Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 3/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s Koncepcí požární prevence 2018-2021. Opět přinášíme článek poskytnutý vyšetřovateli příčin vzniku požáru. Tentokrát o dynamice požáru komplexního prostoru z jejich pohledu. Dále v rubrice najdete informaci o 15. aktuálním vydání souhrnu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jakým způsobem se účtují zásahy u dopravních nehod prováděné jednotkami požární ochrany. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva. Téma bylo projednáváno na mezinárodní konferenci Ochrany obyvatelstva s podtitulem Nebezpečné látky 2019. Představujeme výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzové plánování za rok 2018. V INFORMACÍCH si přečtete, jak dopadl 10. ročník projektu „Sparta vzdává hold“, který je věnován členům všech jednotek IZS, kteří v rámci výkonu služby přišli o život. 

Uběhlo několik let od zavedení systému náhrad nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod jednotkami požární ochrany (PO), upraveno na úrovni právního předpisu. Kromě zákonné úpravy došlo i k postupnému vyjasňování okolností a možností všech zúčastněných subjektů, tj. zasahujících jednotek PO, pojišťoven nebo České kanceláře pojistitelů a MV-generálního ředitelství HZS ČR. Byly také zpracovány praktické metodiky a pokyny upravující konkrétní podobu procesů účtování náhrad za zásah a v roce 2019 jsme v bodě, kdy možnost paušalizace výše náhrad, podložená konkrétními čísly a praktickou zkušeností, dostává zřetelnější obrysy.

Ohlédnutí, aktuální stav a výhled do budoucna
Dopravní nehodou se z pohledu HZS ČR rozumí událost mající charakter činností spojených s odstraňováním následků kolize dopravních prostředků, tedy ten nejširší pojem z pohledu zákona o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Druh dopravní nehody se zatřídí podle převažujícího charakteru nehody. Pokud by v činnosti jednotky PO převládaly jiné práce, např. z důvodu úniku nebezpečné látky do životního prostředí, klasifikuje se tento zásah rovněž podle převažujícího charakteru. Dopravní nehoda s následným požárem patří vždy do kategorie požár. To ovšem neplatí v případě posuzování události z pohledu možnosti účtování náhrad za dopravní nehodu. Zde je rozhodující původní příčinná událost, kterou je dopravní nehoda, nikoli požár. Dochází tedy k rozporu mezi zatříděním události v rámci statistického sledování událostí u HZS ČR a posuzování události v rámci mechanismu účtování náhrad z hlediska zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

Podíl dopravních nehod různého charakteru na celkové zásahové činnosti jednotek PO představuje cca 20 % s rostoucí tendencí. Ačkoli byl původně zásah na dopravní nehodu, a všechny související úkony na místě zásahu, považován za zákonnou povinnost státem zřízeného Celkové roční výše přijatých úhrad za 5 letPočet registrovaných motorových vozidel (mil.)sboru, zcela bezplatnou a hrazenou z veřejných zdrojů, postupně se ukázalo jako nezbytné pohlížet na tento typ zásahu i v širších souvislostech, zejména ve spojení s politikou zákonného pojištění vozidel a příslušné legislativy. Oproti původnímu stavu se objevily názory, že zásah jednotek PO přispívá ke snížení škod způsobených při dopravní nehodě, a to jak škod na zdraví nebo majetku třetích osob, tak škod na životním prostředí, a zároveň odvrácení dalších souvisejících rizik a okolností vyvolaných danou událostí. Zásah jako takový představuje značnou finanční zátěž pro fungování bezpečnostního sboru a má se za to, že pokud tento svým konáním snižuje škody, jejichž hrazení spadá do pojistného plnění smluvní pojišťovny viníka nehody, měla by mít tato zájem na maximální efektivitě provedeného zásahu v jeho délce a odbornosti provedení k minimalizaci bezprostředních i následných škod.

Systém nastavený organizačně právní cestou funguje již několik let a prochází vlastním vývojem. Otázkou zůstává efektivita a budoucí fungování tohoto systému, jež generuje velké množství administrativní zátěže všem zúčastněným stranám a představuje živý organismus, jehož obrysy jsou pohyblivé a přelévají se, stejně jako zákonná pozice a schopnost obhajoby vlastních limitů a zájmů zákonem zřízených složek nebo pojišťovacích institucí.

K provedení § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o HZS ČR), byl vydán Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 27. 1. 2017, kterým se stanoví postup při uplatňování náhrady nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod jednotkami PO. Uvedený pokyn definuje základní související pojmy a postupy.

Vymáhání náhrad
Obecně proces vymáhání náhrad za provedení zásahu jednotky PO při dopravní nehodě představuje nejen možnost mimorozpočtového příjmu. Neméně podstatnou okolností jsou personálně organizační nároky na vyhodnocení povahy věcí a zpracování příslušných podkladů pro následné uplatňování náhrad u odpovědného subjektu, zejména pojišťovny původce dopravní nehody, tzv. škůdce. Zpracování podkladů má několik fází, z nichž každá může být rozhodující pro úspěch, resp. neúspěch při uplatňování nároků ze strany HZS ČR. Zmíněné fáze můžeme rozčlenit následovně:
a) Zhodnocení povahy dopravní nehody z pohledu krajského operačního a informačního střediska (zde je významný zejména prvek počtu vyslaných jednotek PO na místo mimořádné události, přičemž se tento počet promítne do následné účtované částky za provedení zásahu). Rozhodnutí operačního důstojníka HZS ČR o vyslání příslušných jednotek PO je tudíž zásadním aspektem přiměřenosti, s ohledem na povahu a rozsah dopravní nehody.
b) Zhodnocení povahy a rozsahu mimořádné události velitelem zásahu, resp. velitelem zasahující jednotky PO, který se podle daných taktických zásad stává velitelem zásahu. V této fázi prvotního průzkumu na místě události a zvážení nutnosti nasazení dalších sil a prostředků, anebo odeslání sil a prostředků, již se nacházejících na místě, zpět na základnu, je dále významně ovlivněn rozsah následně vymáhaných náhrad za zásah.
c) Zhodnocení přítomnosti klíčových okolností rozhodných pro možnost vymáhání náhrad za zásah, tj, okolností, jež splňují zákonnou podmínku odvrácení škody na majetku třetí osoby, zdraví osob nebo životním prostředí, případně jiného závažného nebezpečí, vyjma osoby a vozidla viníka. Tato fáze je ze všech fází procesu objektivně nejnáročnější, jelikož klade vysoké nároky na zkušenosti a schopnost velitele zásahu komplexně posoudit veškeré činnosti, okolnosti a možná rizika na místě zásahu. Z několika předchozích let praxe vyplynuly zejména tyto extrémní okolnosti, kdy velitel zásahu:

• nadhodnotí závažnost mimořádné události, na místě udržuje počet jednotek PO, který zjevně neodpovídá závažnosti situace,
• popíše jako klíčové činnosti pro vymáhání náhrad činnosti zcela nepodstatné, anebo okolnosti zjevně nadhodnotí a vytvoří tak prostor pro následné spory,
• popíše činnosti podstatné neprokazatelným způsobem, zejména nevyhotoví názornou fotodokumentaci, rozhodující pro posouzení věci,
• nerozezná klíčové okolnosti a zásah nepopíše vhodným způsobem, tudíž je událost zcela vyloučena z následného procesu vymáhání náhrad.

d) Zhodnocení zásahu podle předložené zprávy o zásahu se všemi přílohami garantem za danou oblast v rámci krajského ředitelství HZS ČR. Následuje zpracování kompletní dokumentace a její předání odbornému útvaru k oslovení příslušné pojišťovny s žádostí o úhradu vynaložených nákladů. V této fázi může být obdržená dokumentace garantem vyhodnocena jako nedostačující a vrácena k přepracování nebo událost označena jako nezpůsobilá pro vymáhání náhrad, např. z důvodu důkazní nouze.

V případě, že oslovený subjekt, předurčený k úhradě nákladů, nárok jednotky PO neuzná, podává o tom žadateli informaci a následuje proces přehodnocení dokumentace, dokazování aj. Ve sporných případech je možné využít také podporu garanta za danou oblast z úrovně MV-generálního ředitelství HZS ČR, který ve spolupráci s Českou kanceláří pojistitelů provede zhodnocení nároku a doporučí další postup. Tento postup je vhodný v případě, že se jedná o záležitost neobvyklou, hodnou zvláštního zřetele, či událost, kde došlo opakovaně k zamítnutí nároku na úhradu ze strany příslušné instituce.

V současné době se proces hodnocení nároků řídí dvěma zásadními dokumenty zpracovanými speciálně pro tento účel a schválenými ze strany všech zúčastněných subjektů. Jde o:
a) „Metodické doporučení pro úhradu nákladů HZS/SDH za zásahy u nehod“, jakožto dokument používaný a směrodatný pro zástupce pojišťoven. Uvádí se v něm zásadní okolnost vyplácení náhrad, a sice, že pojistitel hradí z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla náklady vynaložené jednotkou PO za její zásah u dopravní nehody paušální částkou 5. 600 Kč za každou započatou hodinu zásahu za každou jednotku PO. Při tom není pojistitel oprávněn krátit uvedenou částku ani zkracovat délku zásahu, nebo snižovat počet zasahujících jednotek PO. Vyplácení náhrad následuje, pokud předložená dokumentace prokáže přítomnost alespoň jedné činnosti splňující legislativní nárok k úhradě.
b) Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 27. 1. 2017, kterým se stanoví postup při uplatňování náhrady nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod jednotkami PO. Kromě definice vztahů zúčastněných subjektů, zákonných ustanovení a nastavení procesů je zásadní součástí tohoto předpisu příloha, tzv. „Klíčová slova popisu zásahu jednotek PO na dopravní nehodu.“ Uvedená příloha představuje tematicky tříděný seznam typových událostí, vybraných ze skutečných zpráv o zásahu z předcházejících let, a má sloužit jako pomůcka na straně HZS ČR při posuzování okolností zásahu a zejména klíčových ukazatelů, jejichž přítomností vzniká právo uplatňovat nárok na náhradu nákladů za daný zásah.

HZS ČR vede v oblasti účtování náhrad za zásah jednotek PO statistiku pohledávek i přijatých úhrad za účtované částky, a to na úrovni HZS krajů i na úrovni MV-generálního ředitelství HZS ČR jako souhrnnou statistiku. Fungování nastavených mechanismů také částečně zobrazuje trend vývoje přijatých náhrad na příjmový účet HZS ČR.

Původně klesající trend v celkové výši vybraných finančních náhrad je podle praktických zkušeností výsledkem zejména postupného zorientování se pojistných institucí v problematice zásahové činnosti jednotek PO, včetně předepsaných zásahových postupů. Tj. zvyšování tlaku při rozporování nutnosti prováděných činností na místě zásahu a jejich vliv na existující rizika a zároveň snaha zpřísňování požadavků na dokladovou dokumentaci. Existuje celková snaha snižovat objem vyplácených náhrad na minimum a rozporovat i dříve běžně proplácené činnosti aj. (zejména logicky ze strany pojišťoven). Na straně druhé stojí také citelný dopad procesu učení odpovědných osob u HZS ČR, kdy jsou předmětné události stále precizněji posuzovány z pohledu splnění obecných předpokladů pro nárokování úhrad. V tomto ohledu je ovšem nutné dodat, že celkový roční finanční objem se relativně ustálil a spíše osciluje kolem 100 mil. Kč za rok.

I přes existující mechanismy se objevují charakteristické střety v chápání rozsahu nároků a vnímání obou uvedených interních metodik. Mezi nejčastější problémy patří následující:

• neprokázání viníka dopravní nehody,
• fotodokumentace nezachycuje činnost jednotky PO ve vztahu ke klíčovým slovům nebo nebyla zhotovena, resp. byla zhotovena nekvalitně/nepoužitelně,
• ze zprávy o zásahu nevyplývá klíčová činnost jednotky PO nebo riziko zakládající nárok na náhradu,
• zpráva o zásahu přímo vylučuje nutnost zásahu, tj. obsahuje konstatování jako „životní prostředí nebylo ohroženo“, množství uniklé nebezpečné látky ve zprávě o zásahu uvedeno méně než limitních 5 litrů,
• zpráva o zásahu je v rozporu se zprávou Policie ČR, následně pojišťovna hájí pro ni výhodnější variantu,
• zásah byl veden pouze na vozidlo viníka, bez dalších klíčových okolností,
• jednotka PO prováděla pouze úklid po dopravní nehodě, který je povinen zajistit škůdce, resp. správce komunikace.

Ve vztahu k uvedenému je třeba mít na paměti také to, že dopravní nehoda je, z pohledu zákona o silničním provozu, událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemních komunikacích a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby, nebo ke škodě na majetku, v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Proto např. únik pohonných hmot ze stojícího vozidla není dopravní nehodou.

Doporučení a výhled
K celkovému zefektivnění a stabilizaci procesu, stejně jako stabilizaci celkových mimorozpočtových příjmů organizačních součástí HZS ČR za uvedenou oblast, je možné, na základě pěti let praktických zkušeností, doporučit několik postupů a opatření:
a) zohledňovat při zpracování podkladové dokumentace účtování náhrad metodickou pomůcku používanou pojišťovnami, k dosažení uceleného pohledu na posuzovanou problematiku,
b) rozlišovat mezi nutnou a svévolnou asistencí jednotek PO,
c) rozlišovat druh mimořádné události,
d) zpracovanou dokumentaci zaměřit na činnosti klíčové pro účtování náhrad,
e) v pravidelných intervalech urgovat dotčenou pojišťovnu, pokud na prvotní nárok nereaguje nebo vykazuje prodlení v platbě větší než dva měsíce,
f) pravidelně školit velitele jednotek PO v užívání klíčových slov jako pomůcky při dokumentaci zásahu,
g) preventivní opatření u zásahu účtovat pouze tehdy, pokud prokazatelně existovalo bezprostřední ohrožení života, zdraví, životního prostředí nebo majetku osob, kromě osoby viníka,
h) zohledňovat specifické situace, kdy jednotka PO koná sice formálně pouze ve prospěch škůdce, avšak současně tím i zabraňuje vzniku jiné škody (např. silniční vozidlo ve vodní nádrži, únik provozních kapalin a jiných nebezpečných látek do vodoteče, značné poškození vozidla škůdce s rizikem požáru a ohrožení okolí).

Trend v celkovém počtu dopravních prostředků a výše škod při dopravních nehodách je stabilně rostoucí, což je jistým ukazatelem také ve vztahu k záchranným a pohotovostním složkám státu. V tomto ohledu lze uvést, že i objem vyplácených prostředků by se spíše mohl opět zvyšovat (po stabilizaci a ujasnění si jednotlivých případů mezi HZS ČR a pojišťovnami). Stabilní nárůst mimořádných událostí znamená zároveň nárůst nákladů na jejich zdolávání. Ať už jsou okolnosti jakékoli, pro veřejné financování tak nákladné záležitosti, jako je fungování bezpečnostního sboru, je žádoucí využívat všech možností mimorozpočtových zdrojů. Zároveň je třeba bránit významnému nárůstu administrativy, což v konečném důsledku významně oslabuje získaný benefit. Proto lze za optimální řešení považovat stanovení přiměřené paušální částky s důrazem na minimalizaci byrokracie u všech zúčastněných subjektů a zároveň maximální zjednodušení celého procesu. Pět let od zavedení zákonné povinnosti hrazení nákladů za zásah jednotek PO na dopravní nehody do zákona o HZS ČR a o změně některých zákonů je možné relativně přesně stanovit, na základě dostupných statistických dat, doporučenou výši teoretické paušální roční úhrady a nahradit tak současný, personálně i administrativně náročný model úhrad. Uvedená možnost systémové změny je v současné době ve stádiu vyjednávání konkrétních podmínek se zástupci dotčených subjektů. Logicky je nutné nalézt konkrétní legislativní řešení, které bude dopad na HZS ČR, ale i jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, které vyjíždějí k dopravním nehodám, upravovat.


kpt. Ing. et Ing. Jan PECL, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook