slavnostní otevření dne 3. května 1932. V roce 1947 vznikla Letecká vojenská akademie a od roku 1951 se letiště stává čistě vojenským, kde se o letištní zabezpečení stará 22. letištní prapor. Od roku 1953 tu působí i bojové letecké útvary a následně v roce 1954 byla vybetonována vzletová a přistávací dráha a letiště začalo dostávat dnešní podobu. Bojové útvary zde sídlily až do roku 1994. Dne 1. prosince 2003 pak vznikla dnešní Správa letiště Pardubice.

Od dob, kdy vznikla letecká základna společně s letištním zabezpečením, byla přítomna jednotka požární ochrany. Tu tvořil velitel, který byl voják z povolání, a hasiči, vojáci základní vojenské služby. Jednotka jako taková spadala pod rotu zabezpečení letového provozu. Tvořily se tzv. technické, požární a záchranné hotovosti, kdy na stanici nebyla přítomna pouze požární a vyprošťovací technika, jako je tomu i dnes, rovněž měli i sanitní vozidlo s obsluhou. Hotovost byla určena pro letecký provoz a bylo pro ni vyčleněno samostatné družstvo. Další družstvo a technika byla vyčleněna pro objektové požární zabezpečení. Sloužilo se ve 24hodinovém směnném provozu zajišťujícím nepřetržitou pohotovost.

Tento systém byl zrušen v roce 1997, tehdy vznikly vojenské hasičské jednotky, jak je známe dnes, jednotky, které jsou plně profesionální a tvoří je vojáci z povolání a občanští zaměstnanci, kteří tuto činnost vykonávají jako svoje zaměstnání a hlavní pracovní náplň.

Zdejší hasiči byli vždy poměrně dobře vybaveni a používali soudobou techniku. Co se týká cisternových automobilových stříkaček, od 60. let se postupně vystřídala vozidla značky Tatra, z počátku v barvě khaki. Tatry 138 byly postupně vyměněny za vozidla Tatra 148, které ke konci 80. let vystřídaly již červené T-815. Tato vozidla prošla v nedávné době důkladnou rekonstrukcí a jednotka je i nadále využívá. Stejně tak tomu je u vyprošťovací techniky na podvozcích Tatra. Od roku 2006 se u jednotky nachází i dvojice vozidel Mercedes­ Benz. Požární techniky u naší jednotky bylo vždy velmi mnoho. Bohužel vždy z velké části stála v blízkosti stanice, která ještě do nedávné doby nabízela pouze trojici velkých garážových stání. Historie budovy stanice není nikterak známa. Zajímavostí může být fakt, že až do ukončení povinné základní vojenské služby bylo její levé křídlo využíváno jako útvarová věznice. V prosinci roku 2018 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a místo tohoto křídla byla vybudována prostorná garáž pro stání čtyř dalších vozidel spolu se zázemím pro potřeby jednotky.

Činnost jednotky a její náplň
Jednotku dnes tvoří jak vojáci, tak občanští zaměstnanci. Neustálá pohotovost je zajištěna ve 12hodinovém čtyřsměnném provozu. Maximální počet hasičů ve směně je sedm lidí, z čehož nynější minimální počet pro zajištění letového provozu je družstvo 1+5, jelikož neustále držíme pohotovost pro kategorii letadel číslo pět. Chod jednotky zajišťuje velitel stanice se svým zástupcem.

Denní směna nastupuje do práce kaž­dý den v 7.00 a končí v 19.00 hodin, kdy se střídá s noční směnou. Směna se skládá z minimálně dvou strojníků, dvou hasičů, velitele družstva a velitele směny. Velitel směny sídlí ve spojové místnosti, kde zabezpečuje průběh směny a příjem zprávy o mimořádné události (MU) od řídícího letového provozu, nebo volajícího z objektu. Odtud také vyhlašuje poplach a vysílá jednotku na místo události. Po dokončení všech stanovených úkonů přijíždí na místo a přebírá velení od velitele družstva.

Směna se řídí podle dvou základních stupňů pohotovosti, a to stálá pohotovost a letová akce. V době stálé pohotovosti, když se nelétá a žádná letecká technika není v pohybu, drží směna pohotovost pouze pro požární zabezpečení budov v minimálním počtu 1+3. Tuto dobu lze využít pro údržbu techniky a provádění prací pro zabezpečení akceschopnosti jednotky. V tomto stupni poplachu vyjíždíme do dvou minut od vyhlášení poplachu. Při vyhlášení letové akce držíme zvýšenou pohotovost a v případě poplachu musíme být připraveni k téměř okamžitému výjezdu, jelikož nejpozději ve třetí minutě od vyhlášení poplachu musíme být schopni dodávat 50 % předepsaného množství hasiva na nejvzdálenějším konci vzletové a přistávací dráhy. Zbylé síly a prostředky zajišťující danou letovou kategorii musí být na místě do čtyř minut od vyhlášení poplachu.

Náplní práce jednotky je jak zajištění požární ochrany a výjezd na jakoukoli MU v prostorách letiště, tak především pak zajištění zdejšího leteckého provozu. Pro objektovou požární ochranu není vyčleněno zvláštní družstvo a může se stát, že v případě letového zabezpečení a současného vzniku MU v areálu může být jednotka vyslána pouze ve zmenšeném počtu nebo vůbec ne. V takovém případě je prostřednictvím řídícího letového provozu, který o nastalé situaci rozhoduje, vyrozuměno operační a informační středisko HZS Pardubického kraje a MU se tak předává HZS Pardubického kraje. Mezi nebezpečné objekty na letišti patří například palivová hospodářství. Na MU mimo letiště zpravidla nevyjíždíme a žádnou jinou oblast v současné době nezajišťujeme. Jednotka je i pro plnění svých základních úkolů dlouhodobě poddimenzovaná, proto bylo z důvodu vykonávání stále náročnějších úkolů pro AČR a stále zvyšujícího se leteckého provozu rozhodnuto o ­jejím početním navýšení a v současné době se k tomuto podnikají veškeré kroky.

Jak již bylo řečeno, provoz na letišti v Pardubicích je velmi specifický, rozmanitý a u nás ojedinělý. Naše jednotka se může setkat se zásahem jak na malé výcvikové letouny typu Zlín Z142 zdejšího CLV Pardubice, kde jsou na palubě maximálně dvě osoby, tak i na dopravní letadla mířící do civilní části typu Boeing B737. Dále se zde nachází i vrtulníky, na kterých probíhá výcvik pilotů, nebo plní jiné úkoly pro AČR. V neposlední řadě se můžeme setkat i se stíhacími letouny jak výcvikovými, tak držíme záložní letiště a přijetí pro bojové letouny z Čáslavi. Ty se kromě svých specifik vyznačují i možným nebezpečím v podobě nesené výzbroje, či vystřelovacích sedaček.

Na letišti v Pardubicích se setkáváme nejčastěji s touto leteckou technikou:

Stálý stav zde sídlícího CLV Pardubice:

• letouny: Eurostar EV 97, Zlín Z-142 CAF, Turbolet L-410 UVP, Albatros L-39 C.
• vrtulníky: Enstrom EN-480 B­ G, Mil Mi-2, Mil Mi-17.
  
  Pravidelné lety mířící do civilní části – EBA, a.s.:
• převážně dopravní letouny typu ­Boeing B737 a Airbus A320.
  
  Letecká technika AČR nejčastěji využívající letiště:
• JAS-39 GRIPEN, L-159 ALCA, Turbolet L-410, CASA C-295.
  
  Speciální lety využívající letiště:
• Antonov An-12, Antonov An-28, Antonov An-30, Antonov An-124 Ruslan, Lockheed C-130 Hercules, Boeing C-17 Globemaster, Boeing KC-135 Stratotanker, Boeing E-3 Sentry AWACS a další.

Součástí LHJ je i lezecká skupina, která mimo jiné může vyjet i v případě nastalé MU v souvislosti s výcvikem 43. výsadkového praporu z Chrudimi. Příslušníci jednotky jsou proškoleni i pro navádění letadel, které v případě potřeby rovněž zabezpečujeme. V případě stíhacích letounů jsme schopni se postarat o celkové nouzové přijetí, tedy od jeho navedení až po výstup pilota. Provádíme také specifické činnosti po vyhlášení speciálních signálů, např. navést letoun nuceně na určené místo a zablokovat jej.

Jak zabezpečuje jednotka úkoly a kolik má ročně výjezdů?
Mezi vybavením jednotky nechybí soupravy hydraulických vyprošťovacích zařízení, vysokotlaké zvedací vaky, základní prostředky pro zásah na nebezpečnou látku, ale i automatický externí defibrilátor, termokamera, či brašna pro třídění zraněných metodou START.

Pro plnění úkolů prochází jednotka pravidelnou odbornou přípravou, a to jak teoretickou, tak praktickou, ve formě taktických cvičení nebo zaškolení na typy letecké techniky. Jednou za dva roky se pak provádí velká součinnostní cvičení simulující leteckou nehodu, kdy je prověřen poplachový plán letiště, činnost naší jednotky, ale i součinnost a koordinace složek integrovaného záchranného systému. Dosud asi největší prověřovací cvičení proběhlo v minulém roce. Cvičení Letadlo 2018 se celkově zúčastnilo zhruba 400 osob.

Vojáci v našich řadách v rámci služby musí rovněž absolvovat i vševojskové přípravy a cvičení. Ačkoli je jejich hlavní pracovní náplní pozice hasiče, jsou na ně kladeny nároky a povinnosti jako na ostatní vojáky z povolání. Mezi ně patří například absolvování ostrých střeleb, profesního přezkoušení formou pochodu se zátěží a hodu granátem, nebo různá metodická zaměstnání.

Jednotka v roce 2018 provedla 495 výjezdů. Mezi nejčastější výjezd patří asistence při tankování letadla s lidmi na palubě. Dalším nejčastějším výjezdem bývá technická pomoc, ve většině případů jde o řezání popadaných stromů, únik pohonných hmot nebo nebezpečný hmyz. Tíseň v leteckém provozu, kdy je předpoklad letecké nehody, byla vyhlášena téměř každý měsíc. V minulém roce došlo rovněž ke čtyřem požárům. K vážnému incidentu v leteckém provozu jsme byli povoláni v minulém roce dvakrát, stejně tak jako v roce 2017. V prvním případě došlo k nouzovému přistání výcvikového letounu Zlín Z-142 na pole v ose dráhy, vzdálené asi jeden kilometr od letiště. Oba piloti byli bez zranění a letoun byl navrácen zpět na letiště pozemní cestou. Druhou daleko závažnější událostí bylo vyjetí Boeingu B737 z dráhy. Byť se nikomu nic nestalo a letadlo mělo svou ocasní část ještě nad zpevněnými plochami přistávací a vzletové dráhy, bylo nutné povolat vyprošťovací družstvo z letiště Leoše Janáčka v Ostravě a ve spolupráci s VHJ ho dostat zpět. Daleko hůře se jevilo vyjetí téhož letounu na opačném konci dráhy v srpnu roku 2013, kdy vyjelo letadlo do předpolí a na travnaté ploše dostalo smyk. Ani v tomto případě naštěstí nebyl nikdo zraněn.

Vyhlídky do budoucna
Jednotka se v současné době potýká s nízkými stavy hasičů pro bezproblémové pokrytí přidělovaných úkolů, a proto se v blízké budoucnosti počítá s navýšením na více než dvojnásobek dnešního počtu jejích příslušníků. Dojde tak k rozšíření jednotky i k navýšení počtu denních pracovníků, kteří zajišťují chod stanice.

Reaguje se tak i na neustále se zvětšující letecký provoz na našem letišti, se kterým rostou i rizika vzniku MU. S vyšším počtem osob pak lze zajišťovat i další úkoly, jako je například vytvoření družstva pro objektovou požární ochranu, ale i lepší zabezpečení jejího chodu a výcviku jednotky. Konečným důsledkem může být i fakt, že toto družstvo bude po dohodě moci vyjíždět k zásahům i mimo areál letiště, čímž by jednotka nabírala další drahocenné zkušenosti a takovou možnost by jedině uvítala.

Jednotka v poslední době zažívá období rozkvětu. Během posledních tří let se povedlo zrekonstruovat všechna vozidla T-815 CAS 32 a veškerou vyprošťovací techniku. Jednotce se rovněž poměrně daří pořizovat nové vybavení do zásahových vozidel a neustále tak zvyšovat a rozšiřovat svoji akceschopnost. V neposlední řadě jsme na konci minulého roku dostali ten největší vánoční dárek, a to zrekonstruovanou stanici. Věříme, že se nám bude dařit i nadále jednotku rozvíjet a úspěšně zabezpečovat provoz na pardubickém letišti.


kpt. Ing. Vít JELÍNEK, rtm. Ing. Pavel HRNČÁL, Letištní hasičská jednotka Pardubice, foto archiv autorů

Print  E-mail  X Corp.   Facebook