Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 3/2010
V úvodu se věnujeme zrodu nového Hasičského sboru ČR, jehož desetiletou existenci si v letošním roce připomínáme. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár skládky komunálního odpadu u obce Želeč v okrese Tábor. Přinášíme také krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A a věnujeme se problematice zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb. V části IZS připomínáme Evropský den linky 112, a informujeme o problematice preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb. V části OCHRANA OBYVATELSTVA uvádíme zkušenosti z řešení tzv. bleskové povodně způsobené přívalovými dešti, která v létě roku 2009 postihla okolí řeky Kamenice na Děčínsku. V části KRIZOVÉ ŘEŠENÍ se věnujeme řešení zvláštních povodní v Libereckém kraji. Krátce vzpomínáme na teroristický útok na tokijské metro, ke kterému došlo před patnácti lety.
- Jak se zrodil nový sbor
- Požár skládky komunálního odpadu
- Krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A
- Zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb
- Evropský den linky 112
- Preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb
- Varování návštěvníků Českého Švýcarska před povodňovou vlnou
- Zvláštní povodně a jejich řešení v Libereckém kraji
- Před patnácti lety došlo k chemickému teroristickému útoku na tokijské metro
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Jedním z typů krizových situací (druhu ohrožení), stanovených v Harmonogramu přípravy a zpracování krizových plánů, na který byl v gesci Ministerstva zemědělství zpracován typový plán, je narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně. Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (metodický pokyn č. 14/2005, publikován ve Věstníku Ministerstva životního prostředí čá. 9/2005, dále jen „metodický pokyn MŽP“), řeší zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní jako jeden z operačních plánů, které jsou součástí přílohové části krizového plánu kraje, a to pro vodní díla I. až III. kategorie.
Metodický pokyn MŽP vytváří předpoklady pro sjednocení přístupů a řešení problematiky zvláštních povodní v okruhu vlastníků (správců) vodních děl, správců vodních toků, komerčních zpracovatelů povodňových a krizových plánů a příslušných státních orgánů a orgánů veřejné správy (příslušné povodňové orgány, krizové orgány, vodoprávní úřady a další orgány). Plán ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní je souborem dokumentů, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o možnosti vzniku a vývoje zvláštní povodně na vybraném vodním díle, vymezení území ohroženého zvláštní povodní a jeho vyznačení do mapových podkladů, možnosti ovlivnění odtokového režimu, zajištění včasné aktivace povodňových a krizových orgánů, přípravu a organizaci povodňových zabezpečovacích prací a povodňových záchranných prací na území ohroženém zvláštní povodní. Způsob a postup zpracování plánu je rovněž uveden v metodickém pokynu MŽP.
Tvorba plánů
V Libereckém kraji byla Krajským úřadem Libereckého kraje zpracováním plánů pověřena soukromá firma. Celkem bylo zpracováno osm plánů, a to pro vodní díla kategorie I. Josefův Důl, kategorie II. Souš, Mšeno, Harcov, Bedřichov, Horka a kategorie III. Mlýnice, Fojtka. Zpracovatel postupoval v souladu s metodickým pokynem MŽP, který stanovuje, že plán obsahuje zejména:
a) úvod (stručný popis možnosti vzniku zvláštní povodně pod vodním dílem),
b) základní technické údaje o vodním díle, pohledy a řezy hráze vodního díla,
c) stanovené kritické hodnoty sledovaných jevů nebo skutečností z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu (TBD) mající vliv na stupně povodňové aktivity,
d) výpis z manipulačního řádu vodního díla (manipulace s vodou při mimořádných událostech a bezpečnostní opatření),
e) výpis z provozního řádu (pokyny pro provoz za mimořádných situací) vodního díla,
f) způsob a provedení varování a vyrozumění při zvláštní povodni,
g) informace o zabezpečovacích pracích na vodním díle podle nouzových opatření uvedených v Programu TBD,
h) přehled záchranných prací při vzniku a průběhu zvláštní povodně na ohroženém území,
i) plán evakuace z území ohroženého zvláštní povodní,
j) režim pohybu osob a dopravních prostředků na území ohroženém vznikem zvláštní povodně,
k) nouzové přežití obyvatelstva postiženého účinky zvláštní povodně,
l) mapu s vyznačeným územím ohroženým zvláštní povodní.
Vodní díloPro úplnost je vhodné uvést, že podle metodického pokynu MŽP technicko-bezpečnostním dohledem se rozumí odborná činnost k zajištění technického stavu vodního díla z hlediska jeho bezpečnosti, stability, možných příčin poruch a návrhu opatření k nápravě. Provádí se zejména pozorováním vodního díla, měřením jeho deformací se zpracováním a hodnocením výsledků ve vztahu k předem určeným mezním hodnotám nebo kritickým hodnotám, předpokladům stanoveným projektem, poznatkům z výstavby, technicko-bezpečnostních prohlídek a dosavadního provozu vodního díla. Stupně povodňové aktivity (SPA) z hlediska bezpečnosti vodního díla vyjadřují míru povodňového nebezpečí vázaného na mezní nebo kritické hodnoty z hlediska bezpečnosti, stability a možných poruch a havárií vodních děl.
Části a) až e) a dále části g) a l) převzal zpracovatel z podkladové dokumentace zpracované vlastníky vodních děl. Provedl kontrolu mapových podkladů, zajišťoval sběr dat pro vypracování plánu evakuace z ohrožených území od jednotlivých obcí. Pro zabezpečení tohoto úkolu předal obcím potřebné podklady. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje (dále jen „HZS kraje“) byl vyzván, aby zpracoval části plánu týkající se ochrany obyvatelstva. Pro zpracování konkrétních schémat toku informací o nebezpečí vzniku zvláštní povodně, zabezpečení varování obyvatelstva a zajištění koordinace povodňových záchranných prací prostřednictvím operačních a informačních středisek HZS kraje pro vybraná vodní díla bylo nutné stanovit konkrétní povodňový orgán vyhlašující jednotlivé SPA.
Řízení a koordinace záchranných prací
Metodický pokyn MŽP pověřuje řízením a koordinací prací spojených s ochranou před povodněmi, do doby vyhlášení krizového stavu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, příslušné povodňové orgány obcí, obcí s rozšířenou působností a krajů. Tyto povodňové orgány by rovněž měly vyhlašovat stupně povodňové aktivity.
Pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní je důležité uvědomit si rozdílnost přirozených povodní a zvláštních povodní. Přirozené povodně vznikají vybřežením vodních toků zejména v důsledku dlouhotrvajících srážek, prudkého tání sněhu, přívalových dešťů a podobně. Zvláštní povodeň je způsobena poruchou či havárií vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle, vyvolávajícím vznik mimořádné události na území pod vodním dílem. Při obou typech povodní se vyhlašují SPA. V prvním případě jsou vázány na stav vody v korytě toku, v případě zvláštních povodní jsou pro jednotlivé SPA vyjmenovány poruchy na vodním díle.
Postupy, které vyplývají ze současného Plánu ochrany území pod vodním dílem před účinky zvláštní povodně pro území Libereckého kraje, nezajišťují jednotný výklad pro řízení činností (vyhlašování SPA) a prací spojených s ochranou před zvláštními povodněmi – viz citace: „Podnět pro vyhlášení II. SPA (III. SPA) dává příslušnému povodňovému orgánu Hlavní pracovník Technicko-bezpečnostního dohledu“. Pro určení příslušného povodňového orgánu, zodpovědného za řízení a koordinaci povodňových zabezpečovacích a povodňových záchranných prací, je možné použít kategorizaci vodních děl podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 471/2001 Sb., a k jednotlivým kategoriím vodních děl přiřadit příslušné povodňové orgány na odpovídající úrovni územního řízení.
Základním hlediskem pro rozdělení vodních děl do kategorií je odstupňování klasifikace škod, k nimž by došlo v případě, že by se vzdouvací konstrukce určeného vodního díla protrhla při plném naplnění. Z této filosofie vychází návrh na stanovení zodpovědného povodňového orgánu. Zvláštní povodeň způsobená protržením hrází vodního díla zařazeného do I. kategorie způsobí škody s dopadem na území několika krajů a ekonomické dopady mohou mít důsledky na celý stát. Proto je nutné zabezpečit řízení povodňových záchranných prací a jejich koordinaci z úrovně kraje, tj. krajskou povodňovou komisí. Odpovědní pracovníci krajského úřadu mají informace o možném vzniku zvláštní povodně a jejich dopadu na území z dokumentací zpracovávaných vlastníky vodních děl. Účastní se pravidelných prohlídek technického stavu vodního díla, čímž získávají konkrétní znalost díla včetně kontaktních osob. Tyto znalosti vytváří předpoklad pro správné rozhodování v případě řešení mimořádných událostí. Jsou oprávněni vyhlašovat SPA pro celé území kraje. Pro zabezpečení koordinace povodňových záchranných prací může hejtman kraje (předseda povodňové komise kraje) využít krizový štáb kraje.
Dopady škod způsobených vznikem zvláštních povodní způsobených protržením vodního díla zařazeného do II. a III. kategorie může přesáhnout území kraje a ztráty na lidských životech budou v řádech stovek až tisíců. Postiženo je zpravidla území jednoho nebo více správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Řízení povodňových záchranných prací a jejich koordinace bude dostatečně zabezpečeno z úrovně ORP, tj. povodňovou komisí ORP. Odpovědní pracovníci obecního úřadu ORP mají informace o možném vzniku zvláštní povodně a jejich dopadu na území z dokumentací zpracovávaných vlastníky vodních děl. Také oni se zúčastňují pravidelných prohlídek technického stavu vodního díla, čímž získávají konkrétní znalost díla a kontaktních osob. Tyto znalosti vytváří předpoklad pro správné rozhodování v případě řešení mimořádných událostí. Starosta ORP (předseda povodňové komise ORP) může pro zabezpečení koordinace povodňových záchranných prací využít krizový štáb ORP.
Při vzniku zvláštní povodně na vodních dílech IV. kategorie budou škody na území kraje zanedbatelné a ztráty na životech jsou nepravděpodobné. Ve většině případů bude postiženo území jedné nebo několika obcí. Pro řízení a koordinaci povodňových záchranných prací bude dostačující úroveň řízení jednotlivých obcí, tj. povodňovou komisí obce. Povodňové komise obcí jsou na velmi dobré úrovni v řízení přirozených povodní. Na základě zkušeností z minulých let mají již zavedené postupy a zvládají organizaci řízení povodňových opatření.
V případě, že povodňové orgány nižšího stupně nebudou zvládat řízení a koordinaci povodňových záchranných prací vlastními silami, mohou požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení. Navržený způsob zabezpečuje jednotný výklad zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v oblasti řízení zvláštních povodní a tím jednoznačné stanovení povodňových orgánů a jejich odpovědnosti za řízení povodňových záchranných prací pro celé území České republiky. Zároveň využívá standardních metod systému vyrozumívání a předávání informací v rámci integrovaného záchranného systému k řízení a koordinaci prací spojených s ochranou před zvláštními povodněmi, řízením povodňových záchranných prací a likvidaci následků zvláštních povodní.
Stanovení konkrétního povodňového orgánu
Na společném jednání zástupců zadavatele zpracování plánů (Krajský úřad Libereckého kraje – odbor ochrany vod, odbor krizového řízení), zpracovatele plánu (odborná soukromá firma), vlastníka vodního díla (Povodí Labe, s.p.) a příslušníků krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení, bylo dohodnuto, že příslušným povodňovým orgánem vyhlašujícím SPA na vodních dílech v působnosti Libereckého kraje jsou povodňové komise obcí s rozšířenou působností. K tomuto závěru vedly zejména tyto skutečnosti:
- Vzhledem k charakteru území, kdy povodně mají rychlý průběh, je jejich řešení převážně na povodňových komisích obcí a obcí s rozšířenou působností. Povodňová komise kraje ve většině případů nezasahuje.
- Vzhledem ke specifikům zvláštních povodní není pravděpodobné, že by všichni starostové obcí byli seznámeni se způsobem jejich řízení.
- Při vzniku zvláštní povodně na vodních dílech I., II. a III. kategorie, kdy je zasaženo území s velkým počtem obcí, by bylo časově náročné zabezpečit vyhlášení SPA jednotlivými obcemi.
Stanovení konkrétního povodňového orgánu umožnilo rozpracovat části plánu řešící ochranu obyvatelstva do konkrétních schémat toku informací o nebezpečí vzniku zvláštní povodně, zabezpečení varování obyvatelstva a zajištění koordinace povodňových záchranných prací prostřednictvím operačních a informačních středisek HZS kraje pro jednotlivá vodní díla. V současné době se dopracovává část j) režim pohybu osob a dopravních prostředků na území ohroženém vznikem zvláštní povodně, na které se podílí zástupci Policie ČR. Pro zpracování uzavírek a objížděk v postiženém území je využíván mapový server odboru životního prostředí krajského úřadu zaměřený na povodně s možností editací. Tato část představuje jednu z nejnáročnějších prací na plánu ochrany území pod vodním dílem před účinky zvláštní povodně. Po dopracování a schválení hejtmanem Libereckého kraje budou tyto plány poskytnuty obcím s rozšířenou působností (jsou určenými obcemi ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 krizového zákona) k zapracování do operačních plánů, které jsou součástí rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje.
mjr. Mgr. Jana JENIŠTOVÁ,
HZS Libereckého kraje,
foto archiv HZS Libereckého kraje
HZS Libereckého kraje,
foto archiv HZS Libereckého kraje