Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 10/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o fotovoltaických systémech při požáru z pohledu jednotek PO. Následují rozbory dvou požárů, výrobní haly a zemědělského objektu. Seznámíme vás s poznatky z Mezinárodní konference Požární ochrany 2020 v Ostravě. Jak lépe zdolat lesní požáry? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámíme se systémem eCall. V Josefově údolí hasiči odstřelili desetitunový balvan. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ si přečtete zprávu o tom, jak mobilní elektrocentrály mohou nahradit dodávky elektřiny v případě katastrof. Příslušníci radiologické laboratoře IOO se zúčastnili mezinárodního cvičení. Dále vás seznámíme s pojmem „tísňové informování obyvatelstva“. Navážeme článkem o experimentálních zkouškách koncových prvků JSVV. Únik ropy, lesní požáry a požár v uprchlickém táboře, mimořádné události řešené na úrovni EU. V rubrice INFORMACE přinášíme příběh hasičské rodiny Draských. Následují anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 10/2020 ROČNÍKU XIX
- Fotovoltaické systémy při požáru z pohledu jednotek požární ochrany
- Požár výrobní haly s fotovoltaickými panely na střeše
- Požár zemědělského objektu
- Mezinárodní konference Požární ochrana 2020
- Jak lépe zdolat lesní požáry?
- Tísňové linky přijímají volání ze systému eCall už tři roky
- Hasiči odstřelili balvan v Josefovském údolí
- Mobilní elektrocentrály mohou nahradit dodávky elektřiny v případě katastrof
- Cvičení mobilních skupin radiační monitorovací sítě
- Tísňové informování obyvatelstva v České republice
- Experimentální zkoušky koncových prvků jednotného systému varování a vyrozumění
- Mimořádné události řešené na úrovni EU
- Hasí celá rodina
Ačkoli je energetická síť v České republice v dobrém stavu, musíme být připraveni i na krizové scénáře. Základní služby a instituce musí zůstat v chodu i v případě, že dojde k nějaké mimořádné události. Správa státních hmotných rezerv pro tyto případy disponuje kontejnerovými záložními zdroji.
Výpadky proudu během živelních katastrof a dalších nenadálých událostí mohou nahradit mobilní elektrocentrály. Správě státních hmotných rezerv je dodala divize Energetické systémy společnosti Zeppelin CZ. Elektrocentrály jsou navrženy tak, aby se daly snadno a rychle převézt na místo potřeby. Nenahradí sice dodávku energie do celého města, ale vystačí pro napájení samostatných objektů nebo skupin objektů, jako jsou například nemocnice.
„Správa státních hmotných rezerv se významnou měrou podílí na zajištění věcných zdrojů potřebných pro řešení krizových situací. Prostředky pro zabezpečení náhradních zdrojů energie mezi důležité věcné zdroje rozhodně patří. Proto jsou na základě požadavků ústředních správních úřadů spolehlivé záložní zdroje součástí našich pohotovostních zásob,“ říká Mgr. Vít Kunický ze Správy státních hmotných rezerv.
Obnova dodávek elektrické energie za krizového stavu je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a nasazením náhradních zdrojů elektrické energie při provádění záchranných a likvidačních prací jsou pověřeny i HZS krajů a Záchranný útvar HZS ČR, které mají elektrocentrály v pohotovostních zásobách od Správy státních hmotných rezerv v tzv. „ochraňování“. Příslušníci HZS ČR proto byli na začátku září proškoleni s jejich obsluhou v areálu společnosti Zeppelin CZ v Modleticích. Právě zde se dalo věrně nasimulovat zatížení připomínající reálné podmínky. Školení se zúčastnilo sedmdesát členů Záchranného útvaru HZS ČR a HZS Královéhradeckého, Plzeňského, Zlínského a Ústeckého kraje.
„Tyto prostředky umožňují pružně reagovat na situaci, kdy dojde k výpadkům elektrické energie a bude třeba zajistit zejména akceschopnost HZS krajů i dalších složek integrovaného záchranného systému, popřípadě činnost orgánů státní správy nebo subjektů kritické infrastruktury. Dále je lze využít při zajišťování nouzového přežití obyvatelstva a na podporu akcí souvisejících s možným rozhodnutím vlády o poskytnutí zahraniční pomoci vládám jiných zemí postižených mimořádnou událostí. Díky důkladnému proškolení se naučíme, jak správně a efektivně se záložními zdroji pracovat. V krizových situacích tak můžeme zasáhnout rychle a účinně,“ řekl pplk. Ing. Jiří Rosenkranz z MV-generálního ředitelství HZS ČR. Vzhledem k okolnostem akce probíhala za přísných hygienických opatření.
Mobilní záložní zdroj je umístěn v technologickém kontejneru, který lze přepravovat na běžném kontejnerovém nosiči, případně i letecky. Nakládka a vykládka z podvalníku je zajištěna pomocí jednoramenného podélně uloženého háku. Díky kotevním bodům v rozích konstrukce lze s kontejnerem manipulovat i za pomoci jeřábu. Pro svou univerzálnost se může dopravovat také námořní, vlakovou a leteckou dopravou, například do nepřístupných míst pomocí vrtulníku. Uvnitř pracuje dieselagregát s motorem Cat C9, který dává výkon 200 kW.
„Kontejnerové energetické centrum (KEC) je schopné napájet objekt s různými typy napájecích sítí. Jeho použitelnost je vysoce variabilní. Může pracovat v ostrovním režimu nebo paralelně s jiným dieselagregátem nebo distribuční sítí bez potřeby vybavení synchronizačním systémem mimo vlastní KEC. Tento systém umožňuje dělení výkonů mezi KEC a jinými zdroji napájení,“ vyzdvihuje výhody Ing. Dalibor Zamykal ze společnosti Zeppelin CZ.
Další vylepšení vychází ze specifických požadavků HZS ČR. Hasiči na základě svých zkušeností navrhli dovybavení KEC dvanáctivoltovým elektrickým čerpadlem na pohonné hmoty, ruční svítilnou Survivor ATEX s nabíječkou, lékárničkou, sadou zámečnického nářadí, chrániči sluchu a elektrikářskou sadou. Kontejnerové provedení a speciální uložení příslušenství dovoluje hasičům provozovat zařízení v širokém spektru podmínek, jako je teplotní rozpětí od minus 25 °C až do plus 40 °C, v nadmořské výšce do 2 500 metrů nebo v relativní vlhkosti do 90 procent.
„Kontejnerové energetické centrum je skutečně univerzální zařízení. Dokáže se připojit prakticky na libovolnou rozvodnu, popřípadě na jiné k tomu určené přípojné místo a dodávat tak energii tam, kde je to potřeba. Výhodou těchto kontejnerů je jejich výbava. Všechno potřebné si vezeme s sebou, vše má v kontejneru své místo. To je pro nás skutečně klíčové, protože v případě krizové situace se na postiženém místě nemůžeme spoléhat vůbec na nic. A i díky těmto zálohám každý takový zásah lépe zvládneme,“ dodává pplk. Ing. Jiří Rosenkranz.
Karel ŠVÉDA, foto Adam MARŠÁL