Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 12/2016

Prezident republiky jmenoval dva nové hasičské generály. Slavnostně se tak otevírá letos poslední číslo časopisu 112. Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA rozebírá požár prodejny v Kopřivnici. Další článek otevírá možnosti spolupráce hasičů s vězeňskou službou. Rubrika INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM sleduje předání nového nakladače CAD 973D v Hlučíně. O vzdělávání prostřednictvím simulačního programu XVR se dočtete na další straně. V rámci vzdělávání se uskutečnilo IMZ pro vojáky Jordánska s HZS Libereckého kraje. Ve třetí rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o cvičení pracovníků chemických laboratoří HZS ČR. Další téma se věnuje postupu nakládání s vysokým počtem obětí v havarijním plánu. V poslední rubrice naleznete rozhovor se starostou dobrovolných hasičů. Slavnostní předávání medailí a plaket z rukou genmjr. Ing. Drahoslava Ryby vybraným příslušníkům a občanům České republiky zaplnilo s fotografiemi i ty poslední stránky. Přílohou je Obsah ročníku XIV časopisu 112. 

Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy (HZS hl. m. Prahy) se rozhodl rozšířit Havarijní plán hl. m. Prahy o problematiku zabývající se řešením vysokého počtu obětí v důsledku mimořádné události. HZS hl. m. Prahy tak zvolil obdobný směr jako některé další hasičské záchranné sbory krajů.

Zakotvení v plánovací dokumentaci

Postupy nakládání s vysokým počtem obětí budou zahrnuty do části C Havarijního plánu hl. m. Prahy. Dojde tak k navýšení stávajícího počtu plánů konkrétních činností o další, a to „Plán nakládání s vysokým počtem obětí“. Ačkoli není zpracování tohoto plánu uloženo vyhláškou Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., HZS hl. m. Prahy považuje za nutné, vzhledem k charakteristice hlavního města, tento dokument do Havarijního plánu hl. m. Prahy zahrnout.

Pravděpodobnost vzniku mimořádné události, která si vyžádá vysoký počet obětí, je v rámci hlavního města České republiky znásobena několika vzájemně propojenými faktory. V zásadě nelze vyloučit možnost teroristického útoku z důvodu postavení Prahy jako hlavního města, jako sídla moci zákonodárné a výkonné a také sídla mnoha nadnárodních podnikatelských subjektů. Důležitým faktorem je také vysoká hustota osídlení (asi 2600 obyvatel/km2) umocněná tím, že je Praha turisticky vyhledávaným centrem a v důsledku toho může být v daném okamžiku hustota daleko vyšší. Tímto narůstá potenciál jakékoli mimořádné události ohrožující životy a zdraví obyvatelstva způsobit vysoké ztráty na lidských životech i v případě malého plošného rozsahu.

Pro představu zranitelnosti území hl. m. Prahy lze uvést přehled vybraných hrozeb podle koeficientu ohrožení životů a zdraví osob vycházející z provedené analýzy ohrožení. Jsou to např. přirozená povodeň, epidemie - hromadná nákaza osob, zvláštní povodeň, přívalová povodeň, narušení zákonnosti velkého rozsahu (včetně terorismu), narušení dodávky pitné vody velkého rozsahu, narušení dodávky elektrické energie velkého rozsahu.

Východiska plánu

Pro potřeby uvedeného plánu konkrétních činností se obětí rozumí osoba zemřelá v důsledku mimořádné události. Vysokým počtem obětí je 10 a více zemřelých. Při stanovování této hranice počtu zemřelých se vycházelo z ustanovení § 87 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). „Mimořádná událost s hromadným úmrtím je událost, při níž zemře zpravidla více než 10 osob“.

Plán si klade za cíl sjednotit postupy v dané problematice a zastřešit již existující dokumentaci. Tyto postupy do jisté míry vycházejí z Katalogového souboru typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu (konkrétně z STČ 09/IZS Zásah složek IZS s velkým počtem raněných a obětí a STČ 13/IZS Reakce na chemický útok v metru) a také z vnějších havarijních plánů, zpracovaných pro zóny havarijního plánování subjektů zařazených do skupiny B na území hlavního města Prahy, případně z další dokumentace složek IZS.

Struktura plánu

Činnosti v plánu jsou nastaveny dle následujících fází:

• činnosti v místě mimořádné události,
• převoz obětí do ústavů soudního lékařství nebo dočasných uložišť,
• identifikace obětí,
• pohřbívání obětí.

Zvláštní kapitolu tvoří nakládání s obětmi ve specifických případech, jako je úmrtí při zasažení CBRN látkami, úmrtí cizinců nebo osob s jiným náboženským vyznáním.

Důležitou součástí zpracovávaného plánu je zapojení speciálního DVI týmu (Disaster Victim Identification) do činnosti v místě mimořádné události a identifikace obětí. DVI tým má k dispozici vlastní metodiku a nacvičené postupy s možností získání mezinárodní spolupráce při zvládání rozsáhlé mimořádné události. Kmenovými ústavy soudního lékařství jsou Vojenský ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha a Ústav soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Koordinační roli při převozu obětí a pohřbívání bude mít Pohřební ústav hl. m. Prahy. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha nově otevřela forenzní pavilon, který disponuje špičkovým vybavením, což je pro řešení události plánovaného rozsahu významná pomoc.

V případě nedostatečné kapacity ústavů soudního lékařství pro dočasné uložení obětí se předpokládá jako náhradní řešení využití dalších zařízení na území hl. m. Prahy. K realizaci tohoto úkolu začal HZS hl. m. Prahy jednat s konkrétní právnickou osobou, která disponuje vhodným objektem včetně jeho dislokace. Dalším možným nouzovým řešením je využití ledové plochy předem vytipovaného zimního stadionu, samozřejmě za dodržení nezbytných hygienických podmínek. S ohledem na zachování piety vůči obětem je jako poslední, krajní varianta uvažováno využití mrazírenských zařízení a mrazírenských vozidel.

Pracovní skupina a výhled zpracování

Ke zpracování plánu konkrétních činností byla v lednu 2015 vytvořena pracovní skupina, ve které jsou zastoupeny tyto složky:

• HZS hl. m. Prahy
• Hygienická stanice hl. m. Prahy
• Kriminalistický ústav Praha
• Krajské vojenské velitelství hl. m. Praha
• Magistrát hl. m. Prahy
  • odbor bezpečnosti a krizového řízení (dnes oddělení krizového managementu)
  • odbor správních činností ve zdravotnictví a sociální péči
  • odbor živnostenský a občansko­‑správní
• Pohřební ústav hl. m. Prahy
• Správa pražských hřbitovů
• Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha
• Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
• Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy.

Jedním ze závěrů jednání pracovní skupiny byl odhad počtu zemřelých v rámci hl. m. Prahy, zvládnutelný dostupnými silami a prostředky. Byl by to počet do jednoho tisíce obětí, v případě většího počtu by bylo nutné aktivovat postupy připravené pro stav ohrožení státu a válečný stav, podléhající režimu utajení. Předpoklad dokončení finální podoby Plánu nakládání s vysokým počtem obětí je závěr roku 2016, nebo první čtvrtletí roku 2017.

 

kpt. Mgr. Barbora PÁLKOVÁ,
 HZS hl. m. Prahy,
 foto: Fotogalerie cvičení METRO 2014

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook