Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 8/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o požáru autoservisu v Lobodicích u Přerova. V Libereckém kraji hasiči testují dvě nová vozidla CAS. Příslušníci ZPP z MV-GŘ HZS ČR sestavili předváděcí vozidlo Dacia Duster. Dočtete o problematice fluorovaných látek v pěnidlech a jejich využití. Jaké je nebezpečí u spotřebičů napájených Li-Ion akumulátorovými bateriemi? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o unikátním informačním systému MicroRescue. V dalších článcích vás seznámíme s výcvikem záchranných složek Královéhradeckého kraje. V Pardubickém kraji hasiči cvičili záchranu osob v případě poruchy lanovky. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ připomínáme 75. výročí bombardování města Hirošima. Informujeme o odborné přípravě starostů a primátorů zaměřené na přípravu na mimořádné události a krizové situace. Dále se dočtete o mimořádných událostech řešených na úrovni EU. V rubrice INFORMACE nabízíme článek o „hasičské“ rodině. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Lezecká skupina ze stanice Ústí nad Orlicí pod dohledem svého instruktora v rámci plánu odborné přípravy absolvovala v červnu pravidelný výcvik na záchranu osob z lanovky. Hasiči­ lezci každý rok trénují u skiareálu, kde se nacházejí sedačkové lanovky, aby nacvičili záchranu uvízlých osob v případě poruchy lanové dráhy.

Možná máte ještě v paměti záchranu z lanovky v Červené Vodě – Mlýnickém Dvoře, kde 17. ledna 2019 spadl strom na lanovku a vyřadil ji z provozu. Obsluha lanovky tehdy odřezala strom a pokusila se lano nahodit zpět, aby mohla v nouzovém provozu svézt lidi do bezpečí. To se ale tenkrát nepodařilo. Hasiči se tak postupně museli rozdělit na jednotlivé úseky. Postupně vylezli na sloupy lanovky a pomocí lanového setu se přiblížili k lyžařům na sedačce. Zde si vytvořili bod. Lyžaře vždy po jednom ustrojili do evakuačního trojúhelníku a spustili postupně dolů. A takto to pokračovalo až do posledního uvízlého. Na místě zasahovala pochopitelně Horská služba z Čenkovic, Jeseníků a Říček.

Při zásahu na lanovce ve zmrzlém prostředí jde o minuty. Největší problém představuje čas. I dojezd jednotek je samozřejmě problematický. Rozhodují klimatické podmínky. Lidé, kteří na lanovce sedí, jsou oblečeni na lyžování, nikoli na sezení.

Hasiči trénují jak v letním, tak zimním období. Zásah musí být rychlý a efektivní. „Je nutné tento typ zásahu pravidelně cvičit, aby práce probíhaly rychle a efektivně, ale také šetrně s ohledem na stres a tepelný komfort pro cestující na lanové dráze,“ ­uvedl člen lezecké skupiny nstržm. Jakub Hlavsa, DiS., z Územního odboru Ústí nad Orlicí, HZS Pardubického kraje.

Výcvik lezců na záchranu osob z lanovky simuloval i nyní záchranu osob. Lezec jako figurant si vylezl na sloup a pomocí lanového setu, který se skládá z kladky na lano lanové dráhy, velké jisticí karabiny a krátkého lana, se po laně spustil k sedačce, kde se posadil a materiál spustil dolů. Následně se vystrojila lanovým setem dvojice lezců. Jeden z nich se k zachraňovaným dostal stejným způsobem, tj. vylezl na sloup, nasadil lanový set na lano a s jištěním druhého lezce ze země se spustil k zachraňovanému.

„Lezec záchranář si k záchraně a ke svému jištění bere s sebou statické lano. Přes kladku na lanovém setu protáhne lano a s jedním koncem slaní k zachraňovanému, druhý konec ovládá lezec ze země. Po slanění k zachraňované osobě musí lezec osobu zajistit na lanovce tak, aby nedošlo k pádu. To se provádí většinou uvázáním smyčky kolem pasu a jejím zajištěním na konstrukci sedačky. Zajištění provede lezec u kaž­dé osoby, která na sedačce sedí,“ řekl instruktor hasičů­ lezců nprap. Josef Urválek z HZS Pardubického kraje.

Poté se může se sedačkou manipulovat – zvednout ochranné zábradlí. Zachraňované osobě se podvlékne pod nohy evakuační trojúhelník a zajistí k lanu, které přes kladku na lanovém setu vede k druhému lezci, který je připraven na spouštění – tj. má lano založené v samoblokujicím slaňovacím prostředku (u HZS Pardubického kraje je to RIG) – a sám je zajištěn. To pro případ, když je zachraňovaný těžší a mohl by lezce svou vahou zvednout ze země.

Oba lezci si dají jasný a srozumitelný signál, že je možné začít spouštět. Lezec dole napne lano a nepatrně lyžaře nadzvedne, poté lezec nahoře pomalu vystrčí lyžaře ze sedačky a spodní začíná spouštět na zem. Když je sedačka prázdná, lezec nahoře vystoupá zpět na lano lanové dráhy a spustí se k další sedačce, kde činnost opakují.

Při skutečném zásahu je potřeba pamatovat na evakuaci takto zachráněných lyžařů, dětí i dospělých na bezpečné místo. Ne vždy je pod lanovkou nebo sedačkou terén vhodný k lyžování a k tomu, aby se zachráněné osoby dostaly nejlépe na výchozí stanici lanovky.

Výcvik opět oživil činnosti, jak co nejlépe a nejrychleji dostat promrzlé lyžaře zpět na pevnou zem a s pomocí provozovatele a horské služby je dopravit na výchozí místo. Výcvik se uskutečnil podle metodických postupů. Z lezecké skupiny si všichni vyzkoušeli obě pozice – zachraňovat i být zachraňován.


nprap. Josef URVÁLEK, por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ, foto nstržm. Jakub HLAVSA, DiS., HZS Pardubického kraje
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook