Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 10/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA nabízíme rozpracování teoretických a praktických poznatků zabývajících se elektrobusy. V tomto článku se dočtete i o požáru takového vozidla na Přerovsku. Přinášíme informace o konferenci Požární ochrany 2018. Představíme vám nominované jednotky SDH obcí a SDH do Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek ze zajímavého odborného semináře na téma Požární bezpečnost tunelových staveb. Zjistíte, jaké je být hasičem v CERN. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás HZS Libereckého kraje seznámí, jak přistupovat k nebezpečným objektům, které nejsou zařazeny do kategorie A ani B podle zákona o prevenci závažných havárií. Jako další mimořádnou událost ze zahraničí vám nabídneme například pád Morandiho mostu. V INFORMACÍCH vám představíme nového ředitele TÚPO. V rubrice SPORTU naleznete výsledky například z XIV. mistrovství světa mužů v požárním sportu a V. mistrovství světa žen v požárním sportu. 

Do roku 2017 nebylo vůbec jasné, jak přistupovat k nebezpečným objektům, které nejsou zařazeny do kategorie A ani B podle zákona o prevenci závažných havárií (PZH). Snahou o sjednocení přístupu k evidenci podlimitních zdrojů rizika bylo vydání Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 35/2017 (pokyn). O tom, jak jsme se v Libereckém kraji vypořádali s některými nejasnostmi při jeho praktické aplikaci, už více na následujících řádcích.
Část vzoru havarijní karty
Prvním problémem, který řeší snad všechny HZS krajů, je identifikace podlimitních zdrojů rizika. Provozovatelé nemají ohlašovací povinnost vůči oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOB a KŘ), ale nabízí se spolupráce s oddělením prevence a také s odborem životního prostředí krajského úřadu, který má v kompetenci problematiku PZH a vůči němuž provozovatelé ohlašovací povinnost mají. I tak je ale velmi obtížné jednotlivé objekty odhalit, a především průběžně monitorovat množství skladovaných nebezpečných chemických látek (NCHL). Legislativní souvislost prevence závažných havárií a požární prevence je poměrné slabá a nelze na ní příliš stavět. V tomto ohledu je jistě co zlepšovat. Jediným zřetelným pojítkem je odkaz na zákon o PZH v § 18 vyhlášky o požární prevenci, díky němuž je jasné, že všechny „nadlimitní objekty“ mají složité podmínky pro zásah, a tudíž by měly mít zpracovanou dokumentaci zdolávání požáru (DZP). Pokyn u „podlimitních objektů“ nově zavádí dokumentaci v podobě havarijní karty (HK), která by měla být jakousi nadstavbou nebo doplňkem DZP s důrazem na oblast ochrany obyvatelstva. Neexistuje ale záruka (v podobě legislativního propojení), že pro každý objekt se zpracovanou HK bude k dispozici i DZP. Přesto jsme očekávali v tomto směru velký průnik.

Vzorová HK, která je přílohou pokynu, je zpracována pro zimní stadion pro únik amoniaku. Některé části HK jsou shodné pro všechny provozovny, které nakládají se stejnou NCHL (nebezpečné vlastnosti látky, výstražné symboly, část činnosti složek IZS). Vzhledem k tomu, že pokynem stanovené NCHL jsou jen čtyři (amoniak, chlor, LPG a CNG), mohla být vzorová karta připravena pro všechny látky. Tím by byla omezena „lidová tvořivost“ jednotlivých HZS krajů.

Grafická část HK, tedy mapa zóny ohrožení objektu a jejího nejbližšího okolí, doznala změn po konzultaci s komisí pro geografické informační systémy (GIS), která sdružuje GIS specialisty krajů a má přehled o symbologii používané v operačním i krizovém řízení v rámci HZS ČR. Nyní je tak připraveno sladění mapových značek předepsaných pokynem pro HK a těch, které se denně používají na operačních střediscích. V květnu tohoto roku už také proběhlo školení příslušníků jednotlivých krajů. Účastníkům byl předán vzorový databázový model včetně souborů s dohodnutou symbologií.

Výběr objektů pro zpracování HK se provedl na základě informací obsažených v databázi rizikových zařízení, na které HZS Libereckého kraje dlouhodobě spolupracuje s Krajským úřadem Libereckého kraje. V této databázi jsou uvedené všechny provozovny, které jsou zařazeny do kategorií A nebo B podle zákona o PZH. Dále i ty, které množstvím skladovaných NCHL překračují 2 % zákonného limitu a zasílají na krajský úřad protokol o nezařazení. Databáze je dostupná online a umožňuje filtraci objektů podle typu a množství NCHL. Po prvotním výběru zájmových objektů (skladujících chlor, amoniak, LPG či CNG) se kontaktovaly zodpovědné osoby a množství skladovaných látek se telefonicky ověřilo. Následovala analýza těchto objektů podle pokynu.

HZS krajů byl poskytnut soubor XLSX umožňující výpočet míry rizika pro jednotlivé objekty. Z hlediska efektivity zpracování většího množství dat je ale mnohem vhodnější vytvořit tabulku, ve které řádky odpovídají vytipovaným objektům a sloupce jejich jednotlivým vlastnostem (proměnným – například typ látky, její množství, typ chlazení). Na základě těchto proměnných je možné vypočítat výsledné riziko. Tuto tabulku jsme si ve spolupráci s HZS Moravskoslezského kraje vytvořili v Libereckém kraji sami a mohli jsme tak hromadně vypočítat úroveň rizika pro všechny objekty a podle různých parametrů pak objekty řadit nebo filtrovat.

Mezi poznámkami k výpočtu úrovně rizika je uvedena i ta, která se týká časového údobí frekvence možného vzniku mimořádné události (MU), kdy se výrazně liší předpokládaná frekvence u objektů v průmyslových areálech a samostatně stojících. Menší dilema nastává u provozoven, které samy o sobě vytváří velký průmyslový areál, jehož součástí nejsou žádné další společnosti. V těchto případech jsme při rozhodování, do jaké kategorie objekt zařadit, přihlédli ke statistice MU v místě. Tento parametr výrazně ovlivňuje výslednou úroveň rizika, a proto je pečlivá analýza nutná.

V první polovině září 2018 jsme v Libereckém kraji byli ve fázi, kdy jsme identifikovali 10 objektů, které vyžadují zpra­cování HK (úroveň rizika větší než 15) a 24 objektů, u kterých budeme nutnost zpracování HK konzultovat s kolegy z oddělení IZS (úroveň rizika 10 až 15). U všech objektů jsme zjišťovali, zda mají zpracovanou DZP a jak aktuální je. Potvrdily se uvedené předpoklady a přibližně dvě třetiny objektů DZP zpracovanou mají. U nich bude HK sloužit jako doplněk operativního plánu a v elektronické podobě se pouze přiloží k již existujícímu záznamu o objektu v softwaru IKIS II. V ostatních případech bude nutné založit záznam nový. Tím nastává drobná kolize v kompetencích, kdy příslušníci oddělení OOB a KŘ dosud do evidence objektů v IKIS II nezasahovali a často neměli ke spuštění příslušného modulu ani oprávnění. Tyto drobné překážky by neměly být problémem při zpracování nového typu dokumentace.

Do budoucna by bylo jistě dobré uvažovat o rozšíření modulu „objekty“ v IKIS II tak, aby bylo možné potřebná data uchovávat v databázi a HK (nebo alespoň její textovou část) generovat přímo z ní. Otázkou zůstává, jak bude nový typ dokumentace přijat v praxi a jak časté využití nalezne.


kpt. Mgr. Jan PETR, HZS Libereckého kraje
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook