Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 10/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA nabízíme rozpracování teoretických a praktických poznatků zabývajících se elektrobusy. V tomto článku se dočtete i o požáru takového vozidla na Přerovsku. Přinášíme informace o konferenci Požární ochrany 2018. Představíme vám nominované jednotky SDH obcí a SDH do Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek ze zajímavého odborného semináře na téma Požární bezpečnost tunelových staveb. Zjistíte, jaké je být hasičem v CERN. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás HZS Libereckého kraje seznámí, jak přistupovat k nebezpečným objektům, které nejsou zařazeny do kategorie A ani B podle zákona o prevenci závažných havárií. Jako další mimořádnou událost ze zahraničí vám nabídneme například pád Morandiho mostu. V INFORMACÍCH vám představíme nového ředitele TÚPO. V rubrice SPORTU naleznete výsledky například z XIV. mistrovství světa mužů v požárním sportu a V. mistrovství světa žen v požárním sportu. 

Odborný seminář na téma Požární bezpečnost tunelových staveb se uskutečnil 30. srpna 2018 v budově MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Vznik požáru v tunelu může mít vzhledem k charakteru stavby katastrofické následky, a proto se jim z hlediska požární ochrany věnuje zvýšená pozornost. Semináře se zúčastnili zástupci HZS krajů. Hlavním cílem byla výměna zkušeností, seznámení s nejnovějšími informacemi z oblasti požární bezpečnosti tunelů a dále byla identifikována rizika a komplikace při provozování tunelu a při zdolávání mimořádných událostí.

Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinnou vyvýšeninu, říčním tokem nebo městem a měla by přispět ke zvýšení plynulosti dopravy.

V souvislosti s haváriemi mostů, k nimž poslední dobou došlo, se zjišťuje, že také v tunelech mohou být některé komponenty již po skončení výrobcem uvedené životnosti (např. poškozené korozí), tudíž ohrožují bezpečnost těchto staveb. Také se zvýšil počet požárů, u nichž jednotky požární ochrany (PO) zasahovaly v tunelových troubách. Jsou to zásahy většinou komplikované a pro hasiče zvláště život ohrožující.

Plk. Dr. Zdeněk Hanuška z MV­-generálního ředitelství HZS ČR uvedl, že plošným pokrytím je zajištěn včasný dojezd jednotek PO k těmto stavbám. Umístění nově budovaných tunelů je nutné věnovat významnou pozornost zejména pak v projektové fázi, nicméně změny plošného pokrytí (výstavba nových stanic) musí účelně zohledňovat širší urbanistický rozvoj území. Zdůraznil důležitost efektivního odvětrávání tunelových trub, zejména pak v souvislosti s evakuací zasažených osob a při provádění účinného zásahu. Před příjezdem na místo zásahu mají hasiči k dispozici dokumentaci zdolávání požáru, pro potřeby vedení zásahu je nutné udržovat dokumentaci aktualizovanou, včetně názorné grafické přílohy, která napomůže rychlé orientaci a informuje velitele zásahu o nejdůležitějších skutečnostech (umístění nástupních ploch, hydrantů, tunelových propojek aj.). Především však je důležité spojení s pracovníky dohledového systému a komunikace s nimi. Někde bývá nainstalován vyzařovací kabel pro radiové spojení složek integrovaného záchranného systému (IZS) při mimořádné události. Snahou je vypracovat plán zásahu u všech tunelů tak, aby obsluha vybavení tunelu a hasiči používali stejná pojmenování pro všechna zařízení a činnosti.

Mgr. František Rainer z Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) potvrdil, že v tunelech hoří každý rok. Jen ŘSD ČR provozuje v České republice 17 tunelů a přibližně stejně tolik jich je rozestavěných. K vybavení tunelu patří například nouzové zálivy a chodníky, únikové cesty, což jsou tunelové propojky, SOS výklenky, vzduchotechnika, požární vodovod, systém elektrické požární signalizace, kamerový systém včetně videodetekce v uzavřeném televizním okruhu a řídicí systém. Většina zařízení funguje v automatickém režimu, obsluha pouze kontroluje, aby nedocházelo k nestandardním projevům.

Dokumentaci každé tunelové stavby tvoří bezpečnostní část, tunelová kniha (manuál pro ovládání zařízení a koordinační výkresy stavební a technologické části, vedení inženýrských sítí), provozní řád, dopravní řád a havarijní karty, které by měly hasičům poskytnout základní informace potřebné pro zásah. Hasiči by měli mít nacvičené postupy, jak vést zásah v tunelu, proto se uvažuje o výcvikovém středisku s trenažerem.

Ing. Petr Bebčák, PhD.,ze společnosti K.B.K. fire, s.r.o., informoval, že v České republice je v současné době 24 provozovaných tunelů, z toho 14 jich je delších než 500 m, dalších asi 23 se projektuje nebo již staví. Nejdelší silniční tunel je městský tunelový komplex Blanka v Praze s celkovou délkou 5 502 m. Základ pro vybavení zajišťující požární ochranu je obsažen v požárně bezpečnostním řešení stavby (požární úseky, odvětrání, nástupní plochy, zásobování hasební vodou), a to podle intenzity dopravy v dané lokalitě. Nutné jsou pravidelné revize a kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení (funkce a návaznost). Tu by měly prokázat koordinační zkoušky. Zmínil také potřebu kvalitního asfaltového povrchu vozovky, který by neměl pod hořícím vozidlem v tunelu měknout (speciální asfaltová směs).

Ing. Martin Trčka, Ph.D.,z VŠB­ TU Ostrava, konstatoval, že stoprocentní bezpečnost zajistit nelze, ale analýza rizik pomůže určit nejzávažnější i akceptovatelná rizika (bezpečnostní, ekonomická, environmentální). Požár, výbuch a únik nebezpečných látek patří k těm nejzávažnějším, proto je nutné některé starší stavby dovybavit tak, aby odpovídaly požadavkům bezpečné dopravy v současné době. Z prostor tunelového tubusu je evakuace zvláště obtížná a lidé jej opouštějí většinou až na poslední chvíli, kdy už je evidentní, že jim jde o život. Z toho vyplývá pro jednotky PO nezbytnost podrobnějších informací o možnostech prevence i strategii zásahu při mimořádné události v tunelech.

Ing. Aleš Lebl z ŘSD ČR referoval, že správce tunelu zodpovídá za prohlídky tunelů, revizi celých tunelových staveb a technologií, včetně pravidelných servisních úkonů, odstranění závad, čištění tunelů nebo kontrolu nastavení kamer. Zdůraznil také povinnost vyměňování částí, u nichž vypršela výrobcem předepsaná lhůta. Některé části konstrukcí jsou navrhovány na 30 let, technologie mají záruku 15 let. Horší rizika však vyplývají z chování uživatelů tunelů. Nejčastěji to je nedodržování povolené rychlosti (detekční systémy naměřily překročenou rychlost 170 až dokonce 230 km v hodině), jízda na červenou, přeprava nadrozměrných nákladů (paprsek před tunelem měří /optická clona/ a upozorní řidiče, že vozidlo je vyšší a mohlo by poškodit zařízení tunelu), nebo nebezpečných nákladů (u nás zatím bez omezení, ale instalují se čtečky označení i z boku vozidla, v současnosti načítá pouze zepředu).

Ppor. Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D.,z HZS hl. m. Prahy, se zabýval rozborem zásahů u požárů v tunelu Lochkov. Tento tunel je součástí dálnice D0 Pražského okruhu o celkové délce 1 620 m, navazuje na Radotínský most a překonává výškový rozdíl (35 m) mezi náhorní plošinou a údolím při soutoku Vltavy s Berounkou u Radotína. Má dvě samostatné tunelové trouby a podélné větrání. V lednu 2014 v noci došlo k požáru kamionu s nákladem plastových dílů pro automobily, a to v tunelové troubě směřující od dálnice D1 k dálnici D5. Tahač kamionu shořel, ale řidič stačil vyskočit a náklad díky zásahu hasičů z radotínské stanice poškozen nebyl. Podobný, poněkud intenzivnější požár vznikl v říjnu 2016, opět v noci, kdy v tunelu nebyla v blízkosti další vozidla. Na tísňovou linku byl nahlášen požár kamionu, který vezl náklad plastových provazů a lan. Oheň poškodil palivovou nádrž kamionu a přenesl se i na vytékající naftu. Požár likvidovaly jednotky HZS hl. m. Prahy ze stanic Radotín, Smíchov, Petřiny a Sokolská. Velmi nepříjemný v prostoru tunelu byl pro zasahující zvuk doprovázející prasknutí pneumatiky. Na základě zkušeností získaných u zásahů by bylo vhodné mít k dispozici DZP tunelu v digitalizované podobě v tabletu na výjezdovém vozidle, která bude obsahovat veškeré potřebné informace pro velitele zásahu.

Při požárech v tunelech bývají velké škody na vybavení tunelu (poškození vzduchotechniky tunelu), proto i ze strany správy tunelových staveb roste zájem na spolupráci s hasiči a zkvalitňování výcviku jednotek PO při tomto specifickém a nebezpečném zásahu. Pro efektivní průběh zásahu je mimo jiné potřebné zdokonalit součinnost mezi HZS ČR a dispečinkem tunelu. Určitě by bylo užitečné výcvikové středisko pro tento typ zásahu, o jehož výstavbě jednají zástupci MV-generálního ředitelství HZS ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ

Print  E-mail  X Corp.   Facebook