Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 2/2016

V úvodu přinášíme základní statistické údaje o činnosti HZS ČR v uplynulém roce a prioritách pro rok 2016. V bloku věnovaném POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár tlakové lahve s acetylénem. Požár byl zlikvidován v ČR dosud nepoužitou metodou – prostřelením tlakové lahve. Informujeme o výsledku požární zkoušky zateplení stěn a přinášíme přehled certifikátů vydaných TÚPO v roce 2015. Cíle a výstupy projektu k zajištění efektivní komunikace HZS ČR pro řešení mimořádných událostí, specifika spolupráce HZS ČR, Letecké služby Policie ČR a Státního ústavu radiační ochrany při monitorování radiační situace na území ČR a prezentace činnosti Letecké záchranné služby Jihočeského kraje jsou tématy části časopisu zaměřené na oblast IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s výsledky analýzy hrozeb pro ČR, aktivitami Výboru pro civilní nouzové plánování nebo prioritami předsednictví Nizozemska v Radě Evropské unie v oblasti ochrany obyvatelstva.  

Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (dále jen „Optimalizace“) je velice rozsáhlá a dlouhodobě zpracovávaná problematika, která má svůj počátek již v roce 2002. V roce 2015 MV­ generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s ostatními dotčenými ministerstvy zpracovávalo sedm zbývajících úkolů, jejichž plnění bylo obsaženo v materiálu Zpráva o stavu plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (dále jen „Zpráva“).

V roce 2002 vláda přijala usnesení č. 1140 ze dne 13. listopadu ke Koncepci výstavby profesionální Armády ČR a mobilizaci ozbrojených sil ČR. V bodě III/4 tohoto usnesení bylo uloženo ministru obrany zpracovat Koncepci bezpečnostního systému ČR. V rámci plnění tohoto úkolu byla v návaznosti na tehdy novou Bezpečnostní strategii ČR týmem složeným ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva financí a Úřadem vlády ČR vypracována Analýza bezpečnostního systému ČR (dále jen „Analýza“). Analýza potvrdila konstatování obsažená v tehdejší Bezpečnostní strategii ČR a zároveň ukázala na některé dílčí nedostatky. Tyto nedostatky byly specifikovány v rámci identifikace rezerv systému a s návrhem na řešení opatření, a to jak legislativní, tak i nelegislativní povahy, rozpracovány v materiálu Závěry z analýzy bezpečnostního systému ČR, který Bezpečnostní rada státu projednala a přijala usnesením č. 2 ze dne 7. října 2004 a identifikovala prioritní oblasti, které je potřebné dále rozpracovat.

Na základě Bezpečnostní strategie ČR, ve které vláda konstatuje, že současný bezpečnostní systém ČR je funkční a jeho nastavení a funkčnost byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez zjištění podstatných nedostatků, a zároveň na základě předložených závěrů analýzy bezpečnostního systému ČR, Bezpečnostní rada státu navrhla vládě nezpracovávat novou Koncepci bezpečnostního systému ČR, ale v termínu do konce roku 2005 připravit Návrh na optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR (dále jen „Návrh“). Návrh byl schválen usnesením vlády č. 1214 ze dne 21. září 2005. Tímto usnesením bylo uloženo ministru vnitra, ministru obrany a ministru zahraničních věcí a ostatním ústředním správním úřadům zabezpečit plnění 49 úkolů obsažených v Návrhu. Úkoly se týkaly celkem 15 oblastí, napříč celým spektrem bezpečnostního systému ČR (např. parlament, vláda, krizové řízení, IZS, obrana, zpravodajský systém).

Optimalizace byla vládou projednávána celkem třikrát, a to v letech 2008, 2012 a 2015. První materiál Informace o plnění optimalizace současného bezpečnostního systému ČR byl předložen na jednání vlády 9. ledna 2008. K tomuto datu bylo splněno 30 úkolů a zbylých 18 úkolů ponecháno pro další revizi. Těchto 18 zbylých úkolů bylo následně předloženo v materiálu Stav plnění optimalizace současného bezpečnostního systému ČR vládě dne 16. ledna 2013 a bylo k nim přijato usnesení č. 44. V této době bylo splněno dalších 11 úkolů a stav zbylých sedmi úkolů měl být předložen v termínu do 31. prosince 2015.

S cílem projednat stav řešení zbývajících sedm neuzavřených úkolů Optimalizace uskutečnilo MV­ generální ředitelství HZS ČR dvě jednání na pracovní úrovni s hlavními gestory těchto úkolů, kterými byly Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo obrany. Úkoly se týkaly oblastí Parlamentu ČR, vlády, krizového řízení, IZS, HZS ČR, obrany a ochrany občanů a majetku v zahraničí. Z výsledků těchto jednání vyplynulo, že ze zbývajícího počtu sedmi úkolů je pět úkolů splněno (oblasti: krizové řízení, IZS, HZS ČR, obrana a ochrana občanů a majetku v zahraničí). Zbylé dva úkoly (oblasti: Parlament ČR a vláda), které jsou v gesci Ministerstva obrany, budou vyjmuty z Optimalizace a budou řešeny samostatně Ministerstvem obrany. Podrobné řešení bylo popsáno v materiálu Zpráva, který byl vzat na vědomí členy Výboru pro civilní nouzové plánování tichou procedurou dne 29. června 2015 (usnesení č. 395) a dne 6. října 2015 členy Bezpečnostní rady státu (usnesení č. 48). Následně byla dne 2. prosince 2015 Zpráva předložena vládě, která toto řešení akceptovala a přijala k němu usnesení č. 980. V bodě III. tohoto usnesení bylo uloženo ministru obrany předložit zbylé dva úkoly vládě do konce roku 2017. Tímto je proces řešení materiálu Optimalizace ukončen.

kpt. Mgr. Pavel SMEJKAL, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook