Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 12/2009

Představujeme novou CAS 30/9000/540 – S3LP, která je společným dílem Tatra, a.s., Kopřivnice a THT, s.r.o., Polička. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA odpovídáme, zda se teplovodní rozvody mohou stát zdrojem vzniku požáru. V části IZS je rozbor zásahu při zřícení objetu v Soukenické ulici v Praze, pod jehož sutinami zahynuli čtyři lidé. Dále informujeme o cvičení FOREST FIRES 2009 zaměřeném na zdolávání rozsáhlých lesních požárů konaném v září ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště v Doupovských horách. Zkušenosti z mezinárodního kurzu ochrany proti chemickým zbraním ve finském Kuopiu jsou jedním z témat bloku OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o mezinárodní konferenci Bezpečnost Evropské unie a České republiky v multipolárním světě na začátku druhé dekády 21. století a otiskujeme materiál k poskytování psychosociální pomoci při pandemii chřipky. V časopisu informujeme o prvním setkání prezidentů profesních komor požární ochrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny. 

  • Může dojít ke vzniku požáru následkem působení tepla z teplovodních rozvodů?
  • Obdivuhodné nasazení zasahujících
  • Hašení rozsáhlých lesních požárů
  • Kurz ochrany proti chemickým zbraním
  • Bezpečnost v multipolárním světě
  • Psychosociální pomoc při pandemii chřipky
  • V Brně jednali odborníci požární ochrany z pěti evropských zemí

Může dojít ke vzniku požáru následkem působení tepla z teplovodních rozvodů?

Místo požáruMísto požáru
KrbKrb

V posledních letech zažívá velkou renesanci vytápění pomocí lokálních spotřebičů na tuhá paliva. V Pardubickém kraji jsme zaznamenali i požáry, jejichž příčina souvisí s provozem zmiňovaných spotřebičů a na ně navazujících technických zařízení. Jedná se o nově instalované krbové vložky s horkovzdušným rozvodem vzduchu.

V tomto článku se chci podrobněji zaměřit na problematiku instalace horkovzdušných rozvodů v objektech, i když značnou pozornost by si zasloužily také komíny a kouřovody.


Na českém trhu jsou v prodeji lokální spotřebiče od několika výrobců. Jedná se o tepelná zařízení určená k provozu v interiérech, a to jak v bytových, tak i v nebytových prostorech. Topeniště je umístěno v krbové vložce, ta je opláštěna a mezi vložkou samotnou a jejím opláštěním proudí konvekční vzduch. Ohřátý vzduch je většinou dále nenuceně distribuován do sousedních místností. K samotné distribuci vzduchu dochází pomocí potrubí z různých materiálů. Jedná se jak o potrubí tvořená kovovou fólií s nehořlavou izolací a tvarovkou, tak i o kovové, případně nekovové nehořlavé trubky. Výrobci v návodech k instalaci udávají, že teplota vnějšího pláště potrubí při běžném provozu nepřesáhne 85 °C. Potrubí tedy může být bez omezení pokládáno na hořlavé povrchy a dřevěné konstrukce.


Zde si dovolím krátký popis situace související s tepelným přetěžováním krbové vložky a tedy s překračováním parametrů běžného provozu. Z dostupných návodů k instalaci máme doloženo, že jeden z výrobců se možnému přetěžování krbové vložky snaží zabránit stanovením maximální hodnoty množství spalovaného paliva. Cituji z návodu k použití: „Přikládejte do topeniště pouze jednu vrstvu paliva tak, aby nepřesahovalo zábranu v jeho přední části. Krb nesmí být provozován s žádným jiným palivem, než je uvedeno v návodu. Vhodné palivo tvoří suché dřevěné špalky v přírodním stavu“. Uvedené stanovení podmínek k zabránění přetěžování vložky se jeví jako nedostatečné. Pominu-li skutečnost, že se zatápění a topení pouze pomocí dřevěných špalíků bez možnosti překládání dvou vrstev jeví jako značně nepraktické, tak zde nejsou posouzeny podmínky ovlivňující rychlost hoření. Zejména tahové podmínky spotřebiče, meteorologická situace, dále i přístup a složení přiváděného vzduchu mohou v určitých situacích zcela nepochybně způsobit tepelné přetěžování krbové vložky spojené s nežádoucím oteplením některých sousedních konstrukcí.


Výše uvedená teplota 85 °C je stanovena výrobcem daného zařízení na základě určitých podmínek při provozu. Podařilo se nám změřit teploty izolovaného potrubí na adekvátním zařízení v průběhu topného procesu. S pomocí digitálního bezkontaktního teploměru RAYTEC RAYMX4G byly naměřeny následující hodnoty:

  • teplota uvnitř topeniště: 779 °C,
  • povrchová teplota kouřovodu ve vzdálenosti 5 cm nad krbovou vložkou: 393 °C,
  • povrchová teplota izolovaného horkovzdušného potrubí ve vzdálenosti 30 cm nad krbovou vložkou: 172 °C,
  • povrchová teplota izolovaného horkovzdušného potrubí ve vzdálenosti 1 m nad krbovou vložkou: 139 °C.


Z uvedených hodnot je zřejmé, že pokud bude nad krbovou vložkou dřevěná stropní konstrukce a izolované potrubí na ní bude kontaktně uloženo, tak by mohla teplota dřeva v místě kontaktu přesáhnout hodnotu 120 °C. Tato teplota již může po déletrvajícím působení zapříčinit tepelné samovznícení smrkového dřeva, které nejčastěji tvoří nosné části vodorovných konstrukcí, u borového dřeva je to dokonce již 80 °C.


Markanty nalezené při šetření několika událostí nasvědčují, že minimálně ve dvou případech již na území Pardubického kraje došlo ke vzniku požáru popisovaným mechanizmem. Vzniku požáru lze zabránit několika způsoby. Jako vhodné se jeví instalování horkovzdušných rozvodů do objektů s nehořlavým konstrukčním systémem. U objektů s konstrukčním systémem smíšeným a hořlavým je vhodné provést horkovzdušný rozvod pouze v nehořlavých konstrukčních částech objektu.


por. Ing. Jaroslav KUBÍČEK,
HZS Pardubického kraje,
foto archiv autora
 

 

Obdivuhodné nasazení zasahujících

Hasič při rozbrušováníHasič při rozbrušováníPsovod se psemPsovod se psem

Dne 2. října 2009 ve 12.47 hodin bylo na telefonní centrum tísňového volání (TCTV 112) přijato hlášení o zřícení objektu v Soukenické ulici v Praze. Dále bylo oznámeno, že se pod sutinami nacházejí dvě osoby. Na místo události byla vyslána tři hasičská družstva včetně vyprošťovacího kontejneru Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Již během cesty k případu žádal velitel zásahu (VZ) od operačního a informačního střediska HZS hl. m. Prahy (OPIS), aby byla na místo vyslána kynologická skupina, záchranný tým určený pro vyhledávání v sutinách (USAR) s vyhledávací technikou a městský statik.


Objekt v Soukenické uliciObjekt v Soukenické uliciPopis objektu
Původně se jednalo se o čtyřpodlažní obytný dům v rekonstrukci, který se nacházel ve vnitrobloku. Objekt kolmo navazoval na činžovní dům situovaný do Soukenické ulice. Svislé konstrukce byly tvořeny nejen cihelným, ale i kamenným zdivem včetně základových pasů. V prvních dvou podlažích byly vodorovnými konstrukcemi valené klenby. Třetí podlaží bylo v průběhu rekonstrukce odstraněno a stropní konstrukce čtvrtého podlaží byla tvořena trapézovými plechy s betonovou deskou na ocelových nosnících.






Průběh zásahu

Bezprostředně po příjezdu první jednotky PO na místo zásahu ve 12.53 hodin byl VZ informován o tom, že se pod sutinami nacházejí čtyři osoby. Průzkumem bylo dále zjištěno, že rozměr prostoru navršení suti činil 8 m x 20 m a mocnost vrstvy trosek v nejvyšším místě byla téměř čtyři metry. Dále byla zaměstnancem firmy provádějící rekonstrukci označena místa, kde se měly pohřešované osoby nacházet. S ohledem na bezpečnost zasahujících byli určeni pozorovatelé, kteří měli za úkol sledovat objekt a při jakémkoli nežádoucím pohybu konstrukcí vydat akustický signál přikazující okamžité opuštění objektu. Následně byly zahájeny práce vedoucí ke stabilizaci konstrukcí v blízkosti označených míst, kde bylo zahájeno odkrývání suti. Byl vydán zákaz pohybu po sutinách a zasahující, kteří se střídali po deseti minutách usilovné práce na dvou úsecích, byli evidováni při vstupu do objektu osobou určenou VZ. Určení pozorovatelé byli také často střídáni z důvodu náročného soustředění. Po příjezdu vedení HZS hl. m. Prahy byl ustanoven štáb VZ a vzhledem k charakteru prováděných prací byla též povolána jednotka Hlavní báňské záchranné stanice Praha (HBZS). Tato pak spolupracovala při zajištění konstrukcí a dalších činnostech. Operační skupina MV-generálního ředitelství HZS ČR, která úzce spolupracovala se štábem VZ, navrhla využít sací bagr na odstraňování sypkých částí sutin. Následně OPIS zajistil dva sací bagry, které byly v dalších hodinách postupně nasazeny. Městský statik, který provedl rekognoskaci objektu, zhodnotil provádění záchranných prací jako vysoce rizikové, přičemž konstatoval, že objekty v těsné blízkosti nejsou, vzhledem ke statické nezávislosti, ohroženy. Preventivně byly zastaveny veškeré stavební práce v blízkém okolí objektu z důvodu eliminace nežádoucích vibrací majících vliv na nestabilní konstrukce. Homogenní struktura sutin z cihelného zdiva neumožňovala nasazení štěrbinové vyhledávací kamery. Kvůli riziku vyplývajícího z nestabilních konstrukcí nad pracovní plochou také nebylo možné vstupovat na sutiny a použít seizmické sondy echolokátoru Delsar. Pro monitoring pohybu konstrukcí byly ve vytipovaných místech instalovány sádrové pásky a samonivelační křížový laser. Pozorovatel vně objektu byl vybaven kromě klasické píšťalky i megafonem. S příjezdem kynologické skupiny byly zastaveny veškeré práce z důvodu odvětrání prostor a v momentě, kdy došlo k usazení prachových částic, byli nasazeni psi. Tato činnost se během zásahu několikrát opakovala a výsledkem bylo, až na malé odchylky, označení míst, která se téměř shodovala s předchozím označením od zaměstnanců firmy provádějící rekonstrukci.


Na základě rozhodnutí městského statika byla povolána odborná firma, která provedla stabilizaci čelní obvodové zdi. Tato konstrukce vlivem ztráty vazeb na vodorovné konstrukce vykazovala známky vychýlení od normálu. V momentě, kdy jeden z pozorovatelů upozornil na posun konstrukce, došlo k zastavení prací a pohyb nebezpečných převisů byl měřen laserovým měřičem vzdálenosti. S ubývajícím množstvím suti začalo docházet k pohybu volně ložených mnohatunových částí vertikálních konstrukcí. Dále byly použity na jištění konstrukcí jeřábnické pasy a vázací kurty. V odpoledních hodinách, kdy došlo ke zhoršení světelných podmínek, byla v prostorách ústupových cest instalována chemická světla pro snadný únik zasahujících z objektu. Na místo zásahu byl povolán psycholog HZS hl. m. Prahy k případnému poskytnutí posttraumatické péče. Přítomnost psychologa se osvědčila v momentě, kdy se na místo případu dostavily osoby blízké pohřešovaným. Dále probíhalo odstraňování sutin nejen sacími bagry, ale též ručně nebo pomocí ženijního nářadí. V 19.18 hodin byly zastaveny práce v důsledku pohybu konstrukcí a pro lepší orientaci byly nasazeny osvětlovací balóny. Po vyhodnocení situace pokračovaly práce pouze na jednom ze dvou úseků. Ve 23.03 hodin byly po dohodě se statikem opět zastaveny veškeré práce. Bylo nutné nejdříve odstranit konstrukční prvky hrozící pádem z vyšších podlaží. K tomuto záměru byl povolán speciální věžový jeřáb Liebherr MK 100 umožňující vyložení ramene až na vzdálenost 52 m. Po příjezdu jeřábu pracovali, až do ranních hodin v koši zavěšeném na háku, vždy dva lezci USAR týmu s řezacími agregáty. Vzhledem k tomu, že obsluha jeřábu neviděla zasahující, musel být určen koordinátor s radiostanicí. Druhý den (tj. 3. října 2009) pokračovaly práce se stejným nasazením. Po odstranění nebezpečných trosek v podobě ocelových nosníků, dřevěných trámů, plechů a uvolněného zdiva pokračovaly práce na sedmi úsecích. Byl nasazen třetí sací bagr, nakladač Bobcat a dva pásové dopravníky. Vzdálenost ramene jeřábu z ulice činila 44 m a při tomto vyložení byla možnost zdvihat břemeno o hmotnosti až 2200 kg. Proto byl jako další možnost transportu sutin z prostoru zásahu použit kontejner vyzvedávaný jeřábem. První pohřešovaná osoba byla nalezena ve 21.57 hodin a další ve 22.06 hodin. Lékař záchranné služby konstatoval, že osoby jsou bez známek života. Odstraňování sutin pokračovalo s nezměněnou intenzitou díky častému střídání zasahujících. V 01.56 hodin byla nalezena třetí, ve 04.20 hodin pak čtvrtá osoba. Dle konstatování lékaře taktéž bez známek života. Následně provedla kynologická skupina poslední překrytí prostoru pomocí psů s negativním výsledkem. Zásah, trvající bezmála 45 hodin, byl ukončen v neděli 4. října v ranních hodinách.
 

Sací bagrSací bagrSpecifika zásahu

Negativa
nemožnost nasazení těžké techniky ve vnitrobloku – malý vjezdový portál,
místo pro oddech zasahujících bylo na ulici odděleno od vnějšího prostoru pouze bezpečnostní páskou. Tímto byl u veřejnosti po záběrech v médiích vyvolán pocit, že zasahující jen odpočívají,
u některých velitelů byla zaznamenána tendence k manuální aktivitě – tedy k odklízení trosek, přičemž jejich úloha spočívala v řídicí činnosti,
počáteční přemíra aktivity vedla k samostatným činnostem, které nebyly v souladu s nařízením VZ.

Pozitiva
spolupráce složek IZS a dalších subjektů,
vysoká míra efektivity vyplývající z nasazení sacích bagrů a speciálního jeřábu (snížení prašnosti, urychlení prací),
týlové zabezpečení vytvořené Městskou policií Praha 1,
pružnost reakce OPIS hl. m. Prahy a OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR,
činnost Magistrátu hl. m. Prahy a zejména městského statika,
zhodnocení zkušeností ze zahraničních misí, včetně aplikace metodiky INSARAG,
odhodlání s jakým přes veškerá nebezpečí pracovali zasahující až do posledních chvil.


Odstraňování trámovíOdstraňování trámovíNasazení v rámci IZS
Celkem bylo postupně nasazeno 198 hasičů (9 jednotek HZS hl. m. Prahy, jednotka HZSP České dráhy, a.s., jednotka HBZS Praha, a.s.).
Další složky:
MV-generální ředitelství HZS ČR,
Policie České republiky,
Zdravotnická záchranná služba,
Kynologická skupina Městské policie a SZBK ČR a SDH Hejnice,
Magistrát hl. m. Prahy a městský statik,
Městská část Praha 1 a Městská Policie MČ Praha 1.
Další subjekty:
Hanyš, a.s. – věžový jeřáb Liebherr MK 100,
Metrostav, a.s., a TBS Plus, s.r.o. – pažení a materiál,
Sezako, s.r.o., Hutira, s.r.o., Patok, a.s. – sací bagry.


Rozbrušování armaturyRozbrušování armaturyZávěr
Závěrem lze konstatovat, že zásah tohoto rozsahu opět prověřil akceschopnost složek IZS. I výše zmíněná negativa jsou motivačním faktorem pro další rozvoj odbornosti a připravenosti čelit podobným mimořádným událostem. Není vyloučeno, že se v budoucnu nebudeme s obdobnými událostmi setkávat častěji. Zejména na území hlavního města či v historických zástavbách větších měst. Množství transportované suti bylo odhadováno na 500 m3. Na tomto místě je třeba zmínit statické působení vrstvy suti, které mohlo činit až 5 tun na m2. Opomenout nelze ani dynamický účinek fragmentů konstrukcí v momentě destrukce. Proto je obdivuhodné nasazení zasahujících, kteří do posledních chvil tvrdě pracovali a doufali, že přeci jen existuje špetka naděje na záchranu lidských životů. Nezbývá než doufat, že obdobné zásahy nebudou časté a pokud ano, tak alespoň se šťastnějším koncem. Poděkování patří všem, kteří se na tomto komplikovaném zásahu podíleli.


npor. Ing. David VRATISLAVSKÝ,
foto prap. Roman PŮTA,
prap. Leoš KUČERA,
HZS hl. m. Prahy

 

Hašení rozsáhlých lesních požárů

Obr. 1 Štáb velitele zásahuObr. 1 Štáb velitele zásahuObr. 2 Příjezd sil a prostředků THWObr. 2 Příjezd sil a prostředků THWObr. 3 Systém HFS SomatiObr. 3 Systém HFS Somati

Obr. 4 Letecké hašeníObr. 4 Letecké hašení

Obr. 5 Fronta obranyObr. 5 Fronta obrany

Obr. 6 Humanitární pomocObr. 6 Humanitární pomoc

Ve dnech 18. až 20. září 2009 se ve vojenském výcvikovém prostrou Hradiště v Doupovských horách (VVP) uskutečnilo prověřovací cvičení zaměřené na zdolávání rozsáhlých lesních požárů nazvané FOREST FIRES 2009 (FF09).


Cíl cvičení
Proč právě toto téma? Odpověď má několik úhlů pohledu. Jedním z nich je skutečnost, že Karlovarský kraj spolu s krajem Libereckým jsou nejvíce zalesněnými kraji v ČR. Lesní plocha tvoří 43 % rozlohy území kraje. V případě souběhu vhodných povětrnostních vlivů pro lesní požáry může zcela reálně dojít ke vzniku požárů o velkých rozlohách a proto je dobré být připraven. Dalším důvodem byla snaha ověřit nasazení všech dostupných technických prostředků využitelných při hašení lesních požárů a vyzkoušet jejich koordinované nasazení. Jde o zapojení velkého počtu jednotek PO, nasazení požárních odřadů z jiných krajů včetně souprav pro dálkovou dopravu vody hadicemi (HFS), v rámci přeshraniční spolupráce nasazení zdrojů německé THW, využití letadel a vrtulníků pro letecké hašení, nasazení hasicího tanku SPOT, provádění protipožárních průseků i dopravu materiálu a osob vrtulníkem do nepřístupného terénu, vyzkoušení masivního přeskupení sil a prostředků včetně organizace přesunů, koordinaci těchto sil a prostředků po dobu několika dní. O tom všem bylo cvičení FF09.


Simulace reálného zásahu
Základní myšlenkou při přípravě cvičení bylo simulovat podmínky blízké zásahu tak, aby zejména velitel zásahu (VZ) a jeho řídicí struktury měly možnost prožít „velký zásah“ se vším, co k tomu patří, včetně únavy a nedostatku spánku. Právě práce štábu VZ byla klíčovým cvičebním úkolem (obr. 1). Obecně lze konstatovat, že velitelé málo využívají možnosti štábu VZ a často řeší celou řadu „provozních“ úkolů a problémů, které kompetenčně náleží právě jednotlivým členům štábu, jejichž úkolem je uvolnit VZ kapacitu pro strategická rozhodnutí. Pokud je štáb vhodně obsazen, dochází k velmi účinné vnitřní dělbě práce. Velkou část úkolů řeší členové štábu formou brainstormingu, což ze své podstaty přináší zajímavá a účinná řešení, na něž jednotlivec často nepřijde.
 

V případě cvičení FF09 dostával štáb cvičební úkoly, jejichž zadání bylo velmi stručné, aby neomezovalo tvůrčí schopnosti členů štábu. Na štábu pak bylo zadání řešit a připravit VZ návrhy na řešení. Všechny úkoly pro cvičící sektory byly postaveny tak, aby byly měřitelné. To znamená, aby bylo zřejmé, zda bylo dosaženo zadaného cíle. Pro cvičení na ploše o rozloze několika km2 a se stovkami hasičů byl tento přístup bezpodmínečně nutný. Příkladem takového zadání pro jeden ze sektorů zásahu bylo „Zabezpečit nepřetržitou dodávku hasební vody na frontu požáru o délce 1 km s intenzitou 4000 l/min po dobu minimálně 60 minut“. O tom, jaké úsilí muselo být vyvinuto na splnění takového zadání, bude pojednáno v další části příspěvku. Ještě jedna zmínka k filozofii cvičení FF09. Reálný přístup byl zvolen také pro nasazení odřadů v rámci mezikrajské pomoci. Požadavek byl na autonomii odřadů po dobu 48 hodin. Tento čas je při dlouhodobých zásazích dostačující pro štáb VZ, který bude zajišťovat kompletní logistiku pro přijíždějící posily. Stávalo se totiž, že první, co byl nucen štáb VZ řešit při příjezdu posil z větších dálek, bylo zajištění stravy a PHM, což se pochopitelně nedá chápat jako účinná pomoc. Byli jsme připraveni neposkytnout přijíždějícím odřadům žádnou podporu, aby se autonomie začala brát komplexně a vážně. Jsme rádi, že to nebylo potřeba a naši kolegové z krajů Plzeňského (PLK), Ústeckého (ULK), Středočeského (SCK), Moravskoslezského (MSK) a Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín (ZÚ HZS ČR) byli naprosto soběstační.
 

Průběh cvičení
Cvičení bylo oficiálně zahájeno dne 18. září 2009 v 00.15 hodin požadavkem na vyslání humanitární základny a požárního odřadu ZÚ HZS ČR. V této době, podle výchozí situace, již na území Karlovarského kraje jednotky PO několik dnů likvidovaly požáry rozsáhlých lesních porostů v prostoru Doupovských hor. V závislosti na vývoji situace byly dále v průběhu pátečního dne zpohotověny požární odřady HZS krajů PLK, ULK, SCK a opěrné body HZS ČR pro dálkovou dopravu hadicemi PLK, ULK, SCK a MSK a byla vyžádána zahraniční pomoc THW (Bundesanstalt Technisches Hilfswerk) Svobodného státu Sasko a Duryňsko, jejichž nasazení bylo plánováno na sobotní ráno. Po příjezdu ZÚ HZS ČR na území kraje byla vybudována humanitární základna pro nácvik příjmu evakuovaných osob. Pro tento nácvik byli následně využiti členové THW, jejichž příjezd do prostoru cvičení byl plánován do 18.00 hodin (obr. 2). Hlavním cílem pátečního dne bylo zřízení štábu VZ a zahájení jeho činnosti. Rozkaz ke zřízení štábu VZ byl vydán dne 18. září 2009 ve 12.30 hodin. Na základě požadavku VZ byli do výkonu služby povoláni příslušníci HZS kraje předurčení pro činnost ve štábu VZ a na místo cvičení byly vyslány dva kontejnery pro zřízení pracoviště štábu. V 17.00 hodin zahájil štáb VZ svoji činnost. Hlavním úkolem štábu VZ v této fázi cvičení bylo řešit několik modelových situací, které byly zadávány řídicím cvičení. Jednalo se o ryze velitelsko-štábní činnost s cílem nácviku práce štábu VZ, zejména skupiny analýzy a nasazení. Výstupem řešení modelové situace byl vždy návrh strategie nasazení potřebných sil a prostředků podle cílů v zadání modelové situace. To se plně osvědčilo při reálném nasazení jednotek v ranních hodinách dne 19. září 2009, kdy štáb VZ měl při řešení již konkrétní zadané situace praktické zkušenosti získané z nácviků modelových situací a mohl vyhodnocovat účelnost a reálnost návrhu a řešil operativní úkoly. Skutečné nasazení jednotek PO Karlovarského kraje v rámci cvičení v rozsahu zvláštního stupně poplachu bylo zahájeno dne 19. září 2009 v 07.00 hodin. V této době již byly postupně přijímány odřady HZS krajů, které byly VZ vyžádány dne 19. září 2009 ve 03.00 hodiny. Prvním úkolem bylo ve vybraném prostoru připravit požární obranu s frontou hašení o délce 1 km se zabezpečením nepřetržité dodávky hasební vody s intenzitou 4000 l/min po dobu minimálně 60 minut. Pro zřejmost byl postupující požár na frontě hašení simulován dýmovnicemi. Stěžejním úkolem pro splnění tohoto cíle bylo zajistit dopravu vody pro hašení na celý úsek fronty hašení, přičemž vhodný vodní zdroj byl vzdálen od místa hašení přibližně 8 km. Poprvé se v reálných podmínkách vyzkoušela možnost využití systému HFS Somati opěrnými body HZS ČR při dopravě vody (obr. 3) na velkou vzdálenost (asi 4,5 km). Voda byla dopravována z vodního díla Sedlec do Libockého potoka v obci Oberovice. Úkolem bylo zajistit doplňování nádrže v Libockém potoku pro čerpací stanoviště, kde bylo nasazeno čerpadlo THW a další úsek (asi 2,7 km) dopravy vody byl zabezpečován THW. Úkolem bylo zabezpečit dodávku vody z Libockého potoka do menšího rybníka v prostoru vzdáleném asi 1 km od fronty hašení. Doprava vody z tohoto rybníka na frontu hašení na vzdálenost 1 km již byla řešena dopravním vedením čtyř hadic B. Zároveň pro zajištění dostatečného množství vody pro hašení byla do prostoru hašení organizována kyvadlová doprava vody CAS z čerpacího stanoviště zřízeného na Libockém potoce. Vzhledem k tomu, že pro dopravu vody do prostoru hašení byla vhodná jen jediná trasa a bylo reálné nebezpečí uvíznutí mobilní požární techniky, VZ preventivně předsunul do prostoru hašení vyprošťovací tank Záchranného útvaru HZS ČR. Kyvadlová doprava vody prováděná CAS byla, vzhledem k obtížným terénním podmínkám, náročná zejména pro strojníky . Celkově bylo na frontě hašení nasazeno 24 proudů C 52. V dopoledních hodinách byl pro podporu štábu VZ vyžádán vrtulník Letecké služby Policie ČR (LS PČR) s požadavkem na zajištění vzdušného průzkumu (kamerou na palubě vrtulníku) a monitoringu místa zásahu, což se v průběhu cvičení velmi osvědčilo z hlediska podpory řízení zásahu a dokumentování mimořádné události přenosem obrazu přímo do štábu velitele zásahu. Dalším úkolem v dopoledních hodinách bylo zajistit hašení pomocí letecké techniky v nepřístupném terénu a vytvoření proluky v hustě zalesněném prostoru o délce nejméně 100 m a šíři 20 m v časovém limitu 120 minut. Pro letecké hašení byly připraveny dva stometrové pásy dřevin navrstvených na hromadách, které byly před nasazením letecké techniky zapáleny. Velitel zásahu si pro splnění zadaného úkolu vyžádal vrtulník LS PČR a dvě hasební letadla Z-36T společnosti SURMET, s.r.o. (obr. 4). Letecké hašení probíhalo ve zcela reálných podmínkách a uhasit hromady dřeva se podařilo po přibližně jedné hodině zásahu letecké techniky, a to i přes to, že místo pro plnění vrtulníku LS PČR bylo vzdálené 600 metrů od místa hašení. Na vytvoření proluky v hustě zalesněném prostoru byly nasazovány pouze jednotky HZS krajů. Poprvé se vyzkoušela taktika provádění kácení porostů ve velkém rozsahu, doba potřebná k vytvoření proluky a potřeba sil a prostředků pro splnění zadaného úkolu. V časovém limitu 120 minut se nepodařilo vytvořit potřebnou proluku o délce 140 metrů a šíři 40 metrů. V odpoledních hodinách bylo v souvislosti ze změnou situace úkolem přeskupit jednotky PO do jiného prostoru, který byl vzdálen asi 4 km od místa činnosti nasazených jednotek PO a připravit požární obranu s frontou hašení o délce 0,5 km se zabezpečením nepřetržité dodávky hasební vody s intenzitou 2000 l/min po dobu minimálně 60 minut (obr. 5). Pro tento úkol byla organizována kyvadlová doprava vody CAS z vodního zdroje vzdáleného asi 3 km, kde velká část příjezdové trasy pro dopravu vody na místo hašení byla vhodná pouze pro jednosměrný provoz. Zároveň byla v rámci tohoto úkolu nasazena letecká technika pro hašení v nepřístupném terénu. Celkově bylo na frontě hašení nasazeno 12 proudů C 52. Po splnění tohoto úkolu byly v 18.00 hodin jednotky PO z Karlovarského kraje odeslány na své základny. Ostatní síly a prostředky (odřadů HZS krajů a opěrné body) zůstávaly v prostoru. Štáb VZ ukončil svoji činnost pro den 19. září 2009 ve 20.00 hodin. Činnost pro den 20. září 2009 byla na základě zadané situace zahájena již ve 04.30 hodin. Pro tento den bylo hlavním cílem připravit požární obranu s frontou hašení o délce 0,5 km se zabezpečením nepřetržité dodávky hasební vody s intenzitou 2000 l/min po dobu minimálně 60 minut a zajistit dopravu vody hadicemi do místa hašení z vodního toku řeky Ohře, na vzdálenost 2,5 km s celkovým převýšením přibližně 240 m. Pro splnění tohoto úkolu bylo nutné přesunout jednotky PO (odřady HZS krajů a opěrné body) do prostoru požáru, který byl vzdálen od místa soustředění jednotek asi 10 km, včetně přesunutí pracoviště štábu VZ. Zároveň byly vyslány na místo jednotky PO z Karlovarského kraje v rozsahu zvláštního stupně poplachu. I přes značné převýšení se podařilo zajistit požadované množství vody pro hašení. Splněním tohoto úkolu se prokázala schopnost zajistit dopravu vody opěrnými body HZS ČR i ve velmi náročných podmínkách. Cvičení bylo ukončeno dne 20. září 2009 v 11.30 hodin.



Nejdůležitější poznatky
Velkoobjemová čerpadla HFS (4 ks) byla zapojena sériově a zajišťovala bez větších problémů transport vody na vzdálenost 4,5 km, a to i s převýšením přibližně 240 m. Celkově byla zajištěna dodávka hasební vody na vzdálenost 10 km o intenzitě 4000 l/min. Čerpadla HFS zásadním způsobem šetří CAS, které nemusí zajišťovat kyvadlovou dopravu a mohou být nasazeny na frontu požáru. Rozvinutí agregátů HFS je velmi rychlé.

 

  • Kácení průseků jako taktického prvku požární obrany je značně náročné na hasiče provádějící kácení i na techniku (zejména řetězy). Na tuto činnost bylo v počátku štábem VZ podceněno množství vyčleněných SaP vybavených řetězovými pilami. Proluku o délce 140 m a šíři 40 m provádělo šest dvojic po dobu 2 hodin a 50 minut.
  • Osvědčilo se nasazení Záchranného útvaru HZS ČR na výstavbu humanitární základny. Jeho příslušníci s obdivuhodným nasazením a profesionalitou zabezpečili výstavbu kompletní základny pro 225 osob v čase asi čtyř hodin (po dojezdu na místo), včetně přípravy teplé stravy (obr. 6).
  • Velmi výrazným prvkem průzkumu a dokumentace všech prostor zásahu bylo využití policejního vrtulníku EC 135. Vrtulník poskytoval okamžitý přehled ze všech klíčových úseků, a to přenosem obrazu přímo do štábu VZ. To velmi zásadním způsobem urychlovalo koordinaci nasazení sil a prostředků. Tohoto technického prostředku by se mělo využívat při každé rozsáhlejší mimořádné události. Tento vrtulník bude nutné v podmínkách HZS ČR více propagovat.
  • Velitelé stanic i další příslušníci HZS Karlovarského kraje měli jedinečnou příležitost prožít vícedenní zásah z pohledu práce štábu VZ. Zejména skupina analýzy a nasazení řešila úkoly spojené s navržením optimálních míst v terénu pro zaujetí požární obrany (vypočítat potřebné množství hasiva, logistickou podporu, vytvořit systém vedení přehledu o nasazených silách a prostředcích) a další a další úkoly. Členové štábu měli možnost vyzkoušet si, jak je důležité oddělit řešení strategie zásahu od operativních úkolů, kterými nesmí být zatěžován velitel zásahu.
  • Nasazené odřady HZS krajů byly autonomní. Po dobu cvičení nebyl vznesen na štáb VZ žádný požadavek. Tato skutečnost velmi pomohla především štábu VZ, který nebyl nucen zajišťovat logistickou podporu v době zahájení své činnosti. Otázkou je, jak by vypadala situace v případě, že by příslušné HZS krajů o nasazení předem nevěděly.
  • Nepodařilo se vyzkoušet původně plánované nasazení vrtulníku BELL 412 k dopravě hasičů a základního vybavení (čerpadla, hadice apod.) do nedostupného prostoru, kde měla být vytvořena požární obrana. Vrtulník byl odvolán ke skutečnému požáru lesa v Krkonoších.

plk. Ing. Oldřich VOLF,
mjr. Bc. Zdeněk ŽEMLIČKA,
HZS Karlovarského kraje,
foto archiv HZS Karlovarského kraje a plk. Ing. Zdeněk KOCO

Kurz ochrany proti chemickým zbraním

Tréninkový set ChemPro 100Tréninkový set ChemPro 100Nácvik vzorkováníNácvik vzorkování

Polygon v KuopiuPolygon v KuopiuV září 2009 se ve finském městě Kuopio konal mezinárodní kurz zaměřený na pomoc a ochranu proti chemickým zbraním. Akce byla pořádána pod hlavičkou světové Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen OPCW), sídlící v nizozemském Haagu. Tréninkového kurzu se zúčastnilo dvacet specialistů v oblasti chemických zbraní a terorizmu z dvaceti různých zemí světa, evropský kontinent byl zastoupen účastníky z Itálie, České republiky a Běloruska.

Tréninkové středisko
Kuopio je známé nejen jako pořadatel světového poháru ve skocích na lyžích, ale také jako centrum pro výuku a výcvik finských hasičů. Výukové a výcvikové zařízení s mezinárodním názvem The Crisis Management Centre Finland (dále jen CMC Finland) vzniklo teprve nedávno a v současnosti slouží nejen k výcviku finských hasičů (jak dobrovolných, tak profesionálních), ale organizují se zde také mezinárodní kurzy – zpravidla jedna akce v anglickém jazyce týdně, což svědčí jak o vysoké prestiži, tak i o zázemí, kterým se může výcvikové středisko skutečně chlubit.


Výukové zařízení je společně s ubytovacím zařízením CMC Hotel, sloužícím pro ubytování posluchačů a hostů, postaveno na předměstí Kuopia. Tréninkový prostor (polygon) o rozloze přibližně 23 hektarů, je situován v lesích a od výukového centra je vzdálený asi deset kilometrů. Komfortně a moderně zařízené ubytovací zařízení má kapacitu 450 osob. Nácvik různých činností je možný ve velkém množství variant, od vyprošťování zraněných osob z automobilů až po nácvik hašení různých typů požárů v budovách i na otevřených prostranstvích. Vybudované simulační systémy, umístění areálu v lese a jeho distance od obydlených oblastí umožňuje výcvik nejen výše zmíněných aktivit, ale také trénink zásahu na nebezpečné chemické látky.
Na naši žádost s námi průvodce absolvoval jízdu po celém tréninkovém území, kde nás zaujaly jak různé typy budov, tak i vozidel sloužících k výcviku, a to od osobních automobilů až po části osobních a nákladních vlaků. Prohlídka tohoto areálu pro nás byla zážitkem, a pokud by se podařilo vytvořit podobný tréninkový model v Hradci Králové, kde má být od roku 2013 v provozu národní vzdělávací, výzkumné a výcvikové středisko analogického charakteru, byl by trénink našich hasičů prováděn zaručeně za vysoce profesionálních podmínek.


Organizace kurzu
Kurzy „Ochrany proti chemickým zbraním“ pod hlavičkou OPCW jsou pořádány buď ve stupni „Basic“ (základní), mezi které patřil i kurz finský, nebo ve vyšším stupni „Advanced“ (pokročilý). Kurzy probíhají podle standardního, již zavedeného a praxí ověřeného postupu.


V úvodu prvního dne kurzu byli účastníci seznámeni se zněním Článku X. Úmluvy, který je zaměřen na pomoc a ochranu proti chemickým zbraním. Následovaly teoretické přednášky, během nichž byli účastníci školeni v principech ochrany proti chemickým zbraním, které každý pořádající stát většinou specifikuje na své vlastní podmínky a možnosti. Po úvodní „přednáškové“ aklimatizaci následovaly dny ukázek techniky a věcných prostředků a náročný trénink, který vyvrcholil závěrečným cvičením, při kterém účastníci zúročili vše, co se během kurzu naučili.


Cílem kurzu je během tří dnů tréninku naučit účastníky, z nichž někteří ovládají angličtinu jen na základní úrovni, zvládnout zásah na nebezpečnou chemickou látku v rozsahu:

  • pohybu v ochranném oděvu,
  • zásad chování v kontaminovaném prostoru,
  • prvotní detekce nebezpečné látky,
  • vzorkování,
  • dekontaminace.
DetekceDetekce


Náročné úkoly jsou kladeny nejen na účastníky kurzu, ale též na lektory, kteří během kurzu věnují veškerý svůj čas nejen odbornému výcviku, ale po jeho ukončení i samotným zahraničním ú­častníkům.


Kurz na pomoc a ochranu proti chemickým zbraním (Course on Assistance and Protection against Chemical Weapons) byl specifický zvláště ve způsobu detekce, která byla trénována s finským detektorem ChemPro společnosti Environics. Finové používají nejen samotné detektory, ale též jejich tréninkový set, tj. kombinaci se systémem, který dokáže nasimulovat přítomnost nebezpečné látky v prostoru. Předností tohoto setu je, že vyučující nasimuluje studentovi typ určité nebezpečné látky a čas, kdy bude přístrojem detekována, a poté sleduje jeho činnost a reakce.


Selektivní analyzátor bojových otravných látek ChemPro hodnotili aktéři pro jeho jednoduché a intuitivní ovládání velmi kladně. Detekce byla rychle a bezproblémově natrénována, a proto nás překvapilo, že nebyla zařazena do závěrečného cvičení.


Další činností, natrénovanou při výcviku, byl odběr vzorků. Kontaminovaná zemina byla odebírána z lesa a znečištěná voda přímo z rozlehlého jezera, které je také součástí výcvikového areálu.


Týdenní kurz vyvrcholil závěrečným cvičením, při kterém byli posluchači rozděleni do čtyřčlenných týmů a postupně odváženi na místo mimořádné události s únikem nebezpečné látky. Úkolem týmů bylo provést odběr vzorků zeminy a vody z jezera a následně projít přes dekontaminační stanoviště. Svůj úkol zvládli všichni s menšími či většími chybami, je jen škoda, že ze strany organizátorů nebyl dán aktérům cvičení žádný prostor pro závěrečnou diskuzi, takže někdo si své případné chyby ani neuvědomil, natož aby se jim byl příště schopen vyhnout.


Hodnocení kurzu
Do Finska jsem odjížděla s představou, že získám nové zkušenosti, které se týkají organizace a způsobu tréninku na kurzech OPCW. Vzhledem k tomu, že Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč tento typ kurzů také každoročně pořádá, těšila jsem se na finské inovace, které bude možné do našich kurzů zahrnout a případně je vylepšit. Po absolvování týdenního výcviku jsem z pozice cvičícího dospěla k závěru, že implementace nových metod do českého kurzu nebude možná z jednoho prostého důvodu, že totiž není téměř co vylepšovat. S potěšením mohu konstatovat, že naše kurzy, které jsou společně s kurzy švýcarskými hodnoceny jako jedny z nejlepších, patří ke světové špičce. Toto konstatovali nejen samotní účastníci kurzu „Advanced“, uskutečněného v květnu letošního roku v našem institutu, ale kurz byl velmi pozitivně kurz hodnocen také ze strany zástupců technického sekretariátu OPCW. Vizitkou kvality českých kurzů je také skutečnost, že v letošním roce měly tu čest pořádat kurz vyššího odborného stupně pouze dva státy světa, a to právě Švýcarsko a Česká republika.


pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva
Lázně Bohdaneč, foto autorka

Bezpečnost v multipolárním světě

Národní technická knihovna v Praze se 20. listopadu stala místem konání celodenní mezinárodní konference Bezpečnost Evropské unie a České republiky v multipolárním světě na začátku druhé dekády 21. století. V rámci švédského předsednictví Evropské unie akci uspořádaly Středisko bezpečnostní politiky Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd (CESES FSV) Univerzity Karlovy a Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR, Velvyslanectví Švédska v ČR a Friedrich-Ebert-Stiftung e.V. - zastoupení v ČR.


Účastníci konferenceÚčastníci konferenceZáštitu nad konferencí převzali velvyslankyně Švédska v ČR J. E. Catherine von Heidenstam, předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR František Bublan, místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, místopředseda výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu Evžen Tošenovský, generální ředitel HZS ČR genmjr. Miroslav Štěpán a starosta Městské části Prahy 6 Tomáš Chalupa. Jednání probíhalo ve třech tematických blocích zakončených vždy panelovou diskuzí na předem stanovené tematické okruhy. V úvodním vystoupení hovořil vedoucí Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK Miloš Balabán o postavení Evropské unie a jejích 27 států s odlišnými tradicemi, kulturami a ekonomikou v multipolárním světě. Připomněl studenou válku a rozpad bipolárního rozložení světa, vznik nových „experimentálních demokracií“ a zdůraznil vzrůstající silné pozice Číny, Indie, Brazílie a dalších států, které v posledních letech zaznamenaly hospodářský rozmach. Upozornil na nutnost přípravy na konflikty, k nimž bude docházet v důsledku ubývání strategických surovin, hledání energetických zdrojů, ale také migrace způsobené vlivem změny klimatu a celkovým zhoršením životní úrovně v některých zemích.


Výzvy, příležitosti a rizika
Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle analyzoval současnou situaci v Evropské unii po ratifikaci Lisabonské smlouvy v souvislosti s její platností od 1. prosince 2009. Konstatoval, že EU nyní potřebuje najít jednotný postoj k okolnímu světu na základě solidarity a spolupráce. Důležitý bude proces propojení diplomacie jednotlivých zemí, odstranění duplicity v některých činnostech a sjednocený postup v prosazování společných zájmů. Evropa žádá podporu Evropanů, aby mohla čelit budoucím hrozbám, ochránit občany svých států a zachovat udržitelný rozvoj. Cílem je názorová jednota, zejména v přístupu k externím partnerům. Silné je například politicky rehabilitované Rusko s obrovským bohatstvím nerostných surovin, ale také expandující Čína.


Princip jednomyslnosti musí dodržet i Česká republika, která během svého předsednictví v EU nebyla ve stěžejních otázkách ve shodě ani uvnitř státu.
„Je bezpodmínečně nutné, abychom byli srozumitelní ostatním zemím a pomohli posílit konkurenceschopnost EU na globální úrovni. Zlomový rok 2010 ukáže, jak obstojíme v uplatňování nových technologií, v ekonomických znalostech, v garanci nezávislosti v energetice, v připravenosti na projevy změny klimatu a vyrovnání se s jejich následky a ve spolupráci v oblasti bezpečnosti vůbec,“ řekl Štefan Füle.


Martin Potůček z CESES FSV UK projevil obavy o vytvoření strategické struktury pro rozhodování ČR v zahraniční politice a sjednocení vládní a opoziční vize rozvoje ČR. Například jen k aktualizované Strategii udržitelného rozvoje České republiky probíhá diskuze již dva roky (více na www.mzp.cz/sur). Zdůraznil potřebu výchovy a vzdělávání politiků, především v oblasti veřejné komunikace.


Evropa z pohledu Švédska
Evropská unie v multipolárním světě bude muset identifikovat rizika a hledat efektivní využití všech existujících nástrojů k odvracení hrozeb. O tom, co čeká EU v nejbližší době, informovala velvyslankyně von Heidenstam. Prosincová konference OSN v Kodani ke změně klimatu (7. až 18. prosince) bude řešit, jak zachránit přírodu, jak prosadit limity skleníkových plynů, jak šetřit pitnou vodou, ale také jak se vyrovnat s nebezpečím, které s sebou přináší migrace takzvaných klimatických uprchlíků. Lidé opouštějí rozšiřující se pouštní oblasti a hledají útočiště a kvalitnější způsob života v evropských zemích. Mohou přinést do Evropy nové nebezpečné choroby, přispět k rozdmýchávání nacionalismu a xenofobie i ke zvýšení zločinnosti a podpory organizovaného zločinu. Solidarita s imigrujícími končí tam, kde je nutný boj proti kriminalitě. Překračování hranic schengenského prostoru a azylovou politiku řeší Stockholmský program.


Evropa chce pokračovat ve svém rozšiřování o západní Balkán - Chorvatsko a Turecko, které by mohly být jakýmsi mostem k dalším zemím s rozdílnými světovými názory. Snaha je také pomoci intenzivnějšímu vyspívání okolních východních států, například Ukrajiny, Moldávie nebo Arménie.
 

Gunila Herolf z Institutu mezinárodního mírového výzkumu ve Stockholmu ve svém příspěvku vyzývala k větším investicím do vzdělávání a výzkumu. Také se zabývala změnami v mezinárodním obchodu, kde vznikají nové vztahy. Evropa by měla přistoupit ke spravedlivějšímu obchodu, odbourat protekcionismus a neomezovat některé země celními bariérami, neizolovat se a umožnit export svých produktů i dalším zemím. Zmínila se o umožnění studia mladým lidem z celého světa na evropských vysokých školách a prozíravé imigrační politice. Jednou z kladných stránek imigrace je příliv mladých lidí do zemí se stárnoucí populací.


Dopady globální finanční a ekonomické krize
Po tragedii 11. září 2001 v New Yorku nastalo uvědomění společné odpovědnosti, posílení obranných sil a začal strategický dialog USA a Evropy o bezpečnosti. Zdrojů na obranu nebylo dostatek, jak řekl plk. Charles H. Nelson z NATO. Dnes však z důvodů krize ekonomiky mnohé země uvažují o snížení výdajů na obranu. „USA potřebují přátele, spojence a partnery. A to i ty východní, mám na mysli asijské země,“ přiznal plk. Nelson. „Do amerických přístavů nyní připlouvají se zbožím i lodě takových zemí, které tam dříve vidět nebyly.“


Dluhopisy USA odkoupila Čína, která má nyní největší volný kapitál na světě. To také oslabilo americkou měnu a zbrzdilo vývoj ekonomiky. Dalšími příčinami byly nevhodná makroekonomická politika, jednostranná honba za ziskem, nízké rezervy a neschopnost ochránit investiční prostředí pro svobodný obchod.


J. E. Youzhen Huo, velvyslankyně ČLR v ČR, ve své přednášce doporučila zemím postiženým krizí stimulovat růst ekonomiky odstraněním protekcionismu, včasnou a kvalifikovanou prognostikou, snižováním nezaměstnanosti, rozšiřováním domácí poptávky, podporou nově vznikajících podnikatelských subjektů, úsporou energetických zdrojů, vědeckotechnickou spoluprací, monitorováním negativních vlivů a podněcováním reformy mezinárodního finančního systému, v němž není rovnováha mezi spotřebou a distribucí světového bohatství, mezi silou operujícího trhu a kompetencemi trhu v globální úrovni. Konstatovala, že je nezbytné změnit dělbu práce, spotřební kulturu a způsob života v zemích G 20. Prostřednictvím OSN by takzvané vyspělé země měly podpořit rozvojové země, nevytlačovat je z jejich rozvojového prostoru a uplatňovat zelené technologie.


Čína se otevírá světu, vede multilaterální obchod a chce spolupracovat zejména v oblasti vědeckotechnické inovace. Zavázala se ke snižování emisí a v rámci svých možností k nevratné pomoci africkým zemím.


Energetická bezpečnost a boj o suroviny
Vynález elektrické energie a vědeckotechnická revoluce se začaly obracet proti lidskému společenství v podobě závislosti na elektrické energii, která přerostla do takových rozměrů, že důsledky ohrožují bezpečnost světa. Množství emisí, které produkují průmyslové země, již ovlivňuje klima, což přináší pro lidstvo mnohá rizika.


Spotřeba surovin závratně roste a některá ložiska jsou již zcela vytěžena. Proto vyvstala nutnost hledání nových zdrojů. Moderní technologie k jejich využívání budou vyžadovat také novou infrastrukturu zemí.


„Z Evropy byl vytěsněn těžební průmysl, aby nezatěžoval životní prostředí, ale z globálního hlediska nyní zatěžuje okolní svět, a to i zvýšenou dopravou, která je navíc neekonomická. Efektivnější by bylo využívání domácích zdrojů s nasazením vyspělejší techniky,“ řekl analytik nerostných surovin Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina a pokračoval: „Nyní je naším úkolem přesvědčit balkánské země, aby neudělaly stejnou chybu jako my, protože některá uzavřená ložiska půjdou jen velmi komplikovaně znovu otevřít.“


V roce 2008 se ceny surovin hluboko propadly, ale nyní opět vzrůstají, a to včetně neželezných kovů. Čína začala obchodovat také s Brazílií, Indií, Indonézií a dováží některé suroviny například z Austrálie a z Afriky. Vznikají tak nová surovinová spojenectví s diplomacií odlišnou od evropské a americké.


Mezinárodní sebevědomí vzrostlo Rusku, protože je v oblasti surovin soběstačné. Konflikt dopravy plynu přes nesolventní Ukrajinu způsobil evropským zemím problémy. Díky zásobám plynu v ČR nebyla naše země „plynovou krizí“ zasažena, naopak jsme poskytovali pomoc slovenským sousedům. Plynové potrubí však bude nutné přebudovat tak, aby bylo možné nastavit i opačný směr transportu.


Byly přehodnoceny způsoby masivního využívání biomasy, které je nákladné a především omezuje výrobu potravin. V závislosti na lokálních podmínkách se opět osvědčují větrné elektrárny, v pouštních oblastech Afriky vznikají sluneční koncentrační elektrárny a výroba solární energie se neustále zdokonaluje. „Každá země zvolí svůj takzvaný energetický mix a zdroje se propojí v energetické okruhy, jako například Středomořský energetický okruh nebo Baltský energetický okruh,“ vysvětlil evropskou integrační strategii ředitel Euroatom Supply Agency Christian Cleitinx, který se ve svém příspěvku soustředil na nezbytnost úspor ve spotřebě surovin a energie pro udržitelnost evropské energetiky.


Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová hovořila o návratu evropských států k čistší a bezpečnější jaderné energii, který ČR částečně promeškala. Nejméně 30 evropských jaderných bloků je ve výstavbě a dvojnásobek dalších se plánuje. S výstavbou třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně se však dosud nezačalo, přestože bezpečnostní parametry byly již mnohokrát zhodnoceny jako odpovídající veškerým požadavkům. Naši odborníci přenášejí zkušenosti do rozvojových zemí.


„Úspěch jaderného programu závisí na úrovni infrastruktury státu. Výzkum v této oblasti získal velkou podporu a obnovuje se také důvěra v jadernou energii. Je však nutná vysoká úroveň ochrany před zlovolným činem například teroristů,“ zdůraznila Dana Drábová.
 

Nové bezpečnostní hrozby
Aby byla Evropa bezpečným prostorem pro život, dostala se do popředí nutnost ochrany obyvatelstva, která převýšila důležitost vojenské obrany. Současnou evropskou populaci pronásleduje strach z terorismu a organizovaného zločinu, z nebezpečné nákazy,  živelních pohrom a průmyslových havárií, výpadků elektrické energie, poruch informačního systému atd. O bezpečnostní politice EU informoval ředitel Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Jozef Janošec. Uvedl, že základem je především preventivní příprava k zamezení ohrožení nebo zmírnění následků mimořádných situací a legislativa umožňující potřebná opatření. Společná ochrana, která využívá všech dostupných informací a posledních výstupů výzkumu, je nejúčinnější.
„Postavíme-li zeď kolem svého domu, ochráníme svůj majetek před zlodějem a tím učiníme defenzivní opatření. Když však zloděje zadržíme, podaří se nám proaktivní opatření, protože tak ochráníme i majetek ostatních, a to definitivně,“ objasnil názorně možnosti bezpečnostní strategie Tilman Brück z Německého institutu pro výzkum hospodářství. Zabýval se zejména postupy proti terorismu, který kalkuluje s lidskými emocemi a ochrana před ním je velmi nákladná.


Zdeněk Jiříček z Microsoft Corporation přednášel o kybernetické bezpečnosti a varoval před stále se vyvíjejícími zlovolnými trendy hackerů a společnostmi, které je najímají pro páchání trestných činů prostřednictvím internetu a především špatně zabezpečených počítačů. Nejpalčivější problém současnosti je zneužívání dětí po internetu. Uvedl evropskou adresu, kam je možné oznámit spamy a další podezřelé jevy - http://www.2centre.eu.
Jednou ze strategických surovin je ničím nenahraditelná voda. Pouze tři procenta veškeré vody na planetě tvoří voda sladká, které je nejvíce vázáno v ledovcích. V ČR máme k dispozici pouze množství, které spadne ve srážkách. Ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i. Mark Rieder nastínil dopady změny klimatu v hydrologii a doporučil zabývat se nejen ochranou před povodněmi, ale také před suchem. Abychom v zimním období zadrželi vodu pro letní měsíce, byly vytipovány oblasti, které se staly zvláštním chráněným územím pro eventuální výstavbu přehradních nádrží.
Konference proběhla v rámci řešení výzkumného záměru FSV UK a FF UK „Rozvoj české společnosti v Evropské unii: výzvy a rizika“, dílčího projektu CESES „Vize a strategie rozvoje české společnosti v EU“ a bezpečnostního výzkumu Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč „Predikce budoucích změn bezpečnostního prostředí jejich dopad na bezpečnostní politiku“.


Konference se dotkla celé řady aktuálních témat a otevřela nové otázky, na které budeme hledat optimální odpovědi. Špičkoví odborníci diskutovali o problematice v různých oblastech naší bezpečnosti, která nabývá v současnosti stále většího významu.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto František ŠPAČEK
 

Psychosociální pomoc při pandemii chřipky

V souvislosti s biologickými hrozbami včetně pandemií můžeme očekávat specifické nároky na činnost pracovníků krizového řízení, manažerů, zdravotnických pracovníků i dalších členů integrovaného záchranného systému. Tyto nároky do značné míry vyplývají z povahy ohrožení, které může spouštět specifické reagování lidí, zejména v situacích nejistoty a nedostatku vhodných informací. Modelem chování veřejnosti, která je zaskočena a nedisponuje dostatkem jednoznačných informací může být příklad propuknutí pandemie chřipky na Ukrajině koncem října a začátkem listopadu 2009.

Lékařský týmLékařský tým
Mezi základní psychosociální potřeby lidí, kteří jsou zasaženi mimořádnými událostmi nebo kteří se vyskytují v situaci ohrožení (ať už reálného nebo jen subjektivně vnímaného) patří potřeba informací. Většina lidí potřebuje mít okolní svět jasně strukturovaný, aby se v něm cítila bezpečně a jistě. Pokud nám některé informace v situaci nejistoty schází, máme přirozenou tendenci si je doplňovat na základě doměnek okolí, fám, iracionálních přesvědčení a vlastních subjektivních odhadů.  Mezi základní pravidla, která podporují rozumné chování občanů v situaci ohrožení, patří pravidlo dodávání pravdivých a přesných informací o povaze ohrožení, o možnostech ochrany a o vývoji rizika. Nové nemoci, se kterými nemáme předchozí zkušenost, patří mezi rizika, která v populaci vyvolávají nejvyšší úroveň znepokojení. Toto znepokojení může vést k vyšší ostražitosti i zdraví a ekonomice prospěšnému chování. Podmínkou však je, aby lidé dostávali pravdivé informace - včas, v pochopitelné formě a od důvěryhodné instituce, která k nim přistupuje otevřeně a bere je jako rovnocenné partnery.

 
Narůstající znepokojení, pokud máme nedostatek informací nebo zmatek v protichůdných informacích, může vést k chování typu panikaření – které může způsobit ekonomické ztráty a selhávání systému (vyšší nemocnost, zahlcení zdravotnického systému, nedostatek zboží určitého typu). Jiným negativním efektem nedostatků v krizové komunikaci je popření a bagatelizace u části populace, které může mít v situaci reálného rizika mnohem vážnější zdravotní důsledky než znepokojení.

 
Psychosociální dopady pandemie
Předpokládá se, že psychosociální dopady pandemie dalece převáží ty medicínské, které mohou být samy o sobě značné. Níže uvádíme některé z možných psychosociálních dopadů pandemie na obyvatele:
  • Emocionální a finanční napětí spojené s krátkým a možná i dlouhodobým ekonomickým propadem a zaměstnaneckými problémy (např. ztráta práce, nezaměstnanost, nedostatek pracovníků v určitých profesích).
  • Zvýšený výskyt potíží v oblasti duševního zdraví (např. stres, strach, úzkost, deprese, komplikovaný smutek, psychosomatická onemocnění).
  • Zvýšené napětí, pramenící z pocitu nezvládání vlastní role, u některých členů rodiny (např. zvýšená péče o děti a starší rodinné členy, obtížný přístup ke zdravotní péči a materiálnímu zabezpečení, ztráta příjmů).
  • Nárůst domácího násilí, zneužívání drog a dalšího antisociálního chování jako výsledek zvýšeného stresu a nedostatku podpory a zdrojů.
  • Zaměstnanecké problémy, včetně pracovního přetížení, stresu plynoucího z nezvyklých rolí, povinností, pracovních podmínek apod.
  • Sociální problémy, včetně zvýšené a vzájemně podporované úrovně nejistoty, strachu a konfliktů, pramenící z napětí ve společnosti.
  • V důsledku strachu z infekce a izolačních opatření zhroucení sociálně podpůrných sítí, společenských zvyků a podpůrných mechanizmů (např. dobrovolnictví, sportovní a kulturní skupiny).
  • Zvýšený stres, strach a úzkost ve spojení se stigmatizací a sociálním vyloučením nemocných a jejich rodin, případně i zasahujících pracovníků.

Potíže v oblasti prožívání a chování spojené s narušením každodenních aktivit (stereotypů).
Zvýšený stres a strach, vyplývající ze skutečných či jen vnímaných rozdílů v přístupu a dostupnosti zdravotní a psychosociální pomoci, založených na geografické poloze, sociální, ekonomické a jiných formách diskriminace a různých individuálních faktorech (např. schopnostech, pohlaví, předchozí zdravotní kondici).
 
 
Vliv pandemie na psychiku a chování lidí
Jako mikrobiální hrozba představuje pandemická chřipka nepřítele, který sice nemůže být viděn, ale který může být přenášen mezi lidmi, a přinejmenším v počátečních stádiích může způsobovat souhrn nespecifických symptomů, které mohou být připisovány potenciálně smrtící nákaze nebo naopak poměrně neškodnému nachlazení.
 
 
Většina lidí vnímá nejistotu a změnu jako stresující. Podobně jsou lidé schopni lépe se přizpůsobit akutnímu, krátkodobému stresu, než dlouhodobému, chronickému. Nejistota a protrahovanost, jako přirozené rysy chřipkové pandemie, které mohou vyústit v takovou úroveň stresu, která bude pro některé jedince spojena s výraznými psychickými, fyzickými a sociálními problémy. Mohou jimi být například:
  • zvýšená sklíčenost a/nebo podrážděnost,
  • vyčerpání,
  • nespavost a nechutenství,
  • narušení kognitivních a sociálních funkcí,
  • zvýšený výskyt psychických poruch, včetně depresivních a úzkostných,
  • psychosomatická onemocnění,
  • syndrom vyhoření a ztráta soucitu.

V oblasti chování se může projevit:

  • nárůst zneužívání návykových látek (alkohol, léky, drogy, tabák),
  • nárůst domácího násilí,
  • společenská stigmatizace a/nebo vyloučení těch, kdo jsou nakaženi nebo pokládáni za více ohrožené (např. zdravotnický personál),
  • úbytek dobrovolníků z pracovních týmů,
  • nárůst poptávky zdravotnických a psychologických služeb.
 
 Tyto jevy mohou být reakcí na primární zdravotní potíže (nemoc, zdravotní komplikace) nebo sekundární důsledky (např. ztráta příjmu nebo zaměstnání, neadekvátní lékařská služba, narušení rutinních činností a předvídatelné budoucnosti) nebo mohou mít příčinu ve vleklé nejistotě, strachu a stresu. Při fatálním vývoji pandemie také vzrůstá potenciál pro komplikované smutkové reakce a truchlení, plynoucí z počtu a charakteru úmrtí (např. malých dětí) a změn v pohřebních rituálech (např. zaneprázdnění pohřebních služeb).


Možnosti psychosociální intervence na straně zasahujících
Ne ve všech případech psychosociálních programů je nutné zapojení odborníků na duševní zdraví, nicméně jejich odbornost může být žádoucí pro zamezení poškození vlivem samotné intervence nebo naopak jejím nedostatkem. Psychologické zhodnocení a doporučení mohou potřebovat především lidé, prožívající zhoršení nebo nástup psychických potíží v důsledku kontaktů s neobvyklou zátěží, kritickými situacemi a/nebo se smrtí. Odborník na duševní zdraví se specializací na oblast krizí a neštěstí může být vhodným koordinátorem či supervizorem poskytovatelů psychosociální pomoci.
Efektivní psychosociální pomoc během krizových událostí je více praktická než psychologická. Jde především o zabezpečení základních lidských potřeb, obnovení pocitu bezpečí, poskytování přesných a včasných informací, poskytování poradenství, řešení konkrétních problémů a podpora vlastních sil a možností ke zvládání situace.

 
Psychologická první pomoc je intervencí založenou na důkazech, navržená pro pomoc při katastrofě nebo jiných krizích. Hlavní činnosti mohou být prováděny v dnech až týdnech po události, jsou to:
 
  • Kontaktování a nabídka: Zahájit a odpovědět na kontakt s přeživšími a dalšími zasaženými v nevtíravém, soucitném a starostlivém duchu.
  • Bezpečí a pohodlí: Posílit u zasažených osob pocit bezpečí a jistoty zajištěním jejich fyzických a duševních potřeb.
  • Stabilizování: Zklidnit a ujistit, tišit rozrušení.
  • Sběr informací: Identifikovat fyzické, sociální, duševní a duchovní potřeby zasažených.
  • Praktická pomoc: Zajistit praktické potřeby přeživších, jako jsou zdravotní péče, přístřeší, jídlo, oblečení a další.
  • Spojení se sociální podporou: Redukovat sociální izolaci a posílit svépomoc mezi přeživšími udržením rodin pohromadě, vytvořením vazeb na primární podpůrné osoby a zdroje (např. členové rodiny a příbuzenstvo).
  • Informování o stresových reakcích a možnostech jejich zvládání: Poskytnout informace o možných reakcích na stres, technikách jejich zvládání a obecně posilovat pozitivní způsoby adaptace na situaci. Normalizovat přítomnost možných nezvyklých reakcí na extrémní stres.
  • Využívání služeb: Zajistit, aby přeživší byli obeznámeni se zdravotními a sociálními programy a byli ve spojení s dostupnou krizovou pomocí.
     
Podpora zasahujícího personálu
Primárním cílem psychosociální intervence při jakékoliv katastrofě nebo krizové situaci zdravotního charakteru je obnovit a posílit schopnost lidí aktivně řídit svůj vlastní život a efektivně v něm fungovat. Toho se dosáhne pokrytím jejich sociálních, psychických a fyzických potřeb, což zahrnuje podporování a zpevňování sociálních systémů a pomoc jednotlivcům znovu nabýt pocit kontroly nad situací, snížit psychické napětí, efektivně zvládnout stres a zlepšit strategie adaptivního zvládání.
 
Pozitivní, vzájemně fungující vztah mezi personálem a managementem podporuje zaměstnaneckou morálku, nezlomnost a soudržnost. Začlenění strategií naplňování psychologických potřeb personálu na všech úrovních je klíčovým faktorem, přispívajícím k dobrým vzájemným vztahům.
Každý pracovník může zažívat v reakci na pandemii chřipky rozdílný druh stresu a v rozdílném čase. Níže uvádíme tři základní kroky v poskytování psychosociální podpory zasahujícím pracovníkům, kteří se potýkají s pandemií chřipky:

1) Stanovit odpovědnost za péči o zaměstnance příslušné osobě
Tato pověřená osoba, disponující největšími zkušenostmi i přirozenou autoritou, poté zformuje tým, který ustanoví a bude koordinovat síť kolegiálních poradců (podpůrnou zaměstnaneckou síť/peer support network).
2) Poskytnout emoční, informační a věcnou podporu
Vedoucí a pověření pracovníci by měli poskytovat emoční, informační a věcnou podporu za účelem snižování stresu, strachu a úzkosti, dosáhnutí přiměřených očekávání a přispění k funkčnímu životu. Konkrétnější příklady této podpory jsou uvedeny v tabulce.
A také je velmi důležité:
3) Udržovat dobré mezilidské vztahy a smysl pro humor

Duševní hygiena – psychosociální prevence
Zásady, kterých by pracovníci při styku s mimořádnou událostí měli dbát:
  • najít si čas na odpočinek a relaxaci,
  • vyhýbat se přetížení informacemi – vyhledávat informace pouze jednou denně,
  • mluvit o svých myšlenkách a pocitech s rodinou, přáteli, spolupracovníky, profesionály (psychology, duchovními),
  • rozptýlit se jinými aktivitami (např. cvičením, čtením, tvůrčími činnostmi),
  • zvažovat priority – odlišovat, co je důležité a co méně,
  • zachovávat normální běžné činnosti, jak jen to bude možné,
  • vyvarovat se užívání drog pro otupění svých pocitů, např. léků nebo alkoholu,
  • snažit se dobře jíst a spát.
     
Na co dávat pozor
Pandemie může znamenat narušení mnoha pracovních míst a stát se značnou zátěží pro zasahující pracovníky, zdravotní systém a společnost obecně. Někteří ze zasahujících mohou, kvůli svým předchozím zkušenostem s traumatickými událostmi, pociťovat v situaci pandemie větší míru ohrožení, úzkosti a strachu. Za takových podmínek jsou však pocity nejistoty a vysokého stresu naprosto normální reakcí.

 
Potíže, které mohou ve vypjatém období nastat, a kterým je třeba věnovat pozornost:
  • poruchy spánku a/nebo vyčerpanost,
  • zvýšená aktivita, nabuzenost, neschopnost odpočívat,
  • narušení denního stravování (přejídání nebo naopak nechutenství),
  • vyhýbání se druhým nebo zjevně nakaženým lidem,
  • pocity úzkosti, deprese nebo návaly paniky,
  • pohotovost k úlekovým reakcím,
  • plačtivost,
  • zvýšená konzumace alkoholu nebo léků (např. psychofarmak),
  • snížená trpělivost, zvýšená podrážděnost,
  • nechuť se po náročném pracovním dni vrátit domů.
     
Kdo může pomoci?
Zátěž, jakou je např. riziko onemocnění, zasáhne každého člověka rozdílně. Stresory, které jsou mimo naší kontrolu, je obzvláště obtížné správně zvládnout.
 
Během pandemické krize hledejte pomoc u:
  • lidí, ke kterým máte nejblíže,
  • svých kolegů – vzájemné kolegiální podpory a/nebo u svého kamaráda,
  • zaměstnaneckých podpůrných programů (wellness, asistence),
  • telefonických poradenských linek, informačních center a webových stránek vládních institucí.

Pokud se však vaše každodenní osobní či pracovní činnosti změní více než potřebujete, pokud negativní příznaky přetrvávají nebo jsou příliš silné, než aby jste je zvládli, konzultujte situaci s profesionály, např. se svým lékařem, psychologem nebo sociálním pracovníkem.
 

Informace o materiálu Ministerstva vnitra
Psychologické pracoviště Ministerstva vnitra připravilo materiál, který má za cíl prohloubit informovanost o psychosociálních aspektech pandemie chřipky a optimalizovat postupy složek IZS i občanů ve vztahu k této hrozbě. Naším záměrem nebylo zvyšovat obavy nebo naopak falešně uklidňovat, ale poskytnout informace, které by mohly být potenciálně využity při přípravě svých krizových plánů a postupů. Materiál je využitelný také při přípravě na situace ohrožení pandemií jiného než chřipkového typu.

 
Publikace je určena zejména pracovníkům odpovědným za přípravu a realizaci krizových plánů a skládá se ze tří částí, z nichž každá směřuje k odlišné cílové skupině. První část je určena zasahujícím pracovníkům (vztahuje se k možnostem psychosociální pomoci občanům), druhá vedoucím pracovníkům, členům krizového řízení a zasahujícímu personálu (vztahuje se k možnostem psychosociální podpory zasahujícím profesionálům), třetí část obsahuje informace určené veřejnosti.

 
Všechny tři části jsou ke stažení v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva vnitra na: www.mvcr.cz/psychologie.

 
PhDr. Štěpán VYMĚTAL,
vedoucí psychologického pracoviště Ministerstva vnitra, vym@mvcr.cz,
foto archiv redakce
 
 
 
PODPORA
 
Emoční
 
Informační
 
Věcná
 
Uvědomit si působení stresorů a dalších nároků.
Poskytovat doporučení pro zvládání stresu a trénink adaptačních mechanizmů.
Ustanovit tým telefonické linky pro poskytování informací a poradenství.
Zavést vnitřní týmovou podporu (buddy systém), kdy, po stránce emocí, mohou pracovníci sledovat a podpořit jeden druhého.
Zajistit jasnou, proaktivní, otevřenou a častou komunikaci.
Poskytovat psaná oznámení ohledně péče o zaměstnance, a to ve srozumitelné podobě.
Poskytovat zpětnou vazbu ve formě seminářů, diskuzních fór a/nebo e-mailů, což dá zaměstnancům možnost položit otázky, přednést připomínky a náměty a být součástí rozhodovacího procesu.
Zajistit, aby členové týmů a skupin byli vybaveni odpovídajícími informacemi a/nebo k nim měli přímý přístup. Pravidelně dodávat aktuální informace týmu telefonické linky.
Společně s tím, jak vzrůstají otázky, připomínky a potřeby, zajistit řádnou a včasnou aktualizaci zpráv.
Při problematickém přístupu k internetu distribuovat pokyny v tištěné podobě.
Vyvinout postup pro jasnou komunikaci a kontakt pracovníků s jejich rodinami a blízkými osobami.
Zabezpečit fyzické potřeby pracovníků (např. jídlo, dopravu, ubytování, péči o děti, seniory, domácí zvířata, zajistit léky, vybavení a ochranné osobní pomůcky).
Zajistit odpočinkové prostory/centra s občerstvením, telefonem, přístupem k PC a internetu, zvláště, jsou-li očekávány dlouhé hodiny služby.
 
 

 

V Brně jednali odborníci požární ochrany z pěti evropských zemí

Ve dnech 3. až 4. listopadu 2009 se v Odborném učilišti požární ochrany v Brně uskutečnilo první oficiální setkání prezidentů profesních komor požární ochrany s představiteli hasičských sborů ze zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny. Účastníky jednání přivítal generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.

Jednací sálJednací sál
„Profesní komory požární ochrany sdružují osoby podnikající v této oblasti. Již několik let se pravidelně setkáváme s prezidenty profesních komor ostatních středoevropských ze­mí, dokonce byla založena Asociace komor požární ochrany střední a východní Evropy, které v současnosti Česká republika předsedá. A protože spolupráce se státní správou je pro nás nezbytná, řekli jsme si, že by bylo vhodné uspořádat společné jednání i s našimi partnery z hasičských sborů jednotlivých středoevropských zemí,“
vysvětlil motivy pro zorganizování schůzky prezident české Profesní komory požární ochrany František Kregl.

 
„Myslím si, že státní správa a profesní komory mají v zásadě stejný cíl, zajistit bezpečí občanů a udržovat vysokou úroveň požární bezpečnosti staveb. Stejně jako Česká republika, i jiné země se snaží řešit problém s vysokým počtem lidí, kteří každoročně umírají při požárech v domácnostech,“ zdůraznil další organizátor setkání, ředitel odboru prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. Ing. Rudolf Kaiser.
Odborníci z Česka, Slovenska, Maďarska, Polska a Ukrajiny v rámci jednání diskutovali o následujících tématech:
  • význam a formy informování občanů k chování při požáru, možnosti celoživotního vzdělávání,
  • zkušenosti s uváděním harmonizovaných technických norem v oblasti požární bezpečnosti do praxe,
  • úloha mezinárodních výstav a konferencí v prevenci před požáry a součinnost pořadatelů v čase a místě za účelem zefektivnění poskytovaných informací,
  • důležitost činnosti profesních sdružení a výrobců v oblasti požárně bezpečnostních zařízení včetně spolupráce s orgány státní správy,
  • návrh jednotlivých dokladů pro realizaci staveb z pohledu požární ochrany.


Obsáhlá diskuze se rozproudila již k prvnímu tématu. Plk. Ing. Kaiser přítomné seznámil s jednotlivými aktivitami českých hasičů na poli preventivně výchovné činnosti a chystanými projekty v této oblasti. Hasičský záchranný sbor ČR se snaží nalézat nové formy vzdělávání a výchovy občanů tak, aby si byli vědomi požárních rizik a dodržovali základní bezpečnostní pravidla. „Stejně jako si dnes každý automaticky zapne bezpečnostní pásy v autě, tak by měli mít všichni na paměti pravidla požární bezpečnosti, zejména v domácnostech,“ zdůraznil plk. Ing. Rudolf Kaiser.

 
Do diskuze se zapojili i ředitel odboru požární prevence Prezídia Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky pplk. Mgr. Pavol Komár, ředitel odboru prevence hasičského sboru Polska plk.Pawel Janik nebo zástupce generálního ředitele hasičského sboru Maďarska genmjr. Dr.Imre Hoffmann. Shodli se na tom, že je důležité občany informovat a snažit se organizovat různé informační aktivity k veřejnosti. Média jsou proto jedním z nejdůležitějších nástrojů. Bohužel, jak podle diskutujících potvrzují zkušenosti z různých zemí, sdělovací prostředky dávají obvykle přednost zábavě a komerci před vzděláváním obyvatelstva. Ve všech státech je pak problém s financováním podobných informačních projektů.

 
Další část diskuze se věnovala problematice norem. Někteří diskutující vyzvali ke sjednocení pravidel pro stavební výrobky v oblasti požární ochrany v jednotlivých státech, aby nedocházelo k podvodům a zbytečným překážkám v podnikání.

 
Účastníci schůzky se rovněž shodli na tom, že by bylo vhodné, aby si jednotlivé středoevropské země nekonkurovaly v pořadatelství velkých veletrhů v oblasti požární ochrany. Počty návštěvníků totiž stagnují a je zbytečné, aby se více veletrhů konalo v jednom roce. „Navzdory rozmachu internetu je úloha veletrhů a výstav při poznávání a seznamování se s výrobky stále nezastupitelná, věci je třeba vidět na vlastní oči,“ zdůraznil v této části diskuze prezident maďarské profesní komory požární ochrany János Zellei.

 
„Z jednání mám velmi dobrý pocit. Byla to zcela nová forma profesního setkávání, která plně splnila svůj účel. Účastníci jednání si pochvalovali fakt, že měli jedinečnou možnost vyměnit si informace a zkušenosti se svými protějšky v různých oblastech. Dohodli jsme se, že se v tomto složení budeme setkávat pravidelně, další schůzka představitelů profesních komor s hasičskými sbory by se měla uskutečnit příští rok ve Varšavě,“ shrnul jednání plk. Ing. Rudolf Kaiser, ředitel odboru prevence MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

 
kpt. PhDr. Petr KOPÁČEK,
MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto autor
 

 

Print  E-mail