Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 7/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst, jaká rizika představují požáry tržnic. Můžeme protipožární systémy instalované ve vojenské technice považovat za PBZ? Jaké byly výsledky simulovaného požáru varny pervitinu? Dále o analýze požárů dětí předškolního věku. Ve Zlínském kraji byly otevřeny dvě nové stanice. O poznatky z mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání MU v chemickém průmyslu se podělili příslušníci z HZS SČK. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme informace o výcviku práce na vodě. Jak dopadly zkoušky kynologů v sutinovém vyhledávání, se dočtete v následujícím článku. Po dvou letech proběhlo zasedání TRINS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o modernizaci infrastruktury JSVV v zónách havarijního plánování JE. Následně pak o využití přístroje FIDO X3. V rubrice INFORMACE vás pozveme na druhé setkání hasičů pod Řípem. Ze Znojma je další „hasičská rodina“ kterou vám představíme. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Problematika požární bezpečnosti se v poslední době velmi rychle rozvíjí. Zásluhu na tom má především stále rostoucí náročnost a členitost průmyslových komplexů, obytných domů, administrativních center, hotelů, nemocnic a supermarketů.
Zdroj:www.npcs.cz
Požárně bezpečnostní zařízení jsou další velmi důležitou oblastí, které je věnována pozornost z hlediska ochrany života, majetku a v neposlední řadě např. citlivých dat.

S vypuknutím požáru je nutné počítat kdekoliv, a proto se požárně bezpečnostní systémy uplatní v jakékoliv oblasti – nemocnice, průmyslové a výrobní haly, školská zařízení, elektrárny, bytové výstavby, datová centra a mnoho dalších.

Řadu požárně bezpečnostních zařízení, zejména zařízení pro únik osob při požáru, nebo zařízení pro hašení požáru, je nutné spolehlivě Zdroj:archiv Celsion Brandschutzsysteme GmbHnapájet elektrickým proudem i po vzniku požáru, jeho detekci a vyhlášení požárního poplachu. Proto je nezbytné pro tato zařízení zaručit spolehlivé napájení pro jejich řídicí nebo napájecí součásti již na začátku celé funkční trasy, tj. přímo v rozvaděči.

Funkce většiny prvků obsažených v řídicích a napájecích obvodech je závislá také na okolní teplotě. Každý z těchto prvků má svoji maximální provozní teplotu, při které je schopen fungovat dlouhodobě, a maximální teplotu, při které už funkce není schopen ani po krátkou dobu.

Díky speciální konstrukci rozvaděčových skříní s funkčností při požáru je i při vzniklém požáru přímo u rozvaděče zaručen minimální prostup tepla k prvkům umístěným uvnitř. Konstrukce protipožárních skříní s funkčností při požáru obsahuje mimo pasivní tepelné izolace i aktivní složku, která při zvýšení teploty v těsné blízkosti rozvaděčové skříně začne v důsledku chemické reakce aktivně ochlazovat konstrukci, a tím dochází k velmi nízkému prostupu tepla z venkovní strany.

Rozdíl mezi protipožárními skříněmi s funkčností při požáru a skříněmi se známějším parametrem požární odolnosti EI, resp. EW, je tedy zřejmý. Vzhledem k maximálním teplotám pro funkci instalovaného zařízení v protipožárních skříních je vzrůst teploty u parametru EI příliš vysoký, ochrana před požárem není dostačující a toto zařízení vlivem vysoké teploty nefunguje nebo nefunguje správně.

Proto pro dosažení správné funkce požárně bezpečnostního zařízení v případě požáru je, kromě parametru EI a EW, velice důležitý i parametr P, který zajistí plnou funkčnost instalovaného zařízení při požáru po dobu 30 minut až 90 minut.

Umístěním řídicích částí vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jako jsou ústředny elektrické požární signalizace (EPS), zařízení pro detekci hořlavých plynů a par nebo zařízení dálkového přenosu, do protipožárních skříní s funkčností při požáru lze docílit zachování funkce těchto systému i při vzniku požáru v místech umístění řídících částí. Stejný systém zachování funkčnosti lze použít i při systémech napájení z náhradních zdrojů UPS nebo napájení nouzového osvětlení se systémem centrální baterie (CBS).

Často převládá obecně rozšířený názor, že když prvky uvnitř rozvaděče splňují předepsanou nehořlavost, nemá se vlastně v rozvaděči co vznítit, a proto je zbytečné chránit zařízení dělící konstrukcí a uzávěrem s požární odolností. Často i s argumentací, že protipožární rozvaděče splňující parametr EI jsou zbytečně těžké a naddimenzované.

Platná legislativa pro umístění elektrických rozvaděčů pro požárně bezpečnostní zařízení a zařízení, která mají být funkční v případě požáru, předepisuje umístění v prostorách, které se posuzují jako samostatný požární úsek s požadovanou požární odolností požárně dělících konstrukcí EI30 DP1 a požárními uzávěry v provedení EI 15 DP1.

V tomto ohledu je ale třeba si taktéž uvědomit, že požár může vzniknout kdekoli, nikoli jen uvnitř rozvaděče (v rozvodně elektrického zařízení). Žár zničí veškeré zařízení uvnitř rozvaděče, což může mít fatální důsledky.

Oproti tomu protipožární skříně s funkčností při požáru udrží při požáru teplotu uvnitř rozvaděče kolem 50 °C po deklarovanou dobu požární odolnosti a společně s nehořlavými kabely a nosnou konstrukcí s funkční schopností tvoří celistvou funkční trasu. Takto vytvořená funkční trasa zaručí funkčnost napájeného zařízení při případném vzniku požáru v blízkosti kterékoli části takto tvořeného systému napájení elektrickým proudem.

Ve specifických prostorách, kde není možné protipožární skříně umístit zadní částí k nehořlavé stěně, se nabízí řešení pomocí zesílené zadní požární stěny a zároveň ukotvením skříně do podlahy k zajištění stability. Tato varianta se uplatní např. u dřevostaveb nebo tam, kde nelze zajistit stabilní požární stěnu.

V případě potřeby umístění rozvaděče do venkovního prostředí, resp. do prostředí náročného na otřesy, vlhkost, UV záření apod. existuje řešení v podobě nerezového opláštění protipožární skříně se zajištěním stanovené požární odolnosti a krytí IP66.

Mobilní požárně bezpečnostní stanice
Zdroj:archiv FLAMTECH, spol.s r.o.V rámci zajištění požární ochrany a zajištění první zdravotní pomoci na pracovišti i při pořádání akcí, kterých se účastní velký počet osob, jsou taktéž kladeny velké nároky na zaměstnavatele, zhotovitele staveb, obce.

Při pořádání venkovních akcí ustanovuje pořadatel k zajištění požární bezpečnosti akce preventivní požární hlídku. Podle povahy akce (rozlehlost místa konání, počet osob na akci, ztížený únik osob, přítomnost hořlavých látek s vlivem na rozvoj požáru a zakouření prostoru, použití pyrotechniky, použití otevřeného ohně apod.) je třeba mít k dispozici dostačující počet hasicích přístrojů odpovídající situaci z hlediska zajištění požární bezpečnosti akce.

Ke splnění těchto požadavků byl vyvinut systém mobilních požárně bezpečnostních stanic, kterými je možné zajistit rychlou lokalizaci případného požáru nebo jiného nebezpečí. Stanice doplní vybavení preventivní požární hlídky a umožní jí prvotní zásah pro ochranu života, zdraví a majetku.

Mobilní stanice lze osadit na míru podle konkrétního účelu vhodnými typy a počty hasicích přístrojů a lékárniček s volitelnou variabilitou vnitřních náplní podle specifických potřeb. Zároveň lze stanici rozšířit o externí defibrilátor, oční sprchu pro výplach očí a adresný bezdrátový systém lokalizace požáru včetně dálkového monitoringu.

Díky bezdrátovému adresnému systému lokalizace vzniku požáru lze systém rozšířit i o autonomní detektory kouře a tlačítkové hlásiče umístěné mimo mobilní požárně bezpečnostní stanici. Tím se vytvoří systém rychlého varování při vzniku požáru, který výrazně zkrátí dobu zpozorování a prvotního hasebního zásahu a zároveň dobu příjezdu jednotek požární ochrany.

Další možností využití mobilní stanice jsou i vnitřní prostory, kde jsou prováděny činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím – průmyslové haly, prostory, kde probíhají svářečské práce a mnoho dalších.

Lucie JUGASOVÁ
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook