Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 1/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah u požáru tavicí pece ve slévárně. Dále se dozvíte výstupy z realizovaného výzkumného projektu TÚPO zabývajícího se barevnou úpravou zásahového požárního automobilu. Současně rozebíráme problematiku zvláštních příplatků u HZS ČR. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představíme novou typovou činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události. Poznatky a zkušenosti z průběhu vývoje a možného použití bezpilotních prostředků u hasičů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s přístrojem pro dokumentaci a digitalizaci míst požáru. V INFORMACÍCH máme pro vás rozhovor o obecně prospěšné společnosti Popálky. Poděkování za záchranu obdrželi hasiči ve Varnsdorfu, a to od zachráněné dívky při její návštěvě na stanici. V přílohách časopisu najdete výběr veletrhů a výstav pořádaných u nás i v zahraničí a také kalendář hlavních sportovních soutěží pro rok 2019. 

„READY TO HELP – systém společné ochrany hraničních obcí v Euroregionu Silesia“ je název česko­ polského projektu, který byl schválen k financování z programu INTERREG V­ A Česká republika – Polsko v rámci prioritní osy 1 „Společné řízení rizik“.

Do projektu se zapojilo deset partnerů: Euroregion Silesia jako vedoucí partner celého projektu, sedm hraničních obcí z české strany (Sudice, Rohov, Strahovice, Chuchelná, Píšť, Hať, Šilheřovice) a dvě polské gminy (střediskové obce) z polské strany (Krzanowice, Krzyżanowice). Projekt se realizuje ve spolupráci s HZS Moravskoslezského kraje, územním odborem v Opavě, a Okresním velitelstvím státního požárního sboru v Ratiboři.

Celková výše způsobilých výdajů projektu činí 1 092 862,90 Eur, schválená dotace z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) činí 928 933,46 Eur, tj. 85 %. Čeští partneři mají dále schválenu dotaci ze státního rozpočtu ČR ve výši 5 %.

Hlavním cílem projektu je vytvoření systému společné ochrany na území hraničních obcí Euroregionu Silesia zlepšením technického zázemí 22 požárních jednotek dobrovolných hasičů (7 českých a 15 polských) a jejich připravenosti ke společným zásahům při požárech a jiných živelních pohromách v pohraničí. „Systémem společné ochrany“ se v tomto případě myslí propojení dvou národních záchranných systémů na úrovni dobrovolných složek, které jsou v obou zemích nedílnou součástí těchto systémů.

V rámci projektu, který se bude realizovat až do konce roku 2019, se pořizují čtyři nové požární automobily (2 pro české jednotky a 2 pro polské) a další technické vybavení pro 19 jednotek PO. Na samotné posílení přeshraniční připravenosti a akceschopnosti dobrovolných jednotek PO se zaměřují aktivity zahrnující čtyři mezinárodní taktická cvičení realizovaná střídavě na české a polské straně, dva turnusy společných soustředění v Ústřední hasičské škole s programem teoretických školení a praktického výcviku pod názvem „Univerzita dobrovolného hasiče“ a společná pracovní setkání všech zapojených jednotek. Nedílnou součástí projektu je také analýza systému společné ochrany hraničních obcí v Euroregionu Silesia a zpracování stručného a srozumitelného manuálu společné ochrany jako pomůcky pro jednotky dobrovolných hasičů pro zásah na druhé straně hranice.

Projekt je realizován malými českými obcemi a středně velkými polskými střediskovými obcemi se silným personálním zázemím svých úřadů, které – na rozdíl od českých obcí – jsou schopné zajistit řízení projektu vlastními silami. Zatímco české obce zapojené do projektu jsou zřizovateli vždy pouze jedné jednotky sboru dobrovolných hasičů (JSDH), polské gminy jsou vždy zřizovateli více jednotek (ochotniczych straży pożarnych – OSP), a to podle počtu svých místních částí, ze kterých se každá gmina skládá. Jedna z gmin zapojených do projektu je zřizovatelem 10 OSP, druhá pak 5 OSP. Celkem je tedy do aktivit projektu zapojeno 22 jednotek (7 JSDH a 15 OSP), což při základním počtu 5+1 představuje celkem 132 hasičů zapojených do projektu. Kromě toho jak na české, tak na polské straně jde o jednotky různých kategorií. Na české straně jsou do projektu zapojeny čtyři jednotky PO III a tři jednotky PO V, na polské straně jsou celkem čtyři z 15 OSP začleněny do státního požárního záchranného systému (Krajowy System Ratowniczo­ Gaśniczy – KSRG). Tyto jednotky mají širší územní působnost než jednotky, které v KSRG nejsou. Je evidentní, že mezi jednotkami různých kategorií a navíc mezi jednotkami ze dvou států jsou poměrně značné rozdíly, a to jak ve vybavení, personálním složení, způsobu výcviku či připravenosti k zásahům. Vzhledem k tomu, že jde o dobrovolné hasiče, je navíc nutné všechny aktivity plánovat mimo pracovní týden.

Při realizaci jednotlivých aktivit projektu je nutné ke všem uvedeným aspektům přihlížet a případné problémy operativně řešit. Naštěstí jazyková bariéra mezi jednotkami ze dvou stran hranice je minimální, a to jak z důvodu příbuznosti češtiny a polštiny, tak z důvodu lokalizace projektu, který je realizován v příhraničí českého a polského (Horního) Slezska.

Všechny „měkké“ aktivity plánované na rok 2018 byly již realizovány a přinesly tyto zajímavé poznatky:

První mezinárodní taktické cvičení (26. května 2018, Sudice, ČR)
Cvičení se zúčastnily čtyři české JSDH, pět polských OSP, jednotky HZS Moravskoslezského kraje ze stanice Opava a Okresního velitelství státního požárního sboru v Ratiboři. Cvičení se zúčastnilo 12 požárních automobilů a celkem 76 osob (včetně figurantů, organizátorů dopravy a organizátorů cvičení). Cvičení bylo zaměřeno na dálkovou dopravu vody, jeho cílem bylo ověřit a procvičit spolupráci a komunikaci jednotek požární ochrany České republiky a Polské republiky při vzájemné spolupráci v příhraniční oblasti při zdolávání požáru zemědělské usedlosti a ověřit postup vzájemného povolání a spolupráce.

Komunikace zasahujících
Základním problémem při komunikaci jednotek při zásahu jsou nekompatibilní radiostanice (na české straně digitální, na polské straně analogové). Komunikaci jednotek při zásahu je tak nutné řešit náhradními způsoby – např. jednotky si navzájem své radiostanice zapůjčí tak, aby každá z nich měla k dispozici jak českou digitální, tak polskou analogovou, nebo se určí „rychlá spojka“ – hasič, který zajišťuje komunikaci mezi jednotkami.

Druhé mezinárodní taktické cvičení (15. září 2018, Zabełków, Polsko)
Cvičení se zúčastnily tři české JSDH, deset polských OSP, jednotky HZS Moravskoslezského kraje ze stanice Opava a Okresního velitelství státního požárního sboru v Ratiboři. Cvičení se zúčastnilo 17 požárních automobilů, dvě vozidla policie Polské republiky a celkem 98 osob (včetně figurantů, polské policie a organizátorů cvičení). Cvičení bylo zaměřeno na zdolání požáru většího rozsahu v budovách domova pro seniory s organizací dálkové dopravy vody.

Podmínky cvičení byly zkomplikovány několika faktory:

  • senioři, kterých bylo téměř 70 a které bylo nutné evakuovat, jsou německé národnosti bez znalosti polštiny či češtiny a mnozí z nich jsou upoutáni na invalidní vozík (ležící senioři evakuováni nebyli), při evakuaci tak byla nutná pomoc ze strany německy mluvícího personálu,
  • v bezprostřední blízkosti domova a příjezdových komunikací je velká tržnice, která je každou sobotu dopoledne (tedy i v době pořádaného cvičení) plná nakupujících z polské i české strany, zasahující hasiči se tak museli vypořádat s nedisciplinovaností návštěvníků tržnice,
  • dálková doprava vody byla organizována přes frekventovanou státní silnici, pomoc s řízením dopravy poskytla policie Polské republiky, problém byl také s nekvalitními přejezdovými můstky, které měly polské OSP.

Společná víkendová soustředění JSDH a OSP v Ústřední hasičské škole v Jánských Koupelích (1. turnus: 2. až 3. června 2018, 2. turnus: 23. až 24. června 2018)

V jednotlivých turnusech se vystřídaly všechny jednotky zapojené do projektu, což představovalo vždy 11 jednotek a celkem 66 českých a polských hasičů v každém turnusu. Program obou turnusů zahrnoval jak teoretickou, tak praktickou část, přičemž hlavní témata obou turnusů byla stejná: použití dýchacích přístrojů, dálková doprava vody, poskytování předlékařské pomoci, plošné pokrytí a organizace požární ochrany na obou stranách hranice. Příprava programu dvoudenního soustředění byla velmi náročná. Pro oba turnusy bylo nutné zajistit dostatečný počet lektorů z obou stran hranice, zkoordinovat program (odborná teoretická výuka musela z jazykových důvodů probíhat odděleně pro české a polské jednotky, zároveň ale souběžně, praktická část byla naopak určena pro smíšené skupiny jednotek, přičemž se ale muselo vycházet z možností daných prostředím Ústřední hasičské školy (např. při použití polygonu).

Poznatky ze soustředění
Program soustředění byl svou intenzitou a pojetím velmi náročný, cvičení s dýchacími přístroji na polygonu, který je umístěn v půdních prostorách Ústřední hasičské školy a simuluje stísněné, těžce prostupné prostředí bez světla a plné kouře, se ukázalo jako velmi náročné, zejména pak pro polské jednotky, pro které to byla zcela první zkušenost s polygonem tohoto typu. Jak čeští, tak polští hasiči měli možnost ověřit si svou fyzickou i psychickou zdatnost.

Při organizaci dálkové dopravy vody hasiči opět měli možnost ověřit si komunikaci mezi jednotkami ze dvou stran hranice, a to jak z hlediska jazykového porozumění, tak z hlediska zajištění komunikace „náhradním způsobem“ z důvodu nekompatibility radiostanic.

Program zaměřený na poskytování předlékařské pomoci byl pojat prakticky. Byla vytvořena čtyři základní stanoviště s lektory a figuranty, jednotky postupně těmito stanovišti procházely a musely ve stanoveném čase plnit zadané úkoly (např. ošetřit dva zraněné, z toho jeden agresivní, druhý naopak nereagující; vyprostit dvě zraněné osoby z osobního auta apod.). Po uplynutí stanoveného času byly použité postupy vyhodnoceny lektorem. Velmi dobře si vedly především polské jednotky, které pravidelně podstupují cvičení tohoto typu.

Součástí společné teoretické části programu byla prezentace plošného pokrytí a organizace požární ochrany na obou stranách hranice. Ukázalo se, že některé jednotky dobrovolných hasičů nemají povědomí o tom, za jakých podmínek mohou zasahovat na druhé straně hranice.

Projekt „READY TO HELP“ využívá dvou základních potenciálů příhraniční oblasti Euroregionu Silesia: lehké prostupnosti česko­ polské hranice s hustou sítí silničních hraničních přechodů a bez větších přírodních překážek, jako jsou hory či větší vodní toky, a silného početního stavu jednotek dobrovolných hasičů v dané oblasti. Z hlediska technických aspektů projekt řeší problém zastaralé, opotřebované nebo zcela chybějící techniky nezbytné pro zásahy na druhé straně hranice, a to pořízením nové, kompatibilní techniky využitelné na obou stranách hranice, které je v souladu s evropskými normami. Díky všem aktivitám realizovaným v rámci projektu jednotky dobrovolných hasičů získají povědomí o legislativních, technických a organizačních podmínkách zásahů na druhé straně hranice a o personálním a materiálním zázemí sousedních jednotek. Při společných aktivitách si prověří své odborné dovednosti, schopnosti jazykového porozumění a schopnosti spolupráce s jednotkami z jiné země.


Ing. Jana NOVOTNÁ GALUSZKOVÁ, Euroregion Silesia – CZ, foto archiv autorky

Print  E-mail