Drobečková navigace

Home Page / Požární prevence / Služby občanům / Metodická stanoviska a příručky

Metodická stanoviska a příručky

Metodika začleňování provozovaných činností dle § 4

Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám jsou na úseku požární ochrany stanoveny povinnosti zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o požární ochraně"). Provozované činnosti se ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně člení podle míry požárního nebezpečí do tří kategorií. Míra požárního nebezpečí je vyjádřena prostřednictvím charakteristik, které jsou definovány v § 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně. Činnost může být začleněna pouze do té kategorie, jejíž charakteristiky skutečně vykazuje. Uvádějí se vždy charakteristiky činností s nejvyšší mírou požárního nebezpečí. Každá činnost musí být posouzena individuálně. Nesprávným začleněním je i začlenění do nižší kategorie provozovaných činností. Tyto údaje mohou být pro jeden „typ“ činnosti rozdílné, takže se může v praxi stát, že určité činnosti mohou být jedním provozovatelem vykonávány jako činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, u druhého provozovatele pak jako činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí a v určitých případech i jako činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Je nutné zhodnotit skutečně prováděnou činnost ze všech hledisek, uvedených v citovaném § 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně.

Vyjde-li najevo, že se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nesprávně začlenila do příslušné kategorie, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru. Správné začlenění nesouvisí s tím, jak bude provozovatel činnosti zabezpečovat požární ochranu nad rámec zákonných povinností. V této iniciativě není nijak omezen, naopak, zvýšení požární bezpečnosti je vždy vítaným krokem.

Orgán státního požárního dozoru má možnost zahájit správní řízení ve smyslu § 4 odst. 5 zákona o požární ochraně vyjde-li najevo, že se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nesprávně začlenila do kategorie činností podle požárního nebezpečí (pozn. správní řízní se zahajuje s provozovatelem činností, nikoliv se zpracovatelem dokumentace požární ochrany).

Dokumentaci o začlenění mají povinnost zpracovat pouze provozovatelé činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím a to způsobem, který je uveden v § 28 a § 40 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Pro činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí tato povinnost není v právních předpisech zakotvena.

Charakteristiky činností, při kterých se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé dle § 4 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 3 písm. a) zákona o požární ochraně, vycházely z definic podle § 2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, kde bylo mimo jiné uvedeno rozmezí bodu vzplanutí (např. pro látky hořlavé od 21 °C do 55 °C).

I když došlo ke změnám předpisů upravujících problematiku chemických látek a chemických přípravků v části, která se vztahuje k uvedené problematice, nedošlo z věcného hlediska v podstatě ke změnám. Zákon č. 157/1988 Sb. byl zrušen a nahrazen zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, u něhož došlo k dalším změnám – poslední úplné znění bylo zveřejněno pod č. 440/2008 Sb., (dále jen „zákon o chemických látkách a přípravcích“).

Relevantní definice jsou nyní v § 2 odst. 2 písm. b) až e) platného zákona č. 440/2008 Sb.:

(2) Nebezpečné látky nebo nebezpečné přípravky jsou látky nebo přípravky, které za podmínek stanovených tímto zákonem mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány jako

b) oxidující; jimi jsou látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými,

c) extrémně hořlavé; jimi jsou kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku,

d) vysoce hořlavé; jimi jsou

1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie,

2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění,

3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí,

4. látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,

e) hořlavé; jimi jsou kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí.

Toto ustanovení § 2 odst. 2 platného zákona je nutné vnímat v kontextu s vyhláškou č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů (ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb., vyhlášky č. 28/2007 Sb. a vyhlášky č. 389/2008 Sb.); kde je uvedeno mimo jiné, co se rozumí použitými termíny např. „nízký bod vzplanutí“ (viz následující výňatek).

Oxidující

Látky a přípravky se klasifikují jako oxidující a přiřazuje se jim výstražný symbol pro „O" na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním právním předpisu. Látky a přípravky se povinně označují jednou R-větou, která se volí na základě výsledků zkoušek, avšak podle těchto kritérií:

R 7 Může způsobit požár

- organické peroxidy, které mají hořlavé vlastnosti, i když nejsou ve styku s jiným hořlavým materiálem.

R 8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár

- jiné oxidující látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které mohou způsobit požár nebo zvýšit nebezpečí požáru při styku s hořlavým materiálem.

R 9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem

- jiné látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které se stávají výbušnými při smíchání s hořlavým materiálem, např. některé chlorečnany.

Extrémně hořlavý

Látky a přípravky se klasifikují jako extrémně hořlavé a přiřazuje se jim výstražný symbol pro „F+" na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném právním předpisu (Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek). R- věta se volí podle těchto kritérií:

R 12 Extrémně hořlavý

- kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí bodu varu počáteční bod varu) nižší nebo roven 35 °C,

- plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé při styku se vzduchem za teploty a tlaku okolí.

Vysoce hořlavý

Látky a přípravky se klasifikují jako vysoce hořlavé a přiřazuje se jim výstražný symbol pro „F" na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném právním předpisu ^a). R- věty se volí podle těchto kritérií:

R 11 Vysoce hořlavý

- pevné látky a přípravky, které se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení a které po odstranění zdroje zapálení dále hoří, nebo jich ubývá,

- kapalné látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21 °C, které však nejsou extrémně hořlavé.

R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny

- látky a přípravky, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují extrémně hořlavé plyny v nebezpečném množství, minimálně rychlostí jeden litr/kg/hod.

R 17 Samovznětlivý na vzduchu

- látky a přípravky, které se mohou zahřát a následně vznítit ve styku se vzduchem při teplotě okolí bez přívodu energie.

Hořlavý

Látky a přípravky se klasifikují jako hořlavé na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném právním předpisu. R-věta se volí podle těchto kritérií:

R 10 Hořlavý

- kapalné látky a přípravky s bodem vzplanutí vyšším nebo rovným 21 °C, ale nižším nebo rovným 55 °C.

Bezpečnostní list je hlavním nástrojem pro sdělování informací (o vlastnostech látek a přípravků a o doporučovaných opatřeních na omezování jejich rizika) následným uživatelům registrovaných látek.

Pravidla pro zpracování a poskytování bezpečnostních listů a dalších informací jsou stanovena v hlavě IVNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (dále jen „REACH“), které vstoupilo v platnost 1. června 2007. Jelikož nebylo ustanoveno přechodné období pro používání bezpečnostních listů vypracovaných před 1. červnem 2007, musí být všechny bezpečnostní listy zpracovány dle výše uvedených pravidel. Většinu dalších povinností nařízení REACH je nutné plnit od 1. června 2008.

Bezpečnostní list musí být poskytován v úředním jazyku země, kde jsou látka nebo přípravek uváděny na trh. Přílohou bezpečnostního listu registrovaných látek a přípravků obsahujících registrované látky je popis expozičních scénářů, které byly posouzeny výrobcem/dovozcem při registraci látek nebo výrobcem přípravků při vlastním hodnocení přípravku. Bezpečnostní list obsahuje případná opatření doporučená k omezení rizik při používání nebezpečné látky nebo přípravku uplatněná při formulaci posuzovaného expozičního scénáře. Podrobněji jsou náležitosti nových bezpečnostních listů stanoveny v hlavě IV a v příloze II k nařízení REACH.

Bezpečnostní list se zpracovává a poskytuje pro nebezpečné látky a přípravky a na vyžádání i pro přípravky neklasifikované jako nebezpečné, ale obsahující alespoň 1 % nebezpečné složky nebo složky se stanoveným expozičním limitem ES.

Na látky dle článku 2 odst. 7 písm. a) a písm. b) nařízení REACH uvedené v jeho příloze IV (např. dusík, oxid uhličitý, rostlinné oleje) a v příloze V (např. látky vyskytující se v přírodě, nejsou-li chemicky upravené - minerály, rudy, koncentráty rud, cementový slínek, zemní plyn, zkapalněný ropný plyn, kondenzáty zemního plynu, ropa, uhlí, koks) se nevztahuje hlava II (registrace), hlava V (následní uživatelé) a hlava VI (hodnocení). Na tyto látky se však vztahuje hlava IV (informace v dodavatelském řetězci), která se týká bezpečnostního listu, tudíž i o těchto látkách lze získat informace o identifikaci nebezpečnosti.

Pro stanovení některých nebezpečných vlastností tuhých chemických látek a chemických přípravků je rozhodující jejich konzistence, nelze proto obecně dojít k jednotnému závěru, že např. dřevo nebo papír bez ohledu na stav (rozmělnění) a s přihlédnutím k uvedeným předpisům patří nebo nepatří mezi nebezpečné chemické látky. Pro jejich potřebu jsou za vysoce hořlavé pokládány tuhé látky nebo přípravky ve formě zrn, prachů nebo past, pokud jejich doba hoření za podmínek zkoušky je menší než 45 s a pro kovové prachy menší než 10 minut. Tím se vylučují tuhé hořlavé hmoty v kusové formě (např. polen, desek), které jsou sice zapalitelné a hořlavé, ale které po zapálení neodhořívají tak rychle a nebezpečně jako by mohly (nebo i nemusely - to je otázka zkoušek) jejich prachy, zrna a pasty. Tudíž jedná-li se např. o kusové uhlí - není tato látka klasifikována dle výše uvedeného jako nebezpečná (obdobně papír, dřevo), proto činnost s těmito látkami nespadne pod uvedená ustanovení.

Rovněž pokud se jedná o různé výrobky různých výrobců, musí se k nim při vyhodnocení přistupovat individuálně. Např. nafta je v ČSN EN 590 (2004) charakterizována bodem vzplanutí vyšším než 55 °C, ale dle sdělení některých výrobců nelze vyloučit, že se vyskytují na trhu nafty s bodem vzplanutí nižším než 55 °C. Nebude-li u dodávek garantováno (v bezpečnostním listu) dodržení charakteristiky (oxidační vlastnosti event. hořlavosti), pak připadá v úvahu situace, kdy budou u provozované činnosti naplněny také znaky uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) zákona o požární ochraně. Pro začlenění činnosti jsou rozhodující výrobcem garantované vlastnosti jeho výrobků.

Státní správu v oblasti uvádění látek nebo látek obsažených v přípravcích a v předmětech na trh a uvádění přípravků na trh vykonává Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice a celní úřady. Inspektoři a pověření pracovníci vykonávají dozorovou činnost podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství jako je např. dozor nad osobami, které provádí zkoušení nebezpečných vlastností látek a přípravků dle příslušných metod apod. Správnost a úplnost zpracování bezpečnostního listu, jakožto i oprávněnost autora ke zpracování bezpečnostního listu (včetně klasifikace) není předmětem kontroly orgánů státního požárního dozoru.

Výrobce, dovozce, distributor nebo následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) – sem spadá i povinnost řádně zpracovat a poskytovat bezpečnostní list se všemi náležitostmi.

Pozn.: Následný uživatel je fyzická nebo právnická osoba usazená (tj. má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo podnikání) ve Společenství , jiná než výrobce/dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou v přípravku při své průmyslové nebo profesionální činnosti (následným uživatelem není distributor ani spotřebitel - nepodnikající osoba). Může se například jednat o takovou společnost, která nakupuje registrované látky, a tyto látky pouze spolu mísí, aniž by došlo k chemické reakci a vzniku nové chemické látky. Následný uživatel může používat danou chemickou látku pouze takovým způsobem, který uvede dodavatel (dovozce, výrobce) v rámci své registrační dokumentace a následně v expozičních scénářích, které budou přílohou bezpečnostního listu (BL).

Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů (ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb., vyhlášky č. 28/2007 Sb. a vyhlášky č. 389/2008) obsahuje Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek (dále jen "Seznam") a způsob jeho používání. Ze Seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných látek lze získat jen základní informace - viz příklad níže a to jen k některým nebezpečným látkám (nejedná se tudíž o kompletní seznam).

„Látkou“ je chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení.

„Přípravkem“ je směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek.

Platnou databázi k Seznamu ve vyhlášce č. 369/2005 Sb., kterou se mění výše uvedená vyhláška č. 232/2004 Sb. je možno otevřít na adrese www.mpo.cz/dance.

Veškeré údaje potřebné pro začleňování provozovaných činností dle § 4 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 3 písm. a) zákona o požární ochraně jsou uvedeny v bezpečnostním listu (část 2 bezpečnostního listu – obsahuje klasifikaci dle pravidel směrnice 67/548/EHS a směrnice 1999/45/ES a jasnou informaci zda se jedná o přípravky klasifikované jako nebezpečné či ne).

Bezpečnostní listy lze orientačně vyhledat na internetu po zadání „názvu nebezpečné látky“ (přípravku) a slov „bezpečnostní list“ (př. „vodík bezpečnostní list“). Pozn.: Kontrolní orgán se řídí bezpečnostními listy, které poskytl provozovatel.