Drobečková navigace

Home Page / Informační servis / Zpravodajství / 2009 / Zpravodajství duben 2009

Zpravodajství duben 2009

Generální ředitelé civilní ochrany zemí Evropské unie jednají v Praze

Náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán dnes (23.4.) v TOP hotelu Praha zahájili jednání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států. Hlavní město České republiky tak v rámci předsednictví naší země v EU hostí nejvyšší představitele civilní ochrany z 30 evropských států.

Tématem dnešní části jednání byla problematika chemických, biologických, radiačních a nukleárních (tzv. CBRN) látek. Představitelé Evropské komise informovali o záměru přijmout v polovině roku 2009 akční plán CBRN, který by měl vést ke zlepšení připravenosti států Evropské unie na případný únik těchto vysoce nebezpečných látek, např. při teroristickém útoku. Jde o to zmenšit možnosti přístupu k těmto látkám (prevence), zdokonalit prostředky jejich detekce a také připravenost řešit následky při případném úniku CBRN látek.

Představitelé krizového managementu evropských států dále diskutovali o Mechanismu civilní ochrany EU a možnostech jeho využití jako podpory pro běžnou konzulární spolupráci. Prostřednictvím Mechanismu lze totiž pomoci občanům jednotlivých zemí EU, kteří se ocitnou v nouzi při mimořádných událostech velkého rozsahu ve třetích zemích. Mechanismus byl takto využit např. po loňském teroristickém útoku v indické Bombaji, odkud bylo letecky evakuováno několik zraněných Evropanů. V rámci Mechanismu je možné občany v nouzi nejen evakuovat do bezpečí, ale také jim poskytnout materiální pomoc, zdravotnickou pomoc atd. Náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Miloš Svoboda v této souvislosti přítomným připomněl závěry únorového semináře v Brně, kde odborníci doporučili pomocí vzdělávacích kurzů zvýšit informovanost diplomatického personálu zastupitelských úřadů zemí EU na ambasádách v tzv. třetích zemích (tj. mimo EU) také do nouzových plánů ambasád včlenit informace o Mechanismu civilní ochrany a příslušné aktualizované kontaktní body.

Výsledky semináře jsou k dispozici na www.hzscr.cz/clanek/seminar-o-civilni-ochrane-prinesl-jasne-zavery.aspx

Možná bude v této chvíli užitečné připomenout rozdíl mezí civilní ochranou a konzulární ochranou:

- Civilní ochrana se vztahuje ke zvládání okamžitých následků katastrofy a jejím cílem je záchrana životů nebo zmírňování škod na životním prostředí, materiálních nebo ostatních škod. Typické úkoly civilní ochrany zahrnují: záchranu obětí ze sutin po zemětřesení, poskytování zdravotnické záchranné péče, zdravotnickou evakuaci z místa atd. Na druhé straně aktivity jako je registrace evropských občanů mezi těmito oběťmi, poskytování životního minima na úhradu nákladů neodkladných výdajů, repatriace evropských občanů a asistence při dokumentech-průkazech totožnosti jsou všechno úkoly pro konzulární úřady.

- Pomoc civilní ochrany je poskytována ku prospěchu všech obětí katastrofy,
bez ohledu na jejich státní příslušnost: není zaměřena na občany EU, ale založena na posouzení nejpalčivějších potřeb na místě. Konzulární ochrana se naopak specificky zaměřuje na občany EU
(a oprávněné osoby).

- Pomoc civilní ochrany prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Společenství může být v podstatě spuštěna pouze na základě požadavku postižené (třetí) země nebo mezinárodní organizace, tj. když následky katastrofy přesahují schopnosti odezvy postižené země. Přítomnost evropských občanů v oblasti katastrofy/krize nerozhoduje, zda systém bude nebo nebude aktivován. Jinými slovy Mechanismus civilní ochrany nebude aktivován pro mimořádnou událost, která může být perfektně zvládnuta místními úřady postižené třetí země, přestože je do ní zahrnuto několik evropských občanů. Konzulární ochrana naproti tomu je výsadním právem členských států, jejichž občané se nalézají v nouzi v zemi mimo EU. Občan EU se musí spoléhat na ochranu a pomoc jeho/její vlasti nebo při absenci této ochrany občana státem v nečlenských státech EU na ochranu jiného členského státu EU.

V rámci dnešního setkání prezentoval náměstek ředitele italské civilní ochrany Bernard de Bernardis zkušenosti záchranného systému s řešením následků nedávného katastrofálního zemětřesení ve střední části Itálie. Bez domova se v mžiku ocitlo na 26 000 lidí, téměř 300 osob našlo v troskách budov smrt ( z toho 22 dětí) a 1500 dalších utrpělo zranění. Evakuováno bylo na 65 000 lidí, z nichž většina našla útočiště ve stanových táborech. Na místě přírodní katastrofy zasahovalo celkem 12 000 záchranářů – hasiči, vojáci i dobrovolníci. Záchranné práce byly řízeny z celkem 8 operačních středisek a podle sdělení italských představitelů byla první fáze záchranných prací zvládnuta v průběhu tří dnů.

Zemětřesení zničilo tisíce budov, a i když přes 50 % budov v postižené oblasti by mělo být v pořádku, je třeba zlepšit bezpečí zejména škol a dalších budov určených pro vzdělávání. Na malém prostoru působilo od počátku velké množství záchranářů, Itálie proto nejdříve nevyužila nabídky zahraniční pomoci. Pomoci Evropské unie však přece jen využila, když na místo zamířil evropský tým specialistů na statiku budov. Ti v oblasti působí dodnes.

Tématem dnešního jednání generálních ředitelů civilní ochrany byl také stav zavedení a vůbec budoucnost jednotného evropského čísla tísňového volání 112.

Představitelé Evropské komise také informovali o pokroku v oblasti scénářů pro katastrofy velkého rozsahu. Tyto hypotetické scénáře (např. k zemětřesení, pro chemickou havárii, pro hašení lesních požárů) nechala vypracovat Evropská komise a měly by napomoci určit současný stav připravenosti EU na tyto různé mimořádné události a definovat prostředky potřebné k úspěšnému a efektivnímu řešení jejich následků.

Jednání, kterého se kromě příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR účastní také celkem 90 zahraničních delegátů, bude pokračovat ještě zítra – v pátek 24.4. 2009. Představitelé si mj. vymění zkušenosti z řešení nedávných mimořádných událostí a krizových situací, např. teroristických útoků v Indii.

Toto setkání generálních ředitelů civilní ochrany evropských států se koná pravidelně dvakrát ročně a tentokrát ho vůbec poprvé díky českému předsednictví v EU hostí hlavní město České republiky.

Jednání se účastní také vysocí činitelé krizového managementu Evropské komise – např. generální ředitel generálního ředitelství pro životní prostředí Karl Falkenberg, který v Evropské komisi zodpovídá za oblast civilní ochrany.

Více informací o akci nawww.hzscr.cz/clanek/setkani-generalnich-reditelu.aspx

Prioritami českého předsednictví v oblasti civilní ochrany jsou:

1) Zvýšení informovanosti obyvatel EU o problematice civilní ochrany s cílem zvýšit jejich povědomí o možnostech prevence, varování před mimořádnými událostmi a vhodném chování během mimořádných událostí

2) Zlepšení práce „Monitorovacího a informačního střediska“ a jeho spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi

3) Prevence katastrof na úrovni EU

4) Rozvoj evropské schopnosti boje proti hrozbám CBRN(chemickým, biologickým, radiačním a nukleárním látkám).

5) Schválení a operační nasazení modulů civilní ochrany. Jsou to prostředky pro záchranné práce při závažných mimořádných událostech, které jsou tvořeny z vnitrostátních zdrojů členského státu na principu dobrovolnosti. V současnosti je zaregistrováno 79 modulů ze 17 členských států (např. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel, Modul pro vysokokapacitní odčerpávání vody). ČR prosazuje zvýšení počtu modulů a vytváření jejich nových typů.Již v letošním roce 2009 by měl být nap,. registrován nový modul “Nouzové dočasné přístřeší,“ na kterém se bude podílet Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně.

Více informací nawww.hzscr.cz/docDetail.aspx?docid=21170515&doctype=ART&

Podrobnější informace k problematice českého předsednictví EU včetně týmu předsednictví naleznete nawww.hzscr.cz/presidency

PROGRAM setkání generálních ředitelů civilní ochrany

Středa, 22. dubna 2009

odpoledne	Příjezd delegací do Prahy
16:00 – 16:30	Neformální zahájení setkání v TOP Hotelu Praha
16:30 – 22:30	Kulturní program pro zahraniční delegace

Čtvrtek, 23. dubna 2009

09:00 - 09:15	Přivítání delegací
09:15 – 10:30	Plenární jednání I
10:30 – 11:15	Společné fotografování a přestávka
11:15 – 13:00	Plenární jednání II
13:00 - 14:30	Oběd
14:30 – 16:00	Plenární jednání III
17:00	Kulturní program pro zahraniční delegace