Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 11/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace na téma Alternativní paliva motorových vozidel a potenciál jejich nebezpečí požáru a výbuchu. Navazuje požár osobního vozu na alternativní pohon. Dále se můžete dočíst o tom, že elektřina je jednou z příčin vzniku požárů domácností. Konference Červený kohout 2020 proběhla online. Následuje příspěvek o dobrovolných hasičích a spolkové činnosti. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o psychosociální pomoci občanům Lenory po výbuchu bytového domu. Co přinesl první běh kurzu Instruktor vyprošťování u dopravních nehod? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nutnosti zřizovat přípojná místa pro náhradní zdroje elektrické energie. Co jsou zásahové karty pro provozní sondy podzemního zásobníku plynu? Není respirátor jako respirátor a dokáže nás ochránit před virovou nákazou? V rubrice INFORMACE si přečtete o pomoci nadačním rodinám. Na závěr představíme hasičskou rodinu z Libereckého kraje. 

V dubnovém čísle odborného časopisu 112 byl uveřejněn článek o průběhu zásahu složek IZS při zdolávání výbuchu a následného požáru bytového domu v Lenoře, který se stal 3. října 2019 v brzkých ranních hodinách. Navazujícím textem chci přiblížit čtenářům práci členů týmu posttraumatické péče HZS Jihočeského kraje (JČK) a členů nestátních neziskových organizací spolupracujících v jihočeském Komunitním intervenčním psychosociálním týmu (KIP týmu) a v jihočeském sdružení nestátních neziskových organizací (Panel NNO).

Psychosociální pomoc během zásahu složek IZS
Od prvních minut po vzniku mimořádné události zajistil starosta obce Lenora zázemí pro evakuované osoby v místní sokolovně. Na místo události dorazila kolem čtvrt na devět vedoucí oddělení krizového řízení Krajského úřadu JČK a za hodinu byl povolán tým posttraumatické péče HZS JČK. Já, psycholog HZS JČK, jsem dojel k místu události společně s jedním členem týmu posttraumatické péče kolem půl jedenácté. Podpora zasažených spoluobčanů Lenory spočívala ve vyslechnutí příběhů evakuovaných osob z přilehlých bytových domů a v jejich postupném předávání rodinným příslušníkům, u kterých našly dočasný domov. Za další čtvrt hodiny dorazila na místo události hejtmanka JČK Mgr. Ivana Stráská, která svou přítomností dala všem najevo, že se bude řešení dopadů této události osobně věnovat. Mým dalším úkolem bylo poskytnout stručný rozhovor zástupcům médií o obecných principech poskytování psychosociální pomoci u obdobných událostí. Posledním intervenčním krokem na místě zásahu byla nabídka psychosociální podpory starostovi obce. Kolem jedenácté hodiny jsme společně našli klidnější chvíli a stručně jsme si vysvětlili, že odjezdem naše práce nekončí, ale spíše začíná. Z místa události jsme odjeli v půl dvanácté zpět na stanici v Českých Budějovicích.

První intervenční kroky mimo místo události
Téhož dne odpoledne se mi telefonicky ozval ředitel HZS JČK plk. Ing. Lubomír Bureš s přáním, abychom zasaženým lidem v Lenoře, kteří přišli o všechno, dále pomohli. Chtěl bych tento impulz ocenit, protože mi tím jako koordinátorovi psychosociální pomoci v JČK dodal důležitou podporu pro mé další kroky v oblasti střednědobé a případně i dlouhodobé psychosociální pomoci zasaženým občanům Lenory. Obratem jsem aktivoval oblastní spolek Českého červeného kříže (ČČK) z Prachatic a koordinátora psychosociálních pracovníků a dobrovolníků z Diecézní charity České Budějovice. Jejich úkolem bylo co nejdříve nabídnout psychickou i praktickou podporu zraněným lidem, kteří byli v prachatické nemocnici, a to buď osobně, nebo prostřednictvím dobrovolníků. Charitní koordinátor pro tento účel zajistil dvě specialistky z Oblastní charity Vimperk, které se připojily ke kolegyni z prachatického ČČK a z krizového centra Portus Prachatice. Z pozice krajského koordinátora psychosociální pomoci jsem zprostředkoval těmto psychosociálním pracovníkům přijetí u personálu prachatické nemocnice a možnost návštěv hospitalizovaných spoluobčanů. Zároveň bylo na základě podnětu krajského ředitele HZS JČK prostřednictvím krajského úřadu zajištěno, že z ošetřovaných lidí z Lenory nebude z nemocnice propuštěn nikdo, kdo by kvůli požáru neměl kam jít. V nemocnici byli kontaktováni čtyři zasažení občané z Lenory. Dvěma z nich, kteří byli v senior­ském věku, byly přes Oblastní charitu Vimperk kromě poskytnutí psychosociální pomoci zajištěny i kompenzační pomůcky.

Finanční podpora
Pracovníci z humanitární organizace ADRA zřídili hned 4. října 2019, druhý den po události, sbírkové konto. Podle informací z Obecního úřadu v Lenoře to bylo v rekordním čase. Neotálel ani Krajský úřad JČK, který své sbírkové konto zřídil rovněž následující den po události, ale sbírka byla vyhlášena až po schválení Ministerstvem vnitra v sobotu 5. října 2019. Celkem se od soukromých dárců vybralo ve finančních i Obr. 1hmotných darech 5 700 000 Kč. Z toho bylo na konto ADRY zasláno kolem 2 840 000 Kč a na sbírkové konto JČK bylo zasláno více než 730 000 Kč. Diecézní charita České Budějovice na podporu občanů Lenory postižených událostí uvolnila z Tříkrálové sbírky 150 000 Kč. Místní občané, lidé z blízkého okolí a mnohé obce také dávali finanční příspěvky přímo na obecní úřad v Lenoře, a to jak v hotovosti, tak i převodem na účet. Obecní úřad je pak pod jednotným variabilním symbolem sdružoval na obecním kontě. Touto formou lidé darovali více než 1 300 000 Kč. Obec také mezi zasažené občany stejným dílem rozdělila materiální dar v celkové výši více než 680 000 Kč. Šlo o různé šperky od jednoho dárce.

Jihočeský kraj dne 4. října 2019 uvolnil z krizové rezervy částku 2 000 000 Kč. Za práci statika, provizorní zabednění oken a dveří na poškozených bytových domech, oplocení a následnou demolici požárem zničeného bytového domu byly z této rezervy uhrazeny náklady ve výši necelých 900 000 Kč, což byla konečná suma po odečtení pojistného plnění. Celkovou částku rovněž snížila i nízká cena za demolici, která byla Jihočeským krajem vysoutěžena. V návaznosti na výbuch a následný požár bytového domu byly v Lenoře urychleně zrekonstruovány dva obecní byty. Celá rekonstrukce stála 1 639 000 Kč. Dotace z Ministerstva financí činila 1 475 000 Kč. Rozdílovou částku ve výši 164 000 Kč doplatila obec Lenora. Celkově tedy obec, kraj i stát přispěly částkou více než 2 500 000 Kč.

Aktivace Panelu NNO a KIP týmu
K aktivaci jihočeského Panelu NNO došlo 4. října 2020 v 19.00 hodin. Zástupci z KIP týmu a z Humanitární jednotky ČČK (Oblastní sdružení České Budějovice) byli aktivováni emailem od koordinátorky psychosociálních dobrovolníků z českobudějovického ČČK. Vzhledem k tomu, že v jihočeském Panelu NNO a KIP týmu figurují z velké části stejní lidé, nebyla tato podvojná organizační struktura na obtíž. Šlo o tři jihočeské koordinátory psychosociálních pracovníků za organizaci ADRA, ČČK a Charitu, kteří dlouhodobě spolupracují s hasiči při zvládání dopadů mimořádných událostí a jsou mými nejbližšími spolupracovníky z neziskového sektoru. Do přípravy psychosociální podpory lenorských spoluobčanů byli zapojeni rovněž všichni tři přímí nadřízení těchto koordinátorů. Já jsem zajišťoval celkovou koordinaci psychosociální pomoci bezprostředně po mimořádné události a dále v horizontu střednědobé péče.

Podpora pro starostu, sousedy a pracovníky NNO
Kromě uvedených činností jsem začal plnit první úkoly od starosty obce. Konzultoval se mnou reakci na nenávistný email a požádal mě také o Obr. 2pomoc pro obyvatelku Lenory, která se s událostí těžce psychicky vyrovnávala. Dále jsem zorganizoval schůzku se zástupci NNO na 9. října 2019 za účelem předání informací týkajících se již proběhlé podpory a o její další podobě. Tentýž den v odpoledních hodinách se uskutečnila první schůzka koordinátorů jednotlivých NNO, na které se mimo jiné dohodlo, že mým dalším úkolem bude sestavit seznam zasažených osob v Lenoře, aby u nich mohli pracovníci z NNO realizovat monitoring finančních a psychosociál­ních potřeb. Na dárcovských kontech už bylo přes 2 000 000 Kč a začínali jsme plánovat, jak se peníze mezi zasažené obyvatele rozdělí. Zvažovali jsme rozdělit vybranou částku podle finanční situace jednotlivých zasažených rodin. Nakonec jsme však vyhodnotili, že nejvhodnější bude, když se peníze rozdělí mezi občany stejným dílem. Každá sebemenší nerovnost by totiž mohla vyvolat nepochopení, hněv a hádky mezi příjemci. To by bylo to poslední, čeho jsme chtěli našimi aktivitami docílit. Proto jsem se 11. října 2019 vypravil do Lenory s členem týmu posttraumatické péče HZS JČK. Ten je zároveň velitelem SDH Lenora a byl u této mimořádné události jako jeden z prvních zasahujících hasičů. Dobře tedy znal místní podmínky. Po zkompletování seznamu zasažených občanů Lenory jsme provedli tzv. „sousedský mini­ monitoring“ psychosociálních potřeb. Šlo o doporučení zástupců z ADRY, kteří měli zkušenosti s poskytováním psychosociální pomoci občanům po obdobné události ve Frenštátu pod Radhoštěm. Obešli jsme sousedy, vyslechli jsme si, co je trápí a nabídli jsme jim psychosociální podporu. Několik sousedů nám řeklo, že od doby mimořádné události jsou zvýšeně citliví na hlasité zvuky. Zároveň nám však sdělili, že tato zvýšená citlivost na podobné podněty pomalu ustupuje. To je po prožití takto náročné události jednou z obvyklých stresových reakcí. V sobotu 12. října 2019 jsem společně s koordinátorem z ADRY (obr. 2) uspořádal pro spolupracující neziskové organizace školení zaměřené na monitoring psychosociálních potřeb. Jeho cílem bylo připomenutí základních principů získávání potřebných informací od lidí zasažených mimořádnou událostí a shrnutí postupů poskytování psychosociální pomoci. Akce se zúčastnilo přibližně 30 lidí a tato účast mě ubezpečila v tom, že máme dost aktivních pomáhajících na to, abychom dokázali pokrýt potřeby všech zasažených spoluobčanů.

Monitoring psychosociálních potřeb a následná péče
Ve dnech 14. až 18. října 2019 proběhl monitoring potřeb. Před tím jsem rozdělil mezi koordinátory jednotlivých nestátních neziskových organizací (­ADRA, ČČK a Charita) seznam zasažených občanů Lenory tak, aby se jejich aktivity nepřekrývaly. Rodiny z nejvíce zasaženého vchodu bytového domu (číslo popisné 31) dostal na starost ČČK. Částečně poničeného vchodu (číslo popisné 32) se ujala ADRA. Téměř nezasažený vchod (číslo popisné 33) připadl do péče Charitě. Určitou výjimku jsme udělali u jedné z rodin, se kterou již byly v kontaktu kolegyně z vimperské Charity, kde monitoring realizovaly ony. Tento postup jsme si ještě odsouhlasili 14. října 2019 během schůzky na Krajském úřadě Jihočeského kraje, na které se opět sešli všichni koordinátoři a zástupci krajského úřadu. Celkem se do monitoringu zapojilo 21 dobrovolníků z pěti nestátních neziskových organizací. Od této chvíle měl každý zasažený občan Lenory svého psychosociálního pracovníka, který s ním byl v osobním nebo telefonickém kontaktu. Pomoc jsme poskytovali 45 zasaženým osobám z našeho seznamu, k některým z nich se připojili i jejich blízcí. Každý ze zasažených spoluobčanů si mohl sám určit, nakolik chce být v kontaktu se svým psychosociálním pracovníkem. Z tohoto úhlu pohledu jsme pracovali se třemi skupinami osob, které byly přibližně stejně velké. U první šlo pouze o jednorázový kontakt při monitoringu, druhou byla skupina lidí, se kterými byli psychosociální pracovníci po monitoringu pouze v telefonickém kontaktu a u poslední skupiny psychicky nejvíce zasažených osob docházelo navíc i k opakovanému osobnímu kontaktu.

Nabídka podpory příbuzným pravděpodobného pachatele
Přibližně týden jsem přemýšlel, zda a jak se ozvat rodině pravděpodobného pachatele výbuchu. Vše jsem nejdříve konzultoval s dalšími psychology z HZS ČR i se svým externím supervizorem. Nakonec jsem dospěl k závěru, že já společně s nemocničním kaplanem z Písku (který je zároveň externím členem týmu posttraumatické péče HZS JČK) jsme těmi, kdo mohou v této citlivé záležitosti podat pomocnou ruku. Rodinu příbuzných jsem proto 14. října 2019 telefonicky oslovil. Přestože příbuzní ocenili naši snahu pomoci, nakonec se rozhodli, že nabídku osobní schůzky nevyužijí.

Podpora z Tříkrálové sbírky a předání koordinační role
Na setkáních koordinátorů vyplynula jedna důležitá skutečnost. Zjistilo se, že všechny finanční prostředky na kontě ADRY i krajského úřadu byly určeny pro nejvíce zasažené občany ze vchodu bytového domu (číslo popisné 31), kteří přišli úplně o všechno. V sousedním vchodě (číslo popisné 32) byla ale skupina lidí, kteří vinou této události také utrpěli značnou materiální újmu. Proto jsme se na setkání koordinátorů 5. listopadu 2019 domluvili, že jim bude rozdělena část prostředků z Tříkrálové sbírky. Do finanční podpory se takto zapojila Diecézní charita České Budějovice.

Zároveň dospěl čas k tomu, abych roli koordinátora psychosociální pomoci předal dále. Klíčové úkoly jako rozdělení činností mezi jednotlivé nestátní neziskové organizace, monitoring psychosociálních potřeb a rozběhnutí následné psychosociální péče o zasažené spoluobčany byly již hotové. V této fázi, kdy se pomoc po události překlápí do střednědobé a dlouhodobé roviny, přechází obvykle koordinační role na nestátní neziskové organizace. I nadále jsem se však účastnil schůzek koordinátorů, ale již jen jako řadový člen jednání.

Obr. 3Koncert pro zasahující a supervizní setkání
Případ Lenora nám ukázal, že dovedeme v náročné situaci spojit své síly. Řada z nás se v mnoha situacích ocitla poprvé. Já jsem například prvně vedl zvládání střednědobých až dlouhodobých dopadů mimořádné události se skupinou koordinátorů ze zapojených nestátních neziskových organizací. Přesto si myslím, že jsme jako tým dovedli poskytnout psychosociální pomoc občanům Lenory v dobré kvalitě i v přiměřeném čase. Svědčí o tom i řada čestných uznání od hejtmanky Jihočeského kraje, které byly psychosociálním pracovníkům předány 18. února 2020 na koncertě pro zasahující.

Jako tečku za událostí jsem 5. června 2020 uspořádal pro všechny zainteresované psychosociální pracovníky setkání s externím supervizorem, který v minulosti působil jako psycholog u HZS Kraje Vysočina (obr. 3). Akci finančně podpořila ADRA. Supervize proběhla ve školicích prostorách Diecézní charity České Budějovice. Zúčastnilo se jí patnáct lidí. Některé otevřené příběhy jsme si zde pro sebe uzavřeli, utřídili jsme si naše zkušenosti a prohloubili jsme naši spolupráci do budoucna.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří se osobně zasloužili o pomoc našim spoluobčanům v Lenoře. Věřím, že jsme těm, kteří to potřebovali, pomohli zmírnit dopady jejich neštěstí. Také si myslím, že jsme kromě toho všichni získali řadu cenných zkušeností, jak poskytovat lidem zasaženými mimořádnou událostí krátkodobou a střednědobou psychosociální pomoc.

mjr. Mgr. Tomáš ADÁMEK, HZS Jihočeského kraje, foto autor

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook