Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 2/2010
V úvodu přinášíme hodnocení činnosti HZS ČR v uplynulém roce a připomínáme 1. výročí vzniku „Evropského dne linky 112“. V části Požární Ochrana analyzujeme zásah na požár dobývacího velkostroje v lomu Bílina, seznamujeme s požárním zabezpečením železničního tunelu Březno u Chomutova a zabýváme se problematikou toxikologie lesních požárů. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA je ohlédnutí za prvním rokem působnosti Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín a zhodnocení výsledků loňského předsednictví Francie, České republiky a Švédska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. V části zaměřené KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme rozsáhlý materiál věnovaný cvičení orgánů krizového řízení v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. V části INFORMACE najdete rozhovor s genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem, generálním ředitelem HZS ČR, o přípravě výstavby nového celorepublikového střediska pro vzdělávání a výcvik hasičů, a analýzu problematiky volného pohybu služeb.
- Rekordní škody způsobené požáry v domácnostech
- Požár dobývacího velkostroje
- Toxikologie lesních požárů
- Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně po prvním roce své působnosti
- Výsledky předsednictví Francie, České republiky a Švédska v Radě EU v oblasti civilní ochrany
- Cvičení orgánů krizového řízení v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
- Obdobná instituce nám citelně chybí
- Volný pohyb služeb
V Hradci Králové se připravuje výstavba nového celorepublikového střediska pro vzdělávání a výcvik hasičů – Akademie Hasičského záchranného sboru ČR (akademie). Z velké části ji bude financovat Evropská unie prostřednictvím strukturálních fondů. O cílech a realizaci projektu jsme hovořili s genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem, generálním ředitelem HZS ČR.
genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, generální ředitel HZS ČRProč se vedení sboru rozhodlo pro tak rozsáhlý a unikátní projekt? Záchranné složky všude ve světě musí být připraveny včas, pohotově a efektivně zasáhnout a úspěšně řešit nejrůznější mimořádné události, jako jsou živelní pohromy nebo technologické havárie.
Proto chceme vybudovat moderní celorepublikové vzdělávací, výzkumné a výcvikové středisko, které bude sloužit nejen celému Hasičskému záchrannému sboru ČR, ale i jiným složkám integrovaného záchranného systému – policii, zdravotnické záchranné službě a dalším. Česká republika je zřejmě již poslední zemí EU, která obdobné zařízení nemá. A domnívám se, že nám obdobná instituce opravdu citelně chybí.
Co vlastně bude součástí akademie?
Součástí akademie budou, mimo jiné, vzdělávací zařízení, školní požární stanice, kapacity pro bezpečnostní výzkum, specializované výukové laboratoře a výcvikové prostory–například simulátory, trenažéry nebo prostor pro nácvik součinnosti složek IZS. V areálu bude rovněž vybudován polygon pro praktický výcvik, při kterém si budou moci záchranáři vyzkoušet zásahy v různých specifických prostředích a v podmínkách blížících se reálným krizovým situacím – hala, cvičný úsek dálnice, cvičná železniční trať pro nácvik zásahu na železnici, cvičný tunel, objekty umožňující nácvik zásahu na nejrůznějších technologiích a konstrukcích, nácvik práce ve výšce a nad volnou hloubkou, nácvik hašení ve skutečných objektech – rodinný dům, nákupní centrum atd.
Obrovskou výhodu akademie spatřuji v tom, že všechny tyto vzdělávací, výzkumné a výcvikové kapacity budou soustředěny na jednom místě a budou vzájemně úzce propojeny. Špičkoví specialisté zde budou moci cvičit a vzdělávat nové záchranáře a přitom využívat a ověřovat i své poznatky z výzkumu, kterému se v akademii budou věnovat. Slibuji si od toho jednoznačně zvýšení kvality vzdělávání a výcviku s jednotným standardem. A proč to nepřiznat, v důsledku by mělo dojít i k zefektivnění celého systému vzdělávání a výcviku v HZS ČR včetně jeho centralizace a k ušetření finančních prostředků, kterých máme opravdu omezené množství.
Co rozhodlo o tom, že toto centrum vznikne zrovna v Hradci Králové?
Původně byly ve hře i jiné lokality, ale nakonec jsme se rozhodli pro Hradec Králové. Důvodů je několik. Toto město má výhodnou polohu z hlediska dopravní dostupnosti z celé republiky, jsou zde velké možnosti spolupráce s odborníky z vysokých škol v Hradci Králové a Pardubicích, město disponuje nezbytnou navazující infrastrukturou a v blízkých Lázních Bohdaneč sídlí náš Institut ochrany obyvatelstva. Ten by se měl do akademie přestěhovat. Hned vedle budoucího areálu akademie již navíc funguje regionální letiště. A svou roli pro výběr Hradce Králové sehrál také velmi pozitivní postoj vedení města, které se nám od začátku snaží všemožně vycházet vstříc. Věřím, že tato oboustranně výhodná spolupráce bude takto pokračovat i v dalších letech.
Předpokládám, že Akademie HZS ČR přinese nějaké výhody také regionu.
Jak již jsem uvedl, akademie vznikne v části bývalého vojenského areálu v Hradci Králové s navazujícím regionálním letištěm, jehož některé prostory nejsou v současnosti využity. Tento rozsáhlý projekt tak výrazně napomůže revitalizaci místa a sociálně ekonomickému rozvoji města. Projekt s sebou přinese nová pracovní místa a myslím, že současně podpoří také rozvoj podnikatelské sféry, protože akademie bude pořádat nejrůznější akce, včetně mezinárodních seminářů a konferencí.
Navíc tím, že v Hradci Králové vznikne takováto záchranářská instituce, bude místní region vlastně ještě lépe chráněn před následky případných mimořádných událostí. Nehledě na možný impuls pro další rozvoj místních akademických, vědeckých a inovačních aktivit. V neposlední řadě se domnívám, že Hradec Králové se nesmazatelně zapíše do „záchranářské mapy“ naší země. V nové Akademii HZS ČR totiž získá velmi prestižní instituci, která nemá nikde jinde v ČR obdoby.
Jaký je aktuální stav přípravných prací na projektu?
V tuto chvíli jsme v přípravné fázi. Probíhá podrobné projednání celého projektu na národní úrovni, následovat bude jeho projednání a schválení na evropské úrovni. Práce směřující k výstavbě akademie by měly být zahájeny v roce 2011.
Projekt spolufinancuje EU, kolik to vlastně bude stát?
Projekt počítá s rozpočtem bezmála 75 mil. EUR, z čehož až 85 % by mělo být uhrazeno ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně prostřednictvím Evropského regionálního rozvojového fondu.
Máte nějaké informace, jak se k projektu staví místní občané, potažmo veřejnost obecně?
Veřejnost se snažíme informovat o všech důležitých aktivitách, které s projektem souvisí. V tomto nám vydatně pomáhá i Magistrát města Hradec Králové. Na konci loňského září byla ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími resorty v Hradci Králové uspořádána akce pro veřejnost pod názvem „Bezpečná Evropa“, pomocí které jsme se obyvatelstvu snažili více představit nejen samotný projekt akademie, ale i další projekty v oblasti bezpečnosti financované ze strukturálních fondů EU. Zřídili jsme také webovou stránkuwww.hzscr.cz/akademie, na které veřejnost může získat veškeré důležité informace. V okamžiku, kdy se již budou blížit samotné stavební práce, plánujeme k Akademii HZS ČR rozjet i informační kampaň.
Již jste zmínil, že ČR je zřejmě poslední členskou zemí EU, která obdobné centrum ještě nemá. Vím, že jste navštívil i jiná zahraniční centra. Jaké poznatky jste si odvezl a jaká bude česká akademie ve srovnání s obdobnými středisky v zahraničí?
Obdobná centra v zahraničí jsou samozřejmě vždy uzpůsobena místním specifikům a potřebám, možnostem daného státu a jeho záchranářského systému. Některá centra jsou větší, některá menší, některá zaměřená úžeji, některá šířeji. Určitě jsme ze zahraničí získali cenné poznatky, které jistě využijeme pro budování českého záchranářského centra. Mou ambicí je, aby se Akademie HZS ČR zařadila mezi evropský standard a aby nejen hasičům, ale i dalším českým záchranářům umožnila zvládat stále náročnější zásahy.
Vybudování Akademie však není jediným projektem HZS ČR, na který by měla prostřednictvím strukturálních fondů výrazně finančně přispět Evropská unie?
Projekt „Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS“, který by měl vést ke vzniku Akademie HZS ČR, je součástí tzv. Integrovaného operačního programu (IOP). Ten je jedním z českých programů na využívání strukturálních fondů Evropské unie financovaných z Evropského regionálního rozvojového fondu. IOP je zaměřen na podporu investic v následujících oblastech: veřejná správa a veřejné služby, národní podpora cestovního ruchu a národní podpora územního rozvoje.
Kromě projektu Národního centra v Hradci Králové plánuje HZS ČR využít strukturální fondy EU také např. pro nastavení jednotné úrovně informačních systémů a modernizaci technologií pro příjem tísňového volání základních složek IZS a vybudování logistické základny pro příjem a expedici humanitární pomoci v areálu bývalých vojenských kasáren ve Zbirohu.
Myslím si, že kdyby tyto potřebné projekty nespolufinancovala EU, tak by je ČR s největší pravděpodobností nikdy nebyla schopna v takovém rozsahu realizovat.
kpt. PhDr. Petr KOPÁČEK