Plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva představuje jednu ze zásadních kvalitativních změn charakterizujících vznik nového Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) v roce 2001. K výrazným změnám došlo rovněž v oblasti požární prevence. Jak nové úkoly splnil sbor v uplynulém desetiletí jsme se zeptali brig. gen. Ing. Miloše Svobody, náměstka generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.

V čem spatřujete význam ochrany obyvatelstva? Máme k řešení úkolů ochrany obyvatelstva dostatečné nástroje?

Jedním z hlavních cílů, kterého má být dosaženo ve snaze státních i nestátních účastníků procesu zajišťování bezpečnosti, je ochrana obyvatelstva odpovídající potřebám a možnostem České republiky na začátku 21. století. Naší snahou je k dosažení tohoto cíle přistupovat komplexně. To znamená, že trvale a důsledně analyzujeme bezpečnostní situaci z hlediska současných i očekávaných bezpečnostních hrozeb a s využitím všech existujících možností vytváříme předpoklady pro přípravu a realizaci potřebných opatření v následujících čtyřech – odborné veřejnosti dobře známých – základních oblastech. Na prvním místě je třeba uvést oblast předcházení vzniku mimořádných událostí a krizových situací, dále připravenost sil a prostředků k provedení zásahu, zajištění jejich včasné a efektivní reakce na vznik události a konečně také připravenost k obnově území, a zejména funkcí životně důležitých infrastruktur (dodávky energií, doprava, telekomunikace, zásobování obyvatelstva apod.).

Jsem rád, že mohu konstatovat, že máme k plnění úkolů ochrany obyvatelstva vytvořeny potřebné, a jak se v posledních deseti letech ukázalo, také dobře fungující nástroje. Svoji úlohu plní prevence, havarijní plánování, krizové řízení a mnohokrát velmi tvrdě prověřený integrovaný záchranný systém. Ale také systém hospodářských opatření pro krizové stavy a následné obnovy území. Ne, že by nebylo co dolaďovat a zlepšovat, například v oblasti ochrany tzv. životně důležité (kritické) infrastruktury, ale  zmíněné nástroje ochrany obyvatelstva mají nezbytnou a současným podmínkám vcelku odpovídající oporu v právních předpisech.

Ochrana obyvatelstva patří podle kompetenčního zákona mezi základní působnosti Ministerstva vnitra, přičemž přímý výkon státní správy a s tím související koordinační, organizační a ve stanoveném rozsahu také některé výkonné činnosti zajišťuje, podle příslušných právních předpisů, Hasičský záchranný sbor ČR. Ale z povahy věci vyplývá, že naprostá většina úkolů ochrany obyvatelstva je zajišťována v úzké součinnosti s dalšími věcně příslušnými orgány státní správy, bezpečnostními a záchrannými sbory, orgány samosprávy, jakož i s dobrovolnými organizacemi působícími v dané oblasti.

V souvislosti se zásadními změnami na politické mapě světa se v 90. letech minulého století dostala ochrana obyvatelstva na okraj společenského zájmu. Co vedlo k postupnému přehodnocení tehdejšího přístupu?

V daných souvislostech je třeba si připomenout, že pojem ochrana obyvatelstva nebyl v ČR před rokem 1989 ve smyslu dnešních výkladů, ale hlavně obsahu, využíván. Převažovalo jeho vnímání jako civilní obrany a byl tedy spojován především s válečnou terminologií. Po skončení studené války došlo k situaci, kdy částečně vlivem celkového společenskopolitického uvolnění, částečně setrvačností lidského myšlení a přiznejme si, že částečně také vlivem některých negativních zkušeností, nebylo možné dát uvedeným pojmům jiný – nový obsah. Dá se říci, že ještě nejméně v první polovině 90. let minulého století jsme nebyli v problematice „kam s civilní obranou?“ na potřebné úrovni jednotní.

K postupnému přehodnocení přístupů vedla na jedné straně prodlužující se časová vzdálenost od konce studené války a přesvědčení/uvědomění si, že u nás existují konkrétní kapacity, metody a schopnosti využitelné pro ochranu obyvatelstva a na druhé straně potřeba systémově řešit ochranu před mimořádnými událostmi velkého rozsahu, případně krizové situace způsobené nevojenskými hrozbami. V našich podmínkách šlo zejména o povodně, hromadné nákazy zvířat (ptačí chřipky, nemoci šílených krav), výpadky elektroenergetické soustavy, vichřice, sněhové kalamity apod.

Na základě desetileté zkušenosti je možné konstatovat, že po začlenění do působnosti HZS ČR se ochrana obyvatelstva po několikaletém hledání svého místa a úlohy v oblasti bezpečnosti dostala do podoby organizačně dobře uspořádaného a efektivně fungujícího systému orientovaného proti reálně existujícím hrozbám.

Proč vlastně byla oblast ochrany obyvatelstva (tehdy civilní ochrany) převedena z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra?

V podmínkách ČR byla civilní obrana převedena z podřízenosti Federálního ministerstva vnitra do podřízenosti Ministerstva národní obrany k 1. lednu 1976. Byla součástí rezortu obrany, aby pro případ války podléhala vojenské kontrole a řízení. Měla své orgány na úrovni okresů a představovala model spolupráce armády s podniky, místní správou a občany, což bývá v euroatlantickém prostoru obvykle spíše v kompetenci ministerstev vnitra. Nějakou dobu po roce 1989 trvalo, než přetvořená státní správa a samospráva začaly reagovat na rychlé transformační kroky v rezortu obrany a uvědomily si, že civilní ochrana má některé speciální technické prostředky pro záchranné a likvidační práce, ojedinělé technologické vybavení (např. celoplošný systém sirén pro varování obyvatelstva), připravené odborníky a organizační schopnosti, které může využít jakýkoliv bezpečnostní systém státu nejen při vojenských, ale i při nevojenských hrozbách. Velký impuls pro vážné uvažování kompetentních orgánů o provedení zásadních racionalizačních změn v podmínkách ČR přinesly povodně v roce 1997. V celosvětovém měřítku pak teroristický útok z 11. září 2001.

Ochrana obyvatelstva je nadevší pochybnost organizována a zajišťována především civilními (nevojenskými) prostředky a současně platí, že z hlediska četnosti řešených událostí je zejména o nevojenských hrozbách. Proto bylo nezbytné upravit dosavadní „vojenskou“ organizaci civilní obrany a převést ji od Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, tedy tam, kam nejenom z logiky věci patří. A jak jsem již naznačil, svoji úlohu při rozhodování o začlenění ochrany obyvatelstva do působnosti Ministerstva vnitra nepochybně sehrála i mezinárodní dimenze – tedy skutečnost, že v demokratických státech patří výkon státní správy a zajišťování úkolů ochrany obyvatelstva do nevojenské oblasti.

Co znamenalo začlenění ochrany obyvatelstva do struktury HZS ČR pro samotný sbor? Jaké má sbor v této oblasti kompetence a úkoly a jakou konkrétní pomoc může občanům v případě mimořádné události poskytnout?

Tak především je třeba otevřeně říci, že naše situace před 1. lednem 2001 nebyla vůbec jednoduchá. V tomto náročném období bylo nutné organizačně, personálně, technicky i logisticky připravit celou řadu změn, naučit se zvládat nové úkoly a vybudovat bezpečnostní sbor ve zcela nových podmínkách, který však bude i nadále spolehlivou zárukou ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot našich spoluobčanů. Takzvané „překlopení“, tedy zcela zásadní změna organizační struktury HZS ČR a významné rozšíření naší působnosti, provedené „ze dne na den“, muselo totiž proběhnout tak, aby se to navenek nepoznalo. Tedy abychom přes všechny nutné reorganizační úkony byli schopni kontinuálně a na potřebné úrovni plnit naše dosavadní i nové úkoly.

Sloučení požární ochrany s civilní ochranou bylo podle mého názoru jedním z velmi podstatných momentů v procesu výstavby nového bezpečnostního systému státu, postaveného v dané oblasti na integrovaném záchranném systému a roli HZS ČR v něm. Je jistě přinejmenším vhodné na tomto místě připomenout skutečnost, že si velmi vážíme všech, kteří v té době HZS ČR a nový bezpečnostní systém podporovali a pomáhali rozvíjet. Mám tím na mysli nejenom příslušníky a občanské zaměstnance sboru, ale také poslance, senátory, představitele státní správy, samosprávy, naše kolegy z dalších bezpečnostních a záchranných sborů, jakož i členy a funkcionáře dobrovolných občanských sdružení.

Situace se za 10 let fungování nového bezpečnostního systému státu natolik změnila, že obyvatelstvo očekává pomoc zejména od základních složek IZS, to je od hasičů, policistů a zdravotnických záchranářů. HZS ČR se v současné době kromě přímého výkonu státní správy v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva a krizového řízení podílí na řešení velmi širokého spektra mimořádných událostí. Hašení požárů dnes představuje přibližně „jen“ 20 % naší činnosti. Lidé vidí, že kromě hašení požárů se hasiči podílejí na záchraně osob a odstraňování následků dopravních nehod, povodní, zasahují při technických a technologických haváriích, odstraňují následky působení mimořádných událostí na životní prostředí, dokážou poskytnout pomoc při řešení následků hromadných nákaz zvířat, atd. Lidé však nevidí, že HZS ČR se podílí na činnosti bezpečnostních rad, organizuje a koordinuje celou řadu úkolů v oblasti krizového řízení, havarijního plánování, významně pomáhá při řešení mimořádných událostí většího rozsahu nebo krizových situací v krizových štábech. Že hasiči jsou připraveni poskytovat a v případě potřeby také poskytují všestrannou odbornou a organizační pomoc a podporu starostům obcí při plnění jejich úkolů v dané oblasti. HZS ČR ale také provozuje informační systémy, linky tísňového volání a poskytuje informace pro krizové řízení od centrální po místní úroveň, koordinuje nasazení složek IZS při společných zásazích. Organizuje získávání vědeckých poznatků pro další rozvoj bezpečnostního systému formou bezpečnostního výzkumu. Uskutečňuje státní požární dozor, posuzuje stavební dokumentaci, podílí se na humanitární pomoci v ČR i zahraničí…

Uplynulé desetiletí bylo charakteristické snahou o koncepční a systémové řešení ochrany obyvatelstva. Čeho se podařilo dosáhnout?

Propojení požární ochrany s civilní ochranou byl základní systémový úkol. Byl splněn v legislativní i organizační úrovni. Pro praktické zajištění byla zvolena cesta „Koncepcí ochrany obyvatelstva“, které měly za úkol stanovit konkrétní, dílčí a především kontrolovatelné úkoly. První koncepce byla schválena usnesením vlády č. 417 ze dne 22. dubna 2002 a byla koncipována na období do roku 2006 s výhledem do roku 2015. Druhá – navazující  koncepce, byla schválena usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Obě jsou v souladu s Ženevskými úmluvami, bezpečnostní strategií ČR a bezpečnostní politikou Evropské unie.

Stanovené koncepční úkoly se nám dosud dařilo vcelku dobře plnit. Zejména je pak realizovat v praxi – tedy promítnout je do každodenního života. Možná i proto se zdá, že naše působení a výsledky ovlivnily obyvatelstvo ČR tak, že začalo vnímat ochranu obyvatelstva jako pozitivní, praktické a potřebné úsilí bezpečnostního systému státu. Otázkou do budoucna však zůstává, do jaké míry budeme schopni vzhledem k ekonomickým podmínkám ochranu obyvatelstva alespoň udržet na stávající úrovni, přestože bychom ji mnohem raději dále rozvíjeli. Hlavně proto, že si velmi dobře uvědomujeme, že to je a bude potřebné.

Při hodnocení bychom neměli opomenout mezinárodní aktivity České republiky v této oblasti zejména v období našeho předsednictví v Evropské unii v roce 2009.

MV-generální ředitelství HZS ČR zastupuje zájmy ČR v oblasti civilní ochrany v mezinárodních organizacích, což ovšem zdaleka neznamená pouze Evropskou unii. Zmínil bych například povinnosti vyplývající z členství ČR v NATO (Výbor pro civilní nouzové plánování, Výbor pro civilní ochranu), v Úřadu pro koordinaci poskytování humanitární pomoci při OSN, ve Visegrádské čtyřce, ale také při mnoha mezinárodních bilaterálních aktivitách. V tomto směru má zásadní význam vyslání našeho styčného důstojníka do Stálé delegace ČR při NATO, který v Bruselu současně působí jako náš zástupce v orgánech EU. V samotné Evropské unii máme v gesci Pracovní skupinu Rady pro civilní ochranu (PROCIV) a spolugesci za Výbor pro civilní aspekty krizového řízení (CIVCOM), pod Komisí poté Výbor pro civilní ochranu (CPC) a mnoho expertních skupin, např. pro dopravu, záchranné moduly, ochranu kritické infrastruktury.

Nejnáročnější bylo pro ČR období od 1. ledna 2009 do 30. června 2009, kdy probíhalo předsednictví ČR v Radě EU, a kdy jsme předsedali PROCIVu. Největším úspěchem CZ PRES v oblasti civilní ochrany bylo dosažení přijetí Závěrů Rady o zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany. Dále ČR řešila např. sdělení Komise o prevenci, konzulární koncept „Lead State“, snižování rizik katastrof v rozvojových zemích, Unii pro Středomoří, ochranu kritické infrastruktury a spolupráci EU s mezinárodními organizacemi (např. OSN) a podepsala za Radu EU tripartitní deklaraci jednotného tísňového čísla 112, kterou byl 11. únor zaveden jako Evropský den čísla 112.

Pokud jde o akce konané na území ČR v průběhu CZ PRES, v únoru 2009 se v Brně uskutečnil seminář na téma Zvýšení informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany za účasti 80 delegátů z 24 států, Komise a Sekretariátu Rady. V dubnu 2009  v Praze proběhlo tradiční Setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států, kterého se zúčastnilo více než 90 zahraničních delegátů z 30 zemí.

Jedním z problémů je příprava samotných občanů. Určitě bylo dosaženo významných výsledků ve výchově dětí a mládeže, složitější je to s dospělou populací. Existuje vůbec nějaké řešení?

HZS ČR usiluje v rámci své činnosti o maximální využití vhodných forem k informování všech skupin obyvatelstva o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení. Všeobecně známé zkušenosti dokazují, že pouze dobře informovaný občan je nejen lépe připraven předcházet vzniku mimořádné události, ale v případě již vzniklé mimořádné události také schopen se účinněji chránit a pomoci ostatním. Proto HZS ČR klade v této oblasti důraz na aktivní preventivně výchovnou činnost.

Obsahové zaměření a formy preventivně výchovné činnosti na úsecích požární ochrany a ochrany obyvatelstva vychází ze současných legislativních norem a z potřeby dosažení znalostí a dovedností obyvatelstva k jeho chování při vzniku mimořádných událostí.

Z hlediska přímého působení je velice efektivní práce s dětmi a mládeží v rámci výuky na základních a středních školách. Tato cílová skupina je velice vnímavá a nejlépe vstřebává nové informace. Možnosti opakování a praktických procvičování rovněž zvyšují efektivitu procesu. HZS ČR úzce spolupracuje s MŠMT na náplni školní výuky v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, připravuje soutěže, podporuje činnosti zájmových sdružení a neziskových organizací. I přes veškeré úspěchy však HZS ČR nepolevuje v hledání dalších možností ke zlepšení výuky v dané problematice, ale také v podpoře činností, které připravují děti a mládež na běžná rizika a na rizika spojená s mimořádnými událostmi a krizovými situacemi.

U dospělého obyvatelstva však naráží HZS ČR na řadu úskalí. Předávání informací je u této skupiny náročnější a ovlivňují jej různé vedlejší faktory: nedostatek času, přesycenost různými komerčními informacemi, náročnost předání informací, nezájem aktivně přistupovat k získávání informací, různorodé odlišné zájmy apod. Negativně působí i prioritní předpoklad, že občanům bezprostředně nehrozí žádné nebezpečí, informace tedy považují za zbytečné, nebo neprojevují o tento druh informací potřebný zájem.

Proto se HZS ČR snaží předávat pro ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot důležité informace této skupině alespoň v minimální míře nenásilnou a přijatelnou formou. K zajímavým a poměrně úspěšným aktivitám z poslední doby patří společný projekt HZS ČR a nejvýznamnějších českých dopravních společností nazvaný „Bezpečné cestování“, v rámci kterého je v prostředcích hromadné dopravy cestující veřejnost informována o možných nebezpečích a o správném jednání v případě ohrožení nebo krizové situace. Tento projekt probíhá od roku 2006 a ve své historii prošel třemi etapami. Projekt se během své existence za výrazné pomoci HZS krajů rozšířil do velkých měst po celé ČR a lze se s ním setkat nejen v dopravních prostředcích, na zastávkách, v prostorách patřících dopravcům, ale i ve školách, na obecních úřadech apod.

Dalším důležitým nástrojem k informování dospělé populace jsou média, zejména televize a rozhlas. Pro sdělení informací cestou televizního vysílání vytvořil Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč seriál krátkých videoklipů „Štěstí přeje připraveným“. Tyto krátké klipy slouží jako návod, jak se zachovat při nebezpečných situacích, do kterých se může každý z nás dostat. Na základě licenčních smluv (opravňujících seriál vysílat) je zajištěno jeho vysílání v 66 regionálních a kabelových televizích. Díky tomu mají možnost videoklipy shlédnout téměř dva miliony diváků.

Současně s výše uvedenými velkými projekty probíhají na regionální úrovni menší, avšak neméně důležité aktivity – především informování občanů regionálními rozhlasovými stanicemi, spolupráce s dalšími organizacemi (BESIP, autokluby, Český červený kříž), organizace odborných konferencí, předávání informací v rámci ukázkových činností, tvorba materiálů a jejich distribuce občanům, spolupráce s občanskými sdruženími apod.

Preventivní působení na dospělou populaci je složité, ne však neřešitelné, neboť v posledních letech přibývá mnoho nástrojů, které umožňují na tuto část populace cíleně působit. Jsou to jak možnosti, které nabízí internet, tak i nově vznikající televizní a rozhlasové stanice, které mají zájem občany informovat a vzdělávat. Proto se domníváme, že se podaří nalézt optimální řešení, které umožní vzdělávat dospělé obyvatelstvo v co nejširší míře.

Nemůžeme se nezmínit o další významné oblasti, která spadá do Vaší gesce – požární prevenci. Změnily se v této oblasti, ve srovnání s obdobím před rokem 2001, zásadním způsobem kompetence a úkoly sboru?

Samozřejmě, právní úprava na úseku požární ochrany účinná od 1. ledna 2001 zavedla zcela nové prvky jak do oblasti požární prevence, tak i do oblasti výkonu státního požárního dozoru. Ale nejen ta, v uplynulých deseti letech probíhal intenzivní vývoj v celé předpisové základně, která se této oblasti úzce dotýká. Za zmínku stojí především reforma veřejné správy spojená s ukončením činnosti okresních úřadů v roce 2002 a se zřízením krajů. Tento akt měl mimo jiné také přímý vliv na již zmiňované změny organizační struktury celého sboru. V této souvislosti došlo také k převedení některých vybraných činností ze zrušených okresních úřadů na HZS ČR. Rovněž přijetí nového správního řádu v roce 2004 a vydání nového stavebního zákona v roce 2006 vyvolalo byť nepřímé, ale zásadní změny právní úpravy v oblasti požární ochrany. V důsledku tohoto vývoje musely logicky následovat příslušné úpravy v oblasti výkonu státního požárního dozoru. Generální ředitelství HZS ČR muselo vypracovat návrh nového prováděcího předpisu týkajícího se technických podmínek požární ochrany staveb, podílet se na návrzích změn  právních předpisů pro oblast prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Největším úspěchem v poslední době bylo přijetí nové právní úpravy v oblasti čištění a kontrol komínů, kouřovodů a k nim připojených spotřebičů paliv, která nahradila stávající, již téměř 30 let starou vyhlášku.

Uplynulých 10 let probíhalo rovněž ve znamení příprav na vstup ČR do EU. Z těchto důvodů musela být zpracována celá řada technických předpisů souvisejících zejména s „volným pohybem zboží“ a „volným pohybem služeb“. Paralelně probíhala také spolupráce na přípravě předpisů neupravených komunitárním právem. I když věcnými gestory tohoto harmonizačního procesu byla většinou jiná ministerstva, ústřední správní úřady nebo jimi řízené subjekty, promítly se výsledky této činnosti také do oblasti požární prevence.

Nyní je již ČR řádným členem EU a proto může legitimními unijními mechanismy přímo ovlivňovat tvorbu a vývoj právních předpisů na úrovni EU. Tato skutečnost způsobila výrazný nárůst činností, při nichž je nutné v rámci notifikačního procesu se zabývat nejen návrhy evropských předpisů, ale současně s nimi harmonizovat stávající domácí předpisovou základnu. Zmíněné činnosti kladou vysoké nároky na odbornost a informovanost zpracovatelů a jejich přímé zapojení do činnosti pracovních skupin zřízených EU.

V oblasti technických specifikací probíhala průběžná implementace požadavků sekundárního práva EU/ES také do souboru českých technických norem z oblasti požární bezpečnosti staveb do souvisejících norem. Cílem této činnosti bylo a je odstraňovaní bariér volného pohybu zboží a sjednocování nároků na bezpečnost staveb i pracovišť v EU. Masivním způsobem byly přebírány a zaváděny harmonizované evropské normy, zejména z oblasti požárně bezpečnostních zařízení, jako jsou elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení nebo zařízení pro odvod kouře a tepla do soustavy ČSN. Rovněž plnění úkolů v rámci programu interoperability EU se projevilo zaváděním právních předpisů a českých technických norem z oblasti požární bezpečnosti tunelů.

Výše uvedené skutečnosti se odrazily v činnosti na úseku prevence. V rámci metodického řízení HZS krajů byla vypracována celá řada pokynů a metodických pomůcek, např. k jednotnému postupu příslušníků HZS ČR při kontrolní činnosti, stavební prevenci, ale i zjišťování příčin vzniku požárů a k optimalizaci této činnosti. U vybraných provozovatelů činností se na základě aktuálních potřeb a na základě analýz např. ze zjišťování příčin vzniku požárů (národní kulturní památky, obchodní řetězce, zdravotnická zařízení, ubytovací zařízení, čerpací stanice PHM apod.) v rámci celé ČR přistupuje k provádění jednotných kontrolních akcí.

Pro potřeby krajů a obcí byly vydány metodické materiály se zaměřením na věcný obsah obecně závazných vyhlášek obcí a nařízení krajů, které jsou vydávány na základě zmocnění ze zákona o požární ochraně. Byla vydána i pomůcka pro starosty zabývající se akcemi typu „technopárty“.

Nepřetržitý vývoj technické i předpisové základny znamená i trvalou potřebu zvyšování odborných a kvalifikačních předpokladů příslušníků HZS ČR zařazených na úseku prevence. Proto je této oblasti věnována zvýšená pozornost. Kromě existujícího sytému vzdělávání jsou zařazovány nové prvky a témata, jednorázové monotematicky zaměřené vzdělávací akce cíleně zaměřené na zvládnutí aplikace nových právních předpisů nezbytných pro výkon státní správy. V zájmu rozšíření odborných znalostí příslušníků HZS ČR zařazených na úseku prevence jsou rovněž realizovány doplňkové vzdělávací kurzy prevence zaměřené na kontrolní činnost, stavební prevenci, zjišťování příčin vzniku požárů a preventivně výchovnou činnost. Aktivity jsou směřovány i do oblasti celoživotního vzdělávání příslušníků, což je naplňováno ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Českým vysokým učením technickým v Praze a Profesní komorou požární ochrany.

Kam bude směrována činnost HZS ČR v oblasti ochrany obyvatelstva a požární prevence v příští dekádě? Dají se očekávat zásadní změny v jeho působnosti a úkolech?

HZS ČR se podílel na tvorbě zákonů a koncepcí pro ochranu obyvatelstva, požární ochranu, krizové řízení, integrovaný záchranný systém, preventivně výchovnou činnost. Jednotlivé koncepční dokumenty jsou vzájemně provázány, doplňují se a podmiňují. A to mimo jiné zásadním způsobem přispívá k efektivitě systému a garantuje racionální postup při plnění našich současných i budoucích úkolů. Některé koncepční a strategické záměry jsou  směřovány až do roku 2020, přičemž k jejich realizaci je třeba učinit značné množství dílčích kroků. To je však ve většině případů podmíněno potřebnou mírou ekonomické podpory.

Je ale pravda, že naše další počínání v oblasti naplňování koncepčních cílů a vytváření podmínek pro další rozvoj systému v rámci působnosti HZS ČR je závislé na faktorech, které bohužel můžeme v současné situaci jen velmi těžko nějakým zásadním způsobem ovlivnit. I kdybychom tisíckrát prokázali, že péče o bezpečnost se vyplácí, že peníze investované do této oblasti zdaleka nejsou promarněny, že dokážeme efektivně hospodařit, tak realita je taková, jaká je. Bohužel. V současné době navrhovaná úsporná opatření na výdajové straně státního rozpočtu jsou v tomto směru plošně nemilosrdná a ve svém výsledku pro ochranu obyvatelstva dokonce nebezpečná. Jsem přesvědčen o tom, že úspory „za každou cenu“ v dobře fungujícím bezpečnostním systému se mohou z hlediska budoucnosti velmi prodražit.

Stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti i u nás platí, že nějaký znatelný pokrok v oblasti bezpečnosti nebude možný bez podpory výzkumu a bez systémového vyhodnocování potřebných informací a trendů. Je nasnadě, že naše další kroky budou závislé především na vývoji bezpečnostního prostředí, na změnách, které ještě dnes nevidíme, na prostředcích, které jen s obtížemi budeme schopni získávat, ale zejména na lidech, příslušnících a občanských zaměstnancích HZS ČR, kteří dnes a denně prokazatelně naplňují jeho základní poslání – obětavě, spolehlivě a profesionálně ochraňují životy, zdraví a majetkové hodnoty občanů České republiky.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL

 

Dne 9. března 2010 v 03.29 hodin byl na krajské operační a informační středisko HZS Zlínského kraje (KOPIS) nahlášen výbuch a následný požár kondenzačních komor, které se nacházejí v provozních prostorech firmy DEZA, a.s., provoz Organik Otrokovice. Provoz je zařazen dle zákona č. 59/2006 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) do skupiny A.

Popis objektu

Požár objektuObjekt výrobny antrachinonu na budově č. 112 je umístěn v západní části areálu firmy DEZA, a.s., provoz Organik Otrokovice, na rozhraní obytné části Baťov a průmyslové části Otrokovic. Výrobní technologické zařízení se nachází na volném prostranství bez zastřešení. Je tvořeno ocelovou konstrukcí s požární odolností 10 minut. Na tomto zařízení je vedeno potrubí se zemním plynem. Technologické výrobní zařízení se skládá ze čtyř výrobních linek. Samotné technologické procesy jsou prováděny v uzavřeném technologickém zařízení, které je umístněno na nosných ocelových konstrukcích o celkové ploše cca 30 x 55 m. Pomocné provozy jsou v jednopodlažním objektu s nehořlavými stavebními konstrukcemi, tj. cihelnými stěnami o minimálním tlaku 150 mm s požární odolností 140 minut. Stropy jsou tvořeny železobetonovými deskami. Celá konstrukce má požární odolnost 60 minut. Pomocné provozy jsou s výrobnou vzájemně propojeny technologickým potrubím a komunikačními otvory. Mimo objekt pomocných provozů je z jižní strany umístěn jednopodlažní objekt, ve kterém jsou šatny, sociální zařízení, údržba a kancelář. Výroba antrachinonu je ve venkovním uzavřeném technologickém zařízení a spolu s pomocnými prostory tvoří jeden provozní celek a jeden požární úsek. Nástupní plocha, která je tvořena zpevněnou komunikací se živičným povrchem o šířce 4 m, je vhodná pro provedení požárního zásahu.

Ke zvýšení bezpečnosti výroby slouží integrovaný skrápěcí systém v kondenzačních komorách ovládaný řídícím systémem technologie. Signál pro spouštění skrápění a tím i zapnutí chlazení komor vysílají v každé komoře dva nezávislé teploměry. Kondenzační komory jsou opatřeny zařízením pro odlehčení výbuchu. K hašení případného požáru je v bezpečné vzdálenosti před výrobní technologií umístěna stacionární lafetová proudnice.
Výrobna antrachinonu spaluje zemní plyn za účelem přímého technologického ohřevu vzduchu na oxidaci anthracenu a příhřevu katalytických spalovacích jednotek. Pro tento účel je do výrobny doveden zemní plyn středotlakým plynovodem. Vyrobený antrachinon se pytluje v samostatně uzavřené místnosti do přepravních obalů (big-bagů), které jsou převáženy do skladu surovin do sousední budovy č. 113. Odpad z výroby je skladován na vyhrazeném místě v ocelovém otevřeném kontejneru.

Výrobní zařízení je na svém konci vybaveno čištěním koncových plynů z výroby antrachinonu, kde se koncové plyny katalyticky spalují. K oddělení vlastní technologie výroby a katalytické spalovny odplynů slouží uzavírací klapka, která při nadměrném zvýšení teploty v přívodním potrubí do spalovny oddělí svým rychlým zavřením výrobní technologii od části čištění koncových plynů a současně zastaví dávkování anthracenu.

Průběh zásahu

Průběh zásahuDne 9. března 2010 v 03.22 hodin byl v řídícím středisku na čtvrté výrobní lince antrachinonu spuštěn alarm z důvodu navýšení tlaku před reaktorem RO4. Těsně po spuštění alarmu vedoucí provozu zaznamenal dvě po sobě následující tlumené detonace a zároveň si všiml záblesku nad komorou čtvrté linky. Řídící středisko odstavilo celou výrobní linku. Byl zjištěn požár v prostoru čtvrté linky – z vík komor šlehaly plameny, hořely kabely na lince a big–bagy vedle vrat pytlovny. Obsluha v 03.25 hodin vyhlásila požární poplach (požárním hlásičem a telefonicky na KOPIS) a začala hasit ručním hasícím přístrojem. Do této doby nebyl zpozorován oheň pod výrobními linkami 1, 2, 3, ale během tří až pěti minut došlo k velkému výbuchu v prostoru komor těchto linek. Obsluha zahájila hasební zásah ze stacionární lafetové proudnice a zároveň uzavřela přívod zemního plynu a elektrické energie. Ručně pustila hasicí vodu do komor linky číslo čtyři (z důvodu výpadku elektrické energie nedošlo k automatickému spuštění SHZ). V 03.30 hodin byla o události informována Policie ČR.

Na místo zásahu se jako první dostavila v 03.37 hodin jednotka HZS Zlínského kraje (HZS ZLK) ze stanice Otrokovice s CAS 24 a CAS 32. Při příjezdu na místo zásahu bylo průzkumem zjištěno, že jde o požár technologického zařízení na výrobu antrachinonu. Vznikl požár natavenin v kondenzačních komorách a následně byl zjištěn požár plynového potrubí na třetí lince z druhé větve přívodu plynu, který nebyl uzavřen. Požár byl lokálně rozšířen po všech výrobních linkách. Velitel zásahu (VZ) po konzultaci se zaměstnanci z výrobní linky vydal rozkaz k utvoření dvou útočných proudů C52 od CAS 24 v dýchacích přístrojích (DP) z důvodů zakouření a nebezpečí intoxikace zasahujících (antrachinon je dráždivá látka, skupenství pevného, je-li jemně zrnitá, hoří velmi dobře). Na místo se dostavila Policie ČR, která následně místo události uzavřela. VZ požádal KOPIS o vyslání dalších jednotek z II. stupně požárního poplachu.

V 03.44 hodin vyhlásilo KOPIS na žádost VZ II. stupeň požárního poplachu. V 03.53 hodin KOPIS informoval Vodovody a kanalizace Zlín, a.s., o odběru vody z hydrantové sítě. V 03.55 hodin na místo zásahu přijela jednotka SDH města Otrokovice s CAS 32. Jednotka byla nasazena z jihovýchodní strany. Druhá CAS této jednotky (CAS 8) byla ponechána v záloze. Její osádka posílila hasební práce z jihovýchodní strany a jeden člen vystřídal pracovníka u stacionární lafetové proudnice. V 04.00 hodin na místo přijela jednotka SDH města Otrokovice-Kvítkovice s CAS 24. Na rozkaz VZ rozvinula dopravní vedení B75, rozdělovač, první útočný proud C52 na ohnisko požáru a druhý útočný proud C52 po schodišti na ochoz k ochlazování kondenzačních komor. V 04.02 hodin na místo zásahu přijela jednotka ze stanice Zlín s CAS 15 a VEA. Na rozkaz VZ vystřídali u proudnic příslušníci jednotky ze stanice Zlín již zasahující členy jednotek SDH obcí. Celá činnost byla prováděna v DP. Po dobu zásahu byl prováděn monitoring termokamerou. V průběhu zásahu byly na žádost VZ dovezeny náhradní tlakové láhve do DP a občerstvení (teplý čaj). V 04.03 hodin na místo zásahu přijela jednotka SDH obce Kvasice s CAS 24. Na rozkaz VZ rozvinula třetí útočné vedení C52 v DT po schodišti ze severní strany na ochoz k ochlazování kondenzačních komor. V 04.15 hodin na místo zásahu přijela jednotka SDH obce Napajedla s CAS 8, která byla ponechána v záloze.

V 04.25 hodin bylo předáno velení zásahu velícímu důstojníkovi směny (VDS) ze stanice Zlín. Ten rozdělil místo zásahu podle rozsahu mimořádné události a potřeb koordinace záchranných a likvidačních prací na vnější zónu pro uzavření místa zásahu a nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu (nutnost pracovat v DP). Místo zásahu bylo rozděleno na dva úseky. Velitelské stanoviště bylo tvořeno velitelským automobilem VDS. Byl zřízen štáb VZ. Probíhalo intenzivní hašení roztříštěnými vodními proudy celého výrobního technologického zařízení na volném prostranství. Hlavní úsilí bylo směřováno k zamezení rozšíření požáru na další pomocné provozy a sklady s rozpracovanou výrobou antrachinonu. Po celou dobu zásahu VZ spolupracoval a analyzoval situaci v místě zásahu s vedoucím provozu Organik Otrokovice. V 04.37 hodin VZ rozhodl o informování a varování obyvatel města Otrokovic s doporučením nevětrat. V 04.32 hodin oznámilo KOPIS mimořádnou událost na OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR a dále pak ředitelce HZS ZLK, krajskému a územnímu řídícímu důstojníkovi HZS ZLK a pracovníkovi Krajského úřadu ZLK v pohotovosti.

V 04.55 hodin VZ požadoval kontaktovat a povolat na místo zásahu chemickou laboratoř HZS Moravskoslezského kraje Frenštát pod Radhoštěm za účelem zabezpečení měření a odběru vzorků v místě mimořádné události. Na místo události se dostavil pracovník krizového řízení města Otrokovice. V 05.05 byl požár lokalizován. O čtvrt hodiny později byl definitivně zastaven únik antrachinonu z technologického zařízení. Vzhledem k příznivým rozptylovým podmínkám a směru větru mimo obydlené oblasti a po konzultaci s pracovníkem krizového řízení města Otrokovice VZ rozhodl o ukončení informování obyvatelstva o mimořádné události. Podávání nezbytných informací o mimořádné události a o provádění záchranných a likvidačních pracích sdělovacím prostředkům a veřejnosti zajistil tiskový mluvčí HZS ZLK. V 11.30 hodin byl požár zlikvidován. Po ukončení všech prací VZ předal místo zásahu vedoucímu provozu Organik Otrokovice.

Příčiny výbuchu

Bezprostředně po příjezdu jednotek PO na místo události byl vyrozuměn příslušník pro zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP), který se na místo události dostavil v 04.00 hodin. Na základě prvotního ohledání byl na místo události povolán také vedoucí příslušník ZPP KŘ HZS ZLK. Od 07.00 hodin dne 9. března 2010 bylo provedeno další šetření události, a to za přítomnosti odpovědných pracovníků společnosti DEZA, a.s. Na šetření příčiny výbuchu a následného požáru se podílela i pracoviště FTZÚ a VVÚ Ostrava-Radvanice a specialisté společnosti DEZA, a.s.

V průběhu šetření byly stanoveny a prověřovány následující verze příčiny vzniku události:

→ úmyslné jednání,
→ nedbalostní jednání, technologická nekázeň,
→ technická závada,
→ nepředpokládané změny provozních parametrů výroby,
→ samovznícení.

Jako možné iniciátory výbuchu byly posuzovány:

→ povrchové teplo,
→ vznik mechanických jisker,
→ vznik elektrostatického výboje.

Na základě provedených ohledání a posouzení zasažených technologických zařízení a konstrukcí byl vymezen prostor iniciace výbuchu a následného požáru. Ten se nacházel mezi dochlazovací komorou K4.1 a tepelným výměníkem spalovny. Rovněž bylo zjištěno, že bezprostředně před výbuchem došlo k nárůstu teploty v K4.1 a v potrubí za ventilárorem spalovny a následně byl zaznamenán nárůst tlaku v potrubí mezi K4.2 a ventilátorem spalovny. Po vyloučení verzí úmyslného a nedbalostního jednání, změny technologických postupů a samovznícení jsou v současné době posuzovány verze technické závady ventilátoru spalovny, plynového hořáku odpařovacího zařízení OA4 a vzniku elektrostatického náboje ve vnitřní části technologie výroby.

Následky výbuchu

→ předběžná přímá škoda byla majitelem vyčíslena na 20 000 000 Kč,
→ výše následné škody byla stanovena na přibližně 10 000 000 Kč,
→ výše uchráněných hodnot hasebním zásahem byla stanovena na 70 000 000 Kč.

Specifika zásahu

Pozitiva

→ při výbuších v technologickém zařízení a při samotném zásahu nedošlo k žádnému zranění osob ani zasahujících hasičů,
→ použití tlačítkového hlásiče požáru s přenosem signálu na KOPIS s následným telefonickým potvrzením mimořádné události umožnilo rychle informovat o mimořádné události v provozu skupiny A dle zákona o prevenci závažných havárií,
→ výrobní technologické zařízení je na volném prostranství, bez zastřešení,
→ požární zásah bylo možné vést z několika směrů,
→ požární voda zajištěna ze stávající hydrantové sítě DN 150, která měla dostatečný tlak i kapacitu,
→ výborná spolupráce se zaměstnanci a s vedoucím provozu Organik Otrokovice,
→ nástupní plochy tvořeny zpevněnou komunikací se živičným povrchem.

Negativa

→ zaměstnanci neprovedli uzavření druhé větve zemního plynu do technologického zařízení,
→ operativní karta – pro zásah jednotek PO nedostatečné informace (nezmíněny dva uzávěry zemního plynu, žádné informace o množství látky v technologii, jejích PTCH, žádné informace o potřebné ochraně zasahujících hasičů, žádné informace o potřebě varování obyvatelstva),
→ při hodnocení rizik v chemických provozech není brána v úvahu varianta požáru s ohledem na toxicitu kouře ve vztahu k hořící látce – chybělyinformace nutné pro rozhodnutí, zda varovat nebo nevarovat obyvatelstvo,
→ mráz na místě zásahu -6 °C.

Závěr

Každý zásah přináší určitá poučení pro řešení dalších obdobných mimořádných událostí. Tato mimořádná událost ukázala nutnost důslednější kontroly a aktualizace operativních karet u chemických provozů. Je žádoucí u mimořádných událostí v objektech skupiny A nebo B dle zákona o prevenci závažných havárií již při II. stupni poplachu zřídit štáb velitele zásahu a zařadit do něj pracovníky firmy, kde mimořádná událost vznikla. Rovněž se ukázalo jako velmi vhodné povolat při II. stupni poplachu na místo zásahu starostu obce nebo alespoň pracovníka krizového řízení obce, a to z důvodu koordinace při informování a varování obyvatelstva a z hlediska sjednocení informací poskytovaných obyvatelstvu a médiím a tyto osoby zařadit do štábu VZ. Plně se ukázala špatná možnost měření koncentrace nebezpečných zplodin v kouři, který jde kolmo vzhůru a účinky požáru z něj nedovolují odebrat vzorky, což je důležité pro opatření v oblasti ochrany obyvatelstva. U těchto událostí je žádoucí i přítomnost územního řídícího důstojníka HZS kraje pro komunikaci s obcí, médii, zajištění týlu a spolurozhodování o opatřeních v oblasti ochrany obyvatelstva.

Tato událost vyvolala i diskuzi s veliteli podnikových jednotek PO o vztahu ke krizovým štábům zřizovaným příslušným podnikem. Při řešení mimořádných událostí v podnicích s tímto předmětem podnikání je tendence přikazování veliteli podnikové jednotky, který je VZ, ze strany krizového štábu podniku, jak má postupovat. Vedoucí zaměstnanci těchto podniků si ovšem neuvědomují, že z hlediska právních předpisů platných v ČR, tyto štáby nemají žádná oprávnění. Ze svého postavení mohou maximálně dávat doporučení pro zdolání mimořádné události. Tímto se příslušný velitel podnikové jednotky PO dostává do složité situace a je tudíž žádoucí, aby řídící důstojník HZS kraje určil za VZ příslušníka HZS kraje a velitele podnikové jednotky zařadil buď do štábu VZ nebo jej stanovil velitelem úseku nebo sektoru.

npor. Mgr. Jiří OVESNÝ, velitel stanice Valašské Klobouky, v době zásahu velící důstojník směny HZS Zlínského kraje, foto archiv HZS Zlínského kraje
 

Ve dnech 22. až 26. června 2010 se v lokalitě povrchového dolu Jana Švermy v Komořanech na Mostecku uskutečnilo mezinárodní cvičení DESTRUCTION 2010, které zorganizovalo MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) ve spolupráci s HZS krajů.

Cíl a námět cvičení

Průběh cvičeníCelé cvičení bylo zaměřeno na vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov, kde byla nasazena záchranná jednotka HZS ČR předurčená pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov (dále jen „USAR odřad“). Do mezinárodního cvičení byli zapojeni i předurčení kynologové z České republiky a dále kynologové z Německa, Polska, Slovenska a Maďarska.

Cílem cvičení bylo zejména prověření připravenosti USAR odřadu na klasifikaci dle mezinárodní metodiky INSARAG (International Search and Rescue Advisory Group), která se uskuteční v říjnu tohoto roku. Dále navázání spolupráce mezi jednotlivými kynologickými skupinami působícími v rámci USAR odřadů, porovnání úrovně výcviku a připravenosti plnit úkoly, které plynou z poslání kynologů-záchranářů, porovnání způsobu taktického nasazení v oblasti záchranářské kynologie USAR odřadů a ověření schopnosti spolupráce USAR odřadu během nasazení s částmi ostatních zahraničních kynologických týmů. Praktické nasazování kynologických týmů a hodnocení jejich práce při plnění jednotlivých úkolů probíhalo soutěžní formou.

Námětem cvičení bylo zřícení převážné většiny budov městské zástavby vlivem seismického jevu – zemětřesení. Během krátkého časového intervalu došlo k totální destrukci budov, inženýrských sítí a dopravní infrastruktury ve fiktivním státě Komořansko v okolí města Most a ke značnému narušení statiky zbylých stojících objektů. Předpokládá se zavalení mnoha osob, neboť se událost stala v nočních hodinách. Přeživší se snaží vlastními silami vyhledat a zachránit pohřešované a zavalené osoby.

Aktivace sil a prostředků

Úvodní část cvičení začala dne 22. června 2010 v 07.08 hodin a týkala se samotného USAR odřadu. Na operační a informační středisko MV-GŘ HZS ČR (dále jen „OPIS MV-GŘ HZS ČR“) byla doručena zpráva ze stálé seismologické stanice Dobruška/Polom Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR o výrazné seismické aktivitě v Komořansku. Následně byla zaslána žádost o pomoc v dané postižené zemi ze strany Monitorovacího a informačního střediska Evropské unie. Na základě těchto informací byl řídícím důstojníkem MV-GŘ HZS ČR aktivován štáb GŘ HZS ČR pro vyslání zahraniční záchranářské pomoci, který v součinnosti s ostatními orgány státní správy (např. Ministerstvo zahraničních věcí) rozhodl o nabídce poskytnutí humanitární pomoci postižené zemi formou vyslání záchranné jednotky - USAR odřadu, jehož specializací je vyhledání a záchrana osob ze zřícených budov v městské zástavbě.

V souvislosti s dalším vývojem situace v rozhodovacím procesu byly cestou OPIS MV-GŘ HZS ČR aktivovány USAR odřady HZS hl. m. Prahy a HZS Moravskoslezského kraje pro mezinárodní záchrannou operaci (dále jen „MZO“) do Komořanska. Krátce na to začala samotná mobilizace sil a prostředků obou týmů a následovalo vyrozumění ostatních členů USAR odřadu o jejich začlenění do organizační struktury záchranného odřadu (záchranné jednotky). MV-GŘ HZS ČR ustanovilo velitele odřadu, byli vyrozuměni kynologové se psy předurčení k nasazení v rámci záchranných prací v MZO a požádána Úrazová nemocnice Brno o vyslání dvou lékařů. V Praze a Ostravě proběhly povinné zdravotní prohlídky členů USAR odřadu a veterinární prohlídky psů. Místem určeným pro soustředění všech částí USAR odřadu byla stanovena stanice HZS hl. m. Prahy č. 5   Strašnice, odkud měl být kolem 18.00 hodin proveden přesun kompletního záchranného odřadu pozemní cestou, na hranice Komořanska. Z důvodu dopravní nehody konvoje USAR odřadu HZS Moravskoslezského kraje na pozemní komunikaci se tento přesun o několik hodin opozdil a kompletní USAR odřad odjel na místo události ze stanice Strašnice ve 21.30 hodin. Doprovod konvoje na pomyslnou hranici Komořanska zajišťovala 3 km před cílovým místem dopravní služba Policie ČR. Konvoj USAR odřadu, čítající celkem 17 vozidel různé hmotnostní kategorie, dorazil na hranice postižené země 23. června 2010 v 00.20 hodin. Ihned po příjezdu na hranice byly započaty celní, pasové a vízové procedury kontrolou všech náležitostí příslušníků USAR odřadu nutných pro vstup do cizí země. Mezitím styčný důstojník jednotky organizoval zřízení provizorního RDC (Reception/Departure Centre) prvního kontaktního bodu na příjezdu do postižené oblasti (hraniční přechod) pro podání informací o mimořádné události v dané zemi dalším přijíždějícím USAR týmům. Tuto funkci plní první přijíždějící USAR tým a má za povinnost ho provozovat do příjezdu mezinárodního koordinačního týmu UNDAC (United Nations Disaster Assessment and Coordination team).

Veškerá komunikace managmentu USAR odřadu s celníky a s úředníky postižené země probíhala v anglickém jazyce. Důkladné celní a pasové odbavení jednotky bylo v 02.05 hodin SELČ úspěšně dokončeno a USAR odřad pomyslně překročil hranice postižené země, aby se mohl zapojit do záchranných prací. Současně byl navázán kontakt s místními úřady postižené země (LEMA, z anglického Local Emergency Management Authority) a s velvyslancem České republiky v Komořansku. USAR odřadu bylo určeno místo pro stavbu operační základny (Base of Operation), kam se celý konvoj v čele s velitelem přesunul, doprovázen místní ozbrojenou složkou.

Na předmětném místě (louka o půdorysné ploše asi 0,8 ha) si v krátké době museli velitel odřadu a velitelé segmentů po dohodě s týlovými techniky určit nejvhodnější umístění jednotlivých částí základny vzhledem k přístupové komunikaci, velikosti a organizaci základny (prostor pro ubytování, stravu, kynology se psy, ošetřovnu apod.). Krátce na to začal v místě budoucí operační základny čilý pracovní ruch spočívající ve vykládání jednotlivých prostředků z vozidel, zprovoznění elektrocentrál a stavby stanů. V 03.40 hodin se velitelé segmentů a velitelé čet v doprovodu příslušníků místních ozbrojených složek odebrali k úvodní rekognoskaci místa nasazení v určeném pracovním sektoru, který byl od operační základny vzdálen přibližně 2 km. Zde si velitelé prohlédli přidělený prostor, provedli prvotní záchranu osoby z trosek, získali konkrétní informace o zřícených budovách a odebrali se zpět na operační základnu s cílem připravit záchranná družstva na praktické nasazení na sutinách (zřícených objektech). Stavba operační základny pro účely cvičení byla dokončena okolo 05.00 hodin. Součástí základny byl i OSOCC (On – Site Operations Coordination Centre), tedy místo, které zřizuje první USAR tým přijíždějící do postižené oblasti. Zde se tvoří operační plánování pro koordinaci záchranných prací mezinárodních záchranných týmů v místě nasazení. K tomu je uzpůsobeno i vybavení uvedeného pracoviště, především kvalitní komunikační a informační technikou (počítače, tiskárny, data projektor, satelitní telefon, mobilní telefon, prostředky rádiového spojení, GPS navigace atd.).

Nasazení záchranných týmů

Nasazení záchranných týmůPro účely cvičení byly vytvořeny reálné podmínky pro zásah ve třech pracovních sektorech, a to odbornou demolicí dvou bytových domů, každý o třech nadzemních podlažích a půdorysné velikosti přibližně 70 x 15 metrů, z nichž jeden byl stržen celý a druhý pouze z části. U obou objektů bylo zachováno podzemní podlaží, které bylo průchozí. Další pracovní sektor pro nasazení představoval prostor jednopodlažních garáží. Převažujícím stavebním materiálem užitým na stavbu nosných i výplňových stěn těchto objektů bylo zdivo z pálených cihel, vodorovné konstrukce a schodišťová ramena byly ze železobetonu. Oběti zemětřesení ve zdemolovaných budovách představovali živí figuranti ukrytí na různých místech ve stržených objektech podle předem pečlivě projednaných scénářů nasazení. Velký důraz byl kladen na bezpečnostní opatření ve vazbě na možné zranění figuranta při činnosti USAR odřadu, zejména při samotném vyprošťování. Z toho důvodu byla činnost v daném sektoru koordinována vedoucími pracovišť, kteří dohlíželi na to, aby taktické postupy záchranného družstva byly pro figuranta bezpečné a zároveň určovaly cestu k oběti přes některé stavební prvky (např. průraz svislou nebo vodorovnou stěnou).

První záchranná družstva USAR odřadu dorazila na místo nasazení v 05.30 hodin. Umístila v dosahu zřícených objektů nezbytné technické prostředky a zahájila činnost na sutinách spočívající ve vyhledání a záchraně zasypaných osob. Tato činnost, při které probíhalo vyprošťování a následný odsun obětí katastrofy k lékařskému ošetření probíhala kontinuálně až do podvečerních hodin dne 23. června 2010. Jednotliví velitelé čet si nasazení svých členů USAR odřadu řídili dle vlastních potřebných taktických postupů. Ve spolupráci s velitelem USAR odřadu a s veliteli segmentů odřadu koordinovali střídání nasazených členů odřadu, jejich přesun na místo události a zpět na operační základnu (stravování a odpočinek).

Praktická činnost záchranné jednotky byla v pracovních sektorech ukončena kolem 18.00 hodin. Všichni členové USAR odřadu se i s technickým vybavením přemístili do areálu operační základny, kde bylo za účasti vyhodnocovací skupiny formou informační schůzky provedeno krátké zhodnocení celé akce. Komplexní analýza cvičení bude vyhodnocovací skupinou provedena v měsíci červenci 2010.
Od ranních hodin dne 24. června 2010 probíhala na operační základně demobilizace sil a prostředků USAR odřadu. USAR odřad oficiálně ukončil svoje nasazení v lokalitě postižené země a v odpoledních hodinách se jednotlivé segmenty USAR odřadu (Praha, Ostrava) samostatně vracely na své základny.

Mezinárodní setkání kynologů

Nasazení kynologických týmůDruhá část mezinárodního cvičení DESTRUCTION 2010 pokračovala od 23. června 2010 mezinárodním setkáním kynologů, a to za účasti našich psovodů i psovodů ze zahraniční – Německa, Slovenska, Polska a Maďarska. Jak už bylo uvedeno, praktické nasazování kynologických týmů probíhalo soutěžní formou, kdy dvoučlenný kynologický tým plnil úkoly podle předem stanoveného scénáře.

 Celé odpoledne dne 23. června 2010 probíhal postupný příjezd kynologických týmů. Soutěžící se nejprve dostavili na stanoviště OSOCC, kde jim byla podána informace o námětu cvičení, byli seznámeni s bezpečnostními opatřeními a bylo jim přiděleno místo pro ubytování na vyhrazené ploše, kde vznikl stanový tábor. Pro potřeby kynologů zde také bylo k dispozici sociální zázemí (sprchy, toalety, pitná voda), prostor pro odpočinek (party stan se stoly a lavicemi a týlovým kontejnerem) a meeting room pro pořádání informačních schůzek. Ubytování a stravu pro soutěžní kynologický tým se psy si každý zajišťoval na své náklady. Oficiální zahájení se konalo okolo 16.00 SELČ, kdy za přítomnosti pracovníka místně příslušné Krajské veterinární správy proběhla veterinární přejímka psů. První nasazení kynologického týmu (ještě mimo soutěž) začalo krátce po přejímce psů, kdy byl polský a maďarský tým nasazen na vyhledávací činnost v pracovních sektorech, kde stále probíhalo pátrání členů USAR odřadu po zavalených osobách a zahraniční kynologové střídali české kolegy - psovody začleněné do organizační struktury USAR odřadu.

Organizátory cvičení bylo soutěžícím formou losu přiděleno pořadí, ve kterém se postupně vydávali na start. Přeprava kynologického týmu z operační základny na místo nasazení probíhala po vlastní ose – pěším přesunem. Tým měl k dispozici mapku s jednoduchým náčrtem místa události. Po ukončení činnosti na sutinách byli kynologové se psy převáženi pomocí mobilní techniky zpět na operační základnu. První tým se vydal na místo nasazení okolo 21.00 hodin a vysílání a nasazování dalších týmů probíhalo nepřetržitě až do páté hodiny ranní dne 24. června 2010.

Na místě nasazení čekal na psovody velitel zásahu (jeden z rozhodčích), který jim upřesnil situaci na místě zásahu a sdělil jim požadavek prohledání určených sektorů. V každém sektoru byli ukryti figuranti, za nález každého z nich přidělil rozhodčí soutěžícímu 100 bodů. Další sledovanou veličinou při práci byl čas, který byl spolu s počtem získaných bodů hodnotícím kritériem. Maximální časový limit na splnění nočních prací byl 40 minut.
Následující den pokračovala soutěž denní činností ve dvou pracovních sektorech. V této části čekaly na kynologické týmy mimo vyhledávání osob v sutinách i ostatní specifické úkoly, mezi které patřilo plošné propátrávání území a např. překonání vertikálního převýšení pomocí lanové techniky, které pro soutěžící připravili příslušníci HZS hl. m. Prahy předurčení pro USAR odřad. Maximální časový limit na splnění denních prací byl 70 minut.

Každý soutěžní tým během tří dnů absolvoval jedno noční a dvě denní nasazení. Práce na sutinách byly ukončeny 25. června 2010 v odpoledních hodinách.

Následující den proběhlo za účasti náměstka generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Františka Zadiny a představitele společnosti Vršanská uhelná, a.s., Ing. Miroslava Borovského slavnostní vyhlášení výsledků soutěže. Na prvním místě se umístil kynologický tým Městské policie hl. m. Prahy ve složení Jaroslav Filip a Petr Linda, druzí byli taktéž zástupci Městské policie hl. m. Prahy Miloslav Čeněk a Filip Štrach a třetí místo patřilo Veronice Švestkové a Lence Vlachové ze Záchranné brigády kynologů Jihomoravského kraje. Kompletní výsledky jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra.

Závěr

Jménem organizačního týmu MV-GŘ HZS ČR bych chtěl poděkovat za spolupráci všem subjektům, které se po organizační stránce podílely na zajištění cvičení, zejména Vršanské uhelné, a.s., a Palivovému kombinátu Ústí, s.p., za bezúplatné poskytnutí objektů určených k demolici, přilehlých ploch a ostatních komunikací pro nácvik činnosti jednotek PO a složek IZS spojených s problematikou vyhledání a záchrany osob ze zřícených budov. Poděkování samozřejmě patří i organizačním složkám HZS ČR, konkrétně Základně logistiky Olomouc, Záchrannému útvaru HZS ČR, HZS Ústeckého kraje a HZS hl. m. Prahy za poskytnutí sil a prostředků nezbytných pro organizaci mezinárodního cvičení, a všem účastníkům cvičení za jejich profesionální přístup.

kpt. Ing. Roman HEJZLAR, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autor a kpt. Ing. Pavel AGH

 

Po květnových a červnových povodních, které postihly zejména severovýchodní část republiky, vodní živel udeřil s nebývalou silou znovu. Intenzivní srážky 6. a 7. srpna 2010 v severních Čechách, zejména v okresech Liberec, Česká Lípa, Děčín a Ústí nad Labem způsobily velmi rychlé vzestupy hladin vodních toků. V Libereckém kraji se nejvíce rozvodnily řeky Smědá, Lužická Nisa a její přítoky na Frýdlantsku a v Ústeckém kraji Mandava, Ploučnice a Kamenice na Děčínsku. V některých případech došlo k překročení stoletých průtoků.

PovodeňPovodeň zasáhla 78 obcí v Libereckém kraji a 67 obcí v Ústeckém kraji. Dne 9. srpna přibylo vlivem silných dešťů 21 zasažených obcí v Pardubickém kraji. Vydatnější srážky postihly i další části ČR, například Chrudimsko, Olomoucko, Vysočinu a Táborsko, ale následky nebyly již tak velké jako v severních Čechách. Výstrahy a informační zprávy Českého hydrometeorologického ústavu se dostávaly na úroveň starostů obcí prostřednictvím operačních a informačních středisek HZS ČR. Evakuaci osob z ohrožených míst organizovaly jednotky PO.

Činnost integrovaného záchranného systému

Na území celého Libereckého kraje byl dne 7. srpna byl vyhlášen stav nebezpečí, 12. srpna byl prodloužen do 5. září. Stav nebezpečí vyhlásil hejtman také 7. srpna na území okresu Děčín. Byl aktivován štáb MV-generálního ředitelství HZS ČR, který začal koordinovat záchranné a likvidačních práce a plnit požadavky postižených krajů. Nasadil vrtulníky, rozděloval humanitární pomoc z centrálních zásob, využil síly a prostředky Armády ČR. V postižených oblastech zahájily činnost krizové štáby krajů.

Záchranné práceIhned po vzniku prvních mimořádných událostí byly nasazeny jednotky PO a další složky IZS. Na celém území ČR bylo v neděli 8. srpna v souvislosti se srážkami a povodňovou situací řešeno na 750 mimořádných událostí. V postižených obcích pomáhalo od začátku povodní na 230 jednotek PO a více jak 1200 hasičů. Na likvidačních pracích v Libereckém kraji se do 18. srpna podílelo 106 jednotek PO s přibližně 400 hasiči (z toho bylo 84 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí) a 124 kusů mobilní techniky. Stejně tak v Ústeckém kraji likvidovalo následky povodně 12 jednotek PO. Hasiči především odstraňovali překážky na komunikacích a v korytech vodních toků, likvidovali nánosy bahna, distribuovali humanitární pomoc a poskytovali pomoc občanům. Záchranný útvar HZS ČR se 42 příslušníky významně pomáhal především těžkou ženijní technikou (25 ks). Jednotky PO spolupracovaly zejména s Policií ČR, obecní policií, Armádou ČR, obcemi a nevládními organizacemi. Armáda ČR poskytla 660 vojáků a nákladní automobily pro evakuaci, těžkou ženijní techniku, ženisty na výstavbu mostů a dekontaminační sprchy pro nouzové umývání (215 ks techniky). Při mimořádných srpnových událostech zasahovaly také jednotky PO z jiných krajů a jednotky HZS podniků. Nejvýznamnější pomoc poskytoval HZS podniku Správa železniční dopravní cesty, s.o. Z pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv získaly postižené oblasti 50 čerpacích souprav na odčerpání vody ze zatopených prostor a dvě dekontaminační sprchy jako nouzové umývárny pro zasahující.

MV-generální ředitelství HZS ČR přímo spolupracovalo se všemi postiženými kraji, s Českým hydrometeorologickým ústavem, Společným operačním centrem Ministerstva obrany, Policejním prezidiem, Správou státních hmotných rezerv a se všemi mobilními telefonními operátory, aby zůstala zachována možnost tísňových volání ze všech oblastí. Na území Ústeckého a Libereckého kraje byl v mobilní telefonní síti O2 nastaven režim „krize“, který umožnil „krizovým telefonům“ prioritu volání.

Do postižených oblastí vyslalo MV-generální ředitelství HZS ČR psychology k poskytování psychosociální pomoci. Centrální koordinaci převzalo MV-generální ředitelství HZS ČR a místní koordinaci psycholog HZS Středočeského kraje. Na psychosociální a psychologické pomoci se od počátku podílelo šest psychologů HZS ČR, tři členové týmů posttraumatické péče HZS krajů, 13 psychologů Policie ČR, 10 psychologů Armády ČR a 53 dobrovolníků poskytujících psychosociální pomoc. V souvislosti s odezníváním akutní fáze, kdy byly všechny emergentní situace a konkrétní žádosti o psychosociální podporu zajištěny, přešla dne 18. srpna koordinace z psychologa HZS Středočeského kraje na koordinátora psychosociální pomoci ADRA.

Dne 15. srpna byly v sektorech Českolipsko a Hrádek nad Nisou ukončeny likvidační práce a začalo se s obnovou. Jednotky PO se vracely na své základny a 19. srpna byla v Ústeckém kraji ukončena také činnost Záchranného útvaru HZS ČR.

Evakuace a záchrana ohrožených obyvatel

EvakuaceVzestupy hladin v sobotu 7. srpna si vyžádaly, zejména na Frýdlantsku, rozsáhlé evakuace. Starostové obcí vyhlásili preventivní evakuace a řada občanů se evakuovala samovolně. Některé osoby svá obydlí neopustily nebo voda stoupala tak rychle, že hasiči museli při evakuaci použít těžká vozidla, čluny a vrtulníky. Na Frýdlantsku vrtulníky zachránily 130 osob a na Děčínsku 10 osob. V Libereckém kraji bylo evakuováno nebo zachráněno celkem asi 2000 osob, v Ústeckém kraji 193 osob. Dne 13. srpna zůstávalo v evakuačních střediscích 43 osob v Libereckém kraji a 16 osob v Ústeckém kraji. Vydatné srážky si vynutily dne 14. srpna vyhlášení preventivní evakuace 36 domů v Hrádku nad Nisou, odkud se evakuovalo pouze sedm osob a v obci Nová Víska u Višňové ze 34 domů odešlo asi 60 osob. Bouřka se silným deštěm 15. srpna způsobila komplikace zejména v obci Bílý potok, kde se vylila voda z potoka a dvě osoby musely být evakuovány.

V současné době je v Libereckém kraji potvrzeno pět obětí povodně a jedna osoba je pohřešována. V Ústeckém kraji nebyl při povodni nikdo usmrcen.

Škody a komplikace způsobené povodní

Situaci výrazně komplikovaly škody vzniklé na silnicích a sesuvy půdy, které si vyžádaly řadu uzavírek. Povodně způsobily přerušení dodávky elektrické energie na mnoha místech Ústeckého a Libereckého kraje. Byl vyhlášen kalamitní stav v okresech Děčín, Liberec a Česká Lípa. Problémy nastaly na Liberecku i s dodávkou plynu, proto byl v této oblasti vyhlášen stav nouze v plynárenství. V postižených oblastech probíhá rekognoskace poškozených objektů a mostů. U některých objektů muselo být přistoupeno k demolici. Celkem bylo vodou zaplaveno nebo poškozeno přibližně 3380 objektů – v Libereckém kraji 2225 (jen na Frýdlantsku bylo zaplaveno na 1160 domácností) a v Ústeckém kraji 1395. V Libereckém kraji bylo zničeno nebo poškozeno 16 mostů a předpokládá se, že Armáda ČR vybuduje 10 nouzových přemostění. Na komunikacích II. a III. třídy byly škody odhadnuty na 2,36 mld. Kč. Dále bylo zničeno 49 domů (39 domů na Frýdlantsku). V Ústeckém kraji bylo zničeno nebo poškozeno 150 mostů a lávek (bude třeba šest náhradních přemostění) a poškozeno bylo 52 úseků silničních komunikací.

Při záchranných pracích byly v Libereckém kraji poškozeny tři požární automobily HZS ČR.

MV-generální ředitelství HZS ČR vydalo 1738 vysoušečů do Libereckého kraje, 672 vysoušečů do Ústeckého kraje a 50 vysoušečů do Pardubického kraje a je připraveno poskytnout další vysoušeče.

Zpracováno redakcí podle podkladů odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Libereckého kraje, kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ a por. Ing. Lukáš MARVAN

 

Od jara 2006, kdy se příslušníci Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (dále jen „HZS kraje“) poprvé vydali přesvědčovat starosty obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) o vhodnosti zřizovat zařízení CO k plnění úkolů a opatření ochrany obyvatelstva, tedy ve prospěch občanů těchto obcí, vzniklo postupně v Libereckém kraji celkem 43 zařízení CO. Z tohoto počtu je, ve smyslu ustanovení § 2 vyhlášky č. 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, 23 zařízení pro zajištění evakuace, 18 zařízení pro zajištění nouzového přežití a dvě zařízení pro zjišťování a označování nebezpečných oblastí.

Personál zařízeníZařízení CO byla zřízena zejména v obcích, ve kterých se v případě vzniku mimořádné události předpokládá evakuace obyvatelstva, popř. zajišťování jeho nouzového přežití. Na základě zpracované analýzy vzniku mimořádných událostí v Havarijním plánu Libereckého kraje jsou tato zařízení zaměřena především na řešení následků přirozených a zvláštních povodní. Pro plánování evakuace se vycházelo ze základních parametrů stoleté vody Q₁₀₀ a z údajů ze zpracovaných Plánů ochrany území správního obvodu Libereckého kraje pod vodními díly před zvláštní povodní. Na základě zjištěných počtů obyvatel v oblastech ohrožených přirozenou nebo zvláštní povodní (pracuje se s horší variantou) a kvalifikovaného odhadu osob k evakuaci (předpokládá se rovněž samovolná evakuace), byla vytipována zařízení, kde je možné shromáždit a dočasně ubytovat evakuované osoby. Vzhledem k tomu, že zajišťování evakuace obyvatelstva spadá podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do působnosti orgánů obce, byly pro zřízení zařízení CO k evakuaci a nouzovému přežití obyvatelstva vytipovány zejména základní školy. Tyto objekty mají řadu výhod, neboť jsou v majetku obce, jsou celoročně přístupné, v zimním období vytápěné, vybavené sociálním zařízením a ve velkých školách jsou zpravidla také školní jídelny (kuchyně), je zde možnost přípravy a výdeje teplé stravy a nápojů. Personál jednotlivých zařízení byl logicky určen z pedagogického sboru a obslužného personálu (školník), popř. doplněn z řad zaměstnanců městského (obecního) úřadu, strážníků městské policie a členů Českého červeného kříže (dále jen „ČČK“). Velitelé těchto zařízení CO byli proškoleni v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.

Evakuace v Jablonci nad Nisou, její plánování, zajištění a řízení vychází z předpokládaného počtu evakuovaných osob při přirozené povodni – stoleté vodě a zvláštní povodni pod vodním dílem Mšeno. V letech 2007 až 2009 bylo na území města vytipováno a zřízeno devět zařízení CO pro zajištění evakuace, čtyři zařízení CO pro nouzové přežití a v obcích na území správního obvodu ORP Jablonec nad Nisou jsou zřízena další čtyři evakuační střediska.

Závěry analýzy

Jabloncem nad Nisou protékají tři vodní toky s vyhlášeným záplavovým územím. Území města bude při povodni rozděleno na několik navzájem nedostupných částí a není tedy možné plánovat rozsáhlé přesuny obyvatel. Za předpokladu rychlého průběhu povodně bylo nutné zřídit zařízení CO v blízkém okolí záplavových území a ve všech rozdělených částech. Dalším požadavkem bylo zajištění případné dlouhodobé evakuace obyvatel mimo území města a v návaznosti na to stanovení a zabezpečení reálných evakuačních tras. Rozhodnutí o zřízení zařízení CO v daných lokalitách vyhovuje potřebám evakuace obyvatelstva i v případě hrozby nebo vzniku jiných typů mimořádných událostí. Protože město leží na horních tocích řek, povodeň by neměla dlouhodobý charakter a zařízení CO jsou plánovaná jako místo soustředění osob i jako místo krátkodobého ubytování (do 24 h). Kapacita každého zařízení odpovídá předpokládanému počtu osob evakuovaných z daného zaplaveného území.

Nepřetržitý vstup do zařízení CO je zajištěn po celý rok, a to i v případě potřeby krátkodobé evakuace osob při požáru vícepodlažních domů, nebo při jiné mimořádné události. Klíče od zařízení CO a jejich místností jsou uloženy v samostatných zapečetěných obalech u stálé služby městské policie. V případě nepřítomnosti školníka by objekt byl otevřen za přítomnosti zástupců krizového štábu města, městské policie a Policie ČR (případně HZS kraje). S příslušným dopravcem (ČSAD Jablonec nad Nisou) je projednáno a zabezpečeno pět míst soustředění autobusů pro přepravu osob; tato místa jsou součástí plánu evakuace.

V době školních prázdnin, kdy nejsou v provozu školní jídelny, je nouzové stravování evakuovaných osob smluvně zajištěno s jiným dodavatelem v rozsahu dodávky teplých nápojů do tří hodin a dodávky teplé stravy do šesti hodin od vyžádání pro 1000 osob.

Všechna zařízení CO jsou maximálně dvoupodlažní, mají rozsáhlé venkovní areály, školní jídelnu s kuchyní, školní družinu, některá mají k dispozici také bezbariérový přístup a je v nich tedy možné umístit všechny kategorie obyvatel. Pokud jde o personál jednotlivých zařízení, velitelem zařízení CO je ředitel (ředitelka) školy, dále jsou zařazeni zástupce ředitele, dvě dvojice administrativních pracovníků pro evidenci a rozdělení přijímaných nebo odcházejících osob, školník, vedoucí školní jídelny a vedoucí školní družiny. K tomuto personálu je pro každé zařízení CO vyčleněna hlídka městské policie k zajištění veřejného pořádku, k regulaci pohybu osob a hlídka ČČK k poskytnutí první zdravotnické pomoci, psychosociální pomoci nebo péče o děti a přestárlé osoby.

Oddělení krizového řízení Městského úřadu Jablonec nad Nisou (dále jen „MěÚ“) zabezpečilo z rozpočtu města výrobu a nákup vybavení zařízení CO, jako přenosné reflexní označení objektu, směrové šipky, označení pracovišť a místností, rukávové pásky pro obsluhu, přenosné svítilny, sady monočlánků s nabíjecím zařízením, samostatný obal se zpracovanou dokumentací pro velitele zařízení CO a pro evidenci osob. To vše (kromě svítilen) je uloženo v brašně v každém zařízení CO, a to i pro evakuační střediska mimo území města. Každé zařízení má pochopitelně stejné vybavení, ale forma značení je různá – podle typu budovy, stávajícího způsobu značení místností apod.

Způsob zajištění přípravy personálu zařízení CO

Vedoucí oddělení krizového řízení MěÚ organizoval v letech 2007 až 2009 ve čtyřech etapách přípravu obsluh zařízení CO. V první etapě s řediteli (ředitelkami) škol řešili zámysl, úkoly, možnosti zařízení a rozmístění osob, složení obsluhy a jejich povinnosti. V dalším odborném školení byli členové obsluhy vždy v konkrétním zařízení seznámeni s organizací, zabezpečením a řízením evakuace na území města, s cíli a úkoly jejich zařízení, povinnostmi a úkoly jednotlivých členů obsluhy. V roce 2008 absolvovali velitelé zařízení CO odborný kurz v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. V roce 2010 je plánován nácvik činnosti obsluhy zařízení při aktivaci zařízení, příjmu, evidenci a umístění evakuovaných osob. Na základě poznatků z předchozích zaměstnání a činností bude upřesněn plán evakuace a její zabezpečení. Vedoucí oddělení krizového řízení MěÚ provedl také proškolení personálu zařízení CO zřízených mimo město Jablonec nad Nisou.

Pokud jde o praktické nácviky činnosti zařízení CO, první z nich proběhl v Základní škole Arbesova, a to jako součást nácviku požárního poplachu školy. Část žáků představovala figuranty pro nácvik činnosti evakuačního střediska (zařízení CO pro zajištění evakuace), jehož cílem bylo prověřit možný scénář průběhu evakuace (ověření prostorových možností zařízení, způsob označení objektu a vnitřních prostor, označení personálu, součinnost složek a jejich řízení, evidence evakuovaného obyvatelstva).

Vlastní nácvik probíhal v těchto učebních úkolech: zahájení, objasnění cílů nácviku, dílčí úkoly nácviku, plnění úkolů při aktivaci zařízení CO (svolání členů obsluhy, poučení, stanovení a upřesnění úkolů, stanovení úkolů k aktivaci, výdej materiálu, příprava objektu), kontrola připravenosti objektu k příjmu a umístění evakuovaných, příjem evakuovaných a jejich rozmístění, vyhodnocení nácviku a závěr.

Z vyhodnocení nácviku vyplynuly tyto závěry:

→ cíle nácviku byly splněny, personál zařízení CO je připraven k plnění úkolů,
→ cvičící personál zařízení CO se aktivně a se zájmem zapojil,
→ velitel zařízení CO adekvátně reagoval na vzniklou situaci,
→ je třeba řešit
- materiální vybavení zařízení CO (navýšení počtu přenosných svítilen k osvícení prostoru, úprava uchycení značení uvnitř objektu, doplnění počtu směrových šipek),
- obměnu nebo doplnění personálu zařízení CO přibližně po šesti až dvanácti hodinách provozu (povolání dalších zaměstnanců základní školy nebo zařazení členů jednotek SDH obcí, proškolených k plnění úkolů ochrany obyvatelstva).

Nácviku se jako pozorovatelé zúčastnili příslušníci HZS kraje a zástupci zřizovatelů dalších zařízení CO – vedoucí pracovníci v oblasti krizového řízení ORP. Společným zájmem všech zúčastněných je zorganizovat obdobné nácviky ve všech zařízeních CO zřízených na území Libereckého kraje.

Ing. Jiří VANÍČEK, MěÚ Jablonec nad Nisou, mjr. Mgr. Michal DVOŘÁK, HZS Libereckého kraje, foto mjr. Mgr. Michal DVOŘÁK a kpt Ing. Radek VOJÍK

 

Poslední srpnový víkend hostil Pelhřimov jubilejní 10. celostátní hasičský festival dechových hudeb. Akce se uskutečnila v rámci tradiční Bartolomějské pouti a její součástí byly i oslavy desetiletí existence Hasičského záchranného sboru ČR v novém uspořádání.

Hasičské hudby a noví příslušníci HZS kraje VysočinaPublikum na pelhřimovském Masarykově náměstí přivítali hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, starosta města Leopold Bambula a generální ředitel HZS ČR genmjr. Miroslav Štěpán. Poté již na deštěm zkrápěnou dlažbu za zvuku řízných skladeb napochodovala jednotlivá hudební tělesa: mažoretkami doprovázená Opočenka Václava Lepše, Hasiči Přibyslav za řízení Václava Paličky, hasičská muzika Nová Bystřice s Karlem Loskotem, Hudba při HZS Olomouckého kraje vedená Jiřím Pavlíčkem, jihočeští Božejáci Pavla Skalníka, valašská Lidečanka s kapelníkem Radimem Slovákem, Dychovka Tvrdošanka Dolný Kubín ze Slovenska a Městská hudba St. Valentin z Rakouska.

Slavnostní fanfáry poté uvedly veřejný slib nových příslušníků HZS kraje Vysočina, kteří se zavázali k ochraně životů a zdraví obyvatel a jejich majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi. „Přeji vám, abyste nikdy nelitovali tohoto okamžiku. Abyste svoji práci vykonávali s plným svědomím i nasazením a ze zásahů se vždy vrátili domů ve zdraví,“ popřál nastoupeným nováčkům genmjr. Miroslav Štěpán.

Přebor HZS ČR v lidském stolním fotbaluPo oficiálních projevech na dirigentské schůdky nastoupil mistr Václav Palička, pod jehož taktovkou zazněla česká státní hymna v podání všech nastoupených dechovek.

Tím započal dvoudenní program, ve kterém se představily všechny zúčastněné hasičské hudby. HZS kraje Vysočina a Zájmové sdružení hasičských hudeb ČR uspořádaly již potřetí Hasičský košt „ohnivé vody pro veřejnost“, při kterém bylo k dispozici na sto vzorků k degustaci. Výtěžek z akce bude věnován ve prospěch Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, která pomáhá dětem pozůstalým po policistech a hasičích, kteří zahynuli nebo se těžce zranili při plnění svých služebních povinností.

Požár pelhřimovského krematoriaKromě poslechu hudeb mohli návštěvníci po oba dny sledovat ukázky činnosti hasičů, k vidění byla současná i historická hasičská technika. Příjemnou atmosféru programu umocnil křest unikátního CD „Pelhřimovská setkání“ vodou z místní kašny.

V průběhu letošního festivalu si přišli na své i příznivci recese. Od sobotního poledne probíhal otevřený přebor HZS ČR v lidském stolním fotbalu „O pohár pelhřimovského krematoria“, kdy se namísto figurek na hřišti o rozměru 12 x 8 m pohybovala, připevněna k tyčím, jednotlivá družstva. Zájem veřejnosti vzbudil však nejvíce požár pelhřimovského krematoria, které vzniklo ve snaze naplnit myšlenku vyslovenou před čtvrtstoletím ve filmu Vesničko má středisková. „Nápad postavit krematorium a hned ho nechat shořet je geniální. Svědčí o tom, že to berete s noblesním humorem. Stejně tak myšlenka s rakví, do které uložíte své trable. Ať to všechno pěkně shoří,“ vzkázal přítomným její autor Zdeněk Svěrák.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto Milan VÁVRŮ

 

• POŽÁRNÍ INŽENÝRSTVÍ II
Kvalitativní analýza při specifickém posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti v návaznosti na ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804
Ing. Petr Kučera, Ph.D., Ing. Tomáš Pavlík, Ing. Jiří Pokorný, Ph.D.

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Analýza rizik správního obvodu obce s rozšířenou působností
Ing. Vladimír Fikejs