Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 4/2009
V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA příčin růstu požárů ve dřevozpracujícím průmyslu, HODNOCENÍ výsledků ukončeného projektu výcviku hasičů zemí EU zaměřeného na obsluhu speciálního zařízení CCS-Cobra. Přinášíme POZNATKY A ZKUŠENOSTI ze zajištění MS v klasickém lyžování v Liberci, ANALÝZA radiokomunikačního systému Tetrapol. SEZNAMUJEME se systémem vysokoškolské přípravy specialistů OPZHN, INFORMUJEME o průběhu a závěrech mezinárodní KONFERENCE zaměřené na zvýšení informovanosti obyvatelstva zemí EU v oblasti civilní ochrany, PŘINÁŠÍME metodický materiál k problematice plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích. HODNOCENÍ činnosti Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, POZVÁNKY na květnové Dny záchranářů v Poděbradech a na 10. veletrh IDET v Brně, výsledky ANKETY o nejlepší sportovce v požárním sportu za rok 2008. PŘÍLOHA časopisu obsahuje poznatky a zkušenosti z hašení požárů a zásahů složek IZS v průmyslových zónách.
- Požáry ve dřevozpracujícím průmyslu
- Mistrovství světa v klasickém lyžování z hlediska zajištění bezpečnosti
- Zvýšit informovanost obyvatelstva v oblasti civilní ochrany
- Plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích
- Nadace policistů a hasičů bilancovala
- Hasičská olympiáda CTIF v srdci Evropy
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Požáry ve dřevozpracujícím průmyslu
V letech 1999 až 2008 došlo ve dřevozpracujícím průmyslu k 1463 požárům. Při nich bylo zraněno 113 lidí a ve dvou případech došlo k jejich úmrtí. Celková škoda přesáhla částku 1,22 miliardy Kč.
Nejrozsáhlejší požáry ve dřevozpracujícím průmyslu v letech 1999 až 2008
→ požár ve firmě JMDZ, a.s., závod Bystřice pod Hostýnem, se škodou 59 171 600 Kč, v roce 1999,
→ požár ve firmě HAAS FERTIGBAU, s.r.o., Chanovice, se škodou 375 000 000 Kč, v roce 2001,
→ požár ve firmě Stanislav Hrdý – Truhlářství, Jaroměřice nad Rokytnou – Ohrazenice, se škodou 18 551 000 Kč, v roce 2002,
→ požár ve firmě Dřevozpracující družstvo Lukavec, se škodou 40 000 000 Kč,
→ požár ve firmě ANTON HEGGENSTALLER, s.r.o. Trhanov, se škodou 25 000 000 Kč, oba v roce 2003,
→ požár ve firmě Nábytek Polách, Rýžoviště, okr. Bruntál, se škodou 15 000 000 Kč, kde navíc došlo ke zranění dvou osob, v roce 2004,
→ požár výrobny a skladu nábytku firmy HEMA plus, s.r.o., Bohema mobil, s.r.o., Brno, se škodou 9 600 000 Kč, kde navíc došlo ke zranění čtyř osob, v roce 2005,
→ požár pily, Hrabová, okr. Šumperk, se škodou 20 000 000 Kč,
→ požár speciálního lisu na překližku ve výrobní hale firmy Ploma, a.s., Hodonín, se škodou 30 000 000 Kč, oba požáry v roce 2006,
→ požár pily, Košťany, okr. Teplice, se škodou 45 000 000 Kč,
→ požár truhlárny a kanceláře v Děčíně se škodou 15 000 000 Kč,
→ požár výrobny nábytku firmy Gorenje kuchyně, s.r.o., Višňová, okr. Příbram, se škodou 30 000 000 Kč, všechny tři v roce 2007,
→ požár pily, Kardašova Řečice, okr. Jindřichův Hradec, se škodou 24 222 000 Kč,
→ požár truhlárny, Čeladná, okr. Frýdek-Místek, se škodou 10 000 000 Kč, oba v roce 2008.
Nejčastější příčiny vzniku požárů
Požáry vzniklé z technických příčin
Mezi požáry vzniklé z technických příčin řadíme požáry z důvodu provozně technických závad, jako jsou vady materiálu, jeho opotřebení a stárnutí; nesprávného krytí, údržby, cizího předmětu ve stroji apod. Nejčastější příčinou vzniku požáru v dřevozpracujícím průmyslu jsou právě tyto typy příčin - celkem šlo o 832 požárů s touto příčinou, tj. 57 %. Pravděpodobnost, že dojde k požáru z technických příčin, je vysoká, což vyplývá zejména z velkého rozsahu použitých technických zařízení v tomto průmyslu.
Požáry vzniklé z nedbalostních příčin
Požáry vzniklé z nedbalostních příčin zahrnují požáry z důvodu nesprávného konání osob, a to zejména nedodržení podmínek požární bezpečnosti při svařování, řezání plamenem, obecného zanedbání bezpečnostních předpisů a několika konkrétních činností (sušení hořlavých materiálů u topidla, kouření, nesprávná obsluha topidla, manipulace se žhavým popelem apod.). Těchto požárů bylo za sledované období celkem 250, tj. 17 %.
Požáry vzniklé úmyslným založením
Přestože požáry vzniklé úmyslným založením nemají takovou četnost, neznamená, že by se nejednalo o nebezpečný jev. Celkem došlo k 73 požárům, tj. 5 %. Rozsah a následky požárů založených úmyslně jsou velké, jelikož pachatel si najde způsob, jak časově a prostorově využít podmínek pro co nejvyšší poškození objektu. Požár v těchto případech vznikne z vůle konkrétního pachatele a je v takovém případě těžké zabránit jeho vzniku. Pouze požárně bezpečnostní opatření, například instalace požárně bezpečnostního zařízení nebo pravidelná kontrola objektů i v mimopracovní době, může rozsah požáru omezit jeho včasným zpozorováním.
Požáry vzniklé v souvislosti s komíny nebo topidly
Požáry vzniklé v souvislosti s komíny a topidly jsou ovlivněny zejména používáním dřevní hmoty pro spalování k vytápění objektů dřevozpracujícího průmyslu, ale také potřebou sušení. K sušárnám je třeba zajistit dostatečnou tepelnou energii a i zde se k získání této energie využívá zejména dřevní hmoty a jejího spalování.
Požáry vzniklé samovznícením
Samovznícení jako typ iniciace požáru v objektech dřevozpracujícího průmyslu má několik možných zdrojů. Zejména se jedná o samovznícení látek, kterými se upravují dřevěné materiály, jako je fermež a různé laky s podobným chemickým složením. Dalším typem samovznícení je např. samovznícení dřevní hmoty v silech, ale také uhlí v kotelnách apod.
Požáry vzniklé z ostatních příčin
Mezi tyto příčiny patří požáry vzniklé z důvodu výbuchu prachu, případně plynu, z důvodu různých mimořádných událostí, jako je blesk, živelní pohroma apod., ale také požáry zaviněné dětmi nebo způsobené různou manipulací s hořlavými látkami.
Závěr
Dřevozpracující průmysl je svými specifiky předurčen k potřebě zvýšené pozornosti při zajištění požární bezpečnosti, a to zejména z důvodu hořlavosti základního materiálu, který je zpracováván – dřeva. V dnešní době existuje mnoho řešení k zajištění požární bezpečnosti těchto objektů a majiteli firem jsou v drtivé většině případů využívána. Přesto k požárům dochází, a to velmi často z důvodů technické nedokonalosti daných technologických celků, ale také často z nedbalosti, která vyplývá z nekázně konkrétních osob. Těmito osobami jsou jak majitelé firem, kteří nestanoví podmínky požární bezpečnosti pro činnosti vykonávané jejich firmou, tak ostatní osoby, které stanovené podmínky nedodržují. V některých případech je stanovení podmínek požární bezpečnosti jednotlivými firmami zastíněno potřebou co nejlépe využít čas, zaměstnance a technologii k co největšímu výkonu a tedy výdělku. Tento přístup je krátkozraký, a pokud již k požáru dojde, je tento požár často pro firmu varováním a následně není požární bezpečnost tolik podceňována. V některých případech je škoda způsobená požárem natolik rozsáhlá, že požár může být pro firmu likvidační. Ve dvou případech bohužel měl požár v dřevozpracujícím průmyslu i fatální následky a ve sto třinácti případech došlo ke zranění osob.
Použitá literatura
1) Hüttl J., Diplomová práce Zjišťování příčin vzniku požárů v objektech a prostorech dřevozpracujícího průmyslu, Ostrava, VŠB - Technická univerzita Ostrava. Fakulta bezpečnostního inženýrství. Katedra požární ochrany a ochrany obyvatelstva, Sign.: 257340/118,
2) Program Statistického sledování událostí – statistická data z let 1999 až 2008.
Ing. Jaroslav HÜTTL, MV-generální ředitelství HZS ČR
Tabulka č. 1 Základní informace o požárech v dřevozpracujícím průmyslu
rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
četnost | 186 | 207 | 207 | 202 | 184 | 141 | 101 | 63 | 93 | 79 |
škoda v tis. Kč | 76 329,7 | 84 796,9 | 439 453,1 | 65 462,3 | 148 895,1 | 68 122,7 | 47 349,88 | 82 587,7 | 130 187,9 | 78 658,3 |
počet zraněných | 21 | 14 | 12 | 11 | 11 | 14 | 10 | 6 | 6 | 8 |
počet usmrcených | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 |
Tabulka č. 2 Příčiny vzniku požárů v dřevozpracujícím průmyslu v letech 1999-2008 - četnost
| technické závady - vada materiálu, konstrukce, opotřebení a stárnutí materiálu | 258 |
| ostatní nepředpokládané změny provozních parametrů | 245 |
| cizí předmět ve stroji | 216 |
| více verzí, případně dosud v šetření | 121 |
| tření a přehřátí | 75 |
| úmyslné zapálení | 73 |
| jiskry z komína, zažehnutí sazí, spáry v komíně, nezajištěná komínová dvířka, sopouchy, případně nevhodná konstrukce komína | 71 |
| samovznícení barev, fermeže, olejů, uhlí, uhelných briket a prachu a jiné | 65 |
| sváření a řezání, rozehřívání, rozmrazování | 52 |
| zanedbání bezpečnostních předpisů, použití předmětů či zařízení k jiným účelům | 43 |
| nesprávné umístění a instalace nebo špatný stav, technická závada topidel a kouřovodů | 30 |
| sušení hořlavých materiálů a hořlaviny u topidla | 28 |
| nespecifikovaná nedbalost (nelze jednoznačně určit jednu verzi) | 28 |
| kouření | 26 |
| nesprávná obsluha topidla | 20 |
| zakládání ohňů v přírodě a na skládkách, vypalování trávy | 17 |
| mimořádné důvody - blesk, živelní pohroma, vojenské cvičení, dopravní nehoda a jiné | 16 |
| výbuchy prachů a plynů | 15 |
| manipulace se žhavým popelem | 11 |
| děti do 15 let | 9 |
| nesprávná instalace - krytí neodpovídá prostředí | 8 |
| žhavé materiály a výrobky | 8 |
| nesprávná údržba | 7 |
| používání otevřeného ohně k osvětlování, rozehřívání | 7 |
| úlet jisker z výfuku a parního stroje eventuálně brzdného systému | 6 |
| výboje statické elektřiny | 5 |
| manipulace s hořlavými a výbušnými látkami u stříkacích zařízení | 2 |
| nesprávné používání hořlavých kapalin a plynů | 1 |
| Celkem požárů ve dřevozpracujícím průmyslu v ČR v letech 1999 - 2008 | 1463 |
požáry vzniklé z technických příčin (provozně technické závady) – 832.
požáry vzniklé z nedbalostních příčin (nesprávné konání osob) – 250.
Mistrovství světa v klasickém lyžování z hlediska zajištění bezpečnosti
Vysoce profesionální přístup
Požadavky, připomínky a náměty z hlediska požární ochrany uplatňovali příslušníci HZS Libereckého kraje (HZS LK) při přípravě na FIS MS při společných jednáních zástupců složek IZS. Zástupci zúčastněných složek a subjektů měli odlišné priority a úkoly, proto jednání o přípravě bezpečnostních opatření nebyla vždy jednoduchá. Přes řadu kompromisů byla většina požadavků HZS LK Bezpečnostním výborem akceptována.
Byl zpracován Plán opatření HZS LK k zabezpečení FIS Mistrovství světa Liberec 2009. Souběžně s přípravou dokumentace HZS Libereckého kraje probíhala intenzivní spolupráce na podkladech pro Rozkaz generálního ředitele HZS ČR k přípravě záchranných prací v průběhu Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci (č. 9/2009). Zároveň došlo také k projednání společného postupu se složkami IZS Libereckého kraje. Po shromáždění základních informací v HZS LK zpracovali analýzu rizik souvisejících s konáním FIS MS 2009. Byla navržena opatření minimalizující rizika a připraveny postupy jednotek PO při řešení mimořádných událostí. Hasiči, kteří se zúčastnili plánování zabezpečení mistrovství, získali neocenitelné pracovní i životní zkušenosti.
Na základě uvedené přípravy došlo k proškolení příslušníků krajského operačního a informačního střediska (KOPIS) a TCTV 112 HZS LK, velitelů všech úrovní a k distribuci mapových podkladů s plány areálů, sektorů a plány budov všem stanicím, OPIS a KOPIS. Stanice a operační střediska HZS Libereckého kraje byly po dobu konání FIS MS plně obsazeny. Pro zajištění zásahové činnosti ve sportovních areálech byla vyčleněna družstva hasičů HZS Libereckého kraje ze stanic Česká Lípa a Jablonec nad Nisou tak, aby se výjezdová družstva stanice Liberec mohla plně soustředit zejména na řešení mimořádných událostí ve městě a jeho okolí. Územní odbor HZS LK Semily posílil početní stavy stanice HZS LK Turnov, kam přesunul i automobilový jeřáb pro zajištění zásahů spojených s vyprošťováním havarovaných vozidel s ohledem na předpokládané klimatické vlivy a hustotu dopravy pro rychlé a účinné uvolňování komunikací. Po dobu konání FIS MS fungovalo na KOPIS vyčleněné pracoviště pro řešení mimořádných událostí spojených s mistrovstvím.
Před začátkem FIS MS provedl odbor prevence HZS LK kontroly dodržení požárních předpisů ve významných ubytovacích zařízeních zajišťujících ubytování sportovců, organizátorů a významných hostů mistrovství na území Libereckého kraje podle informací poskytnutých organizátory mistrovství.
HZS LK také uzavřel se Statutárním městem Liberec dohodu o spolupráci při zajištění záchranných a likvidačních prací v době konání FIS MS. Na základě této dohody byla vždy jednu hodinu před konáním sportovních akcí, v průběhu sportovních akcí a jednu hodinu po skončení sportovních akcí na pěti určených požárních zbrojnicích v pohotovosti družstva hasičů jednotky SDH Statutárního města Liberec v početním stavu 1+3, připravená k neprodlenému výjezdu na výzvu KOPIS.
Pro zajištění bezpečnosti FIS MS pořídil HZS LK obojživelné pásové vozidlo Hägglunds BV 206 určené k přepravě záchranných jednotek, technických prostředků nebo k evakuaci osob v nepřístupném terénu a nosiče kontejnerů se dvěma speciálními kontejnery - týlovým a velitelským.
V rámci dohod přijatých na zasedáních Bezpečnostního výboru SKI 2009 zřídil OV ve sportovních areálech a v Tipsport aréně tzv. řídící střediska pro shromažďování informací a řízení zásahů při vzniku mimořádné události. Řídící střediska ve sportovních areálech byla vybavena mapovými podklady, bezpečnostní dokumentací, pevnými telefonními linkami, radiostanicemi, připojením na internet a monitory s výstupy z průmyslových kamer rozmístěných v areálech.
Ve sportovním areálu Ještěd, který není vybaven hydrantovou sítí, bylo z rozvodu tlakové vody určené na zasněžování vybudováno na žádost HZS LK čerpací stanoviště, kam bylo možné připojit dopravní vedení B 75.
Ve prospěch FIS MS byly kromě sil a prostředků HZS LK nasazeny technické prostředky, vybavení a jednotky dalších HZS krajů a Základny logistiky Olomouc. Pro případ mimořádné události připravil HZS hl. m. Prahy družstvo vyhledávacího a pátracího odřadu (USAR), HZS Královéhradeckého kraje umístil na stanici HZS LK v Turnově dekontaminační zařízení SDO 2, HZS Středočeského kraje měl na stejné stanici družstvo s technikou určené pro výjezdy na řešení dopravních nehod na rychlostních komunikacích R10 a R35 a družstvo na stanici HZS Středočeského kraje Bělá pod Bezdězem určené k výjezdům do jižní části Libereckého kraje. HZS kraje Vysočina vyslal pro řešení mimořádných událostí ve sportovním areálu Vesec pásové vozidlo GAZ 3409 Bobr s osádkou. Pracovníci Základny logistiky Olomouc postavili na žádost Policie ČR ve Vesci a na Ještědu vyhřívané stany pro policejní pořádkové jednotky.
Úkolem taktických družstev v areálech bylo trvale monitorovat průchodnost přístupových, zásahových a evakuačních cest, průběžně kontrolovat stav požárně bezpečnostních zařízení a udržovat přehled o rozmístění sil a prostředků základních složek IZS v areálech mistrovství. Při vzniku mimořádné události by taktická družstva zabezpečovala záchranu a evakuaci ohrožených osob, zamezila šíření požáru a zajistila ochranu přiléhajících objektů, vymezila nebezpečné prostory, shromaždiště zachráněných a evakuovaných osob a připravila nástupní prostor pro další povolané jednotky PO.
V řídících střediscích v areálech Ještěd a Vesec sloužili spolu s příslušníky Policie ČR, Armády ČR a zástupci organizátora důstojníci HZS LK pro koordinaci jednotek PO FIS MS 2009. V hlavním řídícím středisku potom shromažďoval informace a komunikoval se zástupci dalších složek IZS styčný důstojník HZS LK.
Nedošlo však k žádné závažné mimořádné události. Nenaplnily se ani obavy z dopravních komplikací na rychlostních komunikacích a v centru Liberce. Podařilo se zvládnout i sněhovou kalamitu způsobenou sněžením, které trvalo nepřetržitě 12 dní.
Zvládli dopravu i při sněhové kalamitě
Úkolem policie bylo zajistit, aby Liberec během světového šampionátu dopravně nezkolaboval, dohlížet na veřejný pořádek v centru města a ve sportovních areálech a také ochránit diváky před kapsáři a zloději. Usnesením vlády ČR byly stanoveny chráněné objekty, které policie po dobu šampionátu nepřetržitě střežila.
Do bezpečnostního opatření FIS MS bylo nasazeno zhruba 800 policistů (téměř 500 policistů ze severních Čech a dalších zhruba 300 policistů z ostatních krajů). Vedle speciálně vycvičených a vybavených příslušníků Policie ČR zajišťovalo bezpečnost ve stotisícovém městě a okolí 320 pořádkových policistů, 283 dopravních policistů, 60 kriminalistů, 60 příslušníků cizinecké policie, také policejní pyrotechnici, psovodi se psy na vyhledávání výbušnin a nástražných systémů, tlumočníci, letecká služba a antikonfliktní tým (který se měl nejprve pokusit zažehnat případný konflikt po dobrém). K plnění úkolů Policie ČR bylo přizváno také na 300 neozbrojených příslušníků Armády ČR, kteří sloužili ve společných hlídkách s policisty.
Celé přípravě bezpečnostního opatření – zajišťování bezpečnosti obyvatel Libereckého kraje, návštěvníků šampionátu i samotných závodníků a ochrany jejich majetku a dohled nad průjezdností páteřních komunikací, plynulostí a bezpečností dopravy v době konání mistrovství velel plk. Milan Franko. Řekl nám: „Od okamžiku, kdy organizační výbor schválil konání mistrovství u nás v České republice, jsme se připravovali. Vycházeli jsme ze zkušeností při jiných obdobných akcí ve světě. Netušili jsme, kolik policistů bude potřeba, stejně jako jsme nemohli vědět, zda bude vůbec nějaký sníh. Původní počet nasazených policistů jsme později redukovali, přesto jsme zvládli překvapivou sněhovou kalamitu bez větších obtíží na profesionální úrovni. I několikrát denně jsme vyhodnocovali dopravní situaci, měnili uzávěry a objížďky a přizpůsobovali přeskupení sil a prostředků“.
K žádnému narušení nedošlo
Během šampionátu Policie ČR obdržela informaci o možném narušení závodů. Po projednání s organizačním výborem bylo Policií ČR navrženo posílení výkonu služby ve sportovních areálech Vesec a Ještěd. Pro případ, že by došlo k narušení klidu a veřejného pořádku při konání sportovních akcí, byli policisté připraveni v souladu se zákonem zakročit.
Policie ČR měla během bezpečnostního opatření k dispozici dvě vozidla s termovizí a dvě vozidla určená k odhalování padělaných dokladů, tzv. schengenbusy. V řídícím štábu Policie ČR úzce spolupracovali s našimi policisty také pozorovatelé z bezpečnostních sborů ze SRN a Polska, s nimiž denně konzultovali aktuální situaci a změny dopravních režimů.
O bezpečnost v dopravě se pomáhaly starat také smíšené česko-polské a česko-německé hlídky dopravních policistů (nasazeno bylo deset dopravních policistů ze SRN a osm z Polska).
Při mistrovství se i přes sněhovou kalamitu neobjevily větší komplikace v dopravě a nebyl zaznamenán nárůst trestných činů.
Méně pacientů než očekávali
Pro zajištění závodů FIS MS, ale i s ohledem na příliv velkého množství diváků Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje (ZZS LK) připravila a přijala řadu organizačních a provozních opatření.
Výjezdové stanoviště Liberec po dobu konání mistrovství posílilo provoz, jeho činnost zajišťovaly čtyři posádky typu Paramedik po celých 24 hodin. Byla připravena také jedna posádka z výjezdového stanoviště Jablonec nad Nisou a probíhalo pravidelné testování dovedností v radiospojení pro mimořádné situace. Protože v průběhu mistrovství nedošlo k extrémnímu navýšení počtu výjezdů, byl provoz stanoviště redukován.
Letecká záchranná služba (LZS) zajišťovala především primární zásahy, sekundární zásahy pouze u pacientů v ohrožení života a u stavů, kde hrozilo časové prodlení. Vrtulník LZS byl vybaven systémem navigace na místo zásahu a systémem datové komunikace s KOS. Na heliportu ZZS LK bylo poskytnuto zázemí vrtulníku Policie ČR.
Posádky ZZS LK ve sportovních areálech byly připraveny na základě objednávky OV na sportovištích Ještěd (1 posádka RZP a 1 posádka RLP) a Vesec (1 posádka RZP a 1 posádka RLP). Posádky byly určeny pro ošetření pacientů v ohrožení života a řídily se pokyny operátorek KOS. Měly zvýšenou zásobu léků a zdravotnického materiálu a byly vybaveny veškerými dostupnými komunikačními prostředky, včetně datové komunikace. V případě hromadného neštěstí nebo mimořádné události by se staly posádky v areálech Ještěd a Vesec posádkami prvního sledu a zajišťovaly by třídění a primární ošetření zraněných. Pro případ vzniku mimořádné události byla zřízena speciální telefonní linka pro poskytování informací a základní psychosociální péče. Pro tyto účely bylo vybudováno záložní operační středisko a zřízena místnost pro práci krizového štábu, vybavená potřebnou technologií. Klíčoví členové krizového štábu byli vybaveni terminály Pegas-Matra a nově zajištěn byl zabezpečený přístup krizového managementu do informačního systému i mimo budovu vedení ZZS LK.
„Při přípravách jsme počítali s větším počtem pacientů. Navýšili jsme počet skladových zásob léků a zdravotnického materiálu. Připravili jsme speciální formuláře v německém a anglickém jazyce pro základní informace příbuzných ošetřených pacientů z ciziny včetně informací o důležitých telefonních číslech. Pro jednodušší vyúčtování nepojištěných pacientů jsme připravili systém paušálních plateb.
Hostů do Liberce však přijelo méně než jsme čekali. Ve sportovních areálech jsme po dobu mistrovství ošetřili celkem 15 pacientů. V osmi případech byli pacienti transportováni do Krajské nemocnice v Liberci. Devět z nich utrpělo úraz a u šesti pacientů se projevila interní choroba. Několik osob jsme ošetřovali také u doprovodných akcí mistrovství. Vše proběhlo bez obtíží, ani velké množství sněhu nezpůsobilo prodlevu, která by pacienty ohrozila na životě,“ zhodnotil činnost liberecké záchranky náměstek ZZS LK MUDr. Luděk Kramář.
Mistrovství bez infekcí a epidemie
Příval velkého množství osob s sebou vždy nese zvýšenou míru rizika ohrožení veřejného zdraví. Vzhledem k nadregionálnímu významu akce a možným mezinárodním důsledkům hlavní hygienik ustanovil pracovní skupinu Public Health-SKI 2009 složenou z odborníků pro jednotlivé oblasti veřejného zdraví z Krajské hygienické stanice Libereckého kraje (KHS LK), dále epidemiologa a zároveň člena Poradního sboru hlavního hygienika pro obor epidemiologie z KHS Ústeckého kraje a epidemiologa a zároveň zástupce České republiky v Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) z KHS Královéhradeckého kraje.
V souvislosti s očekávanou návštěvou závodníků z epidemiologicky rizikových zemí například z Číny, Indie, Iránu, Mongolska, Peru, Jižní Afriky, Trinidadu a Tobaga bylo nutné intenzivněji sledovat epidemiologickou situaci v těchto zemích. Mimo jiné přicházely informace prostřednictvím „ECDC Communicable Disease Threats Report“. V elektronické podobě připravili hygienici specifický systém hlášení infekčních nemocí včetně hlášení syndromů, které by signalizovaly výskyt nejen závažných infekčních onemocnění, ale i ohrožení chemickými látkami.
Hlášení bylo podáváno denně do 11.00 hodin, a to z areálu Ještěd a Vesec prostřednictvím dispečerů jednotlivých areálů, z lékařské služby první pomoci pro dospělé a pro děti, z chirurgické, interní a infekční ambulance Krajské nemocnice Liberec, a.s. (KNL) a z psychiatrického oddělení, které fungovalo v době mistrovství jako záchytná stanice. Infekční nemoci taktéž sledovali a hlásili praktičtí lékaři pro dospělé a pediatři z okresu Liberec a Jablonec nad Nisou a v angličtině pak zahraniční lékaři jednotlivých sportovních týmů. Zasílána byla i tzv. negativní hlášení tzn., že se onemocnění ani syndromy nevyskytly. Žádost o spolupráci při vyhledávání nemocných byla zaslána i do příhraničních oblastí v Německu a Polsku do Euroregionu Nisa, konkrétně do Žitavy, Görlitz a Jelení Hory.
K rychlé identifikaci infekčních agens byly připraveny laboratoře klinické mikrobiologie KNL, a.s. a národní referenční laboratoře ve Státním zdravotním ústavu Praha (SZÚ). V pohotovosti byly sety na rychlou diagnostiku chřipky a virových gastroenteritid.
V návaznosti na Mezinárodní zdravotnické předpisy-International Health Regulations věnovali odborníci z KHS LK pozornost zejména syndromům těchto uvedených onemocnění: antrax, botulismus, cholera, záškrt, virové hepatitidy, virové hemoragické horečky, žlutá zimnice, návratná horečka (typhus recurrens), legionelóza, bakteriální meningitidy, spalničky, mor, vzteklina, skvrnitý tyfus, trichinóza, tularemie, pravé neštovice, tuberkulóza, cluster onemocnění přenášených potravinami.
Vzhledem k tomu, že se při masových akcích nedají vyloučit ani úmyslné akce ve smyslu bioterorismu, v jejichž důsledku se vzniklá onemocnění projevují symptomy typicky nespecifickými, byla zavedena výše zmíněná syndromová surveillance a byla připravena výjezdní epidemiologická skupina, která měla k dispozici vhodné osobní ochranné prostředky. V souvislosti s mistrovstvím bylo také dočasně uzavřeno infekční oddělení KNL, a.s. připraveno okamžitě zprovoznit izolační lůžka. Pro případ expozice nových typů virů chřipky byla Ministerstvem zdravotnictví zajištěna pohotovostní zásoba antivirotik Tamiflu a pro případ výskytu spalniček byla připravena zásoba imunoglobulinu a očkovací látky Movivac pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku nákazy.
Po celou dobu konání FIS MS drželi 24 hodinovou službu epidemiologové z KHS LK, pracovníci v národních referenčních laboratořích v SZÚ Praha a pracovníci oddělení epidemiologie na Ministerstvu zdravotnictví.
„Jak jsme obstáli, ukáže teprve čas. Vzhledem k dlouhým inkubačním dobám některých infekčních onemocnění je ještě brzy na celkové hodnocení,“ vysvětlila MUDr. Jana Prattingerová z KHS LK. „V tuto chvíli můžeme konstatovat, že se nevyskytlo podezření na některé ze závažných infekčních onemocnění, která podléhají mezinárodnímu hlášení. V období od 9. února do 4. března 2009 jsme přijali celkem 202 hlášení o syndromech uvedených nemocí. Prošetřili jsme celkem 127 případů horečnatých respiračních onemocnění, 48 případů akutních průjmových onemocnění, 19 případů horečnatých onemocnění s vyrážkou, 5 případů onemocnění s lokalizovanými kožními lézemi, 3 případy onemocnění, které se projevilo zduřením mízních uzlin a horečkou, 2 případy infekčních onemocnění s neurologickými příznaky. V rámci surveillance chřipky byla 11x izolována chřipka (9x typu A, 2x typu B). Podrobnější identifikaci v současné době šetří Národní referenční laboratoř pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu v Praze.
Zorganizovat odlišný systém sběru epidemiologických dat byla pro epidemiology na Krajské hygienické stanici Libereckého kraje velká zodpovědnost. Mnohému jsme se naučili. Velmi pozitivně hodnotím přátelskou atmosféru, která panovala při spolupráci zdravotníků a epidemiologů, ve které jsme zvládali i mnohé stresové situace.“
Díky dokonale profesionálně zvládnuté přípravě všech organizátorů a zúčastněných složek IZS, kterou potvrdil velmi dobrý průběh mistrovství, se Česká republika úspěšně prezentovala v novodobých světových dějinách sportovních akcí. Z bezpečnostního hlediska, i navzdory zhoršeným klimatickým podmínkám, nedošlo k žádným mimořádným událostem ani větším kritickým situacím a sportovci i návštěvníci si mohli v bezpečí vychutnat sportovní podívanou i doprovodné kulturní programy.
plk. Ing. Roman HLINOVSKÝ, HZS Libereckého kraje, plk. Ing. Milan FRANKO, Policie ČR - KPŘ Severočeského kraje, MUDr. Luděk KRAMÁŘ, ZZS Libereckého kraje, MUDr. Jana PRATTINGEROVÁ, KHS Libereckého kraje, Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto archiv autorů
Zvýšit informovanost obyvatelstva v oblasti civilní ochrany
Jak uvedla Evropská komise (dále jen „Komise“) ve své strategii na rok 2009, EU musí pokračovat ve svém zaměření přímo na občany. Bezpečnost v případě nouzových situací spadá do této kategorie. EU by měla pokračovat ve svém úsilí vytvořit bezpečné prostředí obyvatel EU prostřednictvím včasné, cílené, relevantní a spolehlivé informace.
Výcvik diplomatického personálu v oblasti civilní ochrany
Tato pracovní skupina měla doporučit cesty ke zlepšení informovanosti v případech, kdy na místo katastrofy přijedou záchranné týmy a moduly z EU nebo v přípravě přepravy občanů EU z postižené země.
Návrhy pro Komisi
→ vytvořit a poskytnout členským státům EU souhrn informací o Mechanismu civilní ochrany stejně jako další prostředky, které by mohly být využity v rámci krizového managementu,
→ vytvořit leták s informacemi o všech relevantních nástrojích krizového managementu. Tento materiál by byl zaměřen na diplomatický personál,
→ rozvinout a do systému výcviku diplomatů Společenství implementovat nový tréninkový modul věnovaný celému spektru prostředků a činností krizového managementu a systému řešení mimořádných událostí v rámci EU, a to s využitím interních i externích odborníků,
→ do již existujícího systému výcviku v oblasti civilní ochrany včlenit krátký kurz speciálně určený pro diplomatický personál členských států EU a Komise. Tento kurz by doplnil komplexní kurz pro krizový management a řešení katastrof.
Návrhy pro členské státy EU
→ zlepšit informační tok o problematice civilní ochrany mezi ministerstvy odpovědnými za civilní ochranu a příslušnými útvary ministerstev zahraničních věcí,
→ souhrny informací poskytnuté Komisí systematicky předávat pracovníkům na ambasádách, kteří by potencionálně mohli řešit mimořádné události,
→ vybudovat, případně zlepšit informační sítě krizových korespondentů, která funguje mezi orgány na místních ambasádách/konzulátech a delegacemi Komise ve třetích zemích,
→ do nouzových plánů ambasád včlenit informace o Mechanismu civilní ochrany,
→ podporovat vysílání diplomatů z evropských ambasád a konzulátů, které jsou v zemích s vysokou pravděpodobností katastrof, a z ministerstvech zahraničí, do tréninkových kurzů Společenství.
Veřejná informovanost a vzdělávání obyvatelstva
Obecné výsledky diskuse
→ informace o případných hrozbách a o chování a jednání při jejich vzniku by měly být obyvatelstvu poskytovány již před samotnou mimořádnou událostí, → poskytované informace by měly být ucelené, srozumitelné, stručné a měly by být sdělovány důvěryhodným zdrojem,
→ odpovědné instituce by měly poskytovat informace koordinovaně,
→ ke zvýšení informovanosti dětí a mládeže by měl být využit také potenciál školního vzdělávání a mimoškolních aktivit, a to ve spolupráci s nevládními organizacemi,
→ nejvíce efektivním prostředkem komunikace se staršími lidmi je osobní kontakt,
→ ambasády a konzuláty by měly být více zapojeny do poskytování informací obyvatelstvu v případě nebezpečí.
Návrhy pro Komisi
→ vytvořit webovou stránku s odkazy na webové stránky o civilní ochraně jednotlivých členských států EU, případně na další zdroje informací,
→ zpracovat rámcovou příručku s informacemi o civilní ochraně, která by mohla být využita členskými státy EU,
→ vytvořit platformu pro výměnu informací, o kterých se vedla diskuse,
→ pokračovat v propagaci a informování o existenci jednotného evropského čísla tísňového volání 112,
→ do budoucna zvážit zpracování příslušné legislativy.
Návrhy pro členské státy EU
→ zapojit se do platformy pro výměnu informací k diskutovaným tématům,
→ podílet se na úrovni Společenství na již existujících iniciativách, které souvisejí s informováním obyvatelstva a se vzděláváním,
→ shromáždit a zpracovat informace pro společnou evropskou webovou stránku, aby byla využitelná jak veřejností, tak experty,
→ na národní úrovni implementovat návrhy z rámcové příručky o civilní ochraně,
→ zvýšit intenzitu spolupráce s nevládními organizacemi a jednotlivými dobrovolníky,
→ na národní úrovni pokračovat v informování veřejnosti o jednotném evropském čísle tísňového volání 112.
Prevence a bezpečnost zasahujícího personálu
Obecné výsledky diskuse
Bezpečnost záchranných složek
→ povědomí veřejnosti je velmi důležité pro dobrou a bezpečnou činnost záchranářů,
→ agrese a násilí směrem k záchranářům podrývá správné fungování záchranných složek,
→ aby byl zjištěn rozsah problému, měla by Komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie vypracovat dotazník, který by měl zároveň zmapovat stávající systémy sběru informací v členských státech a již existující výzkumy o zdrojích násilného a agresivního jednání,
→ členské státy EU mohou těžit z nárůstu výměny informací a ze vzájemného předávání zkušeností s řešením agresivního a násilného jednání vůči záchranářům.
Prevence
→ prevence je integrální částí krizového managementu a mělo by se s ní zacházet jako s průřezovou problematikou,
→ členské státy EU mohou mít prospěch z větší výměny informací o povaze mimořádných událostí, jejich obecných dopadech a výměny zkušeností o nejlepších postupech v preventivních opatřeních,
→ je třeba, aby byl vytvořen vzájemně sdílený katalog existujících zdrojů informací, které jsou dostupné v členských státech EU (tento katalog by měl být strukturován podle typů rizik a měl by obsahovat metodologie vyhodnocování rizik a nejlepších postupů v oblasti preventivní činnosti a zvážení dopadů stejně jako příklady národních sítí sdružujících různé subjekty v cyklu krizového řízení),
→ aby nedošlo ke zdvojování, je potřebné zpracovat celkový přehled stávajících preventivních aktivit a nástrojů jak na straně členských států, tak Komise,
→ iniciativy v oblasti prevence by měly být v souladu s principem subsidiarity, podle kterého je prevence odpovědnostní členských států,
→ měla by být posílena vazba mezi poučeními získanými při mimořádných událostech na jedné straně a prevencí a připraveností na straně druhé,
→ každý dokument o získaných zkušenostech týkající se krizového managementu, a to jak na úrovni členského státu, tak na úrovni Komise, by měl obsahovat část o prevenci a připravenosti a možných nedostatcích,
→ prevence by měla být standardní součástí analýzy dopadů iniciativ Společenství v oblasti civilní ochrany,
→ členské státy Evropské unie by měly do problematiky zainteresovat také nevládní instituce, jako jsou soukromé instituce či nevládní organizace.
Závěr
„Odpovědnost za ochranu obyvatel spadá hlavně na členské státy Evropské unie. V souladu s principem subsidiarity jakákoliv akce v oblasti prevence před katastrofami v Evropské unii by měla zahrnovat nadnárodní témata, doplněná a podporovaná snahou členských států benefitovat z Evropské unie jako celku,“ zdůraznil ve svém vystoupení na závěrečném plenárním zasedání Hervé Martin, vedoucí odboru pro civilní ochranu z Evropské komise.
Lze konstatovat, že brněnský seminář potvrdil opodstatněnost volby tématu zlepšení informovanosti obyvatel zemí Evropské unie o problematice civilní ochrany jako jedné z hlavních priorit našeho předsednictví v Radě EU v pracovní skupině Prociv.
Za přípravu a dokonalou organizaci pracovního jednání včetně doprovodného programu je potřebné poděkovat jak všem členům předsednického a organizačního týmu, tak vedoucím představitelům Jihomoravského kraje.
plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, plk. Bc. Jiří MUSÍLEK, foto Milan VÁVRŮ
Plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích
Dobrovolná pomoc při mimořádných událostech a krizových situacích má rostoucí uplatnění. Její existencí se zásadně zvyšuje potenciál poskytované pomoci. Základním cílem plánování dobrovolné pomoci je dosažení připravenosti k jejímu využití. Protože tíhu dobrovolné pomoci v národním měřítku nesou zejména obce, je na nich, zda následující podněty uplatní.
Poskytování dobrovolné pomoci za mimořádných událostí a krizových situací úzce souvisí s naplňováním principu občanské solidarity. Představuje organizovanou pracovní činnost právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob nebo poskytnutí věcného prostředku těmito osobami. Činnost je bezúplatná, přičemž může být dohodou sjednáno poskytnutí peněžité náhrady. Mnohdy se právnická osoba stává zprostředkovatelem pomoci tím, že dobrovolníky zajišťuje. Právnická osoba, zajišťující dobrovolníky (fyzické osoby vykonávající dobrovolnou pomoc) a zabývající se jejich činností, je označována jako dobrovolnická organizace.
Dobrovolná pomoc
Pro samotnou realizaci dobrovolné pomoci je důležitý už prvoplánový přístup. Rozumí se tím aplikace právních norem jako východisek pro koncipování této pomoci. Především je potřeba uvést, že existují dva právní rámce dobrovolné pomoci:
→ poskytování dobrovolné pomoci podle zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
→ poskytování dobrovolné pomoci podle zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
Podle krizového zákona lze dobrovolnou pomoc poskytnout právnickými a fyzickými osobami na žádost starosty [ustanovení § 23 odst. 1 písm. d)] krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb.), přičemž se vztahuje, mimo jiné, také na osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci (ustanovení § 32 krizového zákona odst. 4). Starosta obce však může využít tuto pravomoc pouze v případě, že byl vyhlášen (pro katastrální území obce) některý z krizových stavů. Dobrovolná pomoc může být realizována také jako občanská flexibilní angažovanost na základě nabídky, tedy mimo žádost starosty obce. Zákon pamatuje na vypořádání nákladů spojených s dobrovolnou pomocí. Tyto náklady, včetně pojištění, nesou osoby, které se k dobrovolné pomoci přihlásily. Výše náhrady je pak určena dohodou, nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, nebo výší odpovídající obvyklé mzdě za stejné či podobné práce, a taktéž výší nákladů nebo obvyklé náhrady za použití věcného prostředku v době jeho poskytnutí (ustanovení § 35 krizového zákona odst. 3). Organizace této formy dobrovolné pomoci není ze strany státu podporována dotacemi.
Podle zákona o dobrovolnické službě se pomoc uskutečňuje jako služba dle ustanovení § 2 odst.1 písm. b) zákona o dobrovolnické službě (zákon č. 198/2002 Sb.). Spadá do rámce institucionalizovaného dobrovolnictví, a to jako služba krátkodobá. Je-li poskytována po dobu kratší než tři měsíce, nebo dlouhodobá, pokud se jedná o dobu delší než tři měsíce (ustanovení § 2 odst. 3). Dobrovolná pomoc probíhá mimo pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělávání nebo studium fyzických osob (ustanovení § 3 odst. 3). Za tuto službu dobrovolníkům nenáleží odměna. Služební vztah zakládá smlouva dobrovolníka s vysílající organizací (podmínkou je, aby vysílající organizace měla Ministerstvem vnitra udělenu akreditaci podle ustanovení § 6 zákona). Závazky mezi vysílající a přijímající organizací (přijímající organizace dobrovolníky přijímá a ti vykonávají službu v její prospěch) jsou rovněž ošetřeny smlouvou. Zákonné podmínky ke smlouvám, k akreditaci, k výkonu služby apod. jsou kodifikovány v konkrétních ustanoveních zákona o dobrovolnické službě (§ 5 až § 9). Z hlediska organizování je dobrovolnická služba státem podporována. Znamená to, že Ministerstvo vnitra poskytuje vysílající organizaci dotace ke krytí pojistného a části výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, jejich přípravou pro výkon služby, se zajišťováním výkonu služby a také pojistného na důchodové pojištění dobrovolníka (ustanovení § 11). Povinnost orgánů krizového řízení plánovat a realizovat dobrovolnou pomoc podle jednoho, nebo druhého zákona není taxativně stanovena. Je pouze na orgánech obcí, zda zvolí první, nebo druhou alternativu organizování dobrovolné pomoci, případně zvolí kombinaci obou variant současně (viz obrázek „Poskytování dobrovolné pomoci“).
Zajištění dobrovolníků
O dobrovolnou pomoc v příslušných správních obvodech obcí žádají starostové obcí a měst (primátoři statutárních měst). Další činnosti spojené se zajištěním dobrovolníků vykonávají obecní a městské úřady (magistráty statutárních měst), které:
→ přijímají dobrovolníky, kteří se hlásí (na základě žádosti starosty obce nebo z vlastního podnětu);
→ přijímají dobrovolníky včetně dobrovolníků od vysílajících = dobrovolnických organizací (v případě dobrovolnické služby podle zákona jsou obecní úřady v úloze přijímajících organizací);
→ evidují dobrovolníky, včetně jejich registrace, poučení a potvrzení vykonané pomoci, hmotného zabezpečení a zabezpečení náhrad dobrovolníkům, vedou škodní řízení, případně mohou zřizovat skupinu příjmu a řízení dobrovolníků;
→ podle právního rámce pomoci zajišťují pro dobrovolníky odpovídající zázemí.
Využití dobrovolníků
Jádrem zapojení dobrovolníků do účinné pomoci jsou likvidační a následně obnovovací práce. Činnosti vykonávané v rámci dobrovolné pomoci zpravidla nevyžadují odbornou kvalifikaci. Dobrovolníci zejména odstraňují překážky (spadlé stromy, naplaveniny a jiné přírodní překážky, trosky, sutiny apod.), odklízejí a likvidují zničená vybavení domů a bytů, vynášejí nábytek a další movitý majetek, budují přístřešky, staví provizorní přechody, zapažují terén proti sesuvům půdy, zajišťují stavby proti zřícení, provádějí výkopy a obdobné činnosti. Pokud jsou dobrovolníci zařazeni k výkonu odborných prací, jedná se nejčastěji o práce stavebního charakteru, jako zednické, tesařské, pokrývačské, klempířské a instalační (voda, elektřina, plyn) činnosti, zprovoznění linkových vedení a některé práce s využitím zemních strojů.
Počty a odbornosti dobrovolníků předurčují, jaké jsou nejvhodnější formy jejich nasazování. Lze je nasazovat po jednotlivcích (individuální úkoly), nebo jako doplnění početních stavů složek IZS (jedná o službu tzv. dobrovolnické složky IZS), nebo jako samostatný odřad pro vybrané činnosti (obvykle obnovovací práce).
Za řízení dobrovolníků a dozor nad jejich využíváním odpovídá obec. Za tím účelem určuje vedoucího, nebo využívá vedoucí přeurčenými vysílající organizací – tzv. koordinátory. Jsou-li dobrovolníci doplněním početních stavů složek IZS, dohlížejí na práce dobrovolníků vedoucí složek IZS (zpravidla velitel zásahu nebo velitel úseku). Metodické vedení prací zajišťují zkušení profesionálové.
Pracovní předměty a pracovní prostředky poskytují obce z vlastních zdrojů, případně je zapůjčují od jiného subjektu, případně je může poskytnout vysílající organizace. Vlastní provedení prací musí být řádně připraveno. Předchází mu analýza vývoje situace, rekognoskace prostředí a zhodnocení náročnosti prací včetně poučení o požadavcích bezpečnosti – za toto odpovídají určení vedoucí. Pokud je žadatelem o dobrovolnou pomoc obec s rozšířenou působností, koordinuje nasazení dobrovolníků v rámci likvidačních a obnovovacích prací starosta obce s rozšířenou působností. Běžnou koordinaci v průběhu prací zajišťují vedoucí dobrovolníků a vedoucí konkrétních druhů prací na místech nasazení (koordinátoři).
Opatření k realizaci dobrovolné pomoci
V návaznosti na předchozí vymezení zajištění a využití dobrovolníků lze konkretizovat opatření k realizaci dobrovolné pomoci a v „Plánu dobrovolné pomoci“ je stylizovat jako pracovní (prováděcí) část. Při tvorbě plánu to znamená specifikovat popis opatření (postupnou činnost), zdůraznit odpovědnost za jejich provedení a vymezit využitelnost dokumentace nebo patřičného odkazu. Mezi tato opatření zpravidla patří:
→ žádost o dobrovolnou pomoc;
• ze strany dobrovolníků (fyzických osob),
• v rámci dobrovolnické služby,
→ příjem, evidence a organizační řízení dobrovolníků;
→ zajištění sociálního zázemí pro dobrovolníky.
Za žádost o dobrovolnou pomoc a její uplatnění odpovídají starosta, obecní úřad a při postupu v rámci dobrovolnické služby i vysílající organizace. Z toho je zřejmé, že také příjem, evidence a organizační řízení dobrovolníků jsou věcí administrativy a úkonů obecního úřadu. Sociální zázemí pro dobrovolníky také řeší obecní úřad (podmínky osobní hygieny, běžné ošacení, osobní ochranné pracovní pomůcky, stravování, ubytování a další zabezpečení). Tuto odpovědnost může nést i vysílající organizace, je-li tak dohodnuto a má-li pro sociální zázemí dobrovolníků vytvořeny podmínky.
K žádostem o dobrovolníky a k organizačnímu řízení dobrovolníků je potřebné určité penzum dokumentů a organizačních kroků:
a) žádost starosty obce o dobrovolnou pomoc;
b) dokumenty vysílající organizace;
c) výběr akreditovaných vysílajících organizací ze „Seznamu akreditovaných vysílajících organizací“ (u odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra);
d) předjednání závazné pomoci;
e) smlouva mezi vysílající a přijímající organizací;
f) smlouva o výkonu dobrovolnické služby (mezi dobrovolníkem a vysílající organizací);
g) dokument (katalogový list) o postupu při příjmu, evidenci a organizačním řízení dobrovolníků;
h) dotazník (k osobě dobrovolníka);
i) potvrzení o vykonané pomoci (vydávané dobrovolníkovi při ukončení pomoci);
j) odkaz na Plán nouzového přežití (součást havarijního plánu kraje).
Poznámka: Dokumenty uvedené pod písmeny b), c), e), f) se vztahují na dobrovolnou pomoc podle zákona o dobrovolnické službě a platí pro ně rezortně zavedené vzory. Dokumenty uvedené pod písmeny a), g), h), i) vyžadují autorská vyhotovení.
Výčet opatření reflektuje „živou práci“ s dobrovolníky. Dává předobraz zpracování reálného „Plánu dobrovolné pomoci“ jako jednoho z možných plánů, zařazených do přílohové části krizového plánu kraje, a pro jeho rozpracování na úrovni obce s rozšířenou působností. Tím napomáhá utváření organizační základny využití dobrovolníků.
Závěr
V článku jsou zohledněny právní aspekty dobrovolné pomoci a využity zkušenosti HZS Moravskoslezského kraje ze zpracování „Plánu dobrovolné pomoci“ (součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje). Výběr této tematiky odpovídá skutečnosti, že aktivity a funkční oblasti dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích, transponované do výkonu potřebných prací, tvoří významný pilíř humanitární pomoci.
Literatura
[1] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
[3] Plán dobrovolné pomoci, HZS Moravskoslezského kraje.
[4] Webové stránky Ministerstva vnitra dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/prevence/dobrovol/index.html, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/prevence/dobrovol/akredit.html.
por. Ing. Tomáš HENDRYCH, mjr. Ing. Antonín KRÖMER, plk. Ing. Libor FOLWARCZNY, Ph.D., HZS Moravskoslezského kraje
Nadace policistů a hasičů bilancovala
Cílem Nadace je pomoci zlepšit životní podmínky dětí policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby, v přímé souvislosti s ní nebo pro její výkon a policistů a hasičů těžce tělesně postižených následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.
K dosažení uvedeného cíle Nadace zejména:
→ získává a soustřeďuje finanční prostředky na účtu Nadace,
→ organizačně a finančně zajišťuje aktivity související s uvedeným účelem,
→ rozvíjí vzájemnou spolupráci s dětmi pozůstalými po policistech a hasičích a s jejich rodiči a pomáhá jim,
→ rozvíjí vzájemnou spolupráci s partnerskými organizacemi v České republice i v zahraničí.
Činnost Nadace v roce 2008
V roce 2008 se vlastní činnost orientovala zejména na:
→ získání prostředků pro Nadaci,
→ poskytování příspěvků a péči o děti a neúplné rodiny po policistech a hasičích, kteří zahynuli při výkonu služby.
V roce 2008 byly Nadací získány finanční prostředky ve výši 4 569 393 Kč. Příjmy Nadace tvořily peněžní dary právnických a fyzických osob, finanční částky získané výtěžky z pořádání různých kulturních a sportovních akcí a úroky z uložených finančních prostředků.
Za vysoce pozitivní můžeme označit skutečnost, že podstatná část finančních prostředků byla získána od samotných policistů, hasičů a občanských zaměstnanců rezortu Ministerstva vnitra a dalších sympatizujících soukromých osob - 3 294 535 Kč. Ocenění a poděkování si zaslouží všichni, kteří přispívají pravidelnými částkami formou strhávání si měsíčně určité částky z platu. Například od příslušníků a občanských zaměstnanců Policie ČR Správy Severočeského kraje bylo touto formou za necelé tři roky získáno přes 1 000 000 Kč.
Nejzdařilejší akcí roku 2008, kterou Nadace uspořádala ve spolupráci s Nadací ČEZ v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, byla akce Oranžové kolo, kdy se do pedálů kol opřely nejen některé významné osobnosti našeho politického života, filmu i sportu, ale i běžní návštěvníci festivalu. Kromě velké propagace Nadace byla v její prospěch získána částka 247 556 Kč.
Další zdařilou akcí byly například slavnosti bojových umění v Karviné, kde účastníci předali na účet Nadace 40 000 Kč nebo koncert ve Františkových Lázních, jehož spolupořadateli byli i příslušníci složek IZS a který na konto Nadace přinesl téměř 20 000 Kč.
Tradiční bylo předvánoční setkání rodin, o které Nadace pečuje, v Praze. Vyvrcholilo slavnostním večerem v paláci Žofín, návštěvou Pražského hradu a bylo ukončeno posezením u vánočního stromečku. Dar Odborového svazu hasičů ve výši 60 000 Kč byl využit na uspořádání vánočního posezení, dar Nezávislého odborového svazu Policie ČR ve výši 31 000 Kč byl předán dětem na nákup dárků.
V roce 2008 Nadace pečovala o 62 dětí ze 42 neúplných rodin. Tyto rodiny byly zahrnuty do celoroční péče.
Pro děti, které ztratily otce při výkonu služby policisty nebo hasiče od roku 2001 do současnosti, Nadace zabezpečila životní pojištění a stavební spoření ve výši 1000 Kč měsíčně.
Plně a zdarma se podařilo žádajícím maminkám s dětmi, ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou MV a Lázeňským léčebným domem Praha v Luhačovicích, zajistit komplexní lázeňské pobyty. Opětovně, za pomoci Zařízení služeb MV, se uskutečnila společná týdenní nadační dovolená v rekreačním objektu v Červené nad Vltavou, které se zúčastnilo 57 osob ze 24 rodin, o které Nadace pečuje, a to zcela zdarma. Druhé čtrnáctidenní nadační zahraniční dovolené v Polsku se zúčastnilo 13 „nadačních“ dětí.
V závěru roku děti dostaly dárky, vitamíny a obdržely knihy v hodnotě 3000 Kč.
Z forem krátkodobé pomoci byly schváleny jednorázové finanční výpomoci na každé dítě ve výši 20 000 Kč, které jsou používány především při neplánovaných rodinných vydáních, spojených se zahájením a průběhem školní docházky, prázdninovými a léčebnými výlohami, atd.
Šestý rok nadační péče však staví stále více do popředí nejen péči jednorázovou, ať již finanční, nebo rekreační, ale především je oceňována pomoc při řešení osobních, či rodinných problémů, které ženy s dětmi nejsou schopny samy zvládat, ať již jde o ztrátu zaměstnání, pomoc s umístěním dětí do škol, právní pomoc, atd.
Hospodaření Nadace
Ve zprávě nezávislého auditora ze dne 1. března 2009 je konstatováno, že „veškerá činnost nadace a čerpání finančních prostředků je v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění pozdějších novel a doplňků, se schváleným statutem a vnitřními směrnicemi“. Po provedeném auditu zní „Výrok auditora - bez výhrad“. To dotvrzuje i skutečnost, že je hospodařeno s kladným hospodářským výsledkem.
Příjmy Nadace činily 4 569 393 Kč, výdaje pak 1 990 854 Kč.
Z celkových výdajů bylo na pomoc pozůstalým dětem vynaloženo 1 851 042 Kč. Mimo to dalších přibližně 700 000 Kč bylo těmto rodinám poskytnuto ve věcném plnění vyplývajícím ze smluvních ujednání se sponzory.
Na zajištění chodu Nadace, mimo výdajů na propagaci (82 589 Kč), provedení auditu finančního hospodaření (15 000 Kč) a bankovních poplatků z Nadačního účtu (12 063 Kč), bylo vynaloženo celkem 30 159 Kč, což činí 1,5 % celkových ročních výdajů Nadace. Při připočtení výdajů na propagaci, audit a bankovní poplatky, což činí 109 652 Kč, jsou celkové vynaložené náklady 139 811 Kč, což činí 7 % z celkových ročních výdajů Nadace.
Rozdíl mezi příjmy a výdaji roku 2008 ve výši zůstatku 7 389 676 Kč se převedl do roku 2009.
K 1. lednu 2009 měla Nadace finanční prostředky ve výši 6 889 336 Kč, se kterými je možné disponovat, a dále částku 500 340 Kč základního jmění Nadace, která je uložena u ČSOB jako cenné papíry.
Činnost Nadace v roce 2009
Také v letošním roce se Nadace plně zaměří na péči o pozůstalé neúplné rodiny s dětmi po policistech a hasičích, kteří při výkonu služby přišli o život, a to především v oblasti rekreační, rehabilitační, lázeňské a na finanční pomoc těmto rodinám. Dále na systémovou pomoc a péči o policisty a hasiče těžce tělesně postižené následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.
PhDr. Vladimír ŠUTERA, CSc., ředitel Nadace
Největší přispěvatelé
Policie ČR - dary 2 377 730 Kč
HZS ČR - dary 617 344 Kč
Nadace ČEZ 247 556 Kč
ČSOB, a.s. 100 000 Kč
Global Assistance, a.s. 100 000 Kč
Asavet, s.r.o. 100 000 Kč
Raiffeisenbank, a.s. 100 000 Kč
Česká Rafinérská, a.s. 100 000 Kč
Imperiál Tobacco CR, s.r.o. 50 000 Kč
Všeobecná zdravotní pojišťovna 90 000 Kč
Hasičská olympiáda CTIF v srdci Evropy
O přípravách jsme hovořili s vedoucím organizačního výboru plk. Ing. Zdeňkem Nytrou, ředitelem HZS Moravskoslezského kraje.
Jde o dvě, respektive tři soutěže. V rámci XVII. Mezinárodní hasičské soutěže mladých hasičů uvidíme požární útok, štafetu, ale i táborovou olympiádu. A XIV. Mezinárodní hasičská soutěž je rozdělena na část klasickou, čítající požární útok a štafetu a na požární sport, kde se vedle požárního útoku a štafety bude soutěžit i v běhu na 100 m s překážkami a ve výstupu do 4. podlaží cvičné věže.
Kolik zemí potvrdilo účast a jaký počet zahraničních účastníků do České republiky přijede?
V současnosti je přihlášeno 26 zemí a jedná se o účasti dalších dvou až tří států. To představuje zhruba 3000 až 3200 účastníků.
Kdo bude reprezentovat Českou republiku?
Za mládež SDH Písková Lhota, Chlumec nad Cidlinou a v požárním sportu dva výběry profesionálních hasičů, družstvo žen a mužů dobrovolných hasičů. V klasických disciplínách muži SDH Zibohlavy, Frýdek, Vlčnov, Michálkovice, Chlumec nad Cidlinou, Bystré v Orlických horách a HZS Královehradeckého kraje. V ženách pak SDH Písková Lhota, Chlumec nad Cidlinou, Vlčnov a Frýdek-Místek – Skalice.
Hovoříme o olympiádě CTIF. Co tato zkratka označuje?
Olympiáda není jen sportovním kláním. Jaké doprovodné akce ji budou provázet?
Kromě oficiálních soutěží proběhne celá řada doprovodných akcí, ať už soutěžního charakteru (požární sport, vyprošťování osob z havarovaných vozidel, nejmenší hasiči, soutěž radioamatérů), nebo akce prezentační (výstava techniky současné či historické) či společenské (shromáždění delegátů CTIF, zasedání jednotlivých odborných komisí CTIF). Uskuteční se propagační jízda SH ČMS z Přibyslavi do Ostravy. U příležitosti olympiády bude rovněž vydána poštovní známka.
V jaké fázi se nacházejí přípravy olympiády?
Doslova ve finální. V březnu proběhla kontrolní návštěva ze strany exekutivy CTIF, kdy hlavním úkolem bylo projednat a schválit bodový scénář celé akce. K tomu došlo a nyní rozpracováváme detaily každého dne.
Zúčastní se olympiády i nějaká významná osobnost za Českou republiku (ve Varaždinu to byl například prezident Chorvatska)?
V tuto chvíli pochopitelně těžko předvídat, ale předpokládám účast předsedy vlády a zcela určitě ministra vnitra. Velice vstřícný přístup k olympiádě projevují i hejtman Moravskoslezského kraje a primátor statutárního města Ostravy.
Jaký význam má tato akce pro HZS Moravskoslezského kraje, potažmo i samotný Moravskoslezský kraj a co znamená pro Vás osobně?
Pro HZS Moravskoslezského kraje i mne osobně je to zcela nepochybně největší akce, jakou jsme měli možnost organizovat. A za sebe i všechny své kolegy musím dodat, že uděláme vše pro to, abychom si 26. července mohli říct, že se nám olympiáda podařila a že jsme přispěli k propagaci Ostravy, Moravskoslezského kraje i České republiky doslova v celé Evropě.
kpt. Bc. Jana KEMROVÁ, foto archiv redakce
V tištěné podobě časopisu ještě najdete
• ODBORNÁ PŘÍPRAVA
Program Leonardo úspěšně zakončen
plk. Ing. Radovan Kočí, kpt. Bc. Zdeněk Ondráček
• VZDĚLÁVÁNÍ
Vysokoškolská příprava specialistů OPZHN
plk. prof. Ing. Dušan Vičar, CSc., pplk. doc. Ing. Zdeněk Skaličan, CSc.
• PŘÍLOHA
Hašení požárů a zásahy složek IZS v průmyslových zónách
Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D., Ing. Michal Kratochvíl, Ing. Šárka Navarová, Ph.D.