Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 1/2016

V úvodu hodnotíme v rozhovoru s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou rok 2015 a seznamujeme s novým zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky. V bloku zaměřeném na požární ochranu přinášíme rozhovor s Ing. Janem Karpašem, CSc., věnovaný problematice tvorby a vývoje technických norem v oboru požární bezpečnosti staveb. V části orientované na oblast IZS informujeme o projektech zaměřených na zkvalitnění příjmu tísňového volání základních složek IZS a představujeme HZS podniku Sokolovská uhelná. Průběh a výsledky cvičení „ZÓNA 2015“, zkušenosti z nasazení přenosných detektorů gama záření při tomto cvičení, porovnání účinnosti izolační a filtrační ochrany dýchacích cest, závěry konference „Přívalové povodně“ a možnosti řešení výpadku elektrické energie jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V závěrečném bloku informujeme o průběhu XX. sněmu České asociace hasičských důstojníků.  

Ve dnech 22. až 24. září 2015 se uskutečnilo cvičení orgánů krizového řízení pod názvem „ZÓNA 2015“, které bylo zaměřeno na prověření činnosti ústředních správních úřadů, územních správních úřadů, orgánů kraje, obcí s rozšířenou působností a vybraných obcí, složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů zařazených do Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín při řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti se simulovanou havárií v Jaderné elektrárně Temelín.

Nové pojetí

 

Cvičení tohoto typu se konalo již počtvrté, předcházelo cvičení „ZÓNA 2008“ a „ZÓNA 2013“ v Jaderné elektrárně Dukovany a „ZÓNA 2010“ v Jaderné elektrárně Temelín (dále jen „ČEZ ETE“). Povinnost pravidelně prověřovat vnější havarijní plány jaderných elektráren vyplývá z vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vhlášky č. 429/2003.

 

Cvičení „ZÓNA 2015“ (dále jen „cvičení“) se od předchozích odlišovalo celkovým pojetím. Dosud byly všechny činnosti vykonávané v průběhu cvičení předem detailně naplánovány a všichni účastníci s nimi byli dopředu seznámeni. Nyní byli účastníci cvičení obeznámeni pouze s klíčovými body cvičení a v samotném průběhu reagovali na jednotlivé rozehry – pro cvičící předem neznámé situace, například změny meteorologické situace, začátek a konec úniku radioaktivních látek, výsledky monitorování radiační situace, dopravní nehoda na evakuační trase a také rozehry situací, ze kterých vyplývaly požadavky na věcné zdroje, uplatňované standardními postupy. Vzhledem k tomu, že tento přístup byl zvolen poprvé, cvičení bylo realizováno především štábní formou, s minimálním nasazením vyčleněných sil a prostředků integrovaného záchranného systému (IZS) do praktických činností.

Na ústřední úrovni byly stanoveny hlavní cíle cvičení, které si jednotliví cvičící rozpracovali podle své působnosti. V průběhu cvičení se řešila zejména:

- činnost organizace havarijní odezvy ČEZ ETE a komunikačních toků s orgány krizového řízení při vzniku a průběhu mimořádné události (MU),
- činnost orgánů krizového řízení podle vnějšího havarijního plánu (VHP) ČEZ ETE,
- činnost krizových štábů všech úrovní při vzniku MU, včetně aktivace a zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) a jeho odborných pracovních skupin (pro nové členy ÚKŠ to byla forma odborné přípravy),
- činnost orgánů krizového řízení ČR podle „Úmluvy o včasném oznamování jaderné nehody“, podle „Úmluvy o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody“ a podle „Rozhodnutí Rady 87/600/Euroatom o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace“,
- činnost orgánů krizového řízení při přijímání neodkladných ochranných opatření (varování, ukrytí, jódová profylaxe, evakuace, dekontaminace),
- činnost vybraných složek radiační monitorovací sítě,
- prověření aktuálnosti dokumentace k radiační havárii (VHP ČEZ ETE, typový plán „Radiační havárie“, Ústřední poplachový plán IZS a uzavřené dohody o plánované pomoci na vyžádání),
- informovanost obyvatelstva o vzniku mimořádné události (MU2, MU3) a o vývoji situace cestou hromadných sdělovacích prostředků,
součinnost ústředních správních úřadů v procesu zpracování požadavků věcných zdrojů.

Cílem cvičení na krajské úrovni bylo prověřit reálnost zpracovaných dokumentů s důrazem na praktické provedení evakuace, informační toky a komunikaci mezi jednotlivými krizovými štáby, správními úřady a složkami IZS. Do třídenního řešení simulované radiační havárie bylo průběžně na všech stupních orgánů krizového řízení a složek IZS zapojeno až tisíc cvičících.

Přípravné období cvičení

Příprava cvičení probíhala v souladu s „Plánem cvičení orgánů krizového řízení – upřesnění na léta 2015–2017“, schváleným usnesením Bezpečnostní rady státu č. 40 ze dne 15. října 2014, kterým bylo uloženo ministru vnitra v součinnosti s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a ministrem obrany zabezpečit přípravu, provedení a vyhodnocení tohoto cvičení. K tomu byla zřízena řídící skupina pod vedením Ministerstva vnitra­ generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV­ GŘ HZS ČR) složená se zástupců dotčených subjektů: Ministerstvo vnitra – odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality, Policejní prezidium ČR, Ministerstvo obrany, SÚJB, Správa státních hmotných rezerv, Úřad vlády ČR, Krajský úřad Jihočeského kraje (dále jen „krajský úřad“), Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje (dále jen „HZS kraje“), Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje (dále jen „Policie JCK“) a ČEZ, a.s. Tato skupina na svých pracovních schůzkách zejména projednávala plánovací dokumentaci a praktické otázky zabezpečení přípravy a provedení cvičení. K vlastnímu cvičení byla řídící skupinou připravena a ministrem vnitra schválena tato dokumentace:

- Záměr k provedení cvičení ZÓNA 2015 s přílohou Harmonogram přípravy, provedení a vyhodnocení cvičení ZÓNA 2015,
- Plán provedení cvičení ZÓNA 2015 s přílohami (námět cvičení, způsob mediálního zabezpečení cvičení, časový průběh cvičení a údaje pro spojení).

Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů vytyčených pro toto cvičení bylo prověřit schopnost orgánů krizového řízení aktivně reagovat na aktuální situaci (rozehry), byla v plánu provedení ustanovena skupina rozehry složená ze zástupců MV­ GŘ HZS ČR, Policejního prezidia ČR, SÚJB, ČEZ ETE, Správy státních hmotných rezerv a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Uvedená skupina zpracovala další důležitý dokument – Plán rozeher cvičení ZÓNA 2015, schválený generálním ředitelem HZS ČR, který obsahoval přehled jednotlivých rozeher (téma, obsah, komu je rozehra určena, v jakou dobu ji obdrží a zpracovatel rozehry). Každá rozehra byla některým ze členů skupiny rozehry nebo rozhodčím předána ve stanovený čas příslušnému operačnímu a informačnímu středisku nebo krizovému štábu. Koordinaci rozeher při samotném cvičení prováděl vedoucí skupiny rozehry prostřednictvím telefonického spojení.

Samotnému cvičení předcházela kromě přípravy štábu MV­-GŘ HZS ČR i příprava rozhodčích, kteří měli za úkol sledovat a hodnotit průběh cvičení v krizových štábech kraje, HZS kraje, Policie JCK a v regionálním krizovém štábu SÚJB.

V podmínkách HZS kraje byla za účelem přípravy cvičení vytvořena pracovní skupina z příslušníků oddělení IZS a služeb, KOPIS a ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Tato se zúčastňovala pravidelných jednání pracovní skupiny pro přípravu, provedení a vyhodnocení cvičení v Jihočeském kraji. Kromě krajského úřadu, HZS kraje a Policie JCK v ní byli zástupci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj, Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, ČEZ ETE a ČEPS, a.s.

Na základě plánu provedení cvičení schváleného ministrem vnitra a z něj vyplývajících úkolů zpracoval HZS kraje v součinnosti s výše uvedenými subjekty dokumentaci pro cvičení v podmínkách Jihočeského kraje (záměr, harmonogram, plán provedení s přílohami), kterou po projednání v bezpečnostní radě kraje schválil hejtman Jihočeského kraje. Všechny dokumenty byly zpracovány v souladu se závěry z jednání pracovní skupiny kraje.

V přípravném období cvičení byla kromě zpracování dokumentace řešena otázka vytvoření zázemí (pracoviště) HZS kraje pro činnost krizového štábu obce s rozšířenou působností České Budějovice a regionálního krizového štábu SÚJB. Podle požadavků SÚJB byla také připravena základna pro mobilní skupiny radiační monitorovací sítě. Nedílnou součástí přípravy bylo proškolení členů štábu HZS kraje k provedení cvičení a seznámení s plánem provedení cvičení. V režii oddělení IZS a služeb probíhala příprava na rozvinutí a činnost dozimetrie a stanoviště dekontaminace na stanici HZS kraje v Českých Budějovicích.

Prováděcí období cvičení

Průběh třídenního cvičení byl rozdělen do několika období v souvislosti s vývojem MU v ČEZ ETE, zaváděním neodkladných ochranných opatření a jejich realizací. První den cvičení došlo v ranních hodinách k simulované události v ČEZ ETE. Událost byla klasifikována jako MU1 a vzhledem k nepříznivému vývoji situace směnový inženýr následně překlasifikoval událost na MU2, což byl výchozí okamžik pro zahájení cvičení. Procvičováno bylo zejména vyrozumění orgánů krizového řízení, složek IZS, správních úřadů a organizací. Hejtman kraje převzal na základě vyhlášení zvláštního stupně poplachu koordinaci záchranných a likvidačních prací a po zhodnocení vývoje situace požádal cestou štábu MV­-GŘ HZS ČR o ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací Ministerstvem vnitra.

Překlasifikací na MU3 začalo druhé období cvičení, v jehož průběhu došlo k úniku radioaktivních látek do životního prostředí mimo objekt ČEZ ETE. V první fázi byly vyrozuměny orgány a organizace podle vnitřního havarijního plánu ČEZ ETE a podle VHP ČEZ ETE, současně se zahájilo provádění ochranných opatření v areálu ČEZ ETE. Varování obyvatelstva je standardně nastaveno jednak spuštěním koncových prvků (sirén) v zóně havarijního plánování, následně spuštěním varovné nahrávky v České televizi a Českém rozhlase. V případě tohoto cvičení nebyly sirény reálně spuštěny. V České televizi byl v průběhu vysílání uveden „plovoucí“ proužek s informací o probíhajícím cvičení. K prověření prostupnosti v Českém rozhlase byla spuštěna předem připravená znělka. Krizové štáby a jejich stálé pracovní skupiny realizovaly své činnosti podle plánovací dokumentace, byla přijímána neodkladná ochranná opatření pro obyvatelstvo (varování, ukrytí, jodová profylaxe, regulace pohybu osob a vozidel uzavřením zóny havarijního plánování), byla zahájena příprava na evakuaci, aktivovala se přijímací střediska a příjmové obce k nouzovému ubytování a další činnosti prováděné při MU3 s únikem radioaktivních látek, to vše v souladu s VHP ČEZ ETE.

Ještě v odpoledních hodinách prvního dne cvičení byl na základě návrhu předsedkyně SÚJB svolán ÚKŠ. Na jeho jednání podali jednotliví členové informaci o aktuální situaci a přijatých opatřeních, o činnosti svých rezortů a dalších činnostech, které by se prováděly v souvislosti s řešením vzniklé MU. V průběhu zasedání ÚKŠ se uskutečnila videokonference s krizovým štábem kraje, Krizovým koordinačním centrem SÚJB a ČHMÚ. Jedním z hlavních bodů programu bylo také projednání návrhu na vyhlášení nouzového stavu pro území Jihočeského kraje, o které požádal předsedu vlády hejtman kraje a doporučila ho rovněž předsedkyně SÚJB. Současně byly aktivovány a pracovaly odborné pracovní skupiny ÚKŠ. Mediální skupinu zastupovala tisková mluvčí MV­-GŘ HZS ČR. Členové odborné pracovní skupiny pro zabezpečení věcnými zdroji (gesce Správy státních hmotných rezerv) zpracovali požadavky na svá pracoviště a druhý den cvičení se skupina sešla k projednání všech vznesených požadavků. Nouzový stav byl simulovaně vyhlášen z důvodu nebezpečí z prodlení předsedou vlády, a to na dobu od 19 hodin 22. září do 24 hodin 21. října 2015. Následující den bylo toto rozhodnutí potvrzeno na fiktivním zasedání vlády ČR. Činnost předsedy vlády, resp. celé vlády ČR, simulovali v rámci cvičení pracovníci odboru pro obranu a bezpečnost Úřadu vlády ČR, kteří také zajišťovali komunikaci s ÚKŠ. Hejtman kraje následně vydal rozhodnutí k provedení stanovených krizových opatření v době trvání nouzového stavu v podmínkách Jihočeského kraje.

Druhý den cvičení byl rozehrou zastaven únik radioaktivních látek a prostřednictvím mobilních jednotek radiační monitorovací sítě bylo zahájeno měření radiační situace v okolí ČEZ ETE. Do měření radiační situace byly poprvé zapojeny také předurčené jednotky SDH obcí vybavené dozimetrickými přístroji. Po vyhodnocení situace vydal SÚJB doporučení k evakuaci z nebezpečné oblasti s výčtem částí dotčených obcí a doporučil odvolání ukrytí obyvatel v zóně havarijního plánování mimo oblasti, které budou evakuovány.

Poslední, třetí den cvičení, v souladu s doporučením SÚJB, nařídil hejtman kraje svým pokynem evakuaci pro oblasti, kde úroveň kontaminace přesahovala povolené limity, a po provedení evakuace odvolal ukrytí. Praktickou část cvičení představovalo reálné vybudování přijímacího střediska pro evakuované obyvatelstvo, které simulovali figuranti z Jihočeské univerzity. Přijímací středisko pro evakuované bylo určeno v reálném čase na základě výsledků měření radiační situace. Způsob realizace evakuace probíhal podle pokynů vydávaných velitelem zásahu. MV­-GŘ HZS ČR provádělo koordinaci celého cvičení a štáb MV­-GŘ HZS ČR zasedal po celou dobu jeho trvání. Nasazování vyčleněných sil a prostředků v rámci HZS ČR ve prospěch záchranných a likvidačních prací (stanoviště dekontaminace osob a techniky, kontejner nouzového přežití) nebo vyžádání sil a prostředků Armády ČR (monitorování leteckou skupinou, dekontaminace osob a techniky, posílení Policie ČR) a v neposlední řadě také zajišťování požadavků na věcné prostředky ze svých zdrojů řešil štáb MV­-GŘ HZS ČR. Odborná podskupina vyhodnocování CBRN situace vedla na základě obdržených výsledků monitorování přehled o radiační situaci v zóně havarijního plánování. Pro podporu činností štábu byly informace o situaci v zóně havarijního plánování (evakuované oblasti, evakuační trasy, dekontaminační stanoviště) zobrazeny pomocí geografického informačního systému (ArcMap).

Ministerstva a další ústřední správní úřady, která jsou podle Statutu ÚKŠ v tomto pracovním orgánu vlády zastoupena, se účastnila cvičení prostřednictvím svých členů na jednání ÚKŠ, nebo aktivací svých operačních středisek (Stálé operační centrum Ministerstva obrany, Operační středisko krizového štábu Ministerstva financí), činností sekretariátů krizových štábů (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu) nebo celého krizového štábu (Ministerstvo dopravy). Ministerstvo životního prostředí cvičilo především prostřednictvím ČHMÚ, které se velkou měrou podílelo na simulaci počasí a modelování vývoje radiační situace. V průběhu celého cvičení bylo procvičováno informování médií o prováděných činnostech a vydávání pokynů pro obyvatelstvo. Po celou dobu cvičení zasedal v prostorách stanice HZS kraje v Českých Budějovicích štáb HZS kraje, krizový štáb obce s rozšířenou působností České Budějovice a regionální krizový štáb SÚJB.

Činnost přijímacích středisek

V souladu s VHP ČEZ ETE je pro příjem obyvatelstva v rámci Jihočeského kraje stanoveno 16 příjmových oblastí. Příjmovou oblast tvoří správní obvod obce, která má stanovenu působnost za 13 km hranicí zóny havarijního plánování. V každé z příjmových oblastí je zřízeno jedno příjímací středisko. Pro příjem evakuovaného obyvatelstva je prioritně určeno osm příjmových oblastí, ostatní tvoří zálohu pro případ aktuální nedostatečné kapacity míst nouzového ubytování, nebo změny podmínek pro evakuaci. Vždy je uplatňován princip ubytování obyvatelstva z jedné evakuované obce (popř. části obce) do jedné příjmové obce. Při cvičení byla na pokyn velitele zásahu již první den cvičení aktivována všechna předurčená i záložní přijímací střediska. V souvislosti s nařízením evakuace a podle výsledků měření radiační situace byla v dalším průběhu cvičení uvedena do činnosti tři přijímací střediska, z toho Tábor a Jindřichův Hradec pouze štábně a s praktickým nácvikem přijímací středisko v obci s rozšířenou působností Třeboň. Příjem evakuovaných osob (figurantů) proběhl v souladu s principy uvedenými ve VHP ČEZ ETE bez zásadních nedostatků. Do dvou hodin od příjezdu do přijímacího střediska bylo 26 figurantů, kteří cvičně představovali přibližně 120 evakuovaných obyvatel, odbaveno a činnost přijímacího střediska byla ukončena. Organizace a zajištění činnosti přijímacího střediska byla ze strany starostky obce a krizového štábu obce bez obtíží zvládnuta.

Zapojení jednotek dobrovolných hasičů

Vybrané jednotky SDH obcí v zóně havarijního plánování jsou pro účely vedení zásahu a potřebu informací o úrovních ionizujícího záření po vyhlášení MU3 vybaveny v souladu s pokynem generálního ředitele HZS ČR potřebnými přístroji – dozimetry. V Jihočeském kraji byly obcím v zóně havarijního plánování, na základě smlouvy o dočasném bezúplatném užívání, zapůjčeny přenosné dozimetrické přístroje typu DC-3 A-72 a DC-3 B-72, a od roku 2013 probíhá pravidelná odborná příprava obsluhy dozimetrů. Při cvičení byla obsluha dozimetrů aktivována v okamžiku překlasifikace na MU3 krajským operačním a informačním střediskem (KOPIS) HZS kraje, a to prostřednictvím SMS a AMDS. Pokyn k zahájení měření obdržela obsluha dozimetrů druhý den cvičení po ukončení úniku, s požadavkem hlášení naměřených hodnot k desáté a čtrnácté hodině zpět na KOPIS HZS kraje, které předávalo výsledky měření regionálnímu krizovému štábu SÚJB. Vzhledem ke skutečnosti, že byly předurčené jednotky SDH obcí v oblasti měření radiační situace zapojeny do cvičení poprvé, byl výsledek uspokojivý. K desáté hodině nahlásilo výsledky měření 76 % místních částí obcí a ke čtrnácté hodině to bylo 61 % zúčastněných.

Činnost štábu HZS kraje

Jedním z dílčích úkolů cvičení bylo prověřit činnost krizového štábu HZS kraje (dále jen „štáb“). Vedoucí odborných skupin štábu zpracovali dokumentaci potřebnou pro řešení mimořádné události typu radiační havárie v souladu s aktualizovaným zněním VHP ČEZ ETE, platným od 1. ledna 2014. Jedním z cílů cvičení bylo tuto dokumentaci prověřit, tj. zjistit, zda odborným skupinám vyhovuje, nebo je potřeba ji upravit, případně doplnit. Reálné svolání stálé pracovní skupiny štábu, součástí které jsou i vedoucí odborných skupin, proběhlo standardně cestou KOPIS HZS kraje po zahájení cvičení. Jako pracoviště štábu sloužila jedna ze zasedacích místností v budově krajského ředitelství, kde byly vytvořeny technické podmínky pro realizaci audio­ video konferencí s územními odbory HZS kraje. K dalšímu vybavení patří tabule smart board, mapové podklady, telefonní linky se záznamovým zařízením a možnost připojení přenosných počítačů. Štáb má pro komunikaci s ostatními krizovými štáby v kraji zřízenou e­ mailovou adresu. Na prvním zasedání byli všichni přítomní seznámeni se vzniklou situací, byly zadány úkoly jednotlivým skupinám a určeni velitelé bojových úseků (radiační situace a dozimetrie, dekontaminace, evakuační trasy a přeprava, přijímací střediska a ubytování). V rámci zasedání byl nastaven dvousměnný provoz štábu a systém střídání směn s přerušením v nočních hodinách. Rovněž byla přijata personální opatření k zabezpečení všech činností, za jejichž provedení odpovídá HZS kraje. Ve funkci vedoucího štábu, řídícího důstojníka HZS kraje a velitele zásahu se v průběhu tří dnů cvičení vystřídalo pět služebních funkcionářů HZS kraje.

V rámci cvičení byly na jednotlivých územních odborech HZS kraje aktivovány pracovní skupiny štábu HZS kraje, složené z příslušníků daného územního odboru a řízené v první směně řediteli územních odborů. Tyto pracovní skupiny měly zřízenu e­ mailovou adresu pro komunikaci v rámci štábu.

V průběhu cvičení zasedaly krizové štáby všech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a krizový štáb kraje, kterých se v souladu s pokynem ředitelem HZS kraje účastnili předurčení příslušníci HZS kraje.

Vyhodnocení cvičení

Cvičící i přes nové náročné aspekty, které cvičení „ZÓNA 2015“ přineslo, přistoupili k přípravě a k samotnému provedení cvičení velice zodpovědně a aktivně. V průběhu cvičení, kdy vážnost simulované radiační havárie gradovala, se cvičící počínaje klíčovou rolí hejtmana kraje přes složky IZS, jednotky SDH obcí až po figuranty zhostili svých úkolů s maximálním profesním i lidským nasazením. Provedení cvičení za použití reálných podkladů vedlo cvičící k důsledné teoretické i praktické přípravě a současně vyprovokovalo k větší kreativitě a osobnímu nasazení při řešení nastalé simulované situace.

Podle harmonogramu a vydaných pokynů byl na základě podkladů od cvičících subjektů a rozhodčích vypracován MV­-GŘ HZS ČR návrh vyhodnocení cvičení, který na svém posledním zasedání projednala a upřesnila řídící skupina. Finální verze materiálu bude předložena k projednání a schválení ve Výboru pro civilní nouzové plánování. S úkoly a opatřeními, které vyplynuly z vyhodnocení cvičení, budou čtenáři časopisu 112 seznámeni v samostatném příspěvku. Plnění těchto opatření bude průběžně hodnoceno a zpráva o tom bude v prvním čtvrtletí roku 2017 předložena opět do Výboru pro civilní nouzové plánování, v případě potřeby i na jeho dalších zasedáních, až do splnění všech opatření.

Příprava a provedení cvičení tohoto typu se opět ukázalo jako přínosná součást práce odborníků dotčených subjektů. Ze strany organizátorů cvičení patří všem zúčastněným vřelé poděkování.

Ing. Ivan KOLEŇÁK, kpt. Mgr. Kristýna VOJTÍŠKOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, kpt. Mgr. Lenka NOVOTNÁ, HZS Jihočeského kraje,  foto Milan VÁVRŮ
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook