Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 10/2009

V TOMTO ČÍSLE: ROZBOR zásahu jednotek PO na požár chladírenské haly ovoce a zeleniny v obci Ostrá na Nymbursku a POZNATKY z požárních kontrol v bývalých průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálech. ZÁVĚRY konference Požární ochrana 2009, HODNOCENÍ srpnového cvičení složek IZS Trauma 2009 na dálnici D1. POZNATKY z využívání geografického informačního systému při práci s evidencí koncových prvků Jednotného systému varování a vyrozumění ČR, SEZNÁMENÍ se stacionárními hlásiči radiace. INFORMACE o opatřeních ke zvyšování bezpečnosti obyvatel Ústí nad Labem při případném úniku nebezpečných látek. INFORMACE o jednání Federace asociací hasičských důstojníků Evropské unie v Ostravě, POZNATKY z netradiční odborné přípravy jednotek SDH obcí, ZPRAVODAJSTVÍ z V. Mistrovství světa v požárním sportu, na kterém naše reprezentace poprvé v historii získala stříbrné medaile. SPECIÁLNÍ VLOŽENÁ PŘÍLOHA se věnuje problematice požární bezpečnosti současných garáží pro automobily.  

Požár chladírenské haly ovoce a zeleniny

I když to vypadá jako málo pravděpodobné, vznikl dne 30. července 2009 požár ve skladovací a chladírenské hale ovoce (dále jen „hala“) v obci Ostrá na Nymbursku. Obec se nachází v rekreační oblasti u řeky Labe, která je známá pěstitelstvím zeleniny a ovoce.

 

Místo požáru

Popis místa požáru
Požár vznikl v hale (ocelová konstrukce s dozdívkou a tepelnou izolací, podlaha betonová, střešní konstrukce ocelová s izolací a AL střešní krytina) o rozměrech 15,3 m x 90 m, jejíž součástí je nakládací rampa o rozměrech 11,2 m x 5,3 m. Celková plocha objektu je 1437 m². Dispozičně byla hala rozdělena na dvě části. V první byla instalována technologie pro třídění a balení s administrativní částí ve 2. NP, druhá část byla využita jako mrazicí a chladicí boxy. Celá hala tvořila jeden požární úsek bez požárně dělicích konstrukcí. Hala na východní straně sousedila s téměř identickou druhou skladovou halou a na západní straně ve vzdálenosti přibližně 15 m (bezprostředně vedle skladu palet) byla zděná budova truhlárny.

Průběh zásahu

Požár haly byl zpozorován přibližně ve 14.35 hodin. Ve 14.46 hodin byla událost nahlášena na tísňovou linku sektorového operačního a informačního střediska HZS Středočeského kraje Mladá Boleslav (SOPIS).SOPIS na místo události vyslalo jednotky HZS Středočeského kraje a jednotky SDH obcí zařazené do I. stupně požárního poplachu. Jako první, vzhledem ke vzdálenosti, na místo události přijela jednotka SDH Lysá nad Labem a ihned po průzkumu zahájila dvěma proudy C 52 hasební práce. Jeden proud C 52 byl nasměrován přímo do zasaženého objektu a druhý do prostoru těsně k objektu přiléhajícímu, kde byly skladovány dřevěné palety a především obaly z vlnité lepenky. Sáláním a úletem hořících částí byl již v této době rovněž zasažen přiléhající objekt nevelké truhlárny. Po příjezdu jednotky stanice Nymburk na místo požáru převzal velení u zásahu velitel čety směny A stanice Nymburk, který rozhodl o vyhlášení II. stupně požárního poplachu a požádal SOPIS o vyslání dalších jednotek PO.

Velitel zásahu (VZ) rozhodl o rozdělení místa požáru na tři úseky a v každém určil velitele. Požár se nekontrolovatelně rozšiřoval na stále větší plochu haly a celou střechu truhlárny. Současně sáláním ohrožoval vedlejší skladovací halu. Rozdělením na tři úseky (1. úsek – západní strana místa požáru + truhlárna, 2. úsek – jihovýchodní strana místa požáru, 3. úsek – východní strana, střecha nad chladírnou + obrana vedlejší skladovací haly). Cílem VZ bylo lokalizovat požár v objektu haly, uhasit objekt truhlárny a ochránit sousední skladovací halu. Postupně se na místo události dostavilo celkem 11 jednotek PO o celkovém počtu 71 hasičů, které se společně podílely na hasebních pracích.

Zasažený objekt

Činnost v úsecích

V 1. úseku operovala jednotka stanice Nymburk s CAS K 27 a AP 27 a jednotka HZS Správa železniční dopravní cesty stanice Nymburk s CAS 32. Úkolem bylo postupně snížit teplotu v zasaženém objektu haly a vytvořit otvory ve střešním plášti haly použitím ručního rozbrušovacího agregátu tak, aby bylo možné objekt odvětrat a současně vodním proudem B 75 ochlazovat prostor v hale. Ze západní strany objektu byla proražena zeď a nasazen přetlakový ventilátor.

Ve 2. úseku operovaly jednotky stanice Nymburk s CAS 32 a AZ 30, SDH Lysá nad Labem s CAS 32 a AZ 30 a SDH Nymburk s CAS 24. Jednotky PO prováděly hasební a likvidační práce směrem do zasaženého objektu a do prostoru těsně k objektu přiléhajícímu, kde hořely palety a kartonáž. Zásah v tomto prostoru byl pro všechny hasiče značně náročný, protože zde docházelo ke značnému zakouření vlivem vývinu zplodin hoření z izolačních hmot, jimiž byla celá hala obložena a současně i vanoucího větru, který byl pro zásah nepříznivý. Vítr bohužel vanul přímo od objektu na stanoviště zasahujících hasičů. Hlavní a v tu chvíli jediný vstup do objektu byl právě z této strany. V důsledku náročných podmínek u zásahu došlo k nevolnosti jednoho ze zasahujících členů jednotek SDH, který byl neprodleně ze zásahu odvolán, předán ZZS a přepraven na základnu.

Ve 3. úseku operovaly jednotky SDH Byšičky, SDH Lysá nad Labem a SDH Vestec s CAS, AZ 30 a DVS. Jednotky PO ochraňovaly sousední skladovací halu a prořezáním střešní konstrukce, stejně jako v úseku č. 1, odvětrávaly zasaženou halu. V době plného rozvinutí proudů do objektu, na jeho okolí a na okolní objekty bylo nasazeno celkem osm proudů C 52 a jeden proud B 75. Spotřeba vody byla značná, ale díky velmi šťastně umístěnému vyústění závlahových systémů, které v normálním případě slouží pro zalévání polí, se dalším jednotkám PO dařilo dálkovou a kyvadlovou dopravou vody plně zásobit místo požáru hasební vodou. Na místo požáru se postupně dostavily další jednotky SDH Sadská, Loučeň a Milovice a byli vystřídáni příslušníci zasahující v dýchacích přístrojích. Tlakové lahve dýchacích přístrojů byly plněny přímo na místě zásahu v prostoru úseku č. 1, kam byl povolán protiplynový kontejner ze stanice Nymburk. Díky dostatečnému množství sil a prostředků na místě zásahu se posléze podařilo dostat požár pod kontrolu.

Práce s termokamerou

Na místo události se dostavila jednotka stanice Beroun, která má k dispozici termokameru, kterou bylo monitorováno místo požáru. Byla zjišťována místa s nejvyšší teplotou a teplota stavebních konstrukcí. Tato místa byla postupně ochlazována a uhašena. VZ hlásil v čase 17.21 hodin lokalizaci požáru. Úplná likvidace požáru byla ohlášena v 18.50 hodin na SOPIS. Jednotky PO byly postupně odesílány na základny. Místo požáru bylo předáno majiteli a jednotce SDH s územní působností k dohlídce, která trvala až do 31. července 2009 do 08.00 hodin.

Po celý průběh zásahu byl přítomen ředitel ÚO Nymburk ve funkci řídícího důstojníka. Koordinoval spolupráci s majiteli objektu, se složkami IZS a s přítomnými představiteli médií na místě.

Příčina vzniku požáru

Příčina vzniku požáru je zjišťována, ale byly již stanoveny vyšetřovací verze - technická závada na elektroinstalaci nebo zavinění lidským faktorem. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno pálení obalů z vlnité lepenky v těsné blízkosti skladovací haly, se druhá verze se v průběhu šetření jeví jako nejpravděpodobnější.

Specifika zásahu

Negativa

Štáb VZ byl vytvořen s prodlením až po dohodě s řídícím důstojníkem, neboť VZ obtížně zjišťoval informace o objektu a osobně nasazoval síly a prostředky. Nasazení termokamery je vysoce učinné v počátku zásahu, zejména při průzkumu, ale dovoz termokamery s obsluhou příslušníků ze stanice Beroun byl vzhledem ke značné dojezdové vzdálenosti možný až v závěrečné fázi požáru a tím bylo omezeno její využití na pouhé zjišťování dalších ohnisek. Bylo by vhodné uvažovat o rozšíření počtu termokamer v tak velkém kraji, jako je Středočeský, a to i vzhledem k jeho geografické poloze.

Pozitiva

Při zdolávání požáru se opět potvrdila trvale dobrá spolupráce se složkami IZS.

Uznání si zaslouží nasazené jednotky SDH obcí, při tak složitém požáru se projevila dobrá úroveň jejich výcviku a vybavenosti technickými prostředky.

Požárem byla způsobena škoda za přibližně 11 milionů Kč, zásahem byly uchráněny hodnoty ve výši přibližně pět milionů Kč.

mjr. Bc. Zdeněk VLASÁK, HZS Středočeského kraje,
foto archiv HZS Středočeského kraje

 

Kontroly bývalých průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálů

Odbor prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR stanovil v plánu kontrolní činnosti na rok 2009 provádění tematických požárních kontrol u právnických a podnikajících fyzických osob, které provozují své činnosti v bývalých průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálech. HZS Pardubického kraje byl jedním z hlavních iniciátorů tohoto zaměření.

 

Areály v Pardubicích

K tomuto kroku vedlo několik indicií. Na prvním místě to byla statistika požárů, které v těchto areálech vznikly. Jistě bychom nereagovali na požár odpadu nebo kovového kontejneru s plastovým materiálem, ale požár velkého skladového objektu, který byl částečně rekonstruován, je jistě pádným důvodem se na tyto areály zaměřit. Dalšími podklady byly informace, které získali příslušníci prevence při výkonu státního požárního dozoru (SPD) jak z oblasti stavební prevence, tak i při namátkových kontrolách (zavedlo nás sem další republikové zaměření, a to na dokumentaci zdolávání požárů). Neméně významným faktem je také skutečnost, že v současné době dochází k zásadním změnám ve využívání těchto areálů – neslouží již jen jednomu subjektu a jednomu účelu, ale své činnosti zde provozují desítky menších subjektů.

 

Pro potřebu tohoto článku a pro zjednodušení zvolíme následující definici:

Areál = seskupení objektů (ať již volné nebo oplocené) v části obce vybudovaných za určitým cílem. Cílem je například průmyslová výroba, zemědělská výroba nebo ochrana státu ve vojenských objektech. Areálem nazýváme i seskupení objektů v průmyslových zónách stávajících nebo nově budovaných.

Zaměření kontrol

Areál Černá za Bory

Tematické požární kontroly v areálech byly zaměřeny na následující oblasti:

1. Vytváření podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce.
2. Stanovení organizace požární ochrany.
3. Požární řád.
4. Požární poplachové směrnice.
5. Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.
6. Stanovení podmínek požární bezpečnosti.
7. Dokumentace o školení zaměstnanců nebo odborné přípravě členů preventivních požárních hlídek a preventistů PO.
8. Doklady o provádění pravidelných kontrol dodržování předpisů o PO.
9. Doklady o provádění ve stanovených lhůtách kontrol a revizí elektrorozvodů, rozvodů plynu, bleskosvodů a komínů.
10. Označování pracovišť a ostatních míst bezpečnostními značkami.
11. Požárně bezpečnostní zařízení.
12. Hasicí přístroje.

Areál S. K. NeumannaZjištěné poznatky

HZS Pardubického kraje s kontrolami začal od roku 2009 a do vyhodnocení bylo provedeno v Pardubicích celkem 102 kontrol ve dvou areálech: Černá za Bory 48 TK a S. K. Neumanna 54 TK

 

Zkontrolováno bylo celkem 157 činností. Závady nebyly zjištěny pouze u šesti kontrolovaných subjektů. Celkem bylo zaznamenáno 550 závad. Již z těchto čísel je patrné, že požární ochrana v areálech není na dobré úrovni a provedení kontrol v rámci celé republiky bylo správné.

Problémy se začleňováním do kategorií činností dle § 4 zákona o požární ochraně

Nesprávné začlenění má ve většině případů za následek nesprávné plnění povinností nebo neplnění některých povinností vůbec. Ve vztahu k jednotkám požární ochrany je největším problémem nesprávné začlenění dle § 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně – tedy není provedeno začlenění v případě složitých podmínek pro zásah a následně není zpracována dokumentace zdolávání požáru (DZP) - viz tabulka.

 

Kontroly jsou jedním z nástrojů jak chránit zdraví a životy osob, což je základním posláním zákona o požární ochraně a také základním posláním HZS ČR. Při kontrolách si však také uvědomujeme, že ne vždy se dá požáru zabránit. Kontrolní činnost proto napomáhá členům všech jednotek PO, protože každá odhalená a následně odstraněná závada jim ulehčuje situaci na místě požárů. Proto je velice zarážející, s kolika závadami jsme se setkali u vytváření podmínek pro hašení požárů a při instalaci a kontrolách hasicích přístrojů.

 

Je na místě i otázka, z jakého důvodu provozovatelé nedbají na zajištění požární bezpečnosti alespoň v rozsahu daném právními předpisy a proč reagují až ve chvíli hrozby postihu.

 

Vytváření podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce

Celkem bylo zjištěno 85 závad, z nichž nejvíce bylo:

25 – v označení rozvodných zařízení elektrické energie, hlavních vypínačů elektrického proudu, uzávěrů vody, plynu, produktovodů

21 – v označení nouzových východů, evakuačních východů a směrů úniku

18 – v označení čísla tísňového volání a v pokynech ke způsobu ohlášení požáru.

Hasicí přístroje

Celkem bylo zjištěno 114 závad:

58 – nesprávné vybavení

34 – neprovozuschopnost

22 – nesprávné umístění.

Problémy areálů ve vztahu k jednotkám PO

Vztahy vlastníka objektů, správce a nájemce jsou mnohdy složité. Ve smlouvách nejsou stanoveny přesné podmínky, kdo a jak zajistí podmínky požární ochrany. Vlastníci objekty a prostory pronajímají a nezajímá je, jak je nájemce využívá – nastávají problémy, že prostory jsou užívány v rozporu se stavebním zákonem (dle ověřené projektové dokumentace odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení).

Jednotkám PO dělá problém již příjezd na místo události:

1. není přesně uvedena adresa a místo v rámci areálu,
2. název firmy nestačí – na malém místě jsou desítky subjektů, chybí orientační tabule,
3. pokud jsou vrátnice do areálů nebo jejich částí, pak se stává, že ani osoby zde pracující neznají všechny subjekty uvnitř areálu,
4. někdy jsou části areálu oploceny a uzamčeny – je ztížen příjezd.

Další problémy uvnitř areálu

1. uzávěry energií a médií nejsou vždy řádně označeny,
2. u starších areálů nejsou uzávěry u všech objektů, jen v některých částech,
3. nájemci si myslí, že nemusí vědět, kde uzávěry jsou,
4. zdroje vody nejsou označeny a v mnoha případech nejsou kontrolovány,
5. v některých případech nejsou zdroje vody dostatečné pro současné užívání stávajících objektů.

Na základě kontrol jsme zjistili, že jen v ojedinělých případech je povinnost zpracovat DZP, a to ještě na základě například skladování tlakových lahví s PB nebo čerpací stanice na PB. Jednotky PO nemají informace o činnostech v areálech.

 

HZS Pardubického kraje se snaží aktivně přistupovat ke zlepšení stavu nejen represivními opatřeními – kontrolami a sankcemi, ale také preventivním působením a vlastními nápady a realizací vhodných opatření nad rámec platných předpisů. K tomu ale musí mít partnera v provozovateli činnosti, ale hlavně ve vlastníkovi areálu. Požární ochrana u těchto složitých „seskupení“ se nedá řešit individuálně, musí dojít k dohodě všech subjektů, které v areálu působí.

 

Právní rámec upravující požární ochranu v současné době vhodně postihuje preventivní působení a vytváří fungující systém ochrany před požáry za předpokladu, že je vhodně a také důsledně uplatňován povinnými subjekty.

 

Karta areálu

Jedním z nápadů nad právní rámec, který chceme u HZS Pardubického kraje realizovat, je vytvoření „karty areálu“. Tento nápad vznikl při vzájemné konzultaci zástupců odboru prevence a odboru IZS a řízení jednotek HZS Pardubického kraje. V tomto případě jde opravdu o nadstandardní dokumentaci, kterou budou zpracovávat jednotliví velitelé stanic pro areály v jejich hasebních obvodech. Na tvorbě se samozřejmě budou podílet i příslušníci odboru prevence a odboru komunikačních a informačních systémů.

 

Co by měla karta areálu minimálně obsahovat, navrhli sami zástupci z řad velitelů čet a stanic a jedná se o následující informace:

1. příjezdové komunikace,
2. nástupní plochy,
3. rozmístění subjektů,
4. vodní zdroje,
5. uzávěry elektrické energie, vody, plynu, produktovodů,
6. umístění nebezpečných látek.

Karta je myšlena jako grafický mapový podklad doplněný textem s informacemi o nebezpečných látkách a technologiích v daném areálu. Zde se tedy uplatní i spolupráce s odborem komunikačních a informačních systémů – zapojení do mapových podkladů geografického informačního systému (GIS).

Úskalí při tvorbě a využívání karty areálu

Při tvorbě – kdo, kdy a na jaký areál kartu vytvoří?

Při využívání – kdo, kdy a v jakých lhůtách bude kartu aktualizovat – hrozí její neaktuálnost a tedy opět špatná informace, protože subjekty se v areálech velice rychle mění a tím se mění činnosti a využívání objektů, tudíž i požární nebezpečí jak pro zaměstnance, tak pro zasahující jednotky. Tematické kontroly jsou ještě v samých začátcích a budou pokračovat i v dalším roce, neboť subjektů, které provozují své činnosti v areálech, je velmi mnoho.

Na závěr nezbývá než doufat, že si všichni zainteresovaní uvědomí, jak velké je riziko možných požárů a budou řádně plnit své povinnosti.

plk. Mgr. Pavel NEJTEK,
HZS Pardubického kraje

 

Cvičení TRAUMA 2009 prověřilo připravenost složek integrovaného záchranného systému kraje

Místo cvičení

Ve čtvrtek 20. srpna 2009 se na dálničním přivaděči na exitu 190 v Brně-Starém Lískovci uskutečnilo cvičení vybraných složek integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje zejména k ověření funkčnosti systému traumatologické péče v kraji.

Základní námětová situace spočívala v dopravní nehodě dvou autobusů, několika osobních automobilů a motocyklu, při které bylo z celkového počtu 72 účastníků nehody 6 usmrceno, 12 těžce zraněno, 18 utrpělo středně těžká zranění, 18 osob mělo lehká poranění a 15 osob, ač fyzicky nezraněných, bylo v psychickém šoku.


Cvičení nařídil na základě doporučení Bezpečnostní rady kraje ze dne 6. ledna 2009 hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek, vzhledem ke změnám podmínek v poskytování traumatologické péče v kraji a ke změnám v Traumatologickém plánu, jehož reálnost bylo nutné prověřit. Cvičení se zúčastnily základní složky IZS Jihomoravského kraje, a dále Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Úrazová nemocnice Brno, Vojenská nemocnice Brno a Nemocnice Milosrdných bratří.

Příprava cvičení

Vozy policie a záchranné služby

Před samotným cvičením se konalo několik porad všech subjektů, které byly zapojeny jako cvičící, ale i těch, které se na cvičení podílely jen organizátorsky. Na jedné z prvních porad, které se zúčastnily všechny základní složky IZS, byly podrobně probrány Soubory typových činností složek IZS při společném zásahu v souvislosti s hromadnou dopravní nehodou na dálnici, respektive na dálničním přivaděči.


Při přípravě cvičení sehrál velkou roli Krajský úřad Jihomoravského kraje a speciálně vytvořená skupina organizátorů, která zajišťovala vraky osobních automobilů a autobusů, figuranty, ale i rozhodčí pro vyhodnocení celého cvičení.


V samotný den cvičení byla uzávěra dálničního přivaděče zahájena v 07.00 hodin ráno. Na přípravu scénáře hromadné nehody, figurantů, místa pro pozorovatele a novináře jsme měli jen tři hodiny.


Jako první se začalo s instalací zadní části nehody ve směru jízdy od Prahy, kde se nacházely tři havarované osobní automobily a jeden motocykl. Poté hasiči ze stanice Brno-Lidická s využitím vyprošťovacího automobilu převrátili na bok vrak autobusu. K němu se pak neplánovaně přistavil ještě vrak osobního automobilu a další autobus, který zůstal na kolech. Po instalaci havarovaných vozidel přijel autobus Dopravního podniku města Brna, který na místo dopravil figuranty z Českého červeného kříže. Ti byli již namaskováni, a proto se začalo s jejich rozmisťováním do vraků. Umělá krev na závěr přípravné fáze cvičení naladila atmosféru reálné dopravní nehody.

Průběh cvičení

Obvaziště

Cvičení vyhlásil hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek v 10.19 hodin oznámením hromadné dopravní nehody na tísňovou linku 112. Poté následoval standardní sled událostí jako při skutečné dopravní nehodě.


 

Krajské operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje (KOPIS HZS JmK) toto tísňové volání předalo dalším složkám IZS a současně vyhlásilo požární poplach čtyřem jednotkám HZS Jihomoravského kraje, a to ze stanic Brno-Starý Lískovec s CAS 24, Rosice s RZA 1 a CAS 15, Brno-BVV s CAS 20 a Brno-Lidická s VEA, RZA-2, TA-S a CAS-24. Na místo také KOPIS HZS JmK povolalo velitelské vozidlo pro potřeby zřízení štábu velitele zásahu.

 

 

Vyprošťování

 Jako první na místo události přijela jednotka ze stanice Brno-Starý Lískovec. Před příjezdem se na místě již nacházelo jedno vozidlo záchranné služby a vozidlo Policie ČR. Velitel jednotky provedl prvotní průzkum, upřesnil místo zásahu a informoval operačního důstojníka o velkém počtu těžce raněných a zaklíněných osob ve vracích osobních automobilů a v převráceném autobusu.


Po příjezdu velitele stanice Brno-východ, který převzal velení zásahu, bylo místo zásahu rozděleno na tři úseky. První úsek tvořila nehoda dvou autobusů a jednoho havarovaného osobního automobilu. Na tento úsek byla nasazena jednotka ze stanice Brno-Lidická a řízením záchranných prací byl pověřen velitel čety z této stanice. Jako druhý úsek byla stanovena nehoda v přední části dálničního sjezdu, kde se nacházely tři havarované automobily a jeden motocykl. Na tomto úseku řídil záchranné práce velitel čety ze stanice Brno-BVV. Třetím úsekem byl prostor pro poskytování zdravotní péče, kterému velel MUDr. Rostislav Verner, který byl na místo povolán ze ZZS JmK na základě spuštění traumatologického plánu Jihomoravského kraje. Na žádost velitele zásahu povolal operační důstojník HZS JmK na místo události vrtulník BELL 412 z Letecké základny Policie ČR v Brně-Tuřanech s leteckými záchranáři s vyprošťovacím bateriovým zařízením na palubě.


 

Jednotka ze stanice Brno-Starý Lískovec byla nasazena na stavbu zdravotnických stanů a následně pak k transportu zraněných osob na obvaziště.


 

Vzhledem k tomu, že šlo o zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí a také z důvodu nedostatečného počtu zdravotnického personálu při vysokém počtu obětí, bylo nutné stanovit prioritu transportu obětí na stanoviště třídění raněných v prostoru pro poskytnutí zdravotní péče. Pro určení priority transportu obětí byla využita metoda třídění obětí START. Pro potřeby třídění byli nasazeni hasiči s vyšším zdravotnickým vzděláním, tzv. paramedici, kteří slouží na stanici Brno-Lidická a Brno-BVV. Jednotky HZS Jihomoravského kraje tuto metodu několikrát vyzkoušely při cvičení. Způsob označování podle priority transportu a ošetření plastovými cedulkami zavěšenými na zraněných se však neosvědčil, proto byl při tomto cvičení poprvé vyzkoušen způsob značení pomocí tzv. diskotékových pásků na ruku. Tyto pásky byly vyrobeny na zakázku a splňovaly jak barevné rozlišení, tak i značení grafickými značkami. Náklady na výrobu pásků nebyly vysoké a jejich funkčnost se při cvičení osvědčila. 


 

Do transportu zraněných osob na obvaziště byly zapojeny všechny složky IZS. Na danou situaci na místě zásahu zareagovala Policie ČR. Zajistila místo události a postarala se tak o bezpečnost všech záchranářů na frekventované komunikaci. Aktivně se také zapojila do poskytování první pomoci a do transportu zraněných na obvaziště a pak i do vozidel určených pro transport do zdravotnických zařízení.


 

Vyprošťování osob bylo ukončeno v 11.20 hodin. Velkou roli při cvičení sehrála ZZS Jihomoravského kraje, která zajistila, že v 11.28 hodin byla poskytnuta lékařská péče všem zraněným na místě. Poslední lehce zraněný byl z místa události transportován ve 12.32 hodin.

Poznatky ze cvičení

Cvičení bylo extrémně náročné z hlediska nasazení sil a prostředků složek IZS ve vztahu k samotnému charakteru události, počtu zraněných a mrtvých osob, organizaci místa zásahu, koordinaci záchranných prací, koordinaci transportu raněných osob do zdravotnických zařízení a ostatních opatření mimo místa zásahu.


Činnost jednotlivých zúčastněných složek IZS, dodržení taktických zásad pro postup při události tohoto charakteru, i plnění úkolů zadaných velitelem zásahu a jeho štábem byla všemi rozhodčími i samotným hejtmanem kraje hodnocena jako velmi profesionální.

 

kpt. Ing. Milan TLAMKA,
HZS Jihomoravského kraje,
foto archiv HZS Jihomoravského kraje

 

Stacionární hlásiče radiace

Tento článek je věnovaný problematice monitorování radiační situace stacionárními hlásiči radiace u Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) a v návaznosti na to místu a úloze HZS ČR v celostátní radiační monitorovací síti, řízené Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.


Stacionární hlásič radiace typu DC-4D-82Stacionární hlásiče radiace u HZS ČR

Pro zjišťování radiační situace má HZS ČR v současné době mimo jiné také stacionární prostředky. Jsou to tzv. hlásiče radiace, pořizované v minulosti v systému civilní ochrany. Jde o prostředky typové řady DC-4, typu DC-4C-71 a DC-4D-82, které byly konstruovány jako prostředky systémového radiačního průzkumu a jsou stále využitelné pro monitorování radiační situace při použití jaderných zbraní v případě vojenského ohrožení (ozbrojeného konfliktu) a také v případě mimořádných událostí nebo krizových situací nevojenského charakteru (např. teroristické útoky). Oba typy hlásiče radiace lze charakterizovat jako stacionární zařízení určená ke zjišťování a automatické signalizaci hodnot úrovně radiace (expozičního příkonu) záření gama způsobeného kontaminací ovzduší nebo terénu radioaktivními látkami a radioaktivním prachem. Z hlediska provozování mají tyto hlásiče řadu nevýhod, např. vyžadují stálou přítomnost obsluhy, neumožňují zpětné zobrazení naměřené hodnoty (zobrazují pouze aktuální hodnotu pro daný okamžik) a neumožňují automatický sběr dat. Revize a kalibrace sond, ke kterým není oprávněna obsluha, zajišťuje Opravárenský závod Olomouc s periodou jedenkrát za tři roky, případné opravy souprav hlásiče rozsáhlejšího rázu provádí na základě požadavku uživatele.

Používané typy stacionárních hlásičů radiace

K 31. prosinci 2008 bylo na objektech HZS ČR (stanice HZS krajů, sklady materiálu CO apod.) instalováno 178 ks stacionárních hlásičů radiace (65 ks typu DC-4C-71 a 113 ks typu DC-4D-82). V působnosti některých HZS krajů jsou hlásiče radiace umístěny i na objektech, které nejsou v jejich vlastnictví (obecní a městské úřady, právnické a podnikající fyzické osoby), celkem se jedná o 160 ks hlásičů typu DC-4C-71 a 26 ks typu DC-4D-82.

Stacionární hlásič radiace typu DC-4C-71 je tvořen měřičem četnosti (vyhodnocovací jednotkou) DC-4C-71, přepínačem sond DC-4A-71, sondou DC-4A-71 (1 až 4 ks) a akustickým signalizačním doplňkem DC-4A-71. Naměřené hodnoty jsou zobrazeny analogově pomocí ručkového měřidla. Měřicí rozsah hlásiče je od 0,1 R/h (což odpovídá asi 1 mGy/h a představuje přibližně desetitisícinásobek přírodního pozadí) do 200 R/h (2 Gy/h).

Stacionární hlásič radiace typu DC-4D-82 (viz obr. 1) se skládá z měřiče četnosti DC-4D-82/M, vysokointenzitní sondy DC-4D-82/V nebo DC-4D-84/V (max. 2 ks), dále nízkointenzitní sondy DC-4D-82/N nebo DC-4D-84/N (max. 2 ks), optického signalizačního doplňku DC-4D-82/S (max. 2 ks) a akustického signalizačního doplňku DC-4A-71. Tento typ hlásiče radiace umožňuje digitální zobrazení dat pomocí LED diod. Při použití nízkointenzitní sondy je hlásič schopen zjistit a signalizovat expoziční příkony již od přibližně desetinásobku přírodního pozadí. Nízkointenzitní sonda pracuje v rozsahu od 0,1 mR/h (1 µGy/h) až do hodnoty 1 R/h (10 mGy/h). Na měřicí rozsah této sondy pak navazuje sonda vysokointenzitní, která umožňuje měření od 0,1 R/h (1 mGy/h) až do hodnoty 1000 R/h (10 Gy/h).

Současný stav monitorování radiační situace stacionárními hlásiči radiace HZS ČR

Oba výše uvedené typy hlásičů radiace je nutno z hlediska ustanovení § 3 odst. 3 a 4 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, považovat za pracovní měřidla nestanovená, neboť nejsou typově schváleny. Dodatečné typové schválení není možné zejména proto, že u těchto hlásičů nevyhovuje měřená veličina a energetická závislost odezvy detektoru sondy v požadované oblasti energií, ale také proto, že hlásiče jsou již technicky a morálně zastaralé. Hlásiče radiace tedy mohou být používány pouze jako pracovní měřidla nestanovená a údaje jimi měřené nesmějí být zveřejňovány. Uživateli mohou být využívány pouze pro vnitřní potřebu jako signalizátory zvýšených hodnot nebo překročení signalizačních úrovní expozičního příkonu, vždy je však nutné ověřit naměřené hodnoty např. pomocí radiometru, např. typu DC-3E-98, DC-3H-08 nebo jiného radiometru měřícího od úrovně přírodního pozadí.

V roce 2008 byla na základě podkladů získaných od HZS krajů a Opravárenského závodu Olomouc zpracována „Analýza současného stavu stacionárních hlásičů radiace typu DC-4C-71 a DC-4D-82“. Většina HZS krajů zhodnotila hlásiče radiace i přes jejich stáří a technický stav jako účelné. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v současnosti je možné nadále realizovat zjišťování radiační situace stávajícími hlásiči radiace za podmínky, že principy jejich používání a provozu budou ujednoceny, např. formou pokynu generálního ředitele HZS ČR. Vzhledem k době pořízení a stáří součástkové základny těchto hlásičů bude však v dohledné době nutné řešit, jakou cestou se HZS ČR v oblasti teritoriálního zjišťování radiační situace stacionárními hlásiči bude ubírat (likvidace stávajících a nákup nových přístrojů nebo jiné řešení).

Souprava pro radiační monitorováníÚloha HZS ČR v celostátní radiační monitorovací síti

Právní rámec pro systém radiační ochrany, včetně systému monitorování radiační situace na území ČR, vytváří zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a na něj navazující prováděcí předpisy. Zákon vymezuje základní náležitosti systému radiačního monitorování a určuje instituce, které se na něm podílejí. Řízením radiační monitorovací sítě (RMS) je pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Kromě regionálních center SÚJB (územní pracoviště), Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) a držitelů povolení k provozu jaderných zařízení, se na činnosti RMS podílejí dotčené rezorty a bezpečnostní sbory – Ministerstvo vnitra (HZS ČR, Policie ČR), Ministerstvo financí (Celní správa), Ministerstvo obrany (Armáda ČR), Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Podrobnosti k funkci a organizaci RMS jsou upraveny vyhláškou č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb. Radiační situace na území ČR je průběžně monitorována stálými složkami RMS, ke kterým se při podezření na vznik nebo při vzniku mimořádné události radiačního charakteru přidávají pohotovostní složky RMS.

Základ stálých složek RMS tvoří síť včasného zjištění, která sestává z 54 měřicích bodů s automatizovaným přenosem naměřených hodnot. Jejich provoz zajišťují regionální centra SÚJB, dále SÚRO, Český hydrometeorologický ústav a také HZS ČR, který na základě uzavřených smluv s SÚJB provozuje sedm měřicích bodů sítě včasného zjištění (Kamenice, Jihlava, Hodonín, Tišnov, Frenštát pod Radhoštěm, Olomouc, Zlín). Další stálou složkou RMS, na jejíž činnosti se rovněž podílí HZS ČR, jsou mobilní skupiny, které jsou mimo jiné určeny k monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu a k provádění odběrů vzorků složek životního prostředí. Mobilní skupiny HZS ČR, vybavené mimo jiné soupravami pro radiační monitorování (viz obr. 2), jsou vyčleněny z chemických laboratoří HZS krajů (Středočeského, Plzeňského, Jihomoravského a Moravskoslezského) a Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a při své činnosti se řídí „Smlouvou o činnosti složek celostátní radiační monitorovací sítě v působnosti MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky“, uzavřenou mezi MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a SÚJB.

kpt. Ing. Silvie BRAUNOVÁ,
MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto Milan VÁVRŮ

 

Zvyšování standardu bezpečnosti obyvatel v Ústí nad Labem s ohledem na případná rizika spojená s únikem nebezpečných látek

Ve středu více než stotisícového krajského města již přes 150 let sídlí chemický podnik Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (dále jen „Spolchemie“) s řadou výrobních provozů, v nichž se zpracovává, skladuje a expeduje velké množství nebezpečných chemických látek (např. chlor, propylen, epichlorhydrin, rtuť, organická rozpouštědla).

Spolchemie a. s. v Ústí nad LabemNegativní reakce

Existence chemického závodu v centru města vyvolává řadu negativních reakcí jak obyvatel města (např. Občanská liga Ústí nad Labem), tak ekologických organizací (např. sdružení Arnika). Aplikace aktuálně platného zákona o prevenci závažných havárií (v té době to byl zákon č. 353/1999 Sb., který byl k 1.6.2006 nahrazen zákonem č. 59/2006 Sb.) a prováděcích předpisů k němu, tj. schvalování bezpečnostní zprávy, stanovení zóny vnějšího havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu pro tuto zónu, se v případě Spolchemie stala předmětem sporů Občanské ligy Ústí nad Labem a dotčených správních úřadů, např. Ministerstva životního prostředí nebo Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Opatření ke snížení rizik

Tyto dnes již historické události iniciovaly procesy, které směřovaly nejen Spolchemii do řady opatření, která snížila rizika spojená se samotným areálem na „únosnější mez“. Jedním z prvních aktů bylo stanovení zóny havarijního plánování nad rámec zákona o prevenci závažných havárií (č. 59/2006 Sb.). Řešením nebylo „standardní“ zakreslení kružnice podle množství skladované látky, ale při stanovení samotné zóny byly zohledněny fyzikálně-chemické vlastnosti chloru a členitost terénu v území, na kterém se nebezpečný provoz nachází. Dalším krokem bylo vydání brožur s informacemi určenými veřejnosti (v koordinační skupině byli zástupci krajského úřadu, HZS Ústeckého kraje, Spolchemie, atd.) Tato příručka byla distribuována do všech domácností a podnikatelům v zóně havarijního plánování. Počátkem roku 2008 byla informační brožura aktualizována a je rovněž k dispozici na webových stránkách krajského úřadu (http://www.kr-ustecky.cz – životní prostředí – prevence závažných havárií). V rámci integrovaných kontrol prevence závažných havárií, s cílem minimalizovat rizika, se podařilo prosadit řadu opatření, která vedla ke zvýšení bezpečnosti v okolí areálu Spolchemie.

Zóna havarijního plánování Spolchemie a.s.Poznatky z kontrolní činnosti

V další části příspěvku jsou stručně popsány poznatky z kontrol prevence závažných havárií, prováděných v souladu se zákonem a příslušným prováděcím předpisem od roku 2002.

2002

• cisterny s chlorem jsou v podstatě používány jako mobilní zásobníky chloru, vzrůstá počet čerpání a stáčení, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku mimořádné události;
• strategie ochrany zaměstnanců cizích firem v areálu Spolchemie není vyřešena;
• zkouška skrápěcího zařízení v provozu chlorová chemie (polovina trysek je nefunkčních) – doporučení (organizačně zajistit zvýšení četnosti zkoušek se zápisem).

2003

• v provozu chlorová chemie, na místě stáčení chloru do železničních cisteren jsou dvakrát ročně prováděny zkoušky skrápěcího zařízení (záznam o těchto zkouškách je prováděn do požární knihy provozu);
• množství skladovaného chloru je sníženo a přesunuto do zásobníků s automaticky uzavíratelnými armaturami, které jsou umístěny v monitorované budově skladu, vybavené detektory úniku chloru;
• cisterny ke skladování chloru jsou využívány pouze v období odstávky technologie.

2004

• školení zaměstnanců z oblasti prevence závažných havárií je prováděno v ročních intervalech s důrazem na rizika v rámci celého areálu a rizika v rámci pracoviště;
• předložení zprávy o omezení skladovací kapacity u zásobníků s propylénem na Ovčím vrchu - technologicky zabezpečeno snížení skladovaného množství propylenu v nadzemních kulových zásobnících ze 180 t na 90 t propylenu;
• prověření míst monitoringu úniku nebezpečných látek a návrh umístění dalších detektorů.

2005

• stáčení propylenu – funkčnost vodní a parní clony – z důvodu možné neprůchodnosti trysek byla doporučena četnost zkoušek nejméně dvakrát ročně (o zkouškách provádět záznam).

2006

• vnitřní havarijní plán neodpovídá současnému stavu (nové provozy, nové zdroje rizik);
• povodňový plán objektu – v případě stoleté vody přesunutí provozu do výše položených míst v areálu Spolchemie (návrh na opatření).

2007

• zahájení systému monitoringu „událostí“ malého rozsahu tzv. „skoronehody“¹⁾ a technologické anomálie²⁾ s následným přijetím opatření;
• četnost za rok 2006 (provoz kapalný chlór – osm skoronehod, pět anomálií – fluorová chemie – tři anomálie).

2008

• v celém areálu Spolchemie celkem čtyři skoronehody;
• výstavba skrápěcího zařízení v celkové délce 300 m a výšce 15 m ve vzdálenosti 150 m od stáčecího místa chloru směrem k městu.

2009

• v celém areálu Spolchemie celkem tři skoronehody;
• kontroly provádění protihavarijního výcviku na jednotlivých provozech (alkydy, epoxidy, ionexový dian, polyestery, skladové hospodářství – celkem pět kontrol).

Další prvky zvyšování bezpečnosti

Z hlediska platné legislativy na úseku ochrany životního prostředí probíhá v areálu Spolchemie od roku 2003 do současnosti postupná sanace areálu s cílem snížit riziko vzniku mimořádné události na vodním toku Bílina a Labe, do kterých byly z areálu vyplavovány zejména těžké kovy (rtuť) a chlorované uhlovodíky. Ze zasažených zemin v areálu je postupně těžena rtuť, na hranici areálu byla vybudována podzemní stěna s tzv. sorpčními branami, která snižuje vyplavování chlorovaných uhlovodíků z areálu do nedaleké řeky Bíliny. V celém areálu probíhá čerpání a čištění podzemních vod, v roce 2004 byla předčištěná technologická odpadní voda odvedena k dočištění na čistírnu odpadních vod v Neštěmicích.

 

Otázka varování a vyrozumění je řešena nadstandardně. Smluvně je řešeno neprodlené předávání informací mezi dispečinkem Spolchemie, HZS Ústeckého kraje a Magistrátem města Ústí nad Labem (městskou policií). V praxi to znamená, že v současnosti dispečer okamžitě informuje městskou policii a HZS ČR o případné havárii (v minulosti poskytovalo informace vedení Spolchemie podle uvážení). Městská policie poté připraví zprávu do sms systému a popřípadě využije VISO – výstražný informační systém pro obyvatelstvo (byl vybudován v roce 2004 a umožňuje předat verbální informace a instrukce obyvatelstvu podle charakteru mimořádné události). Toto zařízení bylo zakoupeno za sdružené prostředky z rozpočtu Magistrátu města Ústí nad Labem a Spolchemie. Systém je rozmístěn v zóně havarijního plánování tak, aby zabezpečoval její dostatečné pokrytí. Na rok 2010 se plánuje další rozšíření systému. Mimo to je varování obyvatelstva zabezpečeno cestou elektronických a rotačních sirén. Dalším prvkem zvyšování bezpečnosti je pravidelné provádění prověrky spojení na složky integrovaného záchranného systému, vybrané subjekty tzv. kritické infrastruktury, správní úřady apod. Provedení a vyhodnocení prověrek spojení je projednáváno v bezpečnostní radě kraje. Prověrku provádí na pokyn hejtmana krajské operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje, výstupy jsou poté zapracovány do plánovací dokumentace.

 

Závěr

Tento článek má za úkol informovat o situaci v Ústí nad Labem a hlavně o způsobech, jakými lze působit na provozovatele objektu nebo zařízení, aby postupnými kroky minimalizoval možnost vzniku mimořádné události (závažné havárie). Rovněž popisuje situaci a vývoj v oblasti ochrany obyvatelstva za hranicí závodu. Nikdy však nelze zcela vyloučit selhání lidského faktoru. Za příklad lze uvést požár v provozu UPII (výroba umělých pryskyřic) na podzim roku 2002, se škodou přibližně 800 milionů Kč. Na druhé straně minimalizace rizika u skladování množství propylénu, tj. jeho postupné nahrazení při výrobě glycerinem, který je dodáván do Spolchemie ze sesterského podniku Setuza, a umístění zásobníků pod zem (rok 2009) téměř anuluje možnost úniku a následné exploze.

 

mjr. Ing. Josef OBOŘIL,
HZS Ústeckého kraje, foto archiv autora

 

1) Skoronehoda – nežádoucí událost, při které nedošlo k poškození (statisticky připadá na 300 skoronehod jedna skutečná nehoda).

2) Anomálie – výkyv od stanovených norem při výrobním procesu (např. teplota, nedodržení pracovního postupu apod.).

 

Ostrava hostila setkání FEU

Ve dnech 18. až 22. července 2009 se v Ostravě uskutečnilo jednání Federace asociací hasičských důstojníků Evropské unie, jejímž členem je také Česká asociace hasičských důstojníků (ČAHD).

Předsednický stůlPoslání FEU

Federace asociací hasičských důstojníků Evropské unie (FEU - Federation of the European Union Fire Officers Associations) je organizací sdružující národní profesní asociace a sdružení hasičů jednotlivých členských zemí Evropské unie nebo států, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu (EFTA).
 
 

FEU byla založena v roce 1995 ve finském Tampere. ČAHD je členem federace od roku 1996. FEU vytváří platformu pro odbornou diskusi v otázkách požární ochrany od požární prevence, přes systém zdolávání mimořádných událostí, řízení hasičských sborů až po odbornou přípravu hasičů. Cílem činností federace je i výměna zkušeností a společné řešení odborných otázek v oblasti požární ochrany a prevence katastrof.
 
 

Vrcholným orgánem federace je jednání zástupců jednotlivých zemí tzv. „FEU meeting“, který se uskutečňuje dvakrát ročně v některém z členských států federace. Představiteli federace jsou prezident a sekretář, kteří jsou voleni na období čtyř let. V současné době zastává funkci prezidenta FEU Dr. Dieter Nuessler z Německa, sekretářem je Con Murphy z Irska. FEU má sídlo v zemi sekretáře, pro toto volební období je to tedy Irsko. Mezi úkoly představitelů patří, vedle vnitřního řízení federace, také komunikace s ostatními organizacemi na evropské úrovni a orgány Evropské unie, především komisí Evropské unie.
 
 

Členem federace se může stát profesní sdružení hasičů na národní úrovni. Přijetí nové země je upravenou procedurou, která začíná projevením zájmu o členství, přes statut pozorovatelské země až po vlastní přijetí za člena. Statut pozorovatele umožňuje zástupcům země účastnit se meetingů a poznat systém práce federace. Členem se nová země stane až na základě hlasování v rámci meetingu. Přestože členská země může vyslat na jednání tři zástupce, má při hlasování pouze jeden hlas. V současné době je členem FEU 20 zemí: Rakousko, Česká republika, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Nizozemí, Velká Británie; všechny tyto země jsou zastoupeny národními asociacemi. Polsko zastupuje hlavní ředitelství státní požární služby. Statut pozorovatele je přidělen například Belgii nebo Francii.

 

Projekty FEU

FEU je bezesporu jednou z evropských organizací, která nejen diskutuje v teoretické rovině, ale přináší i praktické výsledky. Praktické výsledky jsou veřejné a dostupné všem na internetových stránkách FEU www.f-e-u.org. Projekty realizované FEU lze rozdělit do dvou oblastí. Do první oblasti patří projekty zaměřené na vytváření databází, pomocí nichž je možné porovnávat systémy a postupy v členských státech, do druhé pak projekty, které zavádí nové postupy a standardy. Samostatnou skupinu představují projekty zaměřené na snížení jazykové bariéry v rámci Evropy. Jedná se například o projekt výkladového slovníku nebo projekt „Multicom 112“, který je určen pro výcvik operátorů tísňových linek.
 
 

Do skupiny databázových projektů lze zařadit například „ICS-Incident command system“, projekt porovnávající systémy zdolávání mimořádných událostí a kompetence záchranných složek v jednotlivých zemích, nebo „FEUCARE“, který popisuje systémy vzdělávání hasičů.

 

Mezi projekty, které zavádějí nové postupy nebo standardy lze zařadit například projekt „Safehotel“, který se zabývá problematikou standardizace požární bezpečnosti hotelů a ubytovacích zařízení. „Safehotel“ klade důraz nejen na zajištění požární bezpečnosti staveb, ale i výcvik personálu. Hotel, který splní definovaná kriteria požární bezpečnosti, obdrží mezinárodní certifikát. Díky spolupráci mezi ČAHD a společností ECM Facility, a. s., která zajišťuje distribuci projektu, začíná být tento projekt úspěšně zaváděn i v České republice. Při příležitosti konání ostravského meetingu předal Dr. Nuessler certifikát „Safehotel“ hotelu Park inn Ostrava, který se tak stal prvním hotelem v České republice, který toto prestižní ocenění obdržel.

 

Vznik nových projektů

FEU meeting v Ostravě nesloužil jen k informování o stavu stávajících projektů, ale položil základy pro vznik projektů nových. Jedním z nich je dlouho diskutovaný projekt „Statistika“ zaměřený na vytvoření mezinárodního systému pro sběr a porovnávání statistických informací o požární ochraně v Evropě. Současná nejednotnost definicí jednotlivých kritérií a absence statistických sledování na národní úrovni v některých státech neumožňují kvalitně vyhodnocovat a porovnávat statistické údaje. Vzhledem k tomu, že Česká republika má jeden z nejpropracovanějších systémů statistického sledování, bude se společně s dalšími zeměmi podílet na tvorbě evropského systému. V oblasti statistiky byla navázána i spolupráce se sekcí statistiky CTIF. V rámci meetingu bylo rovněž diskutováno o přípravě projektu, který by měl umožnit porovnat systém požární bezpečnosti staveb v jednotlivých zemích.

Nový projekt se rýsuje i v oblasti digitální radiové sítě, kdy bude snahou soustředit informace a zkušenosti s využíváním digitální radiové sítě v podmínkách požární ochrany.
 
 

FEU meeting v Ostravě patřil mezi přínosné, podíleli se na tom nejen samotní účastníci, ale i organizátoři - vedle ČAHD velkou měrou Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Město Ostrava, Moravskoslezský kraj a další.

 

Informace o FEU a dalších aktivitách ČAHD je možné získat na webové adrese www.cahd.cz.

Ing. Vladimír VLČEK, Ph.D.,
Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D,
Česká asociace hasičských důstojníků, foto archiv autorů

 

Češi jsou poprvé vicemistry světa

Již V. Mistrovství světa v požárním sportu, které se letos konalo ve dnech 10. až 15. září v ruské Ufě, přineslo českým hasičům největší úspěch v dosavadní historii této soutěže. Vedení reprezentace českých sportovců (vedoucí Emil Dopirák a trenéři Josef Pěnča a Ivan Ressler) dobře „namíchalo“ mix starších, zkušených reprezentantů s novými tvářemi a výsledek stál za to. Čeští hasiči nakonec poprvé v historii vybojovali post vicemistrů světa.

Česká výprava

Vybrané družstvo působilo kompaktně a kamarádsky, v těžkých chvílích podržel jeden druhého. Do konečné „desítky“ pro mistrovství světa byli nominováni a do Ruska odletěli Martin Provazník, Jindřich Harasimovič, Martin Kulhavý, Karel Ryl, Jakub Pěkný, Jaroslav Hrdlička, Jan Hopp, Marek Jarůšek, Lukáš Hons a Petr Mařan. Po všech stránkách dobře připravené mistrovství se odehrálo na stadionu Dynamo a po celou dobu mu přálo i počasí. Překážky i cvičná věž byly perfektní, celé mistrovství od rána do večera živě přenášela ruská televize.

 

Nový světový rekord na „věži“

Hašení hořící kapaliny

Zahajovalo se výstupem na věž, a to, co se na cvičné věži v Ufě dělo, bralo přímo dech. Pružná rozběhová dráha svědčila dobrým časům, ještě závodník na 23. místě v základních pokusech měl čas pod hranicí 14 sekund. Základní dopolední pokusy vyhrál časem 13,21 s ruský závodník Albert Loginov, posledním, osmým postupovým časem do semifinále bylo 13,50 s ruského závodníka Alexeje Andijanova. Nejlepším českým závodníkem byl Karel Ryl s časem 14,08 s. Početné publikum napjatě čekalo na večerní semifinálové a finálové rozběhy. Velké ambice měli Rusové, před které domácí fanoušci postavili jediný úkol - vítězství.


Ruský tým měl veškeré předpoklady, osmičku nejlepších tvořilo šest členů ruského družstva a pouze dva Bělorusové. V semifinálových rozbězích byl poprvé překonán světový rekord, a to ruským závodníkem Sergejem Gurčenkovem, který předvedl neuvěřitelných 13,00 s.


Finálový závod byl fantastickým zážitkem a po několika minutách se znovu přepisovala hodnota světového rekordu. Vítězem finále a držitelem světového rekordu se šokujícím časem 12,95 s stal běloruský závodník Alexandr Tiškovski, na druhém místě se o pouhou setinu sekundy s časem 12,96 s umístil ruský závodník Sergej Gurčenkov. Bronz bral za čas 13,00 s další Bělorus Sergej Sudakov. Pro Rusa Sergeje Akšenceva s časem 13,18 s na stupních vítězů místo nezbylo, což je něco neuvěřitelného!

 

V hodnocení družstev bylo pořadí po první disciplíně: 1. Rusko, 2. Bělorusko, 3. Ukrajina, 4. Česká republika, 5. Kazachstán. Čeští závodníci v disciplíně výstup do 4. podlaží cvičné věže rozhodně nezklamali, oba nováčci na mezinárodní scéně, Lukáš Hons ani Jakub Pěkný, se slavných jmen nezalekli a odvedli pro družstvo dobrou práci. Potěšitelné bylo zejména to, že i náš osmý závodník měl čas pod hranicí patnácti sekund. České družstvo tak poprvé nezapočítavalo do týmového hodnocení „patnáctkový“ čas. Škoda jen bolavých zad Karla Ryla a nepovedeného druhého pokusu Jakuba Pěkného, na českou „třináctku“ na šampionátech si budeme muset ještě počkat.

 

Sprintující závodníkJakub Pěkný v semifinále „stovek“

Druhá disciplína mistrovství, běh na 100 m s překážkami, se běhala ve čtyřech drahách na velmi netradičním povrchu. Zelená umělá tráva byla neobvyklá a pro naše závodníky naprosto neznámá. Přesto nám disciplína vyšla téměř dokonale. Český tým obsadil v hodnocení družstev vynikající a soupeři nečekané třetí místo. Poprvé se „nepsal“ pro náš tým žádný „sedmnáctkový“ čas, posledním bodujícím časem bylo 16,90 s Marka Jarůška. A navíc, třešničkou na dortu byla účast Jakuba Pěkného v semifinále, kam postoupil s 3. časem ze základních pokusů (15,67 s). Česká republika měla poprvé na šampionátech svého závodníka v semifinálových rozbězích. Jakubovi se v semifinále nezadařilo na rozdělovači a do finále nepostoupil. Přesto je to obrovský úspěch, protože je prvním závodníkem mimo Rusko, Bělorusko a Ukrajinu, který se do semifinále vůbec kdy dostal. Základní dopolední pokusy vyhrál časem 15,48 s běloruský závodník Nikolaj Vasilčenko, posledním postupujícím do semifinále byl na osmém místě Bělorus Maxim Šaporev s časem 15,88 s.

 

Do napjatě očekávaného finále postoupili tři Bělorusové a jeden ruský závodník. Ruský tým chtěl po zklamání na věži světový titul, ale osamocený Akšencev to měl ve finále hodně těžké. Finalisté dosáhli tří výkonů pod šestnáct sekund, vítězem a mistrem světa se stal výborným časem 15,55 s běloruský závodník Maxim Šaporev. Rus Akšencev skončil časem 15,88 s třetí. V hodnocení družstev bylo pořadí po prvních dvou disciplínách: 1. Rusko, Bělorusko, 2. Ukrajina, Česká republika, 3. Kazachstán, 4. Slovensko, 5. Estonsko.

 

Štafeta plná napětí

Třetí disciplína, štafeta 4x 100 m s překážkami, byla, jak to na mistrovstvích světa bývá, velkou loterií. Že rozběhy nebudou jednoduché, se ukázalo hned po předvedení místních hasicích přístrojů, které moc „netlačily“. O ohrožení světového rekordu nemohlo být ani řeči. Našimi soupeři na oválu bylo v obou rozbězích družstvo domácího Ruska a tribuna opravdu „šílela“.

 

1.Soutěžící se sklápěcím žebříkem

Naše první kvarteto - Martin Provazník (domeček), Karel Ryl (bariéra), Martin Kulhavý (kladina), Jan Hopp (hašení) - atmosféře nepodlehlo a počínalo si až na drobné chybičky dobře. Problém nastal v pásmu odpojení na třetím úseku, proudnice se zasekla a nešla odpojit, předávka se úplně zastavila, po uhašení doběhl finišmen v čase 62,11 s, což stačilo pouze na šesté místo. Druhá čtyřka - Jaroslav Hrdlička (domeček), Jakub Pěkný (bariéra), Petr Mařan (kladina), Marek Jarůšek (hašení) - byla pod velkým tlakem a jen skvělý výsledek nám mohl zachovat naději na úspěch v celkovém hodnocení. Jarda skvěle zvládl domek, Jakub na předávce maličko „utekl“, na bariéře byl perfektní, Petr na třetím úseku bez problémů a už zbýval jen Marek a hašení nevyzpytatelným přístrojem. Marek zahasil a po mohutném finiši se čas v cíli zastavil na hodnotě 57,09 s, což znamenalo velmi dobré třetí místo v družstvech. Tři body za třetí místo a neúspěch Bělorusů ve štafetě pořadím hodně zamíchal a před závěrečnými útoky to vypadalo nadějně i pro celkové pořadí mistrovství. Pořadí po třech disciplínách: 1. Rusko (4 body), 2. Ukrajina (9 bodů), 3. Česká republika, Bělorusko (10 bodů), 4. Estonsko, Kazachstán (16 bodů), 5. Slovensko (19 bodů).

 

Požární útok vše rozhodl

Požárním útokem mistrovství končilo a rozhodl o medailistech. Útoky se běhaly paralelně, opět na umělé trávě a znovu jsme startovali s týmem Ruska. Běhalo se na dva pokusy a byla šance případnou chybu napravit. Pravidlo dvou pokusů se nám tentokrát opravdu vyplatilo. První pokus se vůbec nezdařil, několik drobných chyb se řetězilo a vše skončilo dlouhým nástřikem. Výsledný čas 49,22 s nás v útocích zařadil na poslední místo, v celkovém hodnocení jsme klesli na pátou příčku. Pro druhý pokus se měnily stavy, museli jsme se pokusit o nemožné a zvrátit vývoj. Zatím vedli Rusové s časem 28,91 s, a ten byl s daným materiálem, který jsme měli na tréninku k dispozici pouhých 15 minut, hodně vysokou laťkou (Rusové se v Ufě na mistrovství připravovali 14 dní). Druhá v útoku byla zatím Ukrajina, která dosáhla času 30,93 s, třetí Slovensko s časem 31,33 s. Útoky umíme, po prodiskutování prvního nezdaru stanovili trenéři taktiku a šli jsme na to. Po výstřelu se vše dařilo, i voda šla rychle do „béček“, vteřiny na časomíře letěly neuvěřitelně rychle, chvíle napětí, nastříkání terčů  a čas se zastavil na 29,37 s. Podařilo se! Družstvo propuklo v jásot, všichni se objímali, v útoku jsme  druzí! A to znamená i druhé místo v celkovém umístění! Poprvé v historii jsme vicemistry světa v požárním sportu!

Slavnostní vyhlášení výsledků

V podvečer se v ufském divadle konalo slavnostní zakončení V. Mistrovství světa v požárním sportu spojené s oceněním vítězných družstev. Bohatý kulturní program předvedl vše od Nastěnky až po „boj o mír“, měl ale jen jediné vyvrcholení a tím bylo předání vítězných trofejí. Za mistry světa, družstvem Ruska, se nejúspěšnější výpravou stala Česká republika, v nesmírně těžké konkurenci států, kde se požárnímu sportu věnují sportovci na profesionální úrovni. Je to úspěch z říše snů. Pro naše hasiče bude stále těžší konkurovat závodníkům, kteří prošli od mládeže propracovaným systémem přípravy v těchto zemích. Vždyť například v běloruském týmu startovali dva nováčci, dvacetiletí závodníci, dosahující „třináctkových“ časů na věži a „patnáctkových“ na stovce.To, čeho dosáhla trojice Ivan Ressler, Josef Pěnča a Emil Dopirák, která má českou reprezentaci požárního sportu na starosti, za podmínek které u nás máme, je prostě neuvěřitelné. Všichni tři a nejen oni, budou mít před sebou hodně těžký úkol. Udržet dosažené výsledky bude těžké.

Výsledky dosažené v Ufě jsou obdivuhodné, velkou úctu a obdiv si zaslouží Ti, kteří jich, ať už jako závodníci nebo jako realizační tým, dosáhli. Hasičská reprezentace by si zasloužila více pozornosti. Zatímco například čeští reprezentanti tenisté byli na utkání s Chorvatskem na místě již osm dnů předem, čeští reprezentanti hasiči přiletěli do Ufy až v den tréninků. Také kryté haly pro nácvik disciplín výstup na věž a 100 m překážek v podzimním a zimním období citelně chybí a zatím je můžeme našim největším soupeřům jen tiše závidět. Při masové základně českého požárního sportu by bylo škoda nevyužít možností čerpání dotací z Evropských fondů na tato krytá sportoviště, s možností využití jak pro dospělé, tak i pro mládež.


Podrobné informace a fotodokumentaci o šampionátu najdete na www.ceskyhasic.cz.

Antonín MINARSKÝ, foto autor

 

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook