Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 8/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o požáru lesního porostu u obce Kájov. Přinášíme poznatky k vyšetřování příčin vzniku požárů v rámci návštěvy dánského vyšetřovatele požárů. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM věnujeme pozornost rozsáhlé pátrací a záchranné misi po uvězněných chlapcích v jeskyni v Thajsku. Dále rozebíráme zkušenosti ze cvičení v Karlovarském kraji při železniční nehodě s hromadným postižením osob. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ jsme připravili článek pojednávající o obměně jodové profylaxe v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. V INFORMACÍCH vás seznámíme s programem a činnostmi Nadace policistů a hasičů v roce 2017. Ze sportovních událostí měsíce srpna stojí za zmínku Mistrovství České republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu v Liberci. 

Složky IZS cvičily za tmy, v náročných podmínkách a obtížně přístupném terénu. Cílem bylo zjistit, zda jsou v Karlovarském kraji připraveny na zásah při železniční nehodě s hromadným postižením osob. Nehoda se stala v železničním skalním koridoru, kam je možný přístup pouze pomocí lanové techniky nebo po kolejovém svršku.

O uspořádání cvičení v této konkrétní lokalitě usiloval HZS Karlovarského kraje několik let. Na špatně přístupném místě elektrifikované trati Karlovy Vary – Cheb mezi obcemi Královské Poříčí a Nové Sedlo u Lokte je železniční koridor zapuštěn do skalního masivu a z „oblohy“ je přístup znemožněn trolejí. Přístup je možný pouze pozemními cestami, a to buď slaněním po okolních skalách, po kolejovém svršku pěšky nebo drážními vozíky. Některé části lokality cvičení jsou navíc v soukromém vlastnictví, a proto jsou úzké příjezdové cesty uzavřeny závorami. Pro účely cvičení se díky ochotě zástupců Správy železniční dopravní cesty, s.o., (SŽDC) na této celkem frekventované trati využilo plánované výluky.

Příprava cvičení
Vzhledem k časovému omezení výluky se cvičení muselo provést ve večerních a nočních hodinách. Společnost České dráhy, a.s., pro cvičení v nočních hodinách bezplatně zapůjčila rychlíkovou vlakovou soupravu.

Příprava na cvičení probíhala víceméně v režii HZS Karlovarského kraje, jehož příslušníci vytvořili plán prověřovacího cvičení a také zajistili technickou stránku příprav. V rámci příprav proběhlo setkání všech zúčastněných stran – složek IZS, zástupců správy železnic, drážních hasičů i dotčených vlastníků pozemků. Cvičení bylo rozděleno na dvě části. První část cvičení sloužila k prověření dojezdových časů sil a prostředků ze svých základen v reálném čase. Po soustředění všech sil a prostředků na místo události byla tato úvodní etapa cvičení ukončena a ve druhé části cvičení se již pokračovalo v taktické formě součinnosti. Cvičení probíhalo na taktické a operační úrovni v souladu s typovou činností složek IZS při společném zásahu č. 9 – Zásah složek IZS při společném zásahu s velkým počtem zraněných osob (STČ- 09/IZS).

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Karlovarského kraje pro účely cvičení připravila kartičky pro figuranty, které sloužily pro identifikaci pacientů, ale také pro zjišťování zdravotního stavu pacienta. Pro celkem 50 pacientů byly připraveny kartičky se jménem, věkem, pohlavím, místem ve vlaku, rozsahem poranění a hodnotami fyziologických funkcí. Během dubna a května před cvičením v rámci pravidelného interního vzdělávání byla většina zaměstnanců ve výjezdu proškolena v tématech z oblasti hromadného postižení osob. Účastníci si mohli osvěžit znalosti a dovednosti při třídění metodou START (třídicí systém, který rozděluje pacienty podle stavu fyzio­logických funkcí – cílem je Snadné Třídění a Rychlá Terapie) i s použitím třídicí a identifikační karty, život zachraňující výkony a podávání situační zprávy METHANE (volací znak, pozice­ souřadnice GPS, typ události, riziko, přístup, počet raněných a závažnost poranění, záchranné složky na místě a povolané). V rámci cvičení se i poprvé použila nová dokumentace (kontrolní list vedoucího zdravotnické složky, evidenční listy pro zdravotnické operační středisko, vedoucího lékaře a vedoucího odsunu), která vznikla při aktualizaci traumatologického plánu ZZS Karlovarského kraje.

Námět cvičení
Dne 15. července 2017 kolem 21.00 hodin došlo při jízdě vozidla na D6 ve směru Sokolov – Karlovy Vary v důsledku technické závady k proražení svodidel mostu a pádu vozidla do kolejiště. Ještě před proražením svodidel řidič z vozidla vyskočil a nezraněný zůstal u krajnice vozovky. Bezprostředně po pádu projížděl místem rychlíkový vlak jedoucí ve směru Královské Poříčí – Nové Sedlo, převážející 50 cestujících. Ačkoli strojvůdce ihned zarea­­goval a okamžitě použil rychlobrzdu, došlo k nárazu vlaku do vozidla, vykolejení vagónů a zpříčení mezi skalní masiv lemující železniční koridor. Vlaková souprava se zastavila mezi označníkem 202-9 a 202-8. Vznikla panika. Následkem střetu a vykolejení došlo u vagónů vlaku k narušení konstrukcí. Vlivem prudkého brždění mnoho z cestujících narazilo na pevné překážky a někteří z nich zůstali zaklíněni mezi sedačkami a dalším vybavením interiéru. Po zastavení soupravy byla srážka oznámena cestujícím na linku 112. KOPIS HZS Karlovarského kraje po obdržení informace o vzniku mimořádné události vyslal síly a prostředky na místo mimořádné události a informoval ostatní zainteresované složky v souladu s STČ-09/IZS. Ve vagónech osobního vlaku došlo v důsledku nehody ke zranění všech 50 cestujících. U třiceti cestujících došlo k lehkému zranění a osoby byly schopny pohybu, u deseti cestujících ke středně těžkému zranění, ti byli odkázáni na pomoc. Dalších šest cestujících utrpělo těžká zranění a byli v bezprostředním ohrožení života. Čtyři cestující nehodu nepřežili.

Cíle
Hlavním cílem bylo procvičit reálnou schopnost spolupráce složek IZS při řešení mimořádné události typu železniční nehoda v těžko přístupném terénu za snížené viditelnosti. Od toho se odvíjely i ostatní cíle, kterých bylo celkem třináct (vybíráme jen některé):

• Procvičit činnosti velitele zásahu z hlediska koordinace záchranných prací složek IZS a řízení zásahu při mimořádné události typu železniční nehody v těžko přístupném terénu.
• Ověřit systém spojení a vzájemné komunikace zúčastněných složek IZS.
• Prověřit vytváření podmínek pro záchranné práce a bezpečnou činnost nasazených složek IZS.
• Nacvičit postup činností jednotek PO při zásahu s velkým počtem zraněných, v nepřístupném terénu a za snížené viditelnosti.

Specifickým cílem bylo ověřit činnost informačního centra IZS a systém vedení dat o osobách postižených mimořádnou událostí (informační systém MicroRescue). Tato aplikace umožňuje složkám IZS zadávat online data o pa­cientech a obětech mimořádné události, a tím udržovat přehlednou evidenci, kdy mnohdy nejsou k dispozici osobní údaje pacientů a je nutné je prostřednictvím Policie ČR ztotožnit. Identifikace pa­cientů probíhá většinou až ve zdravotnických zařízeních. Všechna zdravotnická zařízení lůžkového typu v Karlovarském kraji tak do aplikace mají přístup a mohou z ní čerpat i vkládat požadovaná data. Tento nástroj koordinace velmi zjednodušuje práci operačním střediskům, která tak mohou zjistit, kde se pacient nachází nebo zda vůbec byl na místě mimořádné události. Výstupy z aplikace používá informační centrum, zřízené podle STČ-09/IZS, které je dislokováno v rámci KOPIS HZS Karlovarského kraje a zajišťuje jeho obsluhu. Na veřejné informační lince (zveřejněna na všech webových stránkách složek IZS v Karlovarském kraji, ale i krajské hygienické stanice a zdravotnických zařízení) se mohou občané dotazovat, ve kterém zdravotnickém zařízení se nacházejí jejich blízcí.

Průběh cvičení
Po nahlášení události na tísňovou linku 112 vysílá KOPIS HZS Karlovarského kraje na místo zásahu jednotky PO a zároveň informuje ostatní složky IZS. KOPIS vyslalo podle plánu cvičení celkem 14 CAS 20, spojový automobil, autobus a další podpůrnou zásahovou techniku. Zdravotnické operační středisko ZZS Karlovarského kraje (ZOS) informaci přejalo ve 21.34 hodin. V rozmezí asi šesti minut ZOS vyslalo celkem čtyři velké sanitní automobily rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a jeden osobní automobil s lékařem rende­ vous. Dále také aktivovalo Leteckou záchrannou službu (LZS) Plzeň. Ve 22.07 hodin byly na vyžádání vedoucího zdravotnické složky (VZS) vyslány ještě tři vozidla RZP, logistický speciál pro mimořádné události s hromadným postižením osob (MU s HPO) a technik. Kontaktována byla Karlovarská krajská nemocnice, a.s. Všechny prostředky složek IZS vyjížděly ze svých základen v prověřovacím režimu. Po poučení cvičících se plynule pokračovalo cvičením taktickým.

První na místo přijely jednotky HZS Karlovarského kraje, které začaly připravovat přístupové cesty k místu havárie – průřez stromů a vystrojení lanové cesty. Následně se hasiči průsekem dostali k místu nehody a provedli prvotní průzkum. Poté zpřístupnili místo zásahu přímo u vlaku, protože bylo poškozené trakční vedení. Když byl vlak zpřístupněn příslušníky HZS podniku SŽDC, byli zranění na pokyn VZS ve 23.15 hodin tříděni metodou START příslušníky HZS Karlovarského kraje. Ve 23.36 hodin KOPIS zprovoznilo informační centrum, včetně aplikace MicroRescue pro evidenci obětí mimořádné události.

Třídění zraněných slouží k vytipování nejzávažnějších pacientů a jejich přednostnímu transportu z místa MU s HPO k ošetření. „Ti, kdo jsou lehce ranění, mohou počkat, až budou těžce ranění ošetřeni, protože ti by se bez ošetření nemuseli dožít konce dne,“ řekl D. J. Larey, francouzský zakladatel předchůdce zdravotnické záchranné služby už na konci 18. století. Cílem medicíny katastrof, která se v tomto případě aplikuje namísto přednemocniční neodkladné péče, je zvýšit pravděpodobnost záchrany co nejvíce zraněných osob, a používá se tedy jiný přístup než při běžných zásazích u jednotlivých osob.

V rámci cvičení byla nasazena také LZS Armády České republiky, jejíž členové mají výcvik pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou, a mohli tedy využít vystrojené lanové cesty a třídit pacienty ve vlaku spolu s jednotkami HZS Karlovarského kraje. Po celkem rychlém přetřídění zraněných nastal problém s jejich počty, které ve 23.42 hodin pro ZOS upřesnil až lékař LZS takto: devět červených (těžce zraněných, selhává krevní oběh), devět žlutých (těžce zraněných), 28 zelených (lehce zraněných) a dva černí (zemřelí).

Další komplikace nastala při transportu zraněných z místa nehody po kolejovém svršku do místa stanoviště přednemocniční neodkladné péče (stanoviště PNP), které bylo vzdáleno asi jeden km. V tuto dobu stále nedošlo k transportu všech červených a žlutých pacientů, přičemž se již síly a prostředky (drážní vozíky) využily na doprovod zelených pacientů. Transport pacientů byl dále komplikován tím, že pacienti museli být překládáni z kolejových vozíků do terénního vozidla Báňské záchranné služby, Sokolovské uhelné, a.s., které následně pacienty kyvadlově odváželo až ke stanovišti PNP, odkud hasiči museli přenést pacienty přímo na stanoviště PNP.

Na stanovišti PNP byli pacienti od 00.10 hodin přetříděni jedinou lékařkou ZZS a opatřeni třídicí a identifikační kartou. Proto docházelo k velkým prodlevám do ošetření. Stanoviště PNP bylo zřízeno na vhodném rovném a přehledném místě. Pacienti byli ukládáni do řady za sebe podle priorit, tak jak byli přiváženi. Nebyl postaven stan, proto pacienti byli ukládáni na rozkládací nosítka z logistického speciálu ZZS Karlovarského kraje.

Ošetřování pacientů naopak probíhalo velice rychle, protože se neošetřovala reálná poranění. Vznikl tak najednou velký počet ošetřených pacientů připravených k transportu a výjezdové skupiny vyvíjely tlak na zahájení odsunu pacientů do zdravotnických zařízení. Odsun byl na pokyn VZS zahájen v 00.49 hodin. První odsunovaný pacient byl nahlášen na ZOS už v 00.44 hodin. Po zahájení odsunu poklesl počet ošetřujících záchranářů na kritické minimum. Ve specifickém prostředí přesně stanovených příjezdových a odjezdových cest ještě došlo k zablokování průjezdu vracejících se vozidel ZZS Karlovarského kraje. Ty odhadovaly zdržení na pět až 15 minut podle vzdálenosti cílového zdravotnického zařízení.

Do vzniklých mezer po odsunutých pacientech na stanovišti PNP byli příslušníky HZS Karlovarského kraje umisťováni noví pacienti, ještě nepřetřídění s třídicí a identifikační kartou. Situa­ce na stanovišti PNP byla proto velmi nepřehledná.

Stanoviště odsunu a odsun jako takový je velmi problematickým procesem při MU s HPO. Na stanovišti PNP se za nějaký čas nashromáždí poměrně velké množství pacientů, kteří jsou již ošetřeni a čekají na odsun. Role vedoucího odsunu (VO) je přidělit výjezdové skupině pacienta/y a určit ve spolupráci se ZOS, do jakého zdravotnického zařízení má být pacient směřován. Během celého průběhu MU s HPO se VO potýkal s nedostatkem odsunových prostředků. Celý odsun ještě významně zdržovala evidence pacientů a komunikace se ZOS a se zdravotnickými zařízeními.

I tento problém se nakonec podařilo zvládnout a poslední pacient byl odsunut v 01.55 hodin. Akce na místě z pohledu ZZS Karlovarského kraje byla ukončena ve 02.11 hodin.

Hodnocení akce
Klady

• vůbec poprvé se cvičilo na tomto velmi problematickém místě pro zásah,
• použití vozidla MB Atego Báňské záchranné služby Sokolovské uhelné, právní nástupce, a.s., s terénním podvozkem pro překonání vzdálenosti od předání z kolejiště na stanoviště PNP (vždy 2 pacienti najednou),
• možnost využít LZS jako zdravotnickou třídicí skupinu, která má potřebný výcvik,
• osobní zkušenost zdravotníků, že zásah v takovémto terénu bude vždy časově velmi náročný,
• informační systém pro evidenci pa­cientů fungoval velmi dobře.

Zápory

• nesoulad vybavení pro metodu START u HZS Karlovarského kraje a LZS oproti ZZS Karlovarského kraje,
• chyby v třídění i označování již vytříděných pacientů, nerespektování metody START (pozdní odsun červených pacientů),
• komunikační přetížení velitele zásahu i VZS,
• ZZS má problém s přechodem mezi přednemocniční neodkladnou péčí a medicínou katastrof,
• nepřesná organizace zdravotnického zásahu.

Co bychom chtěli zlepšit?
Je potřeba si přiznat, že při MU s HPO nemůže být vždy vše perfektně zvládnuté, ale je přínosné se poučit ze svých chyb.

Za ZZS už víme, že potřebujeme lépe nastavit organizaci sil a prostředků na místě zásahu a také zefektivnit komunikaci mezi jednotlivými aktéry jak z řad ZZS, tak složek IZS. Potřebným se jeví také cvičení s reálnými počty záchranářů a lékařů a je nutné dbát na reálné časové prodlevy při ošetřování.

V případě takto rozsáhlého zásahu je nezbytný štáb velitele zásahu. Velitelé jednotlivých úseků by měli dávat veliteli zásahu kvalitnější zpětnou vazbu o dění na místě zásahu. Podle toho pak může být upraven postup sil a prostředků složek IZS na místě zásahu. V případě, že k události dojde u trati s trakčním vedením, je žádoucí, aby byl ve štábu velitele zásahu přítomný i zástupce HZS podniku SŽDC. Mohl by tak koordinovat činnosti specifické pro drážní provoz. Naplno se také projevilo, že HZS Karlovarského kraje stále nemá „technický kontejner“, který by umožnil rychlejší vyproštění zaklíněných osob. Specificky pro tuto oblast je nutné nastavit systém lokalizace nehody např. prostřednictvím GPS.

Závěr
Cvičení prokázalo, že zásah složek IZS v těžko dostupném terénu drážního koridoru mezi obcemi Nové Sedlo a Královské Poříčí bude především nesmírně časově náročný. V případě havárie vlaku je nutné počítat se zásahem v řádech hodin, a to i u záchranných prací. Extrémně složitý bude zejména příjezd prvních jednotek, které budou hledat vhodný přístup a místo nehody. Organizačně složitější bude i odsun pacientů z místa neštěstí na ošetření a poté do zdravotnických zařízení.

Vnímáme pozitivně, že se podařilo cvičení zrealizovat a ukázaly se mnohé aspekty, které je nutné dále řešit a cvičit nejen při velkých cvičeních IZS.

Použité zdroje

• Plán provedení taktického cvičení složek IZS hromadné vlakové neštěstí „Koridor 2017“
• Taktické cvičení složek IZS „KORIDOR 2017“ Vyhodnocení, zpracoval kpt. Ing. Vojtěch Čermák
• Shrnutí cvičení Koridor 2017 konaného dne 15. až 16. 7. 2017, zpracoval Mgr. Miloš Kukačka, DiS.
• Obrazový materiál ze zdrojů HZS Karlovarského kraje
• Dominique­ Jean Larrey. In: Trauma.org [online]. 2018 [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: http://www.trauma.org/archive/history/larrey.html
   

Ing. Petra HARMÁČKOVÁ, ZZS Karlovarského kraje, plk. Ing. Oldřich VOLF, Ph.D., HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

Print  E-mail  X Corp.   Facebook