Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 5/2022

V květnovém čísle měsíčníku 112 si můžete přečíst o složitém zásahu při úniku kyseliny chlorovodíkové z porušeného cisternového návěsu u Nového Jičína, který trval bezmála deset hodin. Kyselina unikala z cisterny po dobu jízdy v délce 15 kilometrů a zasáhla i místní vodní tok. Kromě zastavení úniku museli hasiči také evakuovat obyvatele ze zóny ohrožení, přečerpat obsah cisterny do náhradní soupravy nebo zkrápět tvořící se oblak. O postupu při záchraně osoby z těžko dostupných míst skalního města v Adršpašsko-teplických skalách se dočtete v článku, který popisuje průběh výcviku jednotek HZS Královéhradeckého kraje i jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí z okresu Náchod. Přiblížíme vám projekt „Svět záchranářů“, který má nesmírný přínos pro složky integrovaného záchranného systému. Jeho výstavba v Karlovarském kraji byla správnou cestou k pochopení významu prevence, přípravy, sebeochrany a vzájemné pomoci obyvatelstva a k nalezení cest záchranářů k mnoha cílovým skupinám. 

Zabezpečování podkladů pro personální práci a výkon služby je jedním ze základních úkolů psychologické služby. Takzvané zjišťování osobnostní způsobilosti vychází ze zákonných předpisů a v podmínkách Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) se řídí metodickými postupy, které nastavují jednotnou metodiku v rámci celého sboru. I když se psychologická vyšetření provádějí u HZS ČR bezmála dvacet let, stále kolem nich panují v některých ohledech zkreslené představy. 

Co je cílem psychologického vyšetření?
Obecně se psychologické vyšetření může provádět za různým účelem. U HZS ČR se provádí z důvodu zjišťování osobnostní způsobilosti a řídí se vyhláškou č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů. 

Je nedílnou součástí přijímacího procesu do služebního poměru. Při vstupním posuzování uchazečů se hodnotí osobnostní charakteristiky, motivace, intelektový potenciál, poznávací procesy a odolnost vůči psychické zátěži. HZS ČR má zpracované funkční analýzy práce a z nich vycházející profily minimální úrovně uvedených dispozic příslušníka sboru a mnohých klíčových funkcí. 

Psychologické vyšetření se v podmínkách HZS ČR liší od psychodiagnostického vyšetření prováděného klinickým psychologem, jenž posuzuje duševní zdraví a případně jeho poruchy. Pokud tedy uchazeč nesplní podmínky osobnostní způsobilosti u HZS ČR, nevyplývá z toho zpravidla, že by s ním bylo po psychické stránce něco v nepořádku. Znamená to, že nesplňuje kritéria stanovená pro výkon dané funkce.

Jaká je úspěšnost u psychologického vyšetření?
Celkový počet vydaných závěrů ze zjišťování osobnostní způsobilosti za posledních deset let je uveden v grafu 1. 
Z něj je vidět, že v souvislosti s navýšením počtu tabulkových míst u HZS ČR v posledních čtyřech letech objem psychologických vyšetření násobně vzrostl.
V souvislosti se zjišťováním osobnostní způsobilosti příslušníků HZS ČR je zpracována závazná metodika psychodiagnostických postupů. Jednotný postup ve vyšetřování i jednotná kritéria při vyhodnocování výsledků mají za cíl co nejvíce zobjektivizovat proces psychodiagnostického posuzování a umožňuje mj. vytvořit kvalitní srovnávací kritéria (např. každoroční statistické vyhodnocení a tvorbu vlastních norem). Snahou je také zajistit co nejvíce standardizované podmínky pro všechny vyšetřované osoby v rámci celého HZS ČR. Počet vydaných závěrů u uchazečů o přijetí do služebního poměru je uveden v grafu 2. 
 

Graf 1 - Celkový počet vydaných závěrů	Graf 2 - Počet vydaných závěrů u uchazečů do služebního poměru

Dlouhodobě se procento úspěšných uchazečů pro vstup do služebního poměru pohybuje kolem 80 %, což je nejvyšší ze všech bezpečnostních sborů (graf 3). Lze to přikládat mj. i zájmu dostatečně kvalitních a motivovaných uchazečů o profesi hasiče. Mnozí z nich jsou dlouholetými členy jednotek SDH obcí či mají vystudovanou odbornou školu požární ochrany a snaží se pro tuto práci odborně profilovat i v rámci volnočasových aktivit (např. absolvují lezecké či zdravotnické kurzy). 
S nárůstem požadavků na přijetí do služebního poměru se mění skladba uchazečů o práci ve služebním poměru, zejména v jejich motivaci pro výkon služby, zkušenostech i v osobnostních předpokladech. To ovlivňuje jejich úspěšnost při psychologickém vyšetření, která i přesto byla v loňském roce vysoká (77 %). 
Další psychologická vyšetření se provádějí při ustanovení příslušníka na služební místo v rámci bezpečnostního sboru, pro které je toto zjišťování stanoveno jako jiný zvláštní požadavek. U HZS ČR se to týká pouze řidičů vozidel s právem přednostní jízdy a od roku 2013 při ustanovení na manažerskou pozici. 
Počet vyšetřených osob pro řízení vozidla s právem předností jízdy je uveden v grafu 4. Od roku 2014 je viditelný nárůst počtu vyšetření, který je dán změnou postupů personálních pracovišť, kdy o závěr na tuto specializovanou funkci žádají již u vstupního vyšetření uchazečů do služebního poměru. 
 

Graf 3 - Procento osobnostně způsobilých do služebního poměru	Graf 4 - Počet vydaných závěrů pro řízení vozidel s právem přednostní jízdy

Tato skutečnost výrazně zvyšuje procento osobnostně nezpůsobilých kandidátů na danou pozici. V letech 2003–2012, kdy byli na vyšetření vysíláni již zkušení a dostatečně motivovaní hasiči, se procento způsobilých pohybovalo v rozmezí 91–96 %. V posledních letech se toto číslo pohybuje kolem 70 % (graf 5).
Vzhledem ke skutečnosti, že vyšetřujeme i ucha­zeče, u nichž neznáme řidičskou praxi a jejich chování v dopravních situacích, dokládá takový uchazeč při vyšetření Výpis z evidenční karty řidiče.  V kartě jsou evidovány úplně všechny přestupky, jichž se řidič od získání řidičského oprávnění dopustil. Zejména mladí uchazeči ve věku kolem 20 let nesplňují některé požadavky stanovené pro řidiče vozidla s právem přednostní jízdy. Tato funkce vyžaduje alespoň průměrnou úroveň poznávacích procesů a dobrou schopnost autoregulace. Máme zkušenost, že pokud hasič přichází na vyšetření po dvou třech letech služby, zúročuje získané zkušenosti a návyky a procento úspěšnosti se výrazně zvyšuje. V loňském roce byla úspěšnost příslušníků pro řízení vozidla s právem přednostní jízdy 95 % (oproti úspěšnosti nováčků, která byla „jen“ 60 %).  Počet provedených vyšetření na manažerskou pozici rovněž kontinuálně stoupá (graf 6).
 

Graf 5 - Procento způsobilých pro řízení vozidel s právem přednostní jízdy	Graf 6 - Počet vydaných závěrů pro manažerskou pozici

Úspěšnost kandidátů přesahuje 95 % (v roce 2021 to bylo dokonce 99,5 %). Závěr z psychologického vyšetření však doplňuje psychologický posudek, který slouží jako podklad pro psychologa k prezentaci výsledků a srovnání uchazečů před výběrovou komisí. Z praxe vyplývá potřeba soustředit se na kvalitní výběr kandidátů právě na vedoucí pozice, neboť se ukazuje, že organizační stres, který na příslušníky i zaměstnance působí, je ve velké míře způsoben právě osobností a stylem vedení vedoucího pracovníka.

Co je přezkumné řízení? 
Pokud je uchazeč nebo příslušník shledán osobnostně nezpůsobilým, může podat návrh na přezkumné řízení. Vedoucí psycholog při něm posuzuje metody použité při zjišťování osobnostní způsobilosti a správnost jejich vyhodnocení. K posouzení správnosti závěru psychologa může vedoucí psycholog přizvat další psychology bezpečnostních sborů. Je-li to nezbytné, provádí se nové zjišťování osobnostní způsobilosti (tzv. doplňující vyšetření). 
V roce 2021 bylo podáno 85 žádostí o přez­kumné řízení, přičemž u 73 % žádostí byl závěr psychologa potvrzen a u 27 % byl změněn. 
Ke změně závěru psychologa došlo ve všech případech na základě doplňujícího vyšetření.
 Na závěr bych chtěla zdůraznit, že každý uchazeč či příslušník má nárok na sdělení zpětné vazby z psychologického vyšetření, tedy seznámení s důvody, pro které byl shledán osob­nostně ne/způsobilým. Na základě uděleného písemného souhlasu může být zpětná vazba z psychologického vyšetření poskytnuta rovněž nadřízenému služebnímu funkcionáři, pokud o ni požádá. 

Kvalitní personální výběr je předpokladem dobrého výkonu zvolené profese a pozdějšího efektivního zvládání zátěžových situací.
 

plk. Mgr. Martina WOLF ČAPKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Print  E-mail  X Corp.   Facebook