Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 5/2017

V POŽÁRNÍ OCHRANA můžete nahlédnout do přehledu certifikátů a osvědčení vydaných TÚPO, dále do seznamu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany a můžete si pročíst také článek o dotačních titulech pro financování jednotek SDH obcí. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU se dozvíte o záchranných sítích pro přemísťování velkých zvířat, jak skončilo polní cvičení Modex Falck v Estonsku a jak probíhal výcvik v Německu se zaměřením na obsluhu motorových řetězových pil. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ jsou informace z kongresu Medicína katastrof 2017, z konference Červený kohout a z Adaptace na změnu klimatu . Dále je představen Videoprojekt „OČMU“. V INFORMACÍCH pokračuje příběh paní Kožuské. Také pozvánka na Hasičské slavnosti a na veletrhy PYROS/ISET. V závěru jsou výsledky vyhlášení ankety Hasič roku 2016 a Sportovec HZS ČR roku 2016. PŘÍLOHOU je kompletní rozbor hoření nafty. 

Podvacáté se uskutečnila prestižní odborná konference požární ochrany s mezinárodní účastí Červený kohout, a to ve dnech 28. a 29. března 2017, tentokrát v konferenčních prostorách Clarion Congress Hotelu České Budějovice.

Před dvaceti lety se o vznik konference postarali Otto Ouhleda, Ing. Anna Skálová a z HZS Jihočeského kraje pplk. Ing. Ladislav Karda a mjr. Ing. Jan Pavlík, kteří zajišťovali odbornou úroveň akce každý rok. Dům techniky České Budějovice, spol. s r.o., organizoval dosud všechny ročníky, a to v Hotelu Gomel nebo v aule Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v Parkhotelu Hluboká nad Vltavou a také ve Wellness Hotelu Frymburk na Českokrumlovsku.

V programu jednotlivých ročníků se střídali přednášející z akademického i veřejného sektoru z České republiky i ze zahraničí (nejčastěji ze Slovenska) a zástupci komerčních firem, kteří v přilehlých prostorách prezentovali výrobky a služby související s požární ochranou. Od roku 2007 se symbolem konference stala stylizovaná skleněná soška kohouta v kombinaci červeného a čirého skla, která je předávána osobnostem k ocenění jejich zásluh o rozvoj požární ochrany a o zvyšování odborné úrovně konference.

Ing. Ladislav Karda z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zavzpomínal na začátky konference. Uvedl, že snahou pořadatelů bylo směřovat příspěvky do praktické roviny, proto se pravděpodobně podařilo upoutat zájem účastníků a získávat v odborných kruzích stále větší prestiž. Poděkoval všem organizátorům, lektorům z různých sfér působení, sponzorům i účastníkům, ale také členům redakce 112 za zpracování zajímavých reportáží z konferencí. Brig. gen. Ing. Miloši Svobodovi poděkoval za dlouholetou přízeň a záštitu, kterou konferenci poskytoval. Ze statistických údajů vybral například informaci, že v loňském roce hostila konference Červený kohout 338 účastníků, což byl dosud rekordní počet.

Systémy elektrické požární signalizace
Ing. Radek Kokoř ze společnosti Certex, s r.o., referoval o vývoji systémů elektrické požární signalizace (EPS) v Jaderné elektrárně Temelín, jejichž instalace byla zahájena v roce 1991. Elektrárna byla spuštěna v roce 2000. Instalováno bylo přibližně 12 000 hlásičů EPS, na 3000 signálů zpětné signalizace (například vzduchotechnika, stabilní hasicí zařízení, klimajednotky) a 110 ústředen EPS. Později přibyly nasávací systémy, EPS skladu vyhořelého paliva, videodetekce kouře strojovny a dalších prostor. Nadstavbový systém se dvěma monitory HZS podniku pro venkovní objekty a jedním monitorem blokové dozorny přestal být technicky schopen plnit požadavky provozu. Vyvstala potřeba nového otevřeného nadstavbového systému, který musí integrovat veškeré použité technologie a musí být konfigurovatelný. Zkušební provoz byl zahájen v roce 2014. Mezi klientská pracoviště patří hlavní dispečerské pracoviště HZS podniku (rozmístění čidel, vzduchotechniky, stabilní hasicí zařízení, hasební úseky, požární úseky, rozmístění hydrantů, ovládání garážových vrat, systému vysílaček, osvětlení apod.), pracoviště vypínání hlásičů, pracoviště odbavení poruch, pracoviště servisu, pracoviště signalizace stavu vzduchotechnických zařízení (monitoring požárních klapek, klimajednotek, ventilátorů) a dohledové pracoviště správce EPS. Systém vytváří protokol o průběhu veškerého dění v elektrárně.

V posledních letech přibývá tunelů pozemních komunikací a o zkušenostech s jejich projektováním a stavbou hovořil Ing. Petr Bebčák, Ph.D., z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB­ Technické univerzity Ostrava. V České republice je v provozu 24 tunelů, 23 tunelů je v projektové přípravě a dalších 28 se výhledově plánuje. Tunely jsou liniové stavby a jako jiné objekty se rozdělují do požárních úseků (stanovení požadavků na požární odolnost stavebních konstrukcí) a do kategorie podle délky a intenzity dopravy, volby teplotního namáhání při požáru (30 MW, 50 MW), technologického vybavení tunelu a vybavení požárně bezpečnostním zařízením, u nichž je velmi důležitá návaznost (nutné počítat se změnami směru proudění větru, reverze na ventilátorech). Tunely mají rozdílné požárně bezpečnostní řešení stavby, chráněné i nechráněné únikové cesty, nouzové osvětlení, systém stabilního hasicího zařízení, zdroje požární vody (hydranty), systém elektrické požární signalizace, požární větrání (podélné, příčné), řídicí systém, bývá i evakuační rozhlas. Optimální je uzavřený televizní okruh kamerového systému (videodetekce), který lze zaměřit na kritické místo a zoomovat problém. V současné době se staví dvoutroubové tunely (na Slovensku je ještě několik jednotroubových). Nutné jsou opakované zkoušky a operativně taktická studie podmínek k vedení požárního zásahu pro dokumentaci zdolávání požáru.

Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB­ Technické univerzity Ostrava se soustředil na součinnost aktivních požárně bezpečnostních zařízení. Posouzení součinnosti zařízení je založeno na stanovení priority uvedení do činnosti, návrh koordinace a interakce zařízení (vzájemné ovlivnění činnosti), kde je v jednom prostoru nebo požárním úseku kumulováno více druhů aktivních požárně bezpečnostních zařízení. Jiné aspekty se berou v úvahu při ochraně osob, například v obchodním domě (odvod kouře), jiné při ochraně zboží (majetku), například ve skladovém prostoru. Ve výrobních provozech jsou součástí posouzení koordinace a interakce také zařízení pro detekci hořlavých plynů a par a automatická protivýbuchová zařízení. Každá varianta výskytu instalovaných požárně bezpečnostních zařízení může mít řadu modifikací.

Ing. Miloš Pešák, Ph.D., ze společnosti RSBP, s.r.o., která se věnuje protipožární a protiexplozní ochraně průmyslových zařízení, mluvil o explozivní ochraně technologických zařízení. Zdůraznil, že problematika zajištění maximální bezpečnosti proti výbuchu v průmyslových technologiích – aplikace pasivní výbuchové ochrany se stává nezbytnou v otázkách řešení bezpečnosti osob a majetku. Exploze probíhá podle přesně stanovených zákonitostí a někdy stačí vysoká koncentrace prachu, jeho turbulence a zdroj vznícení, často samovznícení. Výbušné jsou všechny organické látky, jako škrob, mouka, sušené mléko, cukr, kakao, textil, dřevný a uhelný prach apod. Nejvyšší riziko proto hrozí především v prašných provozech, například při mletí, sušení, pneumatickém nebo mechanickém transportu (korečkový dopravník), skladování (usazený prach) a filtraci. Proto by tyto podniky měly mít zpracovánu analýzu rizik a na jejím základě instalovánu příslušnou ochranu proti všem rizikům.

Ve výkonných rozváděčích může dojít k obloukovému zkratu. Ing. Lukáš Matějíček, Ph.D., ze společnosti Eaton Elektrotechnika, s.r.o., vysvětlil, jak lze obloukovému zkratu zabránit nebo eliminovat jeho následky. Jedním ze způsobů ochrany je zakrytování jednotlivých částí rozváděče a jejich kompletní izolace. Ne vždy je možné vypnout přívod elektrické energie, ale je nutné monitorovat teplotu kritických míst. Potlačit zkrat dokáže odvedení horkých plynů, které se nasměrují mimo hořlavé látky. Iniciaci obloukového zkratu může způsobit zapomenutý/uvolněný vodivý předmět, jako jsou špony a odpad po montáži nebo údržbě v blízkosti částí pod napětím, otřepy na pohyblivých částech, chemické reakce a změny na třecích a dotykových plochách různých materiálů nebo lokální zvýšení teploty vlivem uvolněných spojů (svorek). Proto je nutné, aby obsluhující personál byl kvalitně vyškolený a dodržoval všechna bezpečnostní pravidla.

Evakuace a ochrana obyvatelstva
Plk. Ing. Ludvík Szelke z HZS Kraje Vysočina se zabýval modelováním evakuace osob z tribun na sportovních stadionech, které mnohdy neodpovídají požadavkům na bezpečné a urychlené opuštění prostoru v případě mimořádné události, jakou může být požár, zřícení stropu, teroristický útok apod. Posuzoval rychlost evakuace podle charakteru osob vyskytujících se v ohroženém prostoru, například podle věku, zdravotního stavu, a zda jde o jednotlivce nebo je vázán na další závislé osoby (děti, seniory). Rozhodující jsou rozměry průchozích uliček, šířka schodiště, délka únikové cesty, typy a umístění sedaček. Nesmí chybět jednotné bezpečnostní značení mezinárodně uznávanými piktogramy. Nezbytný je evakuační plán objektu, případně asistence zdravotnické záchranné služby při sportovních zápasech, neboť vysoká koncentrace osob může mít za následek i oběti na životech.

O současných trendech ve výrobě nafukovacích záchranných stanů informoval Pavel Polák z akciové společnosti Gumotex. Řekl, že základním požadavkem není pouze nízká cena, ale také nízká celková hmotnost, kdy stan by měl být co nejmenší i při dobrém plnění své funkce (downsizing). Další rozhodující parametry jsou druh tkaniny, její váha a pevnost při trhání, adheze (přilnavost), barva, odolnost proti oděru a proti UV záření, proti plísni, vzduchotěsnost, dostupnost náhradních dílů a také snadné udržování. Ke spojování jednotlivých dílů se používá standardně šití a lepení, ale také nových technologií svařování (horkovzdušné a velmi přesné vysokofrekvenční). Kvalita těsnosti spojení se testuje ve vodě. Novým typem jsou také stany s nafukovací konstrukcí (nafukování kompresorem nebo tlakovou lahví) a systémem podvěšených válců.

Součinnost složek integrovaného záchranného systému
Plk. Ing. Petr Hojsák z HZS Jihočeského kraje se podělil o zkušenosti z loňského cvičení IZS v devítipodlažní Nemocnici Tábor, a.s., při simulaci požáru, k němuž došlo údajně v pátém nadzemním podlaží od zkratu na elektroinstalaci. V ohrožení bylo nejen pět pacientů na oddělení JIP, ale také pacienti dětského oddělení o podlaží výše, kam se valil hustý kouř. V objektu nemocnice, která v té době pečovala o 235 pacientů s omezenou možností pohybu, byla přerušena dodávka elektrické energie a spadla počítačová síť nemocnice. Hasičům se za asistence zaměstnanců nemocnice podařilo evakuovat pacienty okny na požární plošinu, částečně po schodišti, a předat je členům zdravotnické záchranné služby, aby je transportovali do nejbližších zdravotnických zařízení. Hasiči měli zatemněné zorníky dýchacích přístrojů (simulace zakouření). Policie ČR uzavřela dopravu v okolí místa zásahu a ve spolupráci s nemocničním personálem se postarala o evidenci nemocných osob. Při cvičení bylo odhaleno, že pokud nevypadne proud v celém objektu nemocnice, nenaskočí záložní dieselagregát. Dále byla nedostatečná vydatnost zdrojů hasební vody (venkovní podzemní hydrant). Dobrovolní hasiči, kteří pomáhali s evakuací pacientů, nebyli fyzicky zdatní, chybí jim výcvik (kolabovali). Žádný z výtahů nemocnice není evakuační.

Plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV­-generálního ředitelství HZS ČR referoval o dotačních titulech pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, kterých je v České republice celkem 7 077 s přibližně 69 207 hasiči. Mezi zdroje pro jejich financování patří výdaje zřizujících obcí, dary právnických nebo fyzických osob, dotace z rozpočtu kraje, a to investiční i neinvestiční, účelová neinvestiční dotace tzv. průtoková, kterou nyní poskytuje obcím MV­ generální ředitelství HZS ČR z rozpočtu Ministerstva vnitra prostřednictvím krajů na odbornou přípravu a hmotná vydání, aby byly jednotky PO akceschopné a držely pohotovost. Dále k dotačním titulům náleží účelová investiční dotace na požární techniku jednotek SDH obcí, která je v některých obcích již značně zastaralá. Také mohou jednotky SDH obcí získat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů - IROP 2014 na „Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof“. Pravidla pro žadatele a příjemce jsou na internetových stránkách http://www.dotaceEu.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy­ v­ IROP.

Ocenění zasloužilým
Skleněnou sošku Červeného kohouta s certifikátem za dlouholetý přínos pro požární ochranu i konferenci Červený kohout tentokrát obdrželi členka organizačního výboru z Domu techniky České Budějovice, s.r.o., Eva Bečvářová, prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenka Černá, plk. Ing. Ludvík Szelke z HZS Kraje Vysočina, Ing. Pavel Šebesta z firmy Somati a plk. Ing. Martin Toman z HZS Plzeňského kraje.

Doprovodný program konference
Účastníci konference přivítali pozvání na jarním sluncem ozářené venkovní prostranství hotelu, kde firma ZAHAS, s.r.o., předváděla v akci multifunkční dron FLIR s termovizní kamerou pro záchranné jednotky k monitorování špatně přístupných území a prostorů s hrozícím nebezpečím, akciová společnost Gumotex prezentovala nafukovací dekontaminační sestavu a velkorozměrový stan s nafukovací konstrukcí určený složkám integrovaného záchranného systému pro zázemí při zásahu v terénu nebo náhradní ubytování osob postižených mimořádnou událostí. Zájemci si mohli prohlédnout také historickou automobilovou požární stříkačku Praga z roku 1915, která je dosud funkční.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Print  E-mail  X Corp.   Facebook