Krajské ředitelství HZS Královéhradeckého kraje
Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje po roce 2001
Hasičský záchranný sbor České republiky působí v novém organizačním uspořádání od 1. ledna 2001. Zákonem č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky ( dále jen „HZS ČR“) a o změně některých zákonů, byla vytvořena nová organizační struktura a vymezeny základní úkoly. Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a rovněž poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Chrání se rovněž i životní prostředí, chráněný zájem je tedy širší, zejména v denní praxi profesionálních hasičů.
Z pohledu správního práva je podstatné, že výkon státní správy je prováděn přímo hasičským záchranným sborem kraje, což se právně odrazilo v novelizaci stávajícího zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a to nejrozsáhlejší novelou uvedeného zákona publikovanou ve sbírce zákonů pod č. 237/2000 Sb., s účinností dnem 1. 1. 2001. Vedle toho zákon vymezuje postavení a působnost hasičského záchranného sboru kraje. Ten má za úkol vypracovávat koncepci požární ochrany v kraji, dále vykonává dozor na úseku požární ochrany v rámci kraje a je dotčeným orgánem, se kterým se projednávají úkoly státní správy v rámci kraje. Dále se výrazně spolupodílí na tvorbě všech „nařízení orgánů kraje“, vydaných na úseku požární ochrany a je koordinačním místem v rámci kraje, co se týká úkolů požární ochrany. Odpovídá rovněž za jednotky požární ochrany v rámci jejich připravenosti a akceschopnosti.
V kompetenci krajského ředitelství je i výstavba a údržba objektů pro potřeby hasičů kraje (nejvýznamnějším dílem současnosti je a zůstane i v budoucnosti výstavba areálu CPS v Kuklenách). Má dále za úkol řídit po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany. Zabezpečuje rovněž další podklady pro vydávání právních předpisů v kraji a na úseku požární ochrany shromažďuje a vyhodnocuje informace včetně statistických údajů, potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a pro řízení záchranných akcí nebo mimořádných událostí.
Odbor prevence krajského ředitelství HZS dále projednává přestupky a jiné správní delikty na úseku požární ochrany a ukládá za ně sankce. Protože i do budoucna půjde o frekventovanou problematiku, pracuje zde i jeden právník s orientací na správní právo, zejména s ohledem na tu skutečnost, že dnem 1. 1. 2006 se stává účinným zák. č. 500/2004 Sb., zákon o správním řízení. Jednou do roka je povinností hasičského záchranného sboru kraje vypracovat zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předložit ji krajskému úřadu k dalším opatřením. Konečnou úpravu tohoto obsáhlého dokumentu rovněž zajišťuje právě zmíněný odbor prevence, kromě dalších obsáhlých úkolů v oblasti kontrolní činnosti na úseku požární ochrany, stavební prevence a zjišťování příčin vzniku požárů.
Současně s uvedenou rozsáhlou novelou zákona o požární ochraně byly schváleny i další krizové zákony, které upravují postavení a působnost HZS ČR v nových podmínkách s rozšířenou kompetencí v oblasti krizového řízení, převzaté působnosti z ministerstva obrany v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatel a vytvoření podmínek pro součinnost složek integrovaného záchranného systému.
Původních 77 hasičských záchranných sborů okresů bylo nahrazeno 14 hasičskými záchrannými sbory krajů. Výkon státní správy je přisouzen přímo hasičskému záchrannému sboru kraje, oproti dřívějším ustanovením, kdy tato pravomoc byla vyhrazena okresním požárním radům, jako zvláštním orgánům zřizovaným okresními úřady. Ředitele hasičského záchranného sboru kraje jmenuje na návrh generálního ředitele HZS ČR ministr vnitra po předchozím projednání s hejtmanem kraje. Dosavadní hasičské záchranné sbory okresů se z příspěvkových organizací transformovaly na územní odbory hasičských záchranných sborů krajů a vykonávají působnost HZS ČR v územním obvodu okresu. V čele těchto územních odborů jsou ředitelé územních odborů, jmenovaní ředitelem příslušného HZS kraje.
Orgánům krajů v přenesené působnosti se ponechává tvorba koncepce požární ochrany v územním obvodu, vydávání požárních poplachových plánů krajů formou nařízení kraje ke „stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů“ nebo „Nařízení k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob“ apod.
Podstatně novelizovaný zákon o požární ochraně konkretizuje úkoly pro krajský úřad a radu kraje. Vymezuje např. povinnost, aby krajský úřad projednával koncepci požární ochrany za kraj. Zákon tomuto subjektu ukládá mj. povinnost vytvářet dobré předpoklady pro vybavení jednotek hasičského záchranného sboru, spolupracovat s hasičským záchranným sborem kraje v mimořádném období ohrožení státu nebo v případě válečného stavu, financovat akceschopnost a obnovu požární techniky jednotkám sboru dobrovolných hasičů, které jsou vybrány k zásahům spolu s profesionály.
V zákoně o požární ochraně jsou poměrně obsáhle stanoveny povinnosti, které má na úseku požární ochrany plnit obec nebo orgán obce. Tyto úkoly jsou pak rozděleny podle působnosti, jakou obce vykonávají a sice na úkoly v samostatné a přenesené působnosti obce. V samostatné působnosti obec zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů. Obec se dále stará o akceschopnost jednotky, zabezpečuje odbornou přípravu jejich členů prostřednictvím HZS kraje a poskytuje jim materiální a finanční pomoc. Dále obec poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů v době zásahu při požáru nebo jiné osobní pomoci člena jednotky a hradí těmto hasičům preventivní zdravotní prohlídky. Stará se dále o výstavbu a údržbu objektů požární ochrany, zpracovává dokumentaci požární ochrany, zřizuje ohlašovnu požárů, zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů, tzv. požární nádrže a udržuje je v provozuschopném stavu. Obce, zejména sousední mají na úseku požární ochrany spolupracovat s možností soustřeďovat finanční prostředky na tuto činnost.
Podstatnou změnou na úseku požární ochrany bylo také vydání zákona č. 238/2000 Sb., na jehož základě byl vytvořen Hasičský záchranný sbor České republiky. Jednotky plní také nové úkoly v rámci integrovaného záchranného systému podle zákona č. 239/2000 Sb. Prováděcím právním předpisem k jednotkám požární ochrany je vyhláška č. 247/2001 Sb.
Služební poměr příslušníků HZS ČR „na přelomu tisíciletí“
Dnem 1. 1. 2001 došlo k zásadní změně, která je dána ustanovením § 10 odst. 1 zákona o HZS ČR a spočívá v přechodu z dosavadního pracovně pracovního poměru příslušníků do služebního poměru. Právní režim služebního poměru je regulován zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Základní právní předpisy:
zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.