Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 12/2009

Představujeme novou CAS 30/9000/540 – S3LP, která je společným dílem Tatra, a.s., Kopřivnice a THT, s.r.o., Polička. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA odpovídáme, zda se teplovodní rozvody mohou stát zdrojem vzniku požáru. V části IZS je rozbor zásahu při zřícení objetu v Soukenické ulici v Praze, pod jehož sutinami zahynuli čtyři lidé. Dále informujeme o cvičení FOREST FIRES 2009 zaměřeném na zdolávání rozsáhlých lesních požárů konaném v září ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště v Doupovských horách. Zkušenosti z mezinárodního kurzu ochrany proti chemickým zbraním ve finském Kuopiu jsou jedním z témat bloku OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o mezinárodní konferenci Bezpečnost Evropské unie a České republiky v multipolárním světě na začátku druhé dekády 21. století a otiskujeme materiál k poskytování psychosociální pomoci při pandemii chřipky. V časopisu informujeme o prvním setkání prezidentů profesních komor požární ochrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny. 

Místo požáru

Krb

V posledních letech zažívá velkou renesanci vytápění pomocí lokálních spotřebičů na tuhá paliva. V Pardubickém kraji jsme zaznamenali i požáry, jejichž příčina souvisí s provozem zmiňovaných spotřebičů a na ně navazujících technických zařízení. Jedná se o nově instalované krbové vložky s horkovzdušným rozvodem vzduchu.

V tomto článku se chci podrobněji zaměřit na problematiku instalace horkovzdušných rozvodů v objektech, i když značnou pozornost by si zasloužily také komíny a kouřovody.


Na českém trhu jsou v prodeji lokální spotřebiče od několika výrobců. Jedná se o tepelná zařízení určená k provozu v interiérech, a to jak v bytových, tak i v nebytových prostorech. Topeniště je umístěno v krbové vložce, ta je opláštěna a mezi vložkou samotnou a jejím opláštěním proudí konvekční vzduch. Ohřátý vzduch je většinou dále nenuceně distribuován do sousedních místností. K samotné distribuci vzduchu dochází pomocí potrubí z různých materiálů. Jedná se jak o potrubí tvořená kovovou fólií s nehořlavou izolací a tvarovkou, tak i o kovové, případně nekovové nehořlavé trubky. Výrobci v návodech k instalaci udávají, že teplota vnějšího pláště potrubí při běžném provozu nepřesáhne 85 °C. Potrubí tedy může být bez omezení pokládáno na hořlavé povrchy a dřevěné konstrukce.


Zde si dovolím krátký popis situace související s tepelným přetěžováním krbové vložky a tedy s překračováním parametrů běžného provozu. Z dostupných návodů k instalaci máme doloženo, že jeden z výrobců se možnému přetěžování krbové vložky snaží zabránit stanovením maximální hodnoty množství spalovaného paliva. Cituji z návodu k použití: „Přikládejte do topeniště pouze jednu vrstvu paliva tak, aby nepřesahovalo zábranu v jeho přední části. Krb nesmí být provozován s žádným jiným palivem, než je uvedeno v návodu. Vhodné palivo tvoří suché dřevěné špalky v přírodním stavu“. Uvedené stanovení podmínek k zabránění přetěžování vložky se jeví jako nedostatečné. Pominu-li skutečnost, že se zatápění a topení pouze pomocí dřevěných špalíků bez možnosti překládání dvou vrstev jeví jako značně nepraktické, tak zde nejsou posouzeny podmínky ovlivňující rychlost hoření. Zejména tahové podmínky spotřebiče, meteorologická situace, dále i přístup a složení přiváděného vzduchu mohou v určitých situacích zcela nepochybně způsobit tepelné přetěžování krbové vložky spojené s nežádoucím oteplením některých sousedních konstrukcí.


Výše uvedená teplota 85 °C je stanovena výrobcem daného zařízení na základě určitých podmínek při provozu. Podařilo se nám změřit teploty izolovaného potrubí na adekvátním zařízení v průběhu topného procesu. S pomocí digitálního bezkontaktního teploměru RAYTEC RAYMX4G byly naměřeny následující hodnoty:

• teplota uvnitř topeniště: 779 °C,
• povrchová teplota kouřovodu ve vzdálenosti 5 cm nad krbovou vložkou: 393 °C,
• povrchová teplota izolovaného horkovzdušného potrubí ve vzdálenosti 30 cm nad krbovou vložkou: 172 °C,
• povrchová teplota izolovaného horkovzdušného potrubí ve vzdálenosti 1 m nad krbovou vložkou: 139 °C.

Z uvedených hodnot je zřejmé, že pokud bude nad krbovou vložkou dřevěná stropní konstrukce a izolované potrubí na ní bude kontaktně uloženo, tak by mohla teplota dřeva v místě kontaktu přesáhnout hodnotu 120 °C. Tato teplota již může po déletrvajícím působení zapříčinit tepelné samovznícení smrkového dřeva, které nejčastěji tvoří nosné části vodorovných konstrukcí, u borového dřeva je to dokonce již 80 °C.


Markanty nalezené při šetření několika událostí nasvědčují, že minimálně ve dvou případech již na území Pardubického kraje došlo ke vzniku požáru popisovaným mechanizmem. Vzniku požáru lze zabránit několika způsoby. Jako vhodné se jeví instalování horkovzdušných rozvodů do objektů s nehořlavým konstrukčním systémem. U objektů s konstrukčním systémem smíšeným a hořlavým je vhodné provést horkovzdušný rozvod pouze v nehořlavých konstrukčních částech objektu.


por. Ing. Jaroslav KUBÍČEK,
HZS Pardubického kraje,
foto archiv autora
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook