Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 9/2009
V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek PO při požáru rekreačního zařízení v Rovensku pod Troskami spojeného s velmi složitou evakuací osob. POZNATKY z cvičení požárního zásahu v podzemní garáži s automatickým parkovacím systémem a z realizace opatření na letišti Praha-Ruzyně proti hrozbě zavlečení nového viru chřipky H1N1. PŘIPOMENUTÍ 60. výročí podepsání Ženevských úmluv o ochraně obětí válek. VÝSLEDKY studie problematiky evakuace obyvatelstva v ČR. ZKUŠENOSTI se zapojováním dobrovolníků do likvidace následků mimořádných událostí ve městě Třinci. PRAKTICKÉ RADY, jak zasílat chemické látky a přípravky. PŘÍLOHA – vzory dokladů, kterými se prokazuje splnění podmínek požární bezpečnosti staveb.
- Granty pro rok 2010
- Záchrana osob z hořící chaty
- Sled opatření a činností se projevil jako naprosto funkční
- Evakuace obyvatelstva a její aspekty
- Zkušenosti se zapojováním dobrovolníků ve městě Třinci
Granty pro rok 2010
Granty, na které se váže neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR, uplatněná prostřednictvím MV-generálního ředitelství HZS ČR v roce 2010 pro nestátní neziskové organizace. Granty č. 1 až 6 jsou určeny zpravidla pro:
- občanská sdružení, působící na úseku požární ochrany, integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Jedná se o občanská sdružení, která vyvíjejí činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů,
- obecně prospěšné společnosti, zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- účelová zařízení církví, zřízená podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.
Nestátní neziskové organizace žádající o dotaci ke grantu č. 6 musí být ostatní složkou IZS, tzn. mít uzavřenou dohodu o plánované pomoci na vyžádání s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR nebo HZS krajů.
Granty č. 7 a č. 8 jsou určeny pro občanská sdružení, působící na úseku požární ochrany, IZS, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Jedná se o občanská sdružení, která vyvíjejí činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Příjemci dotace nejsou orgány územní samosprávy - kraje a obce včetně jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
Granty úzce souvisejí s „Podmínkami pro poskytování a použití neinvestičních dotací ze státního rozpočtu České republiky pro nestátní neziskové organizace“, které jsou uveřejněny na www.hzscr.cz.
Grant č. 1
Podíl nestátní neziskové organizace na systému odborné přípravy příslušníků HZS ČR, zaměstnanců a členů jednotek požární ochrany, zaměstnanců státní správy a územní samosprávy a členů složek IZS.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Činnost orgánů nestátní neziskové organizace, kdy nestátní nezisková organizace pomáhá státní správě a územní samosprávě při organizaci odborné přípravy uvedených skupin příslušníků, zaměstnanců a členů jednotek PO.
2. Odborné konference, kurzy.
3. Výuka a výcvik pro potřebu státní správy, územní samosprávy a složek IZS.
4. Výukové programy a pomůcky pro přípravu k získání odborné způsobilosti, kromě literatury.
Grant č. 2
Podíl nestátní neziskové organizace ve zvyšování kvalifikace a odborné úrovně pro výkon služby příslušníků HZS ČR, zaměstnanců a členů jednotek požární ochrany, členů zařízení civilní ochrany a členů složek IZS pro oblast IZS.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Kurzy pro zvýšení kvalifikace a specializační kurzy.
2. Odborná školení a kurzy.
Grant č. 3
Výchovná a vzdělávací činnost na úseku práce s dětmi a mládeží v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva a přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádných událostech.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Soutěže dětí organizované nestátními neziskovými organizacemi.
2. Propagační, výchovné a vzdělávací akce pro děti a mládež.
3. Odborné semináře vedoucích mládeže a dětí.
4. Dětské tábory kolektivů mladých hasičů, záchranářů a dobrovolníků.
Grant č. 4
Preventivně výchovná činnost nestátních neziskových organizací při výchově obyvatelstva, právnických a podnikajících fyzických osob k předcházení požárů, propagace a historie požární ochrany, ochrany obyvatelstva, příprava obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádných událostech.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Výukové programy, konference.
2. Soubory přednášek.
3. Podpora mediální činnosti nestátních neziskových organizací při propagaci požární ochrany, ochrany obyvatelstva a přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci.
4. Podpora činnosti v oblasti historie hasičského hnutí a ochrany obyvatelstva v České republice.
Grant č. 5
Publikační a informační činnost na úseku požární ochrany, IZS, ochrany obyvatelstva a krizového řízení.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Neperiodické publikace zaměřené jako pomůcky pro odbornou přípravu a vzdělávání.
2. Periodické publikace pro odbornou přípravu a pro potřebu nestátních neziskových organizací.
3. Propagační materiály.
4. Multimediální formy pomůcek pro odbornou přípravu a vzdělávání.
5. Tvorba a ověřování databází.
Grant č. 6
Akceschopnost ostatní složky IZS k poskytnutí plánované pomoci na vyžádání.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Příspěvek na vybavení ostatní složky IZS, která má uzavřenou dohodu o poskytnutí plánované pomoci na vyžádání s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR nebo HZS krajů.
2. Organizace a účast na součinnostních výcvicích IZS ostatní složky IZS.
3. Příspěvek na zajištění akceschopnosti držitelů kynologických atestů MV-generálního ředitelství HZS ČR předurčených pro zásah na území ČR a pro zapojování do mezinárodních záchranných operací.
Grant č. 7
Soutěže v požárním sportu podle pravidel požárního sportu v kategoriích dobrovolných a profesionálních hasičů.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Příprava rozhodčích požárního sportu.
2. Pořádání regionálních, krajských a celostátních kol.
3. Příprava reprezentačního celku pro mezinárodní soutěž mimo území České republiky.
Grant č. 8
Programy v tělesné přípravě pro zvýšení fyzické zdatnosti nebo soutěže pro získání specifických dovedností pro výkon služby příslušníků, zaměstnanců a členů jednotek požární ochrany nebo soutěže pro získání specifických dovedností členů občanských sdružení.
Předpokládaná věcná orientace projektů:
1. Pořádání soutěží.
2. Příprava reprezentačního celku pro mezinárodní soutěž mimo území České republiky.
Žadatelé o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR,
předloží projekty ke grantům nejpozději do 30. listopadu 2009 do 14,00 hodin na adresu:
Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Kloknerova 26, pošt. přihr. 69, 148 01 Praha 414
Podrobnější informace ke grantům: kpt. Ing. Alena Veselá, tel. 950 819 806, e-mail: alena.vesela@grh.izscr.cz.
Záchrana osob z hořící chaty
Dne 13. června 2009 v 06.30 hodin byl na operační a informační středisko (OPIS) Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (HZS LK) v Semilech z telefonického centra tísňového volání 112 HZS LK datovou větou nahlášen požár rekreačního zařízení v Rovensku pod Troskami. Podle ohlašovatele vznikl požár v přízemí chaty, ve které v době vzniku požáru bylo ubytováno osm osob.
Nasazení 3. útočného proudu
Operační důstojník vyslal na místo požáru profesionální jednotky PO ze stanic Turnov a Semily a jednotky SDH obcí Rovensko pod Troskami a Hrubá Skála.
Hasiči vyjeli do katastrálního území obce Rovensko pod Troskami, kde se na konci lesní cesty pod Boreckými skalami nacházel rozsáhlý rekreační objekt. Zděná budova, která měla tři nadzemní a jedno podzemní podlaží, byla zasazena do strmého svahu. Sedlová střecha byla z plechových šablon.
Hasiči vyjeli do katastrálního území obce Rovensko pod Troskami, kde se na konci lesní cesty pod Boreckými skalami nacházel rozsáhlý rekreační objekt. Zděná budova, která měla tři nadzemní a jedno podzemní podlaží, byla zasazena do strmého svahu. Sedlová střecha byla z plechových šablon.
Zahájení zásahu
První jednotka HZS LK ze stanice Turnov přijela na místo požáru krátce po příjezdu posádky Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK). Tři z osmi ubytovaných rekreantů již byli mimo objekt v péči zdravotníků. Jednomu muži se podařilo vyběhnout ven dveřmi. Běžel do vesnice zavolat hasiče a vrátil se zpět k chatě. Sklouznutím po střeše na terasu se podařilo uniknout ještě jedné ženě, která utrpěla popáleniny a jednomu muži, který spadl mimo terasu na strmou stráň a přivodil si tak zlomeniny.
Průzkumem bylo zjištěno, že přístup do budovy je možný pouze hlavním vchodem a terasou z prvního nadzemního podlaží (NP). Požár v I. NP byl již ve III. fázi hoření. Do II. NP se šířil po dřevem obloženém schodišti a po střeše nad terasou směrem k vikýřům. Nebylo známo kde mohou být ostatní uvězněné osoby.
Velitel zásahu, na základě výše uvedených skutečností, požádal o další jednotku PO a v 06.56 hodin vyjela k zásahu jednotka SDH obce Lomnice nad Popelkou.
První průzkumná skupina vypnula přívod elektrické energie a ve snaze nalézt uvězněné osoby se pokusila s útočným vedením C 52 projít po hořícím schodišti do II. NP a III. NP (podkroví). Vysoká teplota jí v tom však zabránila. Druhý útočný proud C 52 byl nasazen na jihozápadní straně k hašení I. a II. NP z terasy.
V 06.47 hodin se na místo dostavila jednotka SDH obce Rovensko pod Troskami a jednotka HZS LK ze stanice Semily. Velení zásahu převzal velitel čety profesionální jednotky ze Semil. Protože nebylo možné zachránit osoby z vyšších podlaží vnitřkem objektu, vedli hasiči útočné vedení do II. NP po nastavovacích žebřících ze severní strany. Současně s hašením požáru vrchních podlaží pokračovali ve vyhledávání osob a v jednom z pokojů ve II. NP nalezli na posteli ženu v bezvědomí.
Transport ženy v bezvědomí
Ilustrační nákres - boční pohled
Záchrana ženy vnitřním schodištěm nebyla kvůli rozvoji požáru možná. Z důvodu neodkladného poskytnutí lékařského ošetření byla v časové tísni zvolena transportní cesta z hořícího domu po složené čtyřdílné sadě hliníkových nastavovacích žebříků.
Když dva hasiči transportovali ženu v bezvědomí, žebřík v napojení mezi druhým a třetím dílcem prasknul a zlomil se. Následoval pád všech tří osob z výšky asi čtyř metrů.
Zachraňovaná žena dopadla na hasiče záchranné skupiny - kromě pohmožděnin a otřesení z pádu však nikdo neutrpěl vážnější zranění. Hasiči poté naložili ženu na nosítka a transportovali ji ke stanovišti ZZS, kde byla zahájena resuscitace.
Pokračování zásahu
V 07.00 hodin se na místo požáru dostavila jednotka SDH obce Hrubá Skála s DA 8. Velitel zásahu vyslal tuto jednotku vytvořit čerpací stanoviště na koupaliště v Rovensku pod Troskami a požádal OPIS o další jednotku PO s dýchacími přístroji.
Na místo se dostavil vyšetřovatel příčin vzniku požáru, řídící důstojník HZS LK ÚO Semily a ředitel HZS LK ve funkci řídícího důstojníka kraje. Z důvodu velké spotřeby dýchacích přístrojů požádal řídící důstojník OPIS o vyslání protiplynového automobilu s náhradními dýchacími přístroji.
Při průzkumu již nebyl ve II. NP nikdo nalezen. Kvůli silnému zakouření se nepodařilo nalézt úzké točité schodiště do III. NP.
Vedení 2. útočného proudu
Po vyhodnocení situace a vzájemné konzultaci velitele zásahu a řídícího důstojníka bylo rozhodnuto, že se hasiči pokusí dostat do III. NP střešním vikýřem v horní části střechy a vedle něj vyříznou otvor pro odvětrání objektu a další záchranu.
Nastavovací žebřík byl položen na šikmé střeše v celkové délce sedmi sestavených dílů. Střecha tak posloužila jako opěra a nehrozilo prolomení žebříku. Pro snížení rizika přetížení spodního dílu žebříku při pohybu více osob na sadě byla vedle již položené sady vztyčena druhá sada.
Záchrana uvězněných osob
Záchrana posledních hledaných osob probíhala za velmi dramatických okolností se značným rizikem pro zasahující hasiče. III. NP bylo silně zakouřeno. Záchranná skupina neměla dostatečné informace o stupni rozšíření požáru v tomto prostoru a statické odolnosti nosných prvků podkroví. Po násilném vniknutí střešním vikýřem, který byl zajištěn mříží, záchranná skupina objevila v posledním pokoji dvě ženy a dva muže.
Při prvotním ohledání nejevil známky života jeden muž, jedna žena byla schopna samostatného pohybu. Hasiči ženu vyvedli ke střešnímu vikýři a jištěním s pomocí polohovacího opasku ji svedli po žebříku a předali do péče ZZS LK.
Záchrana ženy
Protože záchranná skupina průběžně s vyhledáváním osob přirozeně odvětrávala podkroví otevřenými okny a vikýři, podařilo se významně snížit koncentraci zplodin hoření a objevit schodiště do II. NP. Po uhašení hořící konstrukce schodiště byla její nosnost vyhodnocena jako dostatečná pro transport zbývajících osob.
Díky osobní statečnosti hasičů a jejich odhodlání zachránit lidské životy se podařilo z hořící budovy vyprostit všechny ohrožené osoby a předat je do péče lékařů. V 08.07 hodin byla záchrana ukončena a lékařům ze ZZS LK se podařilo na místě obnovit životní funkce i u nejvíce postiženého muže.
Dohašovací práce
Po ukončení záchrany osob z objektu převzal zásah řídící důstojník. Nařídil vystřídání směn a povolal další jednotku PO s dýchací technikou k dohašení objektu. Byl rozebrán střešní plášť na opačné straně budovy a nasazena přetlaková ventilace. V 08.32 hodin byl požár lokalizován a v 09.34 hodin likvidován. Posledním průzkumem bylo vyloučeno další možné rozhoření a objekt byl předán správci k dohlídce.
Specifika zásahu
- Zásah komplikovala jediná příjezdová cesta a malý prostor kolem budovy, který neumožňoval nasazení výškové techniky a soustředění sil a prostředků přímo na místě zásahu. Mobilní požární technika se musela řadit v dlouhé frontě na úzké příjezdové komunikaci za sebou, což následně ztěžovalo nasazení technických prostředků a realizaci pokynů velitele zásahu. Tato skutečnost byla zásadní příčinou výrazných prodlev při jejich plnění.
- Nasazení členů jednotek SDH obcí ztěžovaly nedostatky v jejich vybavení osobními ochrannými prostředky a dýchacími přístroji. Velitel zásahu proto musel požadovat další síly a prostředky, a to vedlo opět k časovým prodlevám.
- Vlivem sálavého tepla došlo k poškození ochranných přileb, obleků, nosičů dýchacích přístrojů i masek zasahujících hasičů.
- Objekt byl silně zakouřen. Nasazení přetlakové ventilace bránila skutečnost, že do poslední chvíle nebylo známo, ve kterých místech se pohřešované osoby nalézají a nebylo možné vyloučit, že by vytvořený přetlak mohl natlačit požár i do zatím nezasažených prostor a ohrozit hledané osoby i záchranné skupiny. Po nalezení osob, vytvoření dostatečných odvětrávacích otvorů a nasazení přetlakové ventilace se podařilo relativně velmi rychle snížit koncentraci zplodin hoření, provést lokalizaci a následně likvidaci požáru (přibližně během dvou hodin).
- Vzhledem k velké tepelné expozici, silnému zakouření prostor a zejména opakovanému nasazení v dýchacích přístrojích byla činnost pro zasahující hasiče velice fyzicky a psychicky náročná. Zásah si vyžádal extrémní fyzické nasazení.
Spolupráce složek IZS
Spolupráce základních složek IZS byla na místě zásahu na výborné úrovni. ZZS LK si zvolila velmi vhodné místo pro svoje pracoviště. Nebylo ohroženo hasebními pracemi, současně však bylo dostatečně blízko pro předávání evakuovaných osob a pokynů velitele zásahu. Příslušníci Policie ČR pomáhali ZZS LK při prvotním ošetření postižených osob a společně se zdravotníky a hasiči je transportovali k vrtulníkům a sanitním vozům.
Na přepravu zraněných osob byly kromě vozidel ZZS LK nasazeny také dva vrtulníky.
Zranění tří hasičů
Ke zranění prvního hasiče došlo při vstupu do II. NP oknem ze žebříku. Příslušníkovi uklouzla noha a při pádu do budovy došlo ke stržení ochranné přilby i s maskou a popálení jeho obličeje. Další dva příslušníci se zranili při pádu ze zlomeného žebříku při snášení ženy.
Rozbor destrukce žebříku
Příprava žebříku pro vstup vikýřem
Průzkumná skupina v počtu dvou hasičů ve II. NP přepravila ženu v bezvědomí k oknu a pokoušela se její tělo uložit na sestavený čtyřdílný hliníkový žebřík. Na něm čekal hasič v dýchacím přístroji, který chtěl ženu pomocí naučeného způsobu „kolébka“ snést na zem. Bezvládné tělo se ale nepodařilo na žebřík usadit.
Protože hrozilo nebezpečí pádu zachraňované osoby včetně jejího záchrance vystoupil v časové tísni na žebřík další příslušník v dýchacím přístroji, aby pomohl ženu snést. Když se hasičům podařilo sestoupit s bezvládnou ženou asi do poloviny celkové délky sestavy, došlo k destrukci za napojením druhého a třetího dílu žebříku a k okamžitému úplnému zlomení. Následoval pád všech tří osob z výšky asi čtyř metrů na zem.
Spojení žebříků bylo zajištěno bezpečnostními západkami. Náklon žebříku byl podle pozdější rekonstrukční zkoušky na místě zásahu 70° ±5°. Kvůli nedostatku prostoru a výšce okna nebylo možné úhel postavení zmenšit.
Žebřík je konstruován na zatížení maximálně pro dvě osoby do 150 kg. Destrukce žebříku byla způsobena jednoznačně jeho přetížením. Z důvodu nebezpečí z prodlení bylo akceptováno možné riziko jako přijatelné. Nikdo však nepředpokládal, že by mohlo dojít k okamžité ztrátě jeho pevnosti bez varovné deformace (prohnutí).
Hmotnost osob na žebříku:
- příslušník č. 1 – 105 kg (včetně osobní výstroje a dýchacího přístroje)
- příslušník č. 2 – 103 kg (včetně osobní výstroje a dýchacího přístroje)
- žena v bezvědomí - přibližně 70 kg
- celkem - asi 278 kg
Příčina vzniku požáru
Objekt rekreační chaty tvořil jeden požární úsek a veškeré stěny byly obloženy dřevěnými palubkami. Kriminalistické ohnisko vzniku požáru bylo zjištěno v I. NP objektu, v prostoru společenské místnosti, která volně navazovala na jídelnu.
Ohledáním místa požáru, které probíhalo v součinnosti s Policií ČR a technikem z oboru elektrotechnika, bylo zjištěno, že akumulační kamna ve společenské místnosti se v době vzniku požáru nacházela v zapnutém stavu. Dalším šetřením bylo zjištěno, že spínač kamen, který byl umístěn ve spodní části, je roztaven. Na základě provedeného vyšetřování byla jako pravděpodobná příčina vzniku požáru, který způsobil přímé škody ve výši 1 100 000 Kč, stanovena technická závada na akumulačních kamnech.
Závěr
Záchrana osob při požáru rekreačního objektu v Rovensku pod Troskami vystavila výborné vysvědčení spolupráci složek IZS Libereckého kraje na místě zásahu. Zvláštní poděkování za osobní statečnost si zaslouží hasiči, kteří se podíleli na vyhledávání pohřešovaných osob v objektu v první fázi požáru.
mjr. Bc. Pavel VITÁK, HZS Libereckého kraje,
foto archiv HZS Libereckého kraje
Sled opatření a činností se projevil jako naprosto funkční
Mezinárodní letiště jsou významnou branou vstupu velikého množství osob, cestujících kamkoliv v současném globálním světě. Nejinak je tomu i na letišti Praha-Ruzyně, které ročně odbaví více cestujících, než čítá populace celé České republiky. S rychlostí a rozsahem celosvětové sítě letecké dopravy se zároveň zvyšuje nebezpečí zavlečení infekčních chorob a tzv. zvlášť nebezpečných nákaz (ZNN) prakticky odkudkoliv. Na takové riziko musí být orgány ochrany veřejného zdraví předem připraveny a úzce v tomto smyslu spolupracovat s provozovateli letišť.
Schéma postupu odbavení cestujícíchStálá lékařská službaZdravotnické zabezpečení cestující veřejnosti, zaměstnanců letiště včetně zahájení prvořadých likvidačních prací při letecké mimořádné události poskytuje na pražském ruzyňském letišti zdravotnické zařízení Ambulance Meditrans, s.r.o. Stálá lékařská služba (SLS) pracuje v nepřetržitém režimu 24 hodin denně v rozsahu lékařské služby první pomoci a výjezdového stanoviště zdravotnické záchranné služby pro letiště. Organizačně je SLS začleněna do divize bezpečnosti Letiště Praha, a.s., jako součást HZS letiště.
SLS má významnou roli i v případech podezření na infekční onemocnění nebo ZNN v letectví – lékař je na místě, zásah je prováděn v limitu minut, zdravotnické zařízení má nastavené operační postupy při podobných situacích. I toto jsou důvody, proč je letištní zdravotnické zařízení využíváno Hygienickou stanicí hl. m. Prahy (HS) jako určitý filtr. Spolupráce s HS započala v období výskytu přenosného onemocnění SARS – těžkého akutního respiračního syndromu v roce 2003, na jehož šíření měla letecká doprava celosvětově značný vliv. Ruzyňská SLS nejen prováděla prvotní vyšetření cestujících, kteří měli určité příznaky onemocnění dýchacích cest a reagovali na informační tabule Hygienické stanice hl. m. Prahy, vyvěšené již v příletových prostorách letiště. Na základě předchozích informací, obyčejně Ministerstva zahraničních věcí, pak na pokyn HS aktivně vyhledávala a již u letadla kontaktovala cestující, přilétající z epidemiologicky závažných oblastí. Tímto způsobem byl vytvořen předpoklad minimalizace důsledků možného zavlečení nemoci do České republiky a řada odzkoušených principů se stala běžnými postupy.
V poslední dekádě dubna 2009 zprávy z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) upozorňovaly na epidemický výskyt nového typu chřipky (H1N1), který se začal šířit z Mexika, přes USA do dalších zemí. Prvotní informace byly znepokojivé, předpokládal se až pandemický rozvoj onemocnění, původní hlášení o počtu zemřelých především v Mexiku rovněž zakládala důvody obavám. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo svoláním operativní schůzky odborníků–epidemiologů, infekcionistů a zástupce SLS Letiště Praha, vzhledem k předpokladu nejpravděpodobnějšího přenosu onemocnění leteckou cestou.
V následujících dnech bylo zjištěno, že dne 3. května 2009 v ranních hodinách přiletí z Mexika, letiště Cancún, na letiště Praha Ruzyně nejméně 180 cestujících, kteří se v uplynulých více než deseti dnech zdržovali v Mexiku, tedy zemi s tehdy největším počtem onemocnění. Dne 29. dubna 2009 SLS vycházela z předpokladu, že dojde:
- k hromadnému příletu osob, pobývajících po podstatnou část inkubační doby v exponované oblasti, přičemž je třeba případ považovat za zvláštního zřetele hodný pro velký počet osob, pro které musí být opatření naplánováno,
- ke koncentraci činností do krátkého časového intervalu desítek minut,
- k hrozbě reálného nebezpečí zavlečení infekce – doposud známé případy výskytu „nové chřipky“ v EU byly podobným způsobem importovány z Mexika po delším pobytu v místě,
- k nutnosti maximální snahy o omezení možných důsledků zavlečení nákazy.
Na základě předchozích praktických zkušeností, aktuálních poznatků o onemocnění H1N1 a výše uvedeného předpokladu bylo patrné, že je namístě provést taková opatření, která doposud v historii českého/československého letectví neměla obdoby. K jejich realizaci byla nutná okamžitá součinnost subjektů:
- provozovatele letiště
- leteckého přepravce
- cestovní kanceláře
- Policie ČR
- Celní správy
- infekční kliniky FNB
- dopravy infekčně nemocných
- Hygienické stanice hl. m. Prahy
Rozvinuté pracoviště, připravené k činnostiRozhodný postupZásadní význam měl rozhodný postup HS, která vydala pro tento případ „Ochranné opatření před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí“. Bylo vydáno v souladu s § 68 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a v němž byly určeny povinnosti pro subjekt Letiště Praha, a.s. a ČSA. Toto opatření vycházelo z postupů Letištního pohotovostního plánu, části „Letadlo s infekcí“ a dalších speciálně navržených postupů SLS.
Základním principem činnosti při příletu letadla bylo dvoustupňové třídění cestujících a osádky letadla tak, aby v co nejkratším čase byly vyhledány osoby s možným onemocněním. Cestující s příznaky možného onemocnění byli izolováni od ostatních, cestující bez příznaků po odborném poučení co nejrychleji standardním způsobem odbaveni jako při běžném příletu.
Při realizaci opatření byl kladen velký důraz na využití pomůcek, prostředků a standardních postupů, nacvičených pro likvidaci zdravotních následků letecké mimořádné události – např. modifikovaný systém Snadného třídění a rychlého transportu (START). Cestující bez příznaků byli označeni zeleně, osoby s příznaky možného onemocnění byly označeny žlutě a osoby se závažnými příznaky a nutností izolace byly označeny červenou třídící kartou. Rovněž způsob evidence vyšetřovaných osob byl stejný jako při hromadném neštěstí – zdravotní dokumentace každého vyšetřeného byla označena již na místě prvotního třídění samolepícím štítkem s páskem unikátních čísel, na dalších etapách se z pásku oddělovala čísla a lepila např. na seznam cestujících, na evidenční list ošetření jednotlivých lékařů apod. Tak byla zajištěna dohledatelnost a průkaznost evidence, stejně jako počty ošetřených jednotlivými etapami, resp. lékaři.
Evidence cestujícíchOrganizace činnostiCestující z určených řad sedadel na vyzvání vedoucího kabiny – palubního průvodčího postupně vystoupili z letadla (eliminace fronty, čekání ostatních v klimatizovaném letadle, není problém WC) přistavenými pojízdnými schody mimo letištní budovu. Vytyčovacími páskami byli směrováni k místu prvotního třídění (TRIAGE I). Zde byla termovizní kamerou typu K 1000 zdravotníkem změřena teplota povrchu těla na čele, zapisovatelem byl údaj zaznamenán na zdravotním dotazníku, který byl cestujícím dán k vyplnění již během letu do Prahy, zapisovatel formulář označil číslem a cestujícího odeslal dále do nafukovacího stanu s označením T II (T-třídění). Osoby s tělesnou teplotou vyšší než 37,3 °C byly odlišeny žlutou kartou a ve stanu s označením T II přednostně vyšetřeny. Cestující, u něhož termovize signalizovala horečku, byl označen červeně a zdravotníkem doveden přes izolaci k odsunu na infekční kliniku Fakultní nemocnice na Bulovce.
Ve stanu T II byla organizována čtyři stanoviště lékařů a jedno stanoviště, provádějící odběry vzorků (výtěrů z nosu a dutiny ústní). Každý lékař pracoval v týmu buď s asistentkou hygienické služby nebo zdravotní sestrou. Lékaři vyhodnocovali údaje, zaznamenané na zdravotním dotazníku cestujícího, doplněné o hodnotu tělesné teploty, bezpříznakové cestující krátce poučili a odeslali ze stanu T II k odbavení příslušníky Policie ČR - Služby cizinecké policie a poté k zeleně označenému autobusu. Ten je převážel v pravidelných intervalech do budovy terminálu, kde již probíhalo zcela standardní odbavení tak, jak jsme při příletu zvyklí. Osoby s příznaky (zvýšená teplota, kašel, nachlazení, bolest v krku) byly lékaři orientačně vyšetřeny, byly jim provedeny odběry biologického materiálu (výtěr z nosu a krku do speciálních odběrových souprav) a byly odvedeny do žlutě označeného autobusu, kde vyčkávaly na odsun do tzv. domácí karantény, o které rozhodl lékař HS. Při plánování nebylo pochopitelně předem známo, kolika cestujících se může karanténa týkat, a proto byl pro jejich eventuální hromadný odsun zajištěn autobus Letiště Praha, který obsluhoval příslušník HZS letiště, chráněný odpovídajícími osobními ochrannými pomůckami (OOP). Předpokládal se ovšem odsun především sanitními vozy přepravy infekčně nemocných. Ta byla k dispozici předem v místě nasazení v dostatečném počtu čtyř vozidel a díky přítomnosti kompetentního zástupce provozovatele bylo jejich nasazování bezproblémové. „Žlutý“ autobus byl tedy více využíván jako místo dočasného pobytu před odsunem do karantény, než jako dopravní prostředek, kdy by bylo nutné jej využít z důvodu velkého počtu osob odeslaných např. k hospitalizaci. Při zabezpečení doprovodu byla domluvena součinnost s Policií ČR.
Odebraný biologický materiál byl následně odvezen přímo do Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu a v ranních hodinách dne 4. května 2009 již byly hlášeny výsledky, mající vliv na rozsah dalších léčebných i karanténních opatření. (U všech byly výsledky negativní, nikdo z pasažérů novým typem chřipky H1N1 neonemocněl.)
Pro osoby, u kterých by bylo shledáno důvodné podezření již probíhajícího onemocnění „novou chřipkou“, bylo připraveno izolační pracoviště, tvořené izolačním stanem ES 48 LP s filtroventilační jednotkou a dekontaminačním modulem.
Pro obsluhu pacientů před odsunem na infekční kliniku byl vyčleněn zdravotnický personál SLS Letiště a byly připraveny dva přetlakové obleky s filtračními jednotkami, poskytující nejvyšší stupeň ochrany.
Protože pouze u jednoho cestujícího bylo vysloveno vážné podezření na probíhající onemocnění, byl okamžitě bez časové prodlevy převezen infekčním sanitním vozem na infekční kliniku FN Bulovka.
Zbudování izolačního stanu včetně zapojení dekontaminačního modulu a filtroventilační jednotky bylo realizováno v průběhu desítek minut, bylo velmi jednoduché a technicky nenáročné.
Pro orgány ochrany veřejného zdraví vyplynuly při přípravě a realizaci opatření další specifické úkoly. Musely být vymezeny prostory a činnosti, kdy bylo nutné používat ochranné oděvy a pomůcky, včetně jejich specifikace. Obecné formulace předpisů bylo třeba doplnit o konkrétní způsoby (kdo, kdy, čím, jak) provedení dezinfekce zavazadel cestujících (byla v kontaktu s osobami v epidemiologicky závažné oblasti) roztokem Incidur spray– alkoholovým dezinfekčním prostředkem k rychlé dezinfekci ploch a předmětů postřikem. Bylo třeba dezinfikovat letadlo, za letu použité přikrývky a polštáře, zlikvidovat potenciálně infekční odpad z letadla, dezinfikovat stany, dopravní prostředky, pomůcky atd.
Náročné bylo i logistické zabezpečení akce. SLS Letiště Praha, resp. Ambulance Meditrans, s.r.o., má trvale vlastní kontingent OOP příslušné kategorie ochrany - ochranné polomasky FFP 3, overaly TYVEC plus, ochranné brýle. Pro dovybavení dalších složek jako Policie ČR, Celní správy, ale i exponovaných pracovníků letiště nebo přepravce však uvedené množství již nestačí a musí být předem pro podobné situace pořízena dostatečná zásoba.
Nafukovací stan T I o celkové ploše 42 m2 je součástí výbavy HZS letiště pro likvidaci letecké mimořádné události a tedy trvale dostupný, pro izolační pracoviště byl použit nafukovací stan s příslušenstvím, který během několika hodin od požadavku zapůjčila firma EGO Zlín, stejně jako přetlakové obleky a dva transportní biovaky. Bez tohoto zapůjčeného vybavení by odpovídající logistické zabezpečení akce nebylo ani možné.
Letiště je pochopitelně „výhodnou“ lokalitou pro podobné akce. Je režimově upraven vstup, je dostatek pevných ploch, nebývá problém s dodávkou elektrického proudu. Každodenní spolupráce SLS a HZS letiště dává dobré předpoklady pro rozsáhlé akce, kdy dochází ke společnému využití sil a prostředků. Např. zmíněná termovize, která se jednoznačně osvědčila při prvotním třídění cestujících, je součástí vybavení HZS letiště. Termovizní kamera je pochopitelně učena ke zcela odlišným úkolům, nicméně tímto netypickým způsobem využití pomohla významným způsobem k urychlení procesu třídění. Při vyvezení stanů, jejich postavení a vybavení doplňovali letištní hasiči personál SLS.
Izolační stanPersonální zajištěníPersonální vybavení pro akci spočívalo především v účasti tří lékařek a tří asistentek HS, v posílení SLS o další dva lékaře a tři zdravotní sestry a záchranáře pro činnost na místě třídění TI a TII (zabezpečení letiště jedním vozidlem rychlé lékařské pomoci a jedním vozidlem rychlé zdravotnické pomoci akcí nebylo nijak dotčeno). Akce probíhala pod vedením ředitele zařízení Ambulance Meditrans, s.r.o. Zdravotnické síly a prostředky byly dále posíleny o čtyři sanitní automobily infekční přepravy nemocných společnosti Acromion, s.r.o., která tyto přepravy na území hl. m. Prahy zajišťuje. Vozidla byla soustředěna ve vyčkávacím prostoru a nasazována dle pokynů řídícího lékaře.
Vyčleněny byly i síly Policie ČR – referátu cizinecké policie. Její příslušníci jednak pasově odbavovali cestující, vytvářeli zevní ochranu místa zásahu, usměrňovali dopravu v přilehlé oblasti a byli připraveni zasáhnout i v případě, kdy by např. rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nebylo konkrétní osobou respektováno. Pro příslušníky Policie ČR provádějící pasové odbavení bylo samozřejmě náročné pracovat v neobvyklých OOP. Nejen v tomto ohledu se ukázala praktická potřeba označovat zasahující osoby. Jednotný ochranný oblek, obličejová polomaska, ochranné brýle – to vše ze zasahujících činilo neidentifikovatelnou skupinu. Pomoc se nakonec našla – na přední díl a záda jednorázového overalu bylo silným lihovým popisovačem napsáno označení – lékař, policie, záchranář atp.
V průběhu akce byli k dispozici řídícímu lékaři zásahu kompetentní představitelé jak Letiště Praha, a.s., tak ČSA, stejně jako cestovní kanceláře. I tato skutečnost měla pozitivní vliv na bezproblémový průběh. Spolupráce ČSA byla na vysoké úrovni po celou dobu přípravy akce. Vzájemná průběžná informovanost přispěla k minimalizaci negativní odezvy u cestující veřejnosti. Již během letu kapitán formou předem připraveného textu informoval cestující o opatřeních při příletu, palubní personál zajistil předání zdravotního dotazníku každému cestujícímu, čímž byl opět minimalizován ztrátový čas. Nebyla zaznamenána žádná situační zátěžová reakce.
Závěry
- Sled opatření a činností se projevil jako naprosto funkční, potvrdil akceschopnost všech zúčastněných, prakticky se ověřily procesy Letištního pohotovostního plánu a nastavené operační postupy SLS.
- Záměry odvíjející se od původního předpokladu byly dodrženy během 84 minut bylo vyšetřeno 213 osob, z toho u jedné vysloveno vážné podezření, u šesti osob byla pro netypické příznaky do výsledků laboratorní diagnostiky vyhlášena domácí karanténa, do které byly převezeny sanitními vozy. Standardně bylo odbaveno 206 cestujících a členů osádky.
Opatření, tak jak bylo 3. května 2009 provedeno, odráželo svým rozsahem a pojetím tehdejší stav znalostí onemocnění chřipkou typu A/H1N1. V dnešní fázi, kdy je potvrzen pandemický průběh šíření, spočívá těžiště v omezení důsledků šíření onemocnění, kterému již nelze zabránit.
Praktické využití popsaného modelu potvrdilo využitelnost při:
- odbavení buď plánovaného příletu z oblasti s nestálou hygienicko-epidemiologickou situací s předpokladem možného zavlečení infekčního onemocnění nebo
- při řešení příletu letadla s ohlášenou infekcí na palubě, pak by ovšem systém pracoval s menším personálním vybavením, po delší dobu, protože by nebyl čas na přípravu, resp. personální posílení.
MUDr. Ilja CHOCHOLOUŠ, Ambulance Meditrans, s.r.o., foto archiv autora
Evakuace obyvatelstva a její aspekty
Evakuace obyvatelstva
Evakuace je jedním z mnoha opatření, kterým se většina států snaží mimo jiné řešit zabezpečení ochrany obyvatelstva před naturogenními i antropogenními mimořádnými událostmi nebo krizovými situacemi. Výraznou roli evakuace sehrává (a v minulosti již také nesčetněkrát sehrála) v rámci válečných konfliktů. Také Česká republika klade na toto opatření nemalý důraz a věnuje mu velkou pozornost v rámci zpracovaných havarijních plánů kraje nebo vnějších havarijních plánů.
Z oblasti řešení problematiky evakuace (zejména evakuace obyvatelstva), byly v uplynulém období ve spolupráci pracovníků odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR a dále Katedry ochrany obyvatelstva a Katedry ekonometrie Univerzity obrany zpracovány tři výstupy, které se touto úzce problematikou zabývají.
Z oblasti řešení problematiky evakuace (zejména evakuace obyvatelstva), byly v uplynulém období ve spolupráci pracovníků odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR a dále Katedry ochrany obyvatelstva a Katedry ekonometrie Univerzity obrany zpracovány tři výstupy, které se touto úzce problematikou zabývají.
První výstup se týkal komparace přístupů k řešení předmětné evakuace u nás a ve vybraných státech
Za účelem získání potřebných informací pro tuto komparaci byly osloveny Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej (Polská republika), Sekcia krízového manažmentu a civilnej ochrany Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, Bundesministerium für Inneres (Rakousko) a Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe (Spolková republika Německo).
Komparace byla zaměřena na následující oblasti:
- právní normy
- plánování
- využití armádních (ozbrojených) složek pro evakuaci
- možnou další podporu evakuace
- připravenost obyvatelstva
- existenci a využití softwarových nástrojů pro podporu plánování a realizaci evakuace.
Otázky, zaslané výše uvedeným institucím pro podporu provedení komparace byly voleny se zaměřením na oblast teoretického řešení dané problematiky i na oblast praktického naplňování zkoumané oblasti. Formulace otázek pak odrážela zvolené objekty komparace.
Pro jednotlivé oblasti komparace je tedy možné shrnout:
Právní normy
- ve vztahu k nevojenským ohrožením mají všechny zmíněné státy až na Rakousko ve svých právních dokumentech (Spolková republika Německo na úrovni spolkových zemí) zakotvenu mj. i problematiku evakuace obyvatelstva, jediná Slovenská republika má dokonce samostatnou podzákonnou normu řešící podrobně předmětnou oblast;
- ve vztahu k vojenským ohrožením mají všechny zmíněné státy ve svých právních dokumentech zakotvenu problematiku evakuace obyvatelstva (Rakousko a Spolková republika Německo v tomto případě na celostátní úrovni).
Plánování
- všechny uvedené státy dávají přednost plánovitému řešení evakuace obyvatelstva – většinou jde o součást krizových, operačních a jiných plánů1), jak pro případ vojenských ohrožení, tak i pro případ nevojenských ohrožení, před řešením ad hoc, a to jak ve vztahu k možným antropogenním mimořádným událostem (úniky nebezpečných látek v okolí jaderně energetických zařízení, apod.), tak i ve vztahu k možným naturogenním mimořádným událostem (území ohrožená vznikem záplav, ohrožení pobřežních, resp. přímořských oblastí apod.);
- u všech států výše uvedené plány zahrnují (nebo po dokončení budou zahrnovat) také evakuaci obyvatelstva z velkých územních celků;
- ad hoc řeší problematiku evakuace obyvatelstva opět všechny státy, a to zejména v relaci k nenadálým hrozbám jak nevojenského charakteru (úniky nebezpečných látek, záplavy v oblastech, kde nebyly předpokládány, nehody při transportu nebezpečných látek, apod.), tak v současné mírové době paradoxně i vojenského charakteru (zejména Spolková republika Německo velmi často v relaci k nálezům zbraní a munice z období II. světové války);
- plánování vychází vesměs z právních norem jednotlivých států.
Využití armádních (ozbrojených) složek pro evakuaci
- u všech uvedených států je možné použít jejich armádní (ozbrojené) složky k evakuaci obyvatelstva při krizových situacích nevojenského charakteru, a to na základě standardních zákonných a podzákonných norem řešících uvedenou oblast;
- u krizových situací vojenského charakteru je možné také jejich využití, a to vesměs podle zvláštních zákonů a podle aktuálních možností těchto složek (v Polsku absentuje v současné době právní ošetření uvedené problematiky, na Slovensku podle zákona č. 321/2002 Z.z., o ozbrojených silách Slovenskej republiky a podle Dohody medzi Ministerstvom obrany SR a Ministerstvom vnútra SR o spolupráci na úseku civilnej ochrany, Rakousko se v této problematice orientuje zejména na využití hasičů a záchranných a dobrovolnických služeb, ve Spolkové republice Německo, zejména podle zákona o ochraně obyvatelstva a podle ústavy).
Možná další podpora evakuace
- všechny státy mají ve svých právních normách zakotvenu povinnost poskytnout osobní nebo věcnou pomoc fyzickými nebo právnickými osobami v případě potřeby;
- dále mohou být ve všech zemích pro podporu řešení předmětného opatření v souladu s právními normami nasazeny další síly a prostředky (Polsko – všechny dostupné síly a prostředky, které jsou k dispozici vládě, samosprávě a pořádkovým institucím a organizacím, jakož i obyvatelstvu; Slovensko – zejména složky integrovaného záchranného systému, jak pro vojenská, tak i nevojenská ohrožení; Rakousko - opět zejména hasiči, záchranářské a dobrovolnické organizace – např. Rakouský červený kříž, Samaritánský svaz, Maltézská nemocniční služba, Johanitánská úrazová pomoc; ve Spolkové republice Německo pak zejména hasiči, pomocné organizace zdravotní služby – Německý červený kříž, Maltézská záchranná pomoc, Maltézská pomocná služba, Spolek dělnických samaritánů, Německá společnost záchrany života apod. a dále pak organizace THW, státní policie, policie jednotlivých spolkových zemí; v České republice základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému, poskytující plánovanou pomoc na vyžádání).
Připravenost obyvatelstva
- úroveň připravenosti vlastního obyvatelstva ve vztahu k jeho případné evakuaci hodnotí uvedené státy následující známkou2): Polsko – 6, Slovensko – 8, Rakousko bez vyjádření, Spolková republika Německo – 5 až 9 podle regionu, v oblastech s plánovanými opatřeními (jaderné elektrárny apod.) lepší, ve venkovsky strukturovaných oblastech horší, Česká republika – 6.
Existence a využití softwarových nástrojů pro podporu plánování a realizaci evakuace
- žádný z uvedených států, včetně České republiky, nevyužívá plošně pro podporu řešení problematiky evakuace obyvatelstva (plánovací a realizační proces) žádné softwarové nástroje; lze ovšem spatřovat, například v České republice, snahy ve vybraných regionech (krajích) o návrhy, implementaci a používání vlastních nástrojů pro tuto podporu (EvacStat apod.).
Z výsledků komparace je možné vyvodit, že směry hlavních rysů koncepčního přístupu k řešení problematiky evakuace obyvatelstva v České republice není nutné měnit. I tak by ovšem bylo vhodné se zamyslet nad návrhem samostatné prováděcí vyhlášky (se zaměřením mimo jiné na precizaci a ujednocení pojmového aparátu), řešící problematiku evakuace. Návrh by měl být zpracován komplexně a podrobně s vymezením veškeré problematiky evakuace (nejen evakuace obyvatelstva), která je v současné době roztříštěna ve více než desítce právních norem různé právní síly – rozdělit vyhlášku k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva po jednotlivých oblastech.
Druhý výstup odrážel názorovou hladinu na současný stav propracovanosti a funkčnosti oblastí evakuace obyvatelstva prostřednictvím dotazníkového šetření
Toto šetření bylo realizováno u odborných pracovníků obcí s rozšířenou působností, kteří tvoří početně nejrozšířenější skupinu pracovníků veřejné správy České republiky, kteří by měli problematiku krizového řízení a ochrany obyvatelstva ovládat a tudíž by měli být v problematice evakuace obyvatelstva erudováni.
Oslovení těchto pracovníků bylo realizováno buď přímo, nebo prostřednictvím oddělení krizového řízení krajských úřadů popř. prostřednictvím krajských ředitelství HZS krajů. Vyplněné dotazníky byly zasílány zpět jednak přímo z obcí, nebo prostřednictvím uvedených institucí. Celkem bylo zpracováno 74 dotazníků.
Otázky tohoto šetření byly směřovány jak do oblasti teoretické, tak i na praktické řešení konkrétních situací, a to z úrovně obce s rozšířenou působností.
Na základě výsledků tohoto dotazníkového šetření lze pro oblast problematiky evakuace konstatovat:
- ne všechny obce s rozšířenou působností řeší ze zákona problematiku plánování evakuačních opatření pro případ ohrožení vznikem mimořádné událostí nebo krizové situace (řeší 74 % obcí s rozšířenou působností);
- existuje vysoký podíl odpovědných pracovníků těchto obcí, kteří nemají žádné praktické zkušenosti s řešením problematiky evakuace obyvatelstva (zkušenost nemá přibližně 60 % pracovníků);
- výrazným způsobem absentují zahraniční zkušenosti s problematikou evakuace obyvatelstva uvedených pracovníků (má pouze 4 % pracovníků);
- převážná část zmíněných pracovníků by přivítala jak zahraniční zkušenosti, tak i výměnné pobyty, stáže, spoluúčast na řešení evakuačních opatření při vzniku krizových situací apod. (95 %);
- problematika evakuace obyvatelstva ve vztahu k nevojenským ohrožením je podle 46 % pracovníků řešena na průměrné úrovni, oblast by si ale zároveň zasloužila další rozpracování;
- problematika evakuace obyvatelstva ve vztahu k vojenským ohrožením je řešena na průměrné (29 %) až nedostatečné úrovni (26 %), zároveň je nemožné pro značnou část pracovníků uvedené kategorie (41 %!) posoudit dostatečnost zákonných opatření v této věci;
- zájem obyvatelstva o problematiku ochrany obyvatelstva a tím i jeho případné evakuace při vzniku mimořádné události nebo krizové situace je z pohledu uvedených pracovníků na průměrné (55 %) až podprůměrné úrovni (44 %) – nutno podotknout, že se jedná o subjektivní hodnocení těchto pracovníků;
- postoj vedení obcí s rozšířenou působností k řešení problematiky ochrany obyvatelstva je vesměs na úrovni, která odpovídá požadavkům právních norem, i když podle průzkumu se v tomto směru dá téměř ve 20 % hovořit o určitých rezervách ze strany vedení obcí či dokonce až o negativním postoji k této problematice!;
- obecní úřady, na rozdíl od požadavků zakotvených v právních normách, ve většině případů neseznamují (neorganizují školení) fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připraveným záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva – právnické osoby pouze zcela ojediněle; z 35 % uvedených kladných odpovědí respondentů pouze necelá polovina byla schopna doložit, jakým způsobem bylo u obcí školení zveřejněno, nebo jakou formou a v jakém časovém rozsahu bylo realizováno a zda se uchovává (archivuje) podkladová dokumentace k tomuto školení (školení ve vztahu k samotnému obyvatelstvu organizovala ovšem pouze přibližně čtvrtina obcí z uvedených 35 %, tj. přibližně pouze 12 % obcí!);
- rozhodovací a řídící pravomoci pro oblast realizace evakuačních opatření, dané právními normami, v zásadě odpovídají potřebám praxe (69 %);
- podle 93 % oslovených pracovníků absentují diferencované subsidiární nástroje – jednoduché metodiky, softwarové nástroje apod. – pro podporu přípravy (podporu plánovacího a realizačního procesu) evakuačních opatření.
Třetí výstup byl zaměřen na úroveň připravenosti obyvatelstva k řešení mimořádných událostí a krizových situaci se zaměřením na jeho evakuaci
Za účelem zjištění úrovně povědomí a informovanosti u obyvatelstva ve vztahu k problematice jeho případné evakuace bylo rovněž uskutečněno dotazníkové šetření. Otázky dotazníkového šetření byly směřovány jak do oblasti teoretické, tak i do oblasti praktického uplatnění znalostí potřebných pro realizaci tohoto opatření.
Cílovou skupinou tohoto šetření bylo v tomto případě obyvatelstvo dvou srovnatelně velkých obcí – obyvatelstvo jedné obce má praktické zkušenosti se vznikem mimořádné události (záplavy), obec zároveň plánuje na základě provedené analýzy opatření pro případ vzniku i jiných mimořádných událostí, druhé vybrané obci se tyto události prozatím ve větší míře vyhýbají. Šetření mělo navíc potvrdit nebo vyvrátit pracovní hypotézu o vyšším stupni připravenosti obyvatelstva v obcích, které již byly nějakou mimořádnou událostí postiženy.
Jako základní statistické metody pro vyhodnocení uvedeného dotazníkového šetření bylo použito klasické srovnání dvou podílů, tedy zjištění, zda se ve sledovaném ukazateli jeví obě relativní četnosti (pro jednu a druhou obec) jako statisticky významné. Podrobně byly sledovány odpovědi u věkových kategorií 15 až 21 let, 22 až 60 let a nad 60 let. Tyto kategorie byly zvoleny záměrně, protože již sedmým rokem probíhá ve všech základních a středních školách výuka problematiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ v rozsahu šesti vyučovacích hodin (vztah k věkové kategorii 15 až 21 let), na věkovou kategorii obyvatel 22 až 60 let jsme schopni působit např. v rámci zaměstnání, na věkovou kategorii obyvatel nad 60 let např. besedami pro důchodce apod.
Vyhodnocení přineslo následující výsledky
- průměrný počet správných odpovědí u obou obcí byl pouze okolo 50 %, zároveň výše uvedená pracovní hypotéza se nepotvrdila. Byla zjištěna mírná, i když statisticky nevýznamná převaha správných odpovědí u druhé obce (53,4 % a 46,6 %);
- počet správných odpovědí u kategorie 15 až 21 let byl 49,0 %, u kategorie 22 až 60 let 55,2 % a u kategorie nad 60 let 52,6 %.
Z výsledků tohoto šetření lze vyvodit:
- obyvatelstvo vykazuje jistý stupeň znalostí, vědomostí a připravenosti, který lze hodnotit ve srovnání s obyvatelstvem zemí středoevropského regionu na standardní úrovni;
- rezervy jak v oblasti zvyšování zájmu, tak i oblasti znalostí, vědomostí a připravenosti existují, pro využití těchto rezerv se nabízí standardní nástroje, dané zejména důsledným uplatňováním předmětných právních norem a z nich vyplývajících povinností pro jednotlivé subjekty;
- opomíjení teoretické i praktické přípravy obyvatelstva na vznik mimořádných událostí nebo krizových situací se může v konečném důsledku velmi negativně promítnout, primární zodpovědnost za tuto přípravu nesou obce;
- zintenzivnění úsilí k přípravě obyvatelstva (nejen teoretické, ale zejména praktické, která je částečně neprávem nedoceňována) v relaci k jeho eventuální evakuaci zodpovědnými orgány tam, kde již tato příprava probíhá a zavedení této přípravy, a to i v místech, kde se evakuace na základě právních norem sice neplánuje, ale v závislosti na vyhodnocení ohrožení v regionu k ní může dojít, může být pro tuto oblast pouze přínosné.
Závěr
Do budoucna by bylo bezesporu vhodné i nadále monitorovat uvedené oblasti a na základě výsledku přijímat odpovídající opatření. Platforma, která je k dispozici a vychází zejména z platných právních norem, je postačující, i když v některých směrech se eventuální návrh na úpravu vybraných zakotvených ustanovení těchto právních norem nabízí. Zejména zde bude pochopitelně jednu z hlavních rolí sehrávat zájem odpovědných orgánů veřejné správy, orgány obcí nevyjímaje.
Literatura
1. ŠMAHOVSKÝ, R. Osobní sdělení. Sekcia krízového managementu a civilnej ochrany Ministerstva vnútra Slovenskej republiky. Drieňová 22, 826 04 Bratislava 29, Slovenská republika. 17. prosince 2007.
2. LESNIAKIEWICZ, W. Osobní sdělení. Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej, ul. Podchorążych 38, 00-463 Warszawa 133, Polska. 14. ledna 2008.
3. FUCHS, U; KARSTEN, A. Osobní sdělení. Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe, Provinzialstraße 93, 53127 Bonn – Lengsdorf, Deutschland. 31. ledna 2008.
4. JACHS, S. Osobní sdělení. Bundesministerium für Inneres, Abteilung II/4, Zivilschutz, Krisen - und Katastrophenschutzmanagement, Postfach 100, A-1014 Wien, Herrengasse 7, Österreich. 27. února 2008.
5. KYSELÁK, J. Přístupy vybraných států k řešení problematiky evakuace obyvatelstva. [CD-ROM]. In Sborník přednášek z 5. mezinárodní konference CM Ochrana obyvatelstva. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 205-213. ISBN 978-80-7231-510-9.
6. KYSELÁK, J. Rozhodovací proces a jeho možná aplikace v relaci k řešení problematiky evakuace obyvatelstva. In Sborník přednášek z konference Ochrana – Bezpečnost – Obrana. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 94-102. ISBN 978-80-7231-561-1.
7. KŘÍŽ, O.; KYSELÁK, J. Připravenost obyvatelstva – základní předpoklad řešení mimořádných událostí a krizových situaci. [CD-ROM]. In Sborník přednášek z II. celostátní konference Problematika řešení mimořádných událostí a krizových situací v regionech. Uherské Hradiště: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. ISBN 978-80-7392-046-32. Podíl 50 %.
8. KYSELÁK, J. Rozhodovací proces problematiky evakuace obyvatelstva a jeho metodika. [CD-ROM]. In Sborník přednášek z VIII. ročníku mezinárodní konference Ochrana obyvatel 2008. Ostrava: VŠB – TU Ostrava, 2009, s. 177-189. ISBN978-80-7385-059-3.
Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D., RNDr. Oldřich KŘÍŽ, Univerzita obrany Brno, foto archiv redakce
----------------------------------
1) Název plánu vychází z národních zvyklostí.
2) Hodnocení je u vybraných států subjektivní, v rámci ČR na základě vlastního provedeného průzkumu objektivní – stupnice hodnocení 0 – nejnižší, 10 - nejvyšší hodnocení.
Zkušenosti se zapojováním dobrovolníků ve městě Třinci
Česká republika se neustále připravuje na možný vznik a potřebu řešení mimořádných událostí a jejich následků. Nejvyšší prioritu při této přípravě má příprava na zamezení rozvoje vlastní mimořádné události a její likvidaci. Řešení následků na majetku města a soukromých osob je proto odsouváno na pozdější dobu. Jednou z možností, jak získat síly, které budou odstraňování následků provádět již paralelně se zásahem, je využití dobrovolníků, kteří z různých pohnutek budou chtít pomoci. Problém však je, kteří dobrovolníci, kdy a jak mohou pomoci.
Dobrovnolníci ve městě TřinciV článku „Plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích“ autorů por. Ing. Tomáše Hendrycha, mjr. Ing. Antonína Krömera a plk. Ing. Libora Folwarczného, Ph.D., publikovaném v časopisu 112 č. 4/2009, jsou popisovány jako základní dokumenty v oblasti dobrovolnictví zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Je důležité podotknout, že ani jeden z těchto zákonů nebyl připraven jako právní rámec dobrovolnictví. Přínosem zákona o dobrovolnické službě je sjednocená definice forem dobrovolné činnosti a stanovení podmínek, za kterých má tato práce probíhat. Zákon se však týká pouze dobrovolné činnosti nějakým způsobem podporované státem, v ostatních případech závisí vše na dohodě zúčastněných stran. V případě krizového zákona již jeho název určuje, že je primárně vytvořen pro jinou oblast, než je dobrovolnictví.
Problematikou zapojování dobrovolníků se již několik let zabývá město Třinec. Impuls k zahájení prací byl dán zapojením tohoto severomoravského města do evropského projektu MIRIAD 21, který se zabýval rizikem průmyslových havárií a ochranou obyvatel. Jeho garantem a hlavním organizátorem byla francouzská národní asociace starostů a zvolených zástupců, jejichž cílem je realizace politiky respektující životní prostředí a principy udržitelného rozvoje - Les Eco Maires („sdružení ekologických starostů“). Toto sdružení je tvořeno sítí 1900 členů (místních úřadů samospráv a státní správy) a 2000 partnerů z Francie a z celé Evropy. Později, konkrétně v prosinci 2006, kdy Rada města Třince rozhodla o zapojení města, se podařilo navázat dalším projektem VADEME (VOLUNTEERS AND DEMOCRACY IN EMERGENCY - Dobrovolnictví a demokracie při mimořádných událostech), který je zaměřen na sjednocení postupů zapojení a účasti dobrovolníků v civilní ochraně a při likvidaci následků mimořádných událostí. Posláním projektu VADEME je navrhnout metodu vytvoření místní skupiny dobrovolníků zapojených do civilní ochrany s přihlédnutím na potřebu soustředit činnosti vedoucí k předcházení krizových situací. Projekt byl financován Evropskou komisí (DG ENV).
Po svém zapojení do projektu začal Městský úřad Třinec, úsek krizového řízení, řešit zařazení dobrovolníků do civilní ochrany a krizového řízení. Vznikl problém, jakým způsobem a jakými formami bude prakticky realizováno zapojení dobrovolníků na území města, protože v rámci České republiky se touto otázkou na úrovni měst ještě pravděpodobně nikdo nezabýval.
Po svém zapojení do projektu začal Městský úřad Třinec, úsek krizového řízení, řešit zařazení dobrovolníků do civilní ochrany a krizového řízení. Vznikl problém, jakým způsobem a jakými formami bude prakticky realizováno zapojení dobrovolníků na území města, protože v rámci České republiky se touto otázkou na úrovni měst ještě pravděpodobně nikdo nezabýval.
Průkaz dobrovolníkaPlán zapojení dobrovolníkůPo důkladném zvážení se pracovníci Městského úřadu Třinec PhDr. Jan Kaizar a Mgr. Ladislav Chromec rozhodli řešit otázku zapojení dobrovolníků do civilní ochrany ve městě Třinci formou samostatného dokumentu, nazvaného „Plán zapojení dobrovolníků do civilní ochrany ve městě Třinci“ (dále jen „plán zapojení dobrovolníků“), který předpokládali zařadit do přílohové části „Rozpracování vybraných úkolů Krizového plánu Moravskoslezského kraje určenou obcí Třinec“. Zde je na místě zdůraznit, že se jednalo o průlomový a odvážný počin, lépe řečeno „pokus“, jehož výsledek nebyl dopředu jasný.
Městským úřadem byly osloveny dvě nestátní neziskové organizace, které ve městě působí, jsou s nimi velmi dobré zkušenosti ze vzájemné spolupráce v jiných oblastech a které projevily aktivní zájem a ochotu zapojit se do projektu VADEME, a to občanské sdružení ADRA a Slezská diakonie. Důvodem pro tento krok byla nemožnost zapojit a připravovat dobrovolníky přímo orgány města. Takto vznikly dvě skupiny dobrovolníků, které bude možné v případě potřeby zapojit do pomoci ve prospěch města.
Protože byla první fáze spíše fází výzkumu než aplikace, byla navázána úzká spolupráce s vedoucím Laboratoře výzkumu a managementu rizik, Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava prof. RNDr. Pavlem Danihelkou, CSc., a s doc. Ing. Markem Smetanou, Ph.D., z katedry požární ochrany a ochrany obyvatelstva téže vysoké školy.
V průběhu roku 2007 se uskutečnila řada společných pracovních schůzek za účasti zástupců všech stran (město Třinec, VŠB-TU Ostrava, ADRA, Slezská diakonie), na kterých byly jednotlivé kroky upřesňovány. Návrh plánu zapojení dobrovolníků byl dokončen v listopadu 2007 a následně byl předložen k projednání bezpečnostní radě určené obce – města Třince a Radě města Třince. Oba orgány doporučily jeho realizaci.
Protože plán zapojení dobrovolníků je jedním z dokumentů v systému krizového řízení, je jeho schválení v kompetenci starostky města Třince. Ta jej také počátkem prosince 2007 schválila s nabytím účinnosti k 1. lednu 2008. Hlavním cílem plánu je systematická příprava vybraných dobrovolníků tak, aby z nich byla vytvořena skupina kvalifikovaných a schopných občanů, kteří budou připraveni poskytnout efektivní pomoc při zvládání následků mimořádných událostí ve městě Třinci. Tato pomoc bude realizována buď pro potřebu města na základě uzavřených smluv, nebo přímo ve prospěch postižených občanů.
V souladu s uvedeným plánem bylo na jaře 2008 zahájeno získávání dobrovolníků pro jeho realizaci. V regionálních médiích byly zveřejněny inzeráty, že občanská sdružení ADRA a Slezská diakonie, ve spolupráci s městem Třinec hledají dobrovolníky z řad občanů, kteří jsou ochotni pomoci při řešení následků mimořádných událostí (požáry, povodně, vichřice apod.). Přihlásit se mohl každý občan starší 18 let. Na základě toho bylo zaevidováno celkem 30 dobrovolníků (17 mužů a 13 žen), z toho 15 pro ADRU a 15 pro Slezskou diakonii (dle vlastního výběru). Výhodou skupiny je její variabilita z pohledu stáří jednotlivých členů a zkušeností, které se přinášejí díky různorodým profesím a zájmům.
Osvědčení dobrovolníkaVzdělávací programTito občané byli zařazeni do vzdělávacího programu formou základního kurzu „Teoretické základy dobrovolnictví jako občanské výpomoci při mimořádných událostech ve městě Třinci“.
Od září 2008 do dubna 2009 proběhlo v rámci tohoto kurzu celkem osm lekcí na následující témata:
- systém krizové připravenosti v ČR;
- technicko-organizační zabezpečení činnosti dobrovolníků;
- právní systém ČR pro oblast dobrovolnictví ve vazbě na organizace ADRA a Slezská diakonie;
- základní aspekty činnosti HZS kraje ve vazbě na dobrovolnickou pomoc;
- krizové řízení a plánování ve správním obvodu města Třince;
- základní bezpečnostní předpisy ve vazbě na předpokládané činnosti dobrovolníků;
- zdravotní aspekty předpokládaných činností dobrovolníků;
- rizika a nebezpečí v místech předpokládané činnosti dobrovolníků.
Pro jednotlivé lekce byly vypsány dva termíny (vždy pondělí nebo čtvrtek odpoledne) tak, aby účastníci programu mohli využít přednášek v maximálním počtu. O svědomitém přístupu přihlášených dobrovolníků svědčí skoro 90% účast na celém základním kurzu. Pro úspěšné absolvování byla stanovena hranice 50% účasti na všech lekcích. Kurz byl ukončen slavnostním předáním osvědčení a průkazky dobrovolníka, které účastníci převzali z rukou starostky města.
V závěrečném hodnocení kurzu absolventi mimo jiné velice kladně hodnotili přednášky týkající se poskytování první pomoci a přáli si do budoucna dozvědět se více konkrétních rad, jak může být dobrovolník užitečný i mimo zapojení do řešení mimořádné události. Protože je plnění projektu z aktuálního pohledu hodnoceno velmi kladně, město má zájem pokračovat v kurzech formou „nadstavbové části“, kterou ve spolupráci s dalšími účastníky připravuje na období od listopadu 2009 do dubna 2010.
Tento rozšiřující cyklus přednášek a hlavně praktických cvičení bude zaměřen na oblasti, o které projevili absolventi základního kurzu největší zájem, například:
- praktický nácvik první pomoci – vyšší stupeň dovedností;
- psychologická a psychosociální pomoc – jak vést rozhovor a jednat s lidmi, kteří prožili traumatickou situaci, bezprostřední pomoc lidem v tísni při živelní pohromě;
- psychologie krizí a psychologický trénink pro přípravu na rozhodování při řešení krizových situací;
- krizové řízení, organizace zásahu a jeho nácvik, koordinace týmu dobrovolníků.
Součástí tohoto kurzu bude i praktické cvičení při simulované mimořádné události, a to ve spolupráci se složkami IZS.
V říjnu 2007 se u příležitosti návštěvy zástupce francouzské organizace Les Eco Maires ve městě Třinci uskutečnila prezentace návrhu plánu zapojení dobrovolníků, které se zúčastnili i zástupci Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava a zástupci nestátních neziskových organizací ADRA a Slezská diakonie.
V rámci pracovní schůzky proběhla velmi rozsáhlá diskuze k dané problematice. Zástupce francouzské organizace velmi kladně hodnotil obsah a myšlenku plánu zapojení dobrovolníků, stejně tak jako samotný projekt, který může být jako metodický postup plně použit v praxi. Protože k realizaci tohoto plánu byly nutné finanční prostředky, přislíbil finanční podporu tomuto pilotnímu projektu ze strany partnerské francouzské organizace v evropském projektu VADEME. Následně byl městu Třinec zaslán finanční dar ve výši 2000 EUR na podporu projektu, ze kterého byly pokryty náklady na praktickou realizaci plánu zapojení dobrovolníků v roce 2008. Na rok 2009 byla z rozpočtu města vyčleněna částka 50 tisíc Kč.
Plán zapojení dobrovolníků do civilní ochrany ve městě Třinci“ je v rámci České republiky ojedinělý a proto je nutné ho chápat jako experiment. Jeho iniciaci a realizaci umožnila konstruktivní spolupráce města, občanů, neziskových organizací, univerzity i využití zkušeností a finanční podpory zahraničních partnerů. Z těchto důvodů se doposud jedná o časově omezený plán na období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010.
Věříme, že dvouleté zkušenosti města Třince rovněž přispěly k zařazení problematiky dobrovolné pomoci do Krizového plánu Moravskoslezského kraje
(viz článek příslušníků HZS Moravskoslezského kraje citovaný v úvodu). O smyslu praktického zapojení proškolených dobrovolníků jsme se mohli přesvědčit i při letošních povodních na Novojičínsku. Mezi prvními, kteří přispěchali na pomoc likvidovat následky červnových povodní v postižených oblastech, byli i třinečtí dobrovolníci. V rámci pomoci organizací ADRA a Slezská diakonie se zapojilo celkem 11 proškolených dobrovolníků.
(viz článek příslušníků HZS Moravskoslezského kraje citovaný v úvodu). O smyslu praktického zapojení proškolených dobrovolníků jsme se mohli přesvědčit i při letošních povodních na Novojičínsku. Mezi prvními, kteří přispěchali na pomoc likvidovat následky červnových povodní v postižených oblastech, byli i třinečtí dobrovolníci. V rámci pomoci organizací ADRA a Slezská diakonie se zapojilo celkem 11 proškolených dobrovolníků.
prof. RNDr. Pavel DANIHELKA, CSc., doc. Ing. Marek SMETANA, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Mgr. Ladislav CHROMEC, Městský úřad Třinec,
foto archiv redakce
foto archiv redakce