Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 8/2017

Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA rozebírá rozsáhlý požár pneumatik, který v okrese Benešov. Dozvíte se o cvičení v podzemních prostorách Peklo u Hlinska. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme článek o společném cvičení báňských záchranářů v Lozornu. Dále si můžete pročíst nové pokyny chemické služby. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás informujeme o předsednictví Estonska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. O odborném semináři na téma „Sucho a povodně jako krizová situace. Dočtete se o činnostech a úkolech přijímacího střediska v případě evakuace osob ze zóny havarijního plánování JE Temelín. O specializačních kurzech „Technik ochrany obyvatelstva“. V informacích si dovolujeme upozornit na další příběh nadace. Dále na činnosti Záchranného útvaru HZS ČR v rámci hasičských slavností v Litoměřicích. Ze sportovních událostí informujeme například o osmém ročníku soutěže Hranická věž nebo o devátém ročníku Mezinárodního mistrovství Polska v TFA. 

Dne 1. července 2017 převzalo po Maltě šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie Estonsko. Původně mělo být v tomto období v čele Rady Evropské unie Spojené království, to se ho ale vzdalo v souvislosti s výsledkem referenda a záměrem vystoupit z Evropské unie. Bylo tedy dohodnuto, že termíny všech následujících předsednictví se posunou o půl roku dopředu. Estonsko tak společně s Bulharskem a Rakouskem tvoří nové předsednické trio.

Dopady brexitu na oblast civilní ochrany
Spojené království dne 29. března 2017 po necelém roku od referenda oficiálně oznámilo Evropské radě svůj záměr vystoupit z Evropské unie. Podle pravidel článku 50 Smlouvy o Evropské unii tak začala plynout dvouletá lhůta pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení. Aby se jednání vedla v souvislosti s pokyny Evropské rady a vyjednávacími směrnicemi, byla k tomuto účelu zřízena Ad hoc Pracovní skupina, které předsedá zástupce Generálního sekretariátu Rady. Ta má po dobu vyjednávání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie pomáhat Výboru stálých zástupců členských zemí při Evropské unii (COREPER) se všemi procesními náležitostmi.

V oblasti civilní ochrany je v současné době stále velmi obtížné předvídat skutečné dopady brexitu. Hlavní otázkou zůstává, zda se Spojené království bude chtít i nadále podílet na mechanismu civilní ochrany Unie, jako je tomu v případě nečlenských zemí Evropské unie – Islandu a Norska.

Za předpokladu, že bude Spojené království nadále zapojeno do mechanismu civilní ochrany Unie a bude plnit z toho plynoucí povinnosti, budou dopady jejího vystoupení z Evropské unie v oblasti civilní ochrany minimální a neměly by negativně ovlivnit spolupráci s ostatními členskými státy. Spojené království by jako nečlenský stát Evropské unie hlavně ztratilo možnost účastnit se jednání pracovní skupiny Rady Evropské unie pro civilní ochranu (PROCIV). Navzdory tomuto omezení se však bude moci Spojené království nadále zapojovat do spolupráce na půdě Evropské komise, kde je problematika civilní ochrany řešena především v rámci komitologického výboru pro civilní ochranu (CPC), který je Evropské komisi nápomocen při stěžejních aktivitách mechanismu civilní ochrany Unie. Spojené království se bude rovněž moci účastnit setkání generálních ředitelů pro civilní ochranu EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které slouží jako platforma pro hledání nových směrů v oblasti civilní ochrany na nejvyšší úrovni. Stejně tak bude mít Spojené království přístup do dalších odborných pracovních skupin, které se scházejí většinou ad hoc za účelem řešení aktuálních témat souvisejících s civilní ochranou.

Pokud by brexit znamenal i vystoupení Spojeného království z mechanismu civilní ochrany Unie, ostatní členské státy ztratí v oblasti civilní ochrany důležitého partnera, který se nejen prostřednictvím tohoto nástroje aktivně podílel na řešení mimořádných událostí uvnitř i mimo Evropskou unii, ale svou rolí a zkušenostmi ovlivňoval další směřování civilní ochrany v Evropské unii. Spojené království by se tak stalo tzv. „třetí zemí“, která by se už nemohla účastnit výše zmíněných jednání a tím se podílet na přijímání a implementaci nových opatření Evropské unie v oblasti civilní ochrany. Z pozice třetí země by Spojené království ztratilo finanční výhody, které mechanismus civilní ochrany Unie nabízí především v oblasti prevence a připravenosti. Spojené království by sice mohlo využívat některé důležité prvky mechanismu civilní ochrany Unie, jako například přístup do Společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události (CECIS) nebo Programu odborné přípravy (tj. kurzy odborné přípravy, výměna odborníků a další vzdělávací akce), nicméně jen v omezené míře.

Z pohledu České republiky by bylo pro oblast civilní ochrany přínosnější, kdyby se podařilo udržet dosavadní úroveň spolupráce Spojeného království s ostatními členskými státy v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

Priority estonského předsednictví v oblasti civilní ochrany
Hlavním mottem estonského předsednictví je „Unity through balance“, což v překladu do češtiny zhruba znamená „Rovnováhou k jednotě“. V tomto ohledu se chce Estonsko během svého půlročního předsednictví soustředit na bezpečnost, otevřenost ekonomiky a inovace. Vzhledem k tomu, že Estonsko patří mezi lídry v oblasti informačních a komunikačních technologiích, zařadilo mezi své priority také digitalizaci a volný pohyb dat. Společně s ostatními členskými státy Evropské unie bude také Estonsko jednat dál o spolupráci se Spojeným královstvím mj. o směrnici o vysílání pracovníků, změnách migrační a azylové politiky nebo o samotné reformě Evropské unie.

V oblasti bezpečnosti se chce Estonsko především zaměřit na posílení boje proti terorismu a organizovanému zločinu, posilování vnitřní bezpečnosti a ochrany vnějších hranic Evropské unie, a to zlepšením spolupráce a využíváním špičkových informačních systémů. Dále se chce Estonsko orientovat na posilování vztahů se zeměmi Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina). Hlavním cílem Východního partnerství, což je mimochodem projekt iniciovaný Evropskou unií v rámci Evropské politiky sousedství, je vytvoření podmínek pro politické sblížení a další hospodářskou integraci mezi Evropskou unií a jejími šesti výše uvedenými partnerskými zeměmi. Za estonského předsednictví budou mít také členské státy příležitost k diskuzi o zvyšování výdajů na obranu, rozvoji evropské obranné spolupráce a partnerství EU a NATO.

V samotné oblasti civilní ochrany si estonské předsednictví zvolilo za svou hlavní prioritu jeden z konkrétních cílů mechanismu civilní ochrany Unie zaměřený na zvyšování informovanosti obyvatelstva o rizicích v daném regionu. V této oblasti se chce Estonsko zabývat zejména problematikou sebeochrany občanů. V rámci naplňování tohoto cíle se ve dnech 4. až 5. července 2017 uskutečnil v Tallinnu předsednický seminář, jehož průběh a prvotní výstupy jsou shrnuty v následující části článku.

Česká republika prioritu estonského předsednictví samozřejmě vítá, a to s ohledem na aktivity, které Hasičský záchranný sbor České republiky v této oblasti již delší dobu vyvíjí. Zvyšování informovanosti obyvatelstva bylo v oblasti civilní ochrany rovněž hlavní prioritou českého předsednictví v roce 2009.

Předsednický seminář
Estonské předsednictví pozvalo na seminář: „Zvyšování odolnosti a sebeochrana“ z každého členského státu jednoho zástupce z pracovní skupiny PROCIV a jednoho experta na informovanost obyvatel a dále několik zástupců různých mezinárodních organizací. Záměrem bylo projednat kroky vedoucí ke zlepšení informovanosti a sebeochrany obyvatel na úrovni Evropské unie. Předsednictví se nicméně zcela nepodařilo udržet se svého původního plánu zacílit seminář na sebeochranu občanů a přednášející z členských států a mezinárodních organizací hovořili na rozličná témata ze svého subjektivního pohledu. Často se přednášející potřebovali pochlubit úspěchy svých organizací, a proto se vzdálili od deklarované problematiky. Nejmarkantnější oddálení od problematiky bylo u zástupkyně Evropské komise a zástupkyně Organizace spojených národů (OSN).

Seminář byl zahájen estonským ministrem vnitra Andresem Anveltem. Ve své řeči zdůraznil potřebu zvýšit úroveň zodolnění společnosti, která začíná u jednotlivců, pokračuje přes lokální a regionální úroveň a tvoří podstatu odolnosti národní respektive mezinárodní. Zmínil zprávu Evropské unie (Eurobarometr), ze které vyplynulo, že pouze 55 procent občanů Evropské unie se cítí dostatečně informováno o rizicích katastrof. Náměstek estonského státního tajemníka ministerstva vnitra Hannes Kont uvedl tři hlavní problémy, které chce stávající předsednictví vyřešit na úrovni Rady Evropské unie:

1. Jaké jsou možnosti změny chování obyvatel a zvýšení ochrany jednotlivců a domácností?
2. Jaký druh informací předáváme obyvatelstvu?
3. Jakých pokroků je možné docílit na úrovni Evropské unie?

Tyto tři problémy byly řešeny až druhý den semináře, protože první den byl vyplněn prezentacemi pozvaných hostů. První byla Stefanie Dannenmann Di Palma z úřadu OSN pro omezování rizik katastrof, která se pokoušela co nejvíce prodat vlajkovou iniciativu svého úřadu, tedy indikátory Sendaiského rámce. Její prezentace byla pojata velmi široce a hodně se zaměřila na pojištění majetku proti katastrofám a potřebu informovat obyvatelstvo ohledně rizik obvyklých v regionech, kde žijí. Zaměřila se na závěry Globální platformy pro omezování rizik katastrof, která proběhla v květnu tohoto roku v mexickém Cancúnu a fungování Národních platforem pro omezování rizik katastrof a potřeby zintenzivnění jejich práce. Další prezentující byla Nacira Boulehouat, která se nově stala vedoucí oddělení A3 (omezování rizik katastrof) v rámci generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu v Evropské komisi. Shrnula z pohledu Evropské komise aktivity v oblasti informovanosti obyvatel a komunikace. Hlavními body její prezentace byla analýza hrozeb členských států vyplývající z Mechanismu civilní ochrany Unie (dokument 1313/2013), hodnocení systému krizového řízení v členských státech, znalostní centrum pro zvládání rizik katastrof (DRMKC), analýza nedostatků sil a prostředků Evropské unie a projekty financované Evropskou unií, které jsou zaměřené na informovanost. Kromě seznamu projektů vyzněla její prezentace spíše jako pokus o zviditelnění práce svého oddělení. Dr. Brooke Rogers z King’s College London prezentoval svůj akademický projekt ohledně psychologických a behaviorálních reakcí obyvatel na mimořádné události, jehož cílem bylo sledovat chování lidí při mimořádných událostech v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární bezpečnosti (CBRN) a šíření paniky mezi obyvateli při podání špatné zprávy. Jack Radish z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pohovořil na téma klíčová doporučení a revize trendů v krizové komunikaci. Na toto téma vydalo OECD v nedávné době publikaci, která je volně dostupná na webových stránkách organizace. Následovaly přednášky Oistena Knudsena, generálního ředitele civilní ochrany a veřejné bezpečnosti Norska, Tauna Suurkiviho, náměstka generálního ředitele Estonského záchranného výboru, Esty Kaal z univerzity v Tallinnu, kteří pohovořili o systému informovanosti obyvatel v Norsku a Estonsku. Zajímavostí bylo, že přibližně třetina rodin v Estonsku zažila v posledních třech letech výpadek kritických služeb na déle než 48 hodin, ale přesto 60 procent z postižených neudělalo nic pro prevenci těchto výpadků nebo svou sebeochranu, protože se domnívají, že je to věc úřadů zodpovědných za bezpečnost.

Druhý den semináře se účastníci rozdělili do dvou skupin, přičemž první skupina řešila problematiku sdílení nejlepších postupů při informování obyvatelstva. Hledali odpověď na otázky:

1. Jak mají vypadat informace předávané obyvatelstvu? Existují u vás kampaně pro zvýšení úrovně připravenosti a sebeochrany jednotlivců a domácností?
2. Jaké metody a nástroje informovanosti vyhovují nejlépe současné společnosti? Je možné je použít pro rozdílné generace obyvatel?
3. Jak úspěšně informovat obyvatelstvo, aniž by nastalo šíření paniky špatně podanou informací? Jak členské státy hodnotí dosažené pokroky v oblasti informovanosti?

Druhá skupina řešila, jaké jsou další kroky, které je třeba podniknout na úrovni Evropské unie. Zadané otázky:

1. Bylo by prospěšné úžeji zahrnout informovanost do unijní legislativy, a co může v této oblasti udělat Evropská komise?
2. Napomohlo by ke zlepšení situace v oblasti informovanosti nastavit užší spolupráci a sdílet nejlepší postupy?
3. Jak vyřešit hodnocení úspěchů učiněných v oblasti informovanosti na úrovni Evropské unie?

Po pracovní části semináře opět došlo ke spojení skupin a shrnutí získaných informací. Skupina řešící další kroky na úrovni Evropské unie byla silně ovlivněna nechutí Evropské komise udělat cokoli navíc, a proto došla k názoru, že zahrnutí problematiky informovanosti do unijní legislativy není třeba, nejlepší postupy mohou být zveřejňovány znalostním centrem pro zvládání rizik katastrof v Ispře a zhodnocení informovanosti může být provedeno vhodným dotazníkem zasílaným periodicky členským státům. Výsledky dotazníku pak mohou být publikovány dohromady s názorem veřejného mínění zjištěného v rámci Eurobarometru. Jediným pozitivním bodem vyřešeným na této skupině je, že Evropská komise bude lépe informovat o projektech spolufinancovaných v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, protože žádný z delegátů PROCIV nebyl informován o projektech zmiňovaných předchozí den, což se jeví jako značné selhání aparátu Evropské komise. Ze skupiny číslo jedna vyplynulo, že některé státy vyžadují připravenost obyvatel pro zvládání mimořádné události bez pomoci záchranných složek na tři dny a některé na sedm dní. Mnoho států používá pro informování obyvatel sociální média (facebook, twiter) a je vhodné využívat jeden hlavní informační kanál (jednu webovou stránku s případnými odkazy). Důležitá je interaktivita projektů, která vede k lepšímu zapamatování předávaných informací. Při předávání informací je důležité, aby osoba předávající informace měla důvěru a nešířila paniku. Další konstatovaný obecně známý fakt byl, že nejjednodušší cílová skupina jsou děti a mládež, ale je nutné se věnovat i jiným skupinám (senioři, postižení, lidé s jazykovou bariérou atd.).

Seminář byl doplněn výstavou, která mapovala nejvážnější katastrofy v Estonsku. Největší katastrofou na počet obětí bylo potopení trajektu Estonia dne 28. září 1994, který směřoval z Tallinnu do Stockholmu (z celkového počtu 989 osob na trajektu se utopilo 852 osob). V centru Tallinnu je obětem katastrofy postaven pomník. Další velkou katastrofou byla tzv. „Bouře století“, ke které došlo 6. až 7. srpna 1967, a která způsobila devastaci 2,5 procenta celkového lesního porostu v Estonsku a likvidace škod zabrala více než tři roky. K požáru s největším množstvím obětí v historii Estonska došlo 20. února 2011, když vyhořel dětský domov v Haapsalu a zemřelo osm chovanců a dva dospělí. Poslední větší katastrofou byl pád vrtulníku směřujícího z Tallinnu do Helsinek. K nehodě došlo dne 10. srpna 2005 a všech 14 osob na palubě vrtulníku se utopilo v moři. Následné vyšetřování zjistilo technickou závadu na ovládání vrtulníku. Dalšími katastrofami byla sněhová bouře (tři umrzlí), lesní požár (plocha 1235 hektarů), únik ropy v moři (10 tun ropy, skvrna o délce 35 km a 30 000 uhynulých ptáků), povodně v roce 2005 (jedna oběť), dopravní nehody, pád letadla AN-28 (dvě oběti a devět zraněných), metanolová kauza v Pärnu (68 obětí a 43 postižených), zřícení střechy obchodu „Marja“ (šest obětí a 13 zraněných) a několik dalších menších požárů.

Po ukončení semináře nezbývá, než popřát mnoho štěstí estonským kolegům při formování závěrů, které budou předloženy na PROCIV, protože seminář samotný jim v tomto ohledu příliš nepomůže.

Další aktivity estonského předsednictví
Pozornost estonského předsednictví bude také věnována průběžné hodnotící zprávě o mechanismu civilní ochrany Unie za období 2014 až 2016. Zpráva uvádí hlavní výsledky ex post hodnocení všech opatření mechanismu za uvedené období a s velkou pravděpodobností se z ní bude vycházet v rámci diskuzí o možnostech dalšího zlepšení a zefektivnění tohoto legislativního nástroje. V případě potřeby bude estonské předsednictví rovněž informovat členské státy o aktuálním stavu a pokroku v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární bezpečnosti v Evropské unii.

Z významných událostí plánovaných za estonského předsednictví je vhodné uvést pravidelné setkání generálních ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude tentokrát konat ve dnech 3. až 4. října 2017 v Tallinnu. Kromě zmíněných témat bude obsahem tohoto jednání také zhodnocení dosavadního pokroku v oblasti civilní ochrany na úrovni Evropské unie a výměna osvědčených postupů a zkušeností získaných během praktického využívání všech dostupných nástrojů mechanismu civilní ochrany Unie.

V Tallinnu se také ve dnech 29. až 30. listopadu 2017 uskuteční každoroční setkání národních koordinátorů výcviku Evropské unie. Tématem jednání bývají především otázky spojené s programem odborné přípravy mechanismu civilní ochrany Unie. V tomto případě se bude pravděpodobně řešit ujasnění mandátu a role týmů civilní ochrany Evropské unie při katastrofách, udržení širokého spektra vyškolených expertů v systému a zkvalitnění obsahu jednotlivých kurzů a cvičení.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK,  MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto autoři

Print  E-mail  X Corp.   Facebook