Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 9/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě na D1. Příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR navštívili USA. Probíhá pátá série kontrol HAD 2019. Dočtete se o vývoji v oblasti pěnových koncentrátů u nás i ve světě. I letos pokračuje podpora Lesů ČR pro jednotky SDH obcí. Znáte historii a současnost profesionálních hasičů v Brně? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o tvorbě typové činnosti STČ 16B/IZS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o současném cíli finského předsednictví v oblasti CO. Aktualizace Vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Jaká je připravenost managementu SVO v zónách ohrožení? Od ledna 2019 IOO disponuje RTG kabinovým systémem. Co přinesla analýza rizik obcí v Královéhradeckém kraji? Zástupci IOO se zúčastnili radiačního cvičení v Německu. V rubrice INFORMACE si přečtete, že reprezentace HZS ČR v TFA přivezla z Číny 10 medailí. Český tým bodoval na Championships Fie Fit 2019. I Zlínský dvojboj zná vítěze. 

V letošním roce je to 155 let od založení sboru profesionálních hasičů v Brně. Na území města Brna v současnosti vykonává službu 220 příslušníků HZS Jihomoravského kraje jak denních, tak směnových. Vozový park čítá 74 vozidel. K současnému stavu však vedla dlouhá a mnohdy strastiplná cesta.

Již samotný vznik hasičského profesionálního sboru v Brně nebyl bez komplikací. Přestože zvýšený počet požárů v souvislosti s rozvojem brněnského průmyslu ve druhé polovině 19. století si žádal řešení, obavy z finančních výdajů oddalovaly rozhodnutí městské rady zřídit v Brně profesionální hasičský sbor. V prosinci 1863 byl nakonec schválen návrh radního Herltha a od roku 1864 začal sbor fungovat v počtu šesti mužů v čele s velitelem, který měl zkušenosti z vídeňského hasičského sboru. Prvním sídlem sboru byla současná Stará radnice. Až v červnu 1940 se hasiči přestěhovali do nové stanice v ulici Lidická. Budova byla postavena skutečně nadčasově a ve své době patřila k nejmodernějším v Evropě. Koncem 50. let fungovala kromě stanice Lidická také sezónní pobočná stanice na Brněnské přehradě. O pár let později vznikla další stanice v areálu Brněnských veletrhů a výstaviště (BVV). Od března 1977 slouží hasiči i ve Starém Lískovci. Další stanice se otevřela až o 20 let později v Brně­ Slatině, která byla od roku 2013 nahrazena novou stanicí v Brně­ Líšni.

V historii brněnských hasičů pamatujeme hned několik velkých požárů a mimořádných událostí, např. v červenci 1929 hořela přádelna v Nadační ulici a 13 hasičů se během zásahu těžce zranilo. Cestou k zásahu, v listopadu 1973, došlo vlivem technické závady na vozidle k dopravní nehodě, při které dva hasiči zemřeli. Známý je požár brněnských tepláren v únoru 1975. Hořelo na ploše 5 400 m2 a hasiči plameny zdolávali tři dny. Šestnáct lidí zemřelo ať již přímo při požáru nebo na následky zranění. Tragický byl pro brněnské hasiče leden 2002. Při záchraně osoby z hořícího kasina v Nádražní ulici zemřeli dva hasiči, jejich smrt při výkonu služby připomíná památník umístěný v místě tragické události.

Během času se přetvářela struktura vedení brněnských hasičů. Poslední velkou změnou byl v tomto směru rok 2001, kdy vznikl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, který se člení na územní odbory podle okresů. Vedení HZS Jihomoravského kraje se postupně přemístilo ze stanice Lidická do ulice Štefánikova a následně do ­areálu v ulici Zubatého. Stanice Lidická zůstala sídlem jednotky a vedení Územního odboru Brno­ město.

Stěhování v průběhu let zasáhlo také příslušníky státního požárního dozoru (SPD), kteří se zabývají stavební prevencí a kontrolami na úseku požární ochrany. Patří k nim také příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů. Pracoviště SPD vystřídalo hned několik adres a nyní funguje v ulici Štefánikova.

S postupem času se také měnil způsob informování hasičů o vzniklém požáru. Zatímco ve dvacátých letech bylo po Brně asi 100 požárních hlásičů a existovala telefonní linka na hasičskou strážnici, dnes zajišťuje příjem tísňového volání moderní Krajské operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje sousedící s budovou stanice Lidická.

V současné době zajišťuje Územní odbor Brno­ město požární bezpečnost pro téměř 400 tisíc obyvatel a desítky až stovky tisíc návštěvníků, turistů a studentů, kteří se v jihomoravské metropoli pohybují. Má pět stanic: Lidická, Přehrada, BVV, Starý Lískovec, Líšeň. Stanice zajišťují požární bezpečnost také pro 13 městských částí, které nezřídily vlastní jednotku požární ochrany.

V Brně slouží družstvo hasičů specialistů pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou a vybraná skupina těchto hasičů také operuje z paluby policejního vrtulníku. Letečtí záchranáři drží služby na letišti v Brně­ Tuřanech a jsou schopni nasazení po celé Moravě i Slezsku. Ročně absolvují přes dvě desítky zásahů.

Přehled brněnských stanic

Stanice Lidická
Nejvytíženější jihomoravská stanice s nejvyšším počtem výjezdů. Za rok 2018 jich bylo 2 182. Stanice je tzv. opěrným bodem pro vyprošťování těžkých vozidel, disponuje materiálem pro nouzové přežití obyvatelstva, specializuje se na práce ve výšce a nad volnou hloubkou, provádění záchranných prací s využitím vrtulníku (nasazením leteckých záchranářů z paluby policejního vrtulníku), provádění trhacích prací, velkoobjemové čerpání vody a dálkovou dopravu vody hadicemi a čerpání z velkých hloubek. Je opěrným bodem pro záchranu osob ze zřícených budov, záchranu osob z jeskynních systémů a podzemních prostor.

Budova stanice je však již v havarijním stavu a jen díky preciznosti při její výstavbě dnes můžou v podsklepených garážích parkovat desítky tun vážící zásahové vozy. S přispěním statutárního města Brna se zahájila příprava projektové dokumentace, která by mohla vyústit demolicí a následnou výstavbou nové stanice.

Stanice Přehrada
Ve svých počátcích byla dislokována poblíž hráze přehrady a otevřena pouze během sezóny od května do září. Následně se o několik stovek metrů dál postavila koncem 70. let nová stanice společná pro hasiče a tehdy Veřejnou bezpečnost a zahájil se celoroční provoz. Stanice se nyní specializuje na zásahy se zvířaty a vzhledem ke své poloze také na práci na vodě a ledu. Ročně eviduje na 400 zásahů. Budova stanice však již nevyhovuje současným požadavkům a v plánu je její demolice a následně s přispěním Ministerstva vnitra výstavba stanice nové.

Stanice Brněnské veletrhy a výstaviště
Vznikla v roce 1960 v tzv. akci „Z“ u čtvrté brány areálu BVV. V roce 1965 se hasiči přestěhovali do nové budovy u páté brány, kde slouží dodnes. Budova prošla několika rekonstrukcemi. Nejvýznamnější byla v roce 1997, kdy se změnila orientace výjezdových vrat do ulice Bauerova (dříve byl výjezd směrován dovnitř areálu BVV). Stanice zajišťuje pohotovostní zásobování stravou u dlouhodobých zásahů až pro 150 hasičů a také obsluhu kontejneru nouzového přežití. Často vyjíždí na nedalekou dálnici D1 a ročně eviduje na 900 zásahů.

Stanice Starý Lískovec
Stanice je specifická tím, že profe­sionální hasiči zde slouží v nájemních prostorech, které navíc dnes již neodpovídají požadavkům pro výkon služby a část objektu je v havarijním stavu. V tuto chvíli se proto vedou jednání se statutárním městem Brnem o výstavbě nové stanice v areálu BVV. Tím by došlo ke sloučení stanic BVV a Starý Lískovec. Do zásahového obvodu stanice Lískovec spadá např. Fakultní nemocnice Bohunice, Univerzitní kampus nebo Moravský zemský archiv. Ročně eviduje na 400 zásahů.

Stanice Líšeň
Je nejnovější brněnská stanice, i když nevznikla na zelené louce, ale přestavbou areálu Státní rostlinolékařské správy. Investicí 27 milionů korun se podařilo v roce 2013 vytvořit moderní zázemí pro jednotku, která se specializuje na zásahy s přítomností chemických látek. Je opěrným bodem pro dekontaminaci osob a techniky a  olejové havárie. Dále zajišťuje servis v oblasti chemické a technické služby, a to nejen pro jednotky Územního odboru Brno­ město, ale i pro ostatní územní odbory Jihomoravského kraje a pro jednotky sborů dobrovolných hasičů. Jednotka je předurčena ke společnému zásahu s Biohazard teamem Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Ročně eviduje na 1 000 zásahů.

Použitý zdroj:
HAID, Jaroslav a Rudolf VALÁŠEK. Hasiči 150: 150 let profesionálních hasičů v Brně. Vyd. 1. Brno: Littera, 2013. ISBN 978-80-85763-78-2.


por. Mgr. Jaroslav MIKOŠKA, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje
 

Print  E-mail