Noční požár staré haly Geodesie Českých drah, a.s., v těsném sousedství autobusového nádraží v Praze na Florenci si vyžádal devět mrtvých. Jde tak o jeden z nejtragičtějších požárů v Česku za posledních 20 let. S ohněm bojovalo 23 jednotek z celé Prahy, z hořícího pekla se podařilo hasičům zachránit dvě osoby.

Popis objektu

Bývalá hala Geodesie Českých drah, a.s., která sloužila jako administrativní budova s téměř sedmdesátkou kanceláří, zasedací místností, sklady a dalším zázemím, je situována na pozemku Českých drah, a.s., nedaleko Masarykova nádraží v těsném sousedství autobusového nádraží Florenc. Od autobusového nádraží leží na kamenném valu asi 15 m nad úrovní stanovišť autobusů.

Přízemní budova se skládá ze čtyř na sebe navazujících objektů typu „tesco“. Jednotlivé stavby jsou odděleny zděnou cihlovou stěnou a všechny objekty jsou propojeny 2 m širokou  středovou chodbou v celé její délce. Ostatní obvodové konstrukce i příčky byly vystavěny z dřevěných panelových stěn, jejichž vnitřek (izolaci) tvořily vysušené odjadřené palice kukuřice. Celková délka objektu, který je mírně zalomený do půlkruhu, je 111,2 m, šířka 13,2 m a výška od podlahy ke dřevěnému stropu je 2,5 m. Stropy jsou celodřevěné, podbité rákosem. Střechu tvoří dřevěná konstrukce pokrytá vlnitými eternitovými deskami a je sedlového typu.

V současné době byl objekt nevyužívaný a určený k demolici. Aby bylo zamezeno nepovolaným osobám vstupu do objektu, byly na všechna okna namontovány železné mříže a vstupy zabedněny. I přesto zde našlo útočiště několik bezdomovců a objekt sloužil jako squat.

Průběh zásahu

Dne 27. října 2010 v 00.34 hodin byla na telefonní centrum tísňového volání 112 (TCTV 112) HZS hl. m. Prahy přijata zpráva od ostrahy autobusového nádraží Florenc, že z bývalé drážní  budovy v prostoru  nad autobusovým nádražím Florenc vidí vycházet kouř a plameny. Operační důstojník vyslal na místo události jednotku z centrální stanice (HS-1) s  CAS 24 (první družstvo), které se vracelo od jiné události a souběžně ze stanice HS-1 vyslal CAS 24 (druhé družstvo) s AZ 37 a hasicím zařízením COBRA. Na místě události byly jednotky PO v 00.41hodin. Již při příjezdu bylo patrné, že se jedná o požár většího rozsahu a proto velitel zásahu (dále jen „VZ“) požádal o další jednotky, zejména cisterny, a s ohledem na výškový rozdíl mezi plochou autobusového nádraží a zasaženou budovou i výškovou techniku.  Operační středisko dále vyslalo jednotky ze stanic HS-3 s CAS 24, AZ 30 a CAS 32, HZS SDŽC Praha  s CAS 24, CAS 32 a HS-5 s CAS 24, AZ 30 a CAS 32. Na místo zásahu byla z preventivních důvodů povolána Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy.

VZ mezitím vydal rozkaz k vytvoření útočného proudu z AZ 37 a vytvoření dalšího útočného proudu C přes střechu nového odbavovacího terminálu Florenc. VZ v souvislosti s průzkumem a s ohledem na špatný přístup k hořícímu objektu ze strany autobusového nádraží vyslal průzkumnou skupinu s hasicím zařízením COBRA k zajištění přístupových cest jednotkám PO po celém obvodu zasaženého objektu. V doprovodu motorizované hlídky Policie ČR se podařilo průzkumné skupině zajistit přístupovou cestu k protilehlé straně zasaženého objektu ve směru od Masarykova nádraží. Zde se průzkumná skupina spojila s dalšími policisty, kteří je informovali o osobách nacházejících se v objektu a policistech, kteří byli u budovy, ale nemohli se k osobám dostat, protože byly na oknech mříže. Tato informace byla ihned předána VZ, který okamžitě posílil průzkumnou skupinu o druhé družstvo ze stanice HS-1. Na přístupové cestě k objektu ze strany Masarykova nádraží bylo ještě nutné odstranit zámky na uzamčeném oplocení a vratech. Poté, co se posilová průzkumná skupina dostala k objektu, byly dvěma osobám, které se značně nadýchaly zplodin hoření a byly na pokraji sil, prostrčeny přes mříže masky od dýchacích přístrojů zasahujících hasičů. Rozbrušovacími agregáty se hasiči snažili odstranit mříže z okna a dostat tak osoby do bezpečí. Po odstranění mříží byli devatenáctiletá žena a jednadvacetiletý muž zachráněni a byla jim poskytnuta předlékařská pomoc. Oba shodně tvrdili, že se v hořící budově nachází ještě asi 10 osob. Zachránění byli předáni do péče zdravotnické záchranné služby. Další  část družstva vytvořila útočný proud C od CAS 24 a snažila se vyhledat další osoby uvnitř objektu. Předtím však museli pro přístup do objektu ještě odstranit zabezpečené dveře a vnitřní mříž. VZ všechny příjíždějící jednotky PO směřoval na posílení jednotky zachraňující osoby. Bylo zřejmé, že budova je ve stavu, kdy bezprostředně hrozilo její celkové vzplanutí a šance na záchranu pohřešovaných osob byla přes veškerou snahu zasahujících prakticky nulová. Hasiči zasahující útočným proudem se dostali z důvodu velkého sálavého tepla a zplodin hoření sotva na 10 m dovnitř objektu. S ohledem na situaci a z bezpečnostních důvodů VZ rozhodl o stažení zasahujících z vnitřku budovy a o provádění hasebních prací pouze z vnějšku. Bezprostředně poté byla budova zasažena v celém rozsahu a ze střechy šlehaly několikametrové mohutné plameny. Na straně od Masarykova nádraží bylo vytvořeno dopravní vedení B a tři útočné proudy C. I když byly osazeny všechny hydranty v okolí, přesto byla dodávka vody nedostačující. Proto VZ nechal povolat další CAS. V 01.05 hodin vyhlásil VZ třetí stupeň požárního poplachu. Na místo byly vyslány jednotky PO ze stanic č. 2 včetně chemické služby, č. 4, 6, 7, 8 a10, dále jednotky SDH na území hl. m. Prahy, HZS Letiště Praha, HZS Armády ČR - Letiště Kbely a HZS DP Metro. O celkové situaci na místě zásahu byl informován ředitel HZS hl. m. Prahy, který se dostavil na místo mimořádné události.

VZ rozdělil místo zásahu na dva úseky. Úsek „Florenc“ (velitel jednotky HS-5) – na tomto úseku bylo sedm útočných proudů C, z toho tři z AZ 30. Úkolem tohoto úseku bylo zamezit dalšímu šíření požáru na levé straně objektu a uchránit bezprostředně sousedící nový odbavovací terminál Florenc. Úsek „Masaryčka“ (velitel jednotky HS-1) – na úseku bylo šest útočných proudů C z toho jeden z AZ 37 s úkolem zastavit šíření po pravé straně objektu.

Na místo se dostavila chemická služba z HS-2, která prováděla měření koncentrací škodlivých látek a zabezpečovala výměnu dýchacích přístrojů. Na obou úsecích hasiči dopravovali vodu kyvadlově. VZ nechal Policií ČR uzavřít část ulice Křižíkova a odklonit dopravu z důvodu najíždění velkého počtu požární techniky. V 01.35 hodin byly povolány jednotky SDH z hl. m. Prahy jako záloha na stanice HZS hl. m. Prahy, aby nebyl narušen bezpečnostní standard občanů hl. m. Prahy.  V 01.37 hodin dochází ke zřícení konstrukce střechy a obvodového pláště. Později byl ještě zřízen třetí úsek (velitel z HS-5) pro posílení ochrany rozsáhlého nového odbavovacího terminálu FLORENC z boční strany, kde byly nasazeny čtyři útočné proudy C a jeden útočný proud z AZ 37.

Operační důstojník vyhlásil v 01.59 hodin zvláštní stupeň požárního poplachu a na místě zásahu byl zřízen štáb VZ. Po poradě štábu VZ v 02.11 hodin byla vyhlášena lokalizace požáru. VZ nařizuje postupnou redukci sil a prostředků. Chemická jednotka nenaměřila žádné zvýšené koncentrace škodlivin. Stále probíhá hašení 17-ti útočnými proudy C, z toho čtyři z AZ 30. VZ požádal o dovezení čaje a občerstvení pro zasahující hasiče.

Ve 02.37 hodin podává velitel úseku „Masaryčka“ zprávu VZ o nalezení první zemřelé osoby. Místo bylo označeno, během následující hodiny dohašovacích prací a rozhrabávání bylo na tomto úseku nalezeno postupně dalších sedm těl.

Byla prováděna i postupná redukce proudů a stažení především z AZ 30. AZ 30 byly použity na osvětlování místa požáru. V 03.30 hodin nechal VZ utvořit dvě rojnice po celé délce vyhořelého objektu a s pomocí kopáčů a s použitím ženijního nářadí prohledat a prohrabat místo požáru. Na podlaze byla vrstva trosek od 10 do 40 cm. V 04.00 hodin byly zrušeny úseky č. 1 a č. 3. Stále probíhalo dohašování dvěma proudy C. Jednotky PO byly postupně odesílány zpět na svoje základny. V 05.08 hodin se na místo zásahu dostavila jednotka stanice HS-6 ke střídání a VZ předal místo zásahu veliteli jednotky. Na místě zůstala i jednotka HZS SDŽC Praha na dohlídku a úplné dohašení skrytých ohnisek. Jednotky stanice HS-1 se vrátily zpět na základnu. Ráno probíhalo došetření a dokumentování případu (Policie ČR a HZS hl. m. Prahy). Při došetřování bylo ve 13.20 hodin nalezeno deváté tělo a pes. Dne 27. října v 16.00 hodin byl požár zlikvidován.

Následky požáru

Požár zachvátil plochu o celkové výměře 2000 m². Při požáru došlo k úmrtí devíti osob a jednoho psa. Došlo k úplnému zřícení střechy a obvodových stěn. Vzhledem k tomu, že objekt byl určený k demolici, je škoda způsobená požárem nulová, pouze na okolních stromech a porostu činí asi 20 000 Kč.

Příčina vzniku požáru

Příčina vzniku požáru není dosud známa. V současné době probíhá identifikace zemřelých a zpracovává se řada znaleckých posudků, které by měly objasnit a stanovit přesnou příčinu jeho vzniku.

Specifika zásahu

Pozitiva

→ bezproblémová spolupráce složek IZS na místě zásahu,
→ dobrá akceschopnost jednotek SDH na území hl. m. Prahy,
→ dobrá spolupráce s ostrahou autobusového nádraží Florenc,
→ včasné rozhodnuti VZ o vyhlášení III. stupně požárního poplachu a povolání dostatečného množství sil a prostředků,
→ uchránění bezprostředně ohrožené budovy nového odbavovacího terminálu Florenc,
→ přes náročnost hasebního zásahu a velký počet zasahujících nedošlo ke zranění,
→ objekt byl odpojen od všech sítí (byl určen k demolici).

Negativa

→ velký počet usmrcených osob,
→ rychlé šíření požáru po dřevěných konstrukcích,
→ namontované mříže na všech oknech a dveřích, které komplikovaly záchranu osob,
→ zpočátku nedostatek vody, nemožnost zvýšení tlaku v hydrantové síti,
→ nebezpečí v podobě odletujících částí eternitové střechy.

Síly a prostředky

Hasebního zásahu se zúčastnilo celkem 23 jednotek z celého území hl. m. Prahy, z toho 9 jednotek HZS hl. m. Prahy (35 požárních automobilů), 10 jednotek SDH (11 požárních automobilů) z území hl. m. Prahy, 3 jednotky HZS podniků (5 požárních automobilů) a jednotka Armády ČR (1 požární automobil).

Na hašení požáru bylo nasazeno 17 útočných proudů C, z toho tři z AZ 30 a jeden z AZ 37. Spotřebováno bylo 710 700 litrů vody, to je pro představu 87x  CAS 32 T-815.

Aby nebyla ohrožena bezpečnost v metropoli, byly na stanice HZS hl. m. Prahy povolány zálohy z řad jednotek SDH, a to v počtu 13 jednotek. Během tohoto zásahu jednotky PO zasahovaly ještě u tří případů na území hl. m. Prahy.

nprap. Radek SVATOŠ, velitel zásahu, foto prap. Milan PACÍK a prap. Leoš KUČERA, HZS hl. m. Prahy
 

Dne 1. ledna 2011 nabude účinnosti nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv (dále jen „nařízení vlády“), které bylo vyhlášeno v částce 34/2010 Sbírky zákonů dne 2. dubna 2010. Tímto dnem nabylo nařízení vlády platnosti. Legisvakanční doba mezi platností a účinností nového nařízení vlády byla stanovena tak, aby se s jeho obsahem mohli budoucí adresáti v dostatečném předstihu náležitě seznámit a adaptovat se na nové právní prostředí. Ke dni nabytí účinnosti nařízení vlády se současně ruší stávající vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů.

KomínyVzhledem k tomu, že sdělovacími prostředky i širokou veřejností je této nové právní úpravě věnována zvýšená pozornost a některé zveřejňované informace ne zcela korespondují s cíli a obsahem této právní úpravy, považuji za nezbytné upřesnit z pohledu spoluzpracovatele některé formální i věcné aspekty této právní úpravy.

Důvody pro zpracování nařízení vlády

Hlavním důvodem pro zpracování nové právní úpravy v oblasti bezpečného provozu spalinových cest a spotřebičů paliv byla ta skutečnost, že platná vyhláška č. 111/1981 Sb. se v současnosti neopírá o žádné zákonné zmocnění. Zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, který příslušné zmocňovací ustanovení obsahoval, byl s účinností od 1. července 1986 zrušen zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Zmíněná vyhláška je navíc poplatná stavu vědy a techniky v době jejího vzniku a tudíž již delší dobu neodráží skutečné potřeby současné praxe a obsahuje také některé pojmy a označení pro dnes již neexistující subjekty (například národní výbor, kominický podnik atd.). Z výše uvedených důvodů jsou podrobné podmínky uvedené ve vyhlášce č. 111/1981 Sb. v současné době jen stěží aplikovatelné a téměř nevymahatelné.

Vzhledem k výše uvedené absenci zákonného zmocnění k vydání nové vyhlášky byla tato problematika upravena formou nařízení vlády vydaného na základě obecného zmocnění v Ústavě. Vychází se při tom jednak z obecné prevenční povinnosti stanovené v § 415 občanského zákoníku, a jednak z prevenční povinnosti v oblasti požární ochrany zakotvené v zákoně o požární ochraně. Pokud jde o formy přijaté právní úpravy, jevilo se nařízení vlády ve vztahu k naplnění ústavních předpokladů (čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod) jako nejvhodnější i vzhledem k dotčenosti a působnostem více ministerstev v této oblasti.

Vývoj nové právní úpravy

Problematika bezpečného provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv patřila po roce 1989 do působnosti více resortů, z nichž některé byly již zrušeny (například Ministerstvo hospodářství). V současnosti se uvedená problematika dotýká působností Ministerstva průmyslu a obchodu (oblast živností a stavebních výrobků), Ministerstva životního prostředí (oblast ochrany ovzduší a nakládání s odpady), Ministerstva pro místní rozvoj (oblast stavebního řádu a technických požadavků na stavby) a Ministerstva vnitra (oblast požární ochrany).

Ačkoliv v minulosti proběhla již celá řada meziresortních jednání za účelem dosažení shody ohledně přijetí komplexní právní úpravy v této oblasti, k realizaci legislativního ztvárnění uvedeného záměru došlo až na základě iniciativy Hospodářské komory ČR podporované shora uvedenými ministerstvy v roce 2010. V konečné fázi bylo na základě zmíněných jednání dohodnuto, že Ministerstvo vnitra vydá k dané problematice nařízení vlády, kterým se stanoví požadavky požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, a to ve vztahu k prevenční povinnosti zakotvené v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o požární ochraně.

V průběhu přípravy nové právní úpravy byla provedena podrobná analýza obdobných právních předpisů některých vyspělých členských zemí EU a aplikovatelné závěry této analýzy byly využity při stanovení podmínek požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v České republice.

Návrh nařízení vlády byl při jeho přípravě věcným gestorem podrobně konzultován se Společenstvem kominíků, a to jak z hlediska kvalifikačních a odborných předpokladů odborně způsobilých osob, tak z hlediska lhůt a způsobu čištění, kontrol a revizí spalinových cest.

Nové podmínky požární bezpečnosti

V poslední době jsou hromadnými sdělovacími prostředky často prezentovány nejrůznější informace o nových povinnostech zavedených novým nařízením vlády. Hned úvodem si dovolím upozornit na skutečnost, že povinnost může být stanovena ve smyslu Ústavy pouze zákonem. Podzákonné právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky atd.) mohou stanovit pouze podrobnosti o těchto povinnostech, a to výlučně v rozsahu zákonného zmocnění. Proto jakékoliv informace o nových povinnostech zakotvených v nařízení vlády je třeba považovat řekněme za nepřesné.

Obecná prevenční povinnost na úseku požární ochrany vyplývá všem subjektům z ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a je vyjádřena takto:„Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek;“.

Ve vztahu k dikci nařízením vlády provedených obecných ustanovení zákona o požární ochraně jde o úpravu podrobných podmínek, za nichž se provoz komína, kouřovodu a spotřebiče paliv považuje za vyhovující z hlediska požární bezpečnosti, a to zejména stanovením způsobů a lhůt provádění čištění, kontroly a revize komína a kouřovodu, čištění spotřebiče paliv a vypalování komína. Nařízení vlády vymezuje současně i okolnosti, za kterých lze od těchto lhůt upustit. Nařízení vlády se nevztahuje na spalinové cesty, jejichž součástí jsou volně stojící komíny o vnitřním průměru komínového průduchu d ≥ 800 mm nebo o stavební výšce h ≥ 60 m a na spotřebiče paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW.

Pokud jde o problematiku osob oprávněných k provádění čištění, kontrol a revizí spalinových cest, nebo vypalování komína, což bývá rovněž předmětem častých dotazů, nejsou nařízením vlády zakládány žádné nové kompetence. Vzniká pouze výhradní oprávnění držiteli živnostenského oprávnění v oboru kominictví (§ 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 nařízení vlády), reviznímu technikovi komínů, specialistovi bezpečnosti práce-reviznímu technikovi komínových systémů a reviznímu technikovi komínových systémů (§ 5 odst. 1 nařízení vlády) provádět kontrolu a čištění komínů a kouřovodů, resp. kontrolu a čištění spotřebičů paliv a spalinových cest nebo provádět revize spalinových cest a vypalování komína (§ 7 odst. 3 nařízení vlády).

Zmíněná oblast živností je včetně kvalifikačních předpokladů potřebných pro jejich výkon vymezena zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a spadá do dozorové působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastní specializační oblast je pak zastřešena Hospodářskou komorou ČR - autorizovaným orgánem Ministerstva průmyslu a obchodu pro obor kominík. Realizaci zkoušek kominíků-revizních techniků spalinových cest provádí Společenstvo kominíků ČR.

Seznamy revizních techniků komínů a certifikovaných revizních techniků komínových systémů jsou zveřejněny na webových stránkách Společenstva kominíků ČR – www.skcr.cz.

Možnost čištění spalinových cest a spotřebičů paliv svépomocí

Nařízení vlády zohledňuje současné požadavky na čištění spalinových cest běžně používaných spotřebičů paliv se jmenovitým výkonem do 50 kW a nad 50 kW do 1 MW a dále umožňuje čištění spalinových cest a spotřebičů na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW i svépomocí.

Ve vztahu k některým nesprávným interpretacím tohoto ustanovení je nutné upřesnit, že ve smyslu nařízení vlády lze jak čištění spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně, tak čištění připojeného spotřebiče provádět svépomocí, nejméně však ve lhůtách stanovených nařízením vlády, a za podmínky, že budou prováděny jejich pravidelné kontroly odborně způsobilou osobou. Nejde v žádném případě o jediný možný způsob čištění spalinové cesty a spotřebiče paliv, nýbrž o alternativní možnost zajištění jejich bezpečného provozu. Nařízení vlády v žádném případě nebrání v provádění zmíněných úkonů prostřednictvím odborně způsobilé osoby ve lhůtách podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Shrnutí podstatných změn oproti stávající právní úpravě

Oproti dosud platné vyhlášce č. 111/1981 Sb. se výrazně zmírní požadavky na četnost čištění běžných spalinových cest. Zatímco dnes je v případě komínů, na které jsou připojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW, požadavek na provádění jejich čištění šestkrát ročně, podle nového nařízení vlády budou stačit čištění pouze tři. V případě provozu spotřebičů na plynná paliva s výkonem nad 50 kW budou jejich provozovatelé zabezpečovat čištění a kontrolu spalinové cesty prostřednictvím odborně způsobilé osoby pouze jednou ročně.

Nařízení vlády nově definuje obsah činnosti „kontrola a čištění komínů“, „revize komínů“, působnost odborně způsobilých osob při těchto činnostech, jakož i způsob dokladování provedení kontrol, čištění a revize komínů. Zjistí-li odborně způsobilá osoba při vykonávané činnosti nedostatky, které bezprostředně ohrožují požární bezpečnost, zdraví, život nebo majetek osob a které nelze odstranit na místě, neprodleně oznámí tuto skutečnost písemnou cestou
→ stavebnímu úřadu v případě nedostatků způsobených nedodržením technických požadavků na stavbu,
→ orgánu vykonávajícímu státní požární dozor v případě nedostatků týkajících se nedodržení požadavků na požární bezpečnost.

Nařízením vlády se stanoví také podrobné podmínky pro vypalování komínů a další nezbytné náležitosti k zajištění požární bezpečnosti při tomto výjimečném způsobu čištění komína, jakož i oznámení této požárně nebezpečné činnosti místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nejméně 5 pracovních dnů před zahájením této činnosti.

Závěrem je třeba ještě zmínit, že k zajištění jednotného postupu při čištění a kontrole spalinových cest budou do konce roku 2010 vydána Společenstvem kominíků ČR Technická pravidla TPK 01-01 a TPK 02-01, která nabudou platnosti dnem registrace Hospodářskou komorou ČR.

plk. Ing. Zdeněk HOŠEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ
 

V rámci HZS ČR jsou vytvořeny a připravovány odřady pro vyhledávací a záchrannou činnost ze zřícených budov („USAR odřad“ z anglického Urban Search and Rescue). Tyto odřady jsou mimo jiné určeny pro nasazení v mezinárodních záchranných operacích v případě zemětřesení nebo jiných mimořádných událostí, při nichž dochází ke zřícení budov.

Problematikou mezinárodní humanitární pomoci při těchto katastrofách se zabývá Úřad OSN pro koordinaci humanitární pomoci („UN OCHA“ z anglického United Nations Office for Coordination of Humanitarian Affairs) a jeho INSARAG sekretariát (z anglického International Search and Rescue Advisory Group), který vytvořil metodiku pro činnost USAR odřadů. Podle této metodiky jsou klasifikovány USAR odřady po celém světě. Klasifikace českého USAR odřadu vyvrcholila klasifikačním cvičením ve dnech 11. až 15. října 2010, kdy mezinárodní klasifikátoři podrobili český USAR odřad detailní zkoušce ze všech činností, které INSARAG metodika požaduje.

Metodika INSARAG byla přijata Rezolucí Valného shromáždění OSN č. 57/150 ze dne 16. prosince 2002, o posílení efektivity a o koordinaci pomoci při mezinárodních vyhledávacích a záchranných operacích. Celý proces klasifikace USAR odřadů je nazýván INSARAG External Classifikation („IEC“) a rozlišuje tři úrovně kapacity USAR odřadů – lehká (LIGHT), střední (MEDIUM) a těžká (HEAVY). Klasifikační cvičení je vyústěním dlouhodobého procesu přípravy českých USAR odřadů na splnění minimálních požadavků stanovených v metodice INSARAG, které mají za cíl omezit tzv. „katastrofickou turistiku“, tzn. zjednodušeně řečeno vytvořit databázi klasifikovaných USAR týmů a co nejvíce tak zamezit nepřipraveným a nedostatečně vybaveným záchranným jednotkám zasahovat v postižených oblastech. Český USAR odřad podstoupil klasifikaci na úroveň HEAVY, což je nejvyšší úroveň připravenosti.

Příprava na IEC

Záměrem IEC bylo deklarovat, že český USAR odřad je po organizační, operační, taktické, technické a odborné stránce připraven zasahovat v místě mimořádné události efektivně jako HEAVY USAR odřad podle standardů INSARAG. Přípravy započaly již v roce 2007. Pro členy USAR odřadu byla uspořádána celá řada školení a odborných výcviků, například v únoru 2010 INSARAG Awareness training course pro účastníky z řad českých USAR odřadů a ze zahraničních USAR jednotek nebo v květnu 2010 školení pro posuzování stability budov a USAR strategií. V rámci přípravy pro klasifikaci byl využit i grant Evropské komise ke zvýšení akceschopnosti českého vyhledávacího a záchranného odřadu. Proto mohlo být dokoupeno a ujednoceno chybějící vybavení a výstroj všech členů, byly financovány odborná školení a jazykové kurzy nebo očkování podle standardů Světové zdravotnické organizace. Na přípravě českého USAR odřadu pro klasifikaci se po odborné stránce podílel tzv. mentor Edward G. Pearn z Velké Británie, který vedení USAR odřadu poskytoval cenné rady a doporučení.

V první fázi klasifikace muselo být šest měsíců před klasifikačním cvičením předloženo tzv. Portfolio of Evidence, tedy soubor dokumentů, který komplexně a detailně popisuje organizaci českého USAR odřadu, systém jeho vyslání do zahraničí, financování, systém výběru, přípravy a výcviku členů USAR odřadu, vybavení apod. INSARAG sekretariát v tomto období již jmenoval klasifikační tým, tedy skupinu odborníků z celého světa pro činnosti USAR, který předloženou dokumentaci posoudil a schválil. Tím bylo možné oficiálně uspořádat klasifikační cvičení, na kterém měl být USAR odřad prověřen při praktických činnostech.

Klasifikační cvičení

Průběh cvičeníDatum klasifikačního cvičení bylo určeno na 11. až 15. října 2010. Místem konání praktických činnosti nasazení USAR odřadu v postižené zemi byl areál Dolních Vítkovic v Ostravě. Klasifikovaný USAR odřad úrovně HEAVY tvoří celkem 68 členů. Personální základna odřadu této úrovně je tvořena příslušníky HZS hl. m. Prahy a HZS Moravskoslezského kraje, které jsou samostatně schopny vytvořit USAR odřad úrovně MEDIUM. Další členy týmu - velitele odřadu, 10 kynologů a dva lékaře jmenuje MV-generální ředitelství HZS ČR. Lékaře zajišťuje Úrazová nemocnice Brno na základě dohody o plánované pomoci na vyžádání v rámci IZS s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Kynologové se rekrutují ze skupiny kynologů - držitelů platných atestů Ministerstva vnitra, z dalších složek IZS a osob poskytujících osobní a věcnou pomoc. Velitelem USAR odřadu byl jmenován mjr. Ing. Tomáš Hradil z HZS Středočeského kraje. USAR odřad při vyslání do zahraniční vystupuje jako jednotka MV generálního ředitelství HZS ČR, tedy jako Czech Emergency Response Team se specializací USAR („CZERT USAR“).

Činnosti CZERT USAR i celý systém poskytování zahraniční humanitární pomoci ČR hodnotil jedenáctičlenný tým klasifikátorů. Jeho velitelem byl Beat von Daeniken ze Švýcarska, dalšími členy byli odborníci z INSARAG sekretariátu, Polska, Německa, USA, Velké Británie, Austrálie, Singapuru a Norska. Skupina hodnotila jednotlivé tematické okruhy (management, vyhledávání a záchrana, zdravotnická oblast, logistika) a úroveň schopnosti CZERT USAR zasahovat v rámci mezinárodních záchranných operací. CZERT USAR musel splnit všechny úkoly uvedené v tzv. Checklistu (kontrolní list), který má více než 100 bodů. Na cvičení bylo přítomno i 12 pozorovatelů ze zemí, které vlastní USAR týmy teprve budují a připravují se rovněž na klasifikaci, mezi nimi například Turecko, Rusko, Rakousko, Slovensko, Estonsko nebo Rumunsko.

Ještě před samotným klasifikačním cvičením se 11. října 2010 v Praze klasifikátoři seznámili s procesem poskytování humanitární pomoci ČR do zahraničí, systémem budování USAR odřadů u HZS ČR, jeho výcviku, vybavení, zdravotního zabezpečení apod. V průběhu prvního dne se uskutečnily i prohlídky operačního a informačního střediska (OPIS) MV-generálního ředitelství HZS ČR, návštěva v Úrazové nemocnici v Brně a část klasifikačního týmu se odebrala do Ostravy, kde měla možnost si prohlédnout prostory cvičení ještě před jeho zahájením.

Od 12. října 2010 pokračovala klasifikace samotným cvičením. Námětem cvičení bylo ničivé tornádo Ester, které dne 12. října 2010 v 03.00 hodin místního času (01.00 UTC) zasáhlo evropskou zemi Chacharii. Závažné škody byly zaznamenány zejména v hlavním městě, jeho okolí a dvou průmyslových oblastech. Následkem přírodního živlu došlo k totální destrukci většiny budov městské aglomerace a u zbylých stojících objektů byl předpoklad velmi narušené stability. Chacharie vyhlásila stav nebezpečí pro celé území státu. Hasičské záchranné sbory Chacharie a všechny další záchranné složky Chacharie byly aktivovány a působily v nejvíce postižených oblastech. Chacharie však nemá dostatečné síly a prostředky na zvládnutí situace a proto se rozhodla požádat o zahraniční pomoc prostřednictvím mezinárodních organizací (UN-OCHA a EU Monitorovací a informační centrum). Na základě této žádosti MV-generální ředitelství HZS ČR aktivuje USAR odřad v úrovni HEAVY.

Od 07.00 hodin probíhal na OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR rozhodovací proces o vyslání USAR odřadu. Vzhledem k tomu, že šlo o evropskou zemi, byla zvolena přeprava pozemní cestou a MV generální ředitelství HZS ČR předběžně aktivovalo USAR odřad. V průběhu dopoledne došlo ke svolávání členů odřadu, balení vybavení, lékařským prohlídkám členů odřadu a veterinárním prohlídkám psů před odjezdem, sběru informací o situaci v postižené zemi a přípravě dokumentace týmu. V 09.30 hodin Chacharie potvrdila přijetí nabídky české pomoci a MV-generální ředitelství HZS ČR mohlo oficiálně aktivovat USAR odřad. Celý tento proces sledovali a hodnotili klasifikátoři. Ve 12.00 hodin se začal přesouvat konvoj pražské části USAR odřadu na stanovené místo shromáždění týmu, kterým byla stanice HZS Moravskoslezského kraje v Nošovicích. Do 18.00 hodin byl již celý USAR odřad v Nošovicích shromážděn, proběhl briefing velení týmu o situaci v postižené zemi a úkolech USAR odřadu, dále byl přečten před nastoupenou jednotkou rozkaz generálního ředitele HZS ČR k vyslání jednotky na mezinárodní záchrannou operaci do Chacharie a v 19.00 hodin vyrazil kompletní tým CZERT USAR směrem do Chacharie.

Prvním obtížným úkolem týmu byl přechod hranic do Chacharie. Hranice simulovalo Odborné učiliště požární ochrany Frýdek-Místek, kde proběhla celní a pasová kontrola týmu a jeho vybavení. Byla udělena víza pro vstup do země, zkontrolováno vybavení lékařů zejména s ohledem na léky a opiáty a klasifikátoři poprvé podrobili velitele odřadu „křížovému výslechu“ s ohledem na dokumentaci týmu, procedury překročení hranic a jeho dalšího postupu. Na hranicích vybudovali dva styční důstojníci CZERT USAR recepční centrum pro poskytování informací dalším přijíždějícím týmům. Vybudování recepčního centra v bodu vstupu do země prvním přijíždějícím USAR odřadem je totiž jedním z hodnocených úkolů podle INSARAG.

Další kroky CZERT USAR následovaly do hlavního města Chacharie Zábřehu, na jednání Chacharského krizového štábu, podle mezinárodní terminologie obecně nazývané Local Emergency Management Authority, tzv. „LEMA“. Byla dohodnuta pravidla zapojení CZERT USAR do záchranných prací, předány mapy a informace o postiženém území, kontakty na místní záchranné jednotky a další podpůrné složky a byla dohodnuta další činnost CZERT USAR. Vzhledem k tomu, že CZERT USAR byl prvním zahraničním týmem v Chacharii a podle dostupných informací již do Chacharie mířily další zahraniční záchranné týmy, vybudoval CZERT USAR štáb pro koordinaci zahraniční humanitární pomoci, tzv. „OSOCC“, On-Site Operations and Coordination Centre (Operační a koordinační centrum v místě mimořádné události) a řídil jej až do doby, kdy si štáb mohli převzít odborníci na koordinaci mezinárodní humanitární pomoci. LEMA rovněž doporučila vhodný prostor pro vybudování základny týmu a velitel odřadu bez prodlení vyslal do této oblasti průzkumnou skupinu k posouzení vhodnosti prostoru.

Prostor Hranečník, doporučený LEMA, se jevil jako vhodný, a proto se ihned po skončení jednání s LEMA mohl celý tým přesunout do tohoto prostoru a zahájit stavbu základny. V prostoru Hranečník byl také vybudován OSOCC. Po půlnoci již velitel odřadu mohl vyslat průzkumnou skupinu do postižené oblasti, která podle informace LEMA zatím nebyla prozkoumána, předpokládá se výskyt zavalených obětí pod troskami a nasazení CZERT USAR. Na základě výsledků průzkumu začala být nasazována první vyhledávací a záchranná družstva. Tak začalo zhruba třicetihodinové nepřetržité praktické nasazení CZERT USAR na sutinách v areálu Dolních Vítkovic. Pro USAR odřad bylo připraveno celkem 27 praktických scénářů na devíti sektorech. Musely být demonstrovány všechny činnosti požadované v Checklistu, např. vyhledávání živých obětí pod troskami budov s nasazením psů i technickým zařízením (zejména štěrbinová kamera, echolokátor nebo bioradar), vyprošťovací práce (řezání minimálně 300 mm betonu, manuální přesun 2,5 t břemene a mechanický přesun 20 t břemene), stabilizace staticky narušených konstrukcí (stěn, stropů, vstupů apod.), průrazy (do stěn, stropů i podlah - specifikem je tzv. čistý průraz do podlahy bez padajících nečistot dovnitř průrazu, protože přímo pod ním je uvězněna osoba), záchrana z výšky a nad volnou hloubkou lanovou technikou, poskytnutí předlékařské pomoci vyprošťovaným obětem. Dne 14. října 2010 v brzkých ranních hodinách byly ukončeny praktické činnosti CZERT USAR a začala demobilizace jednotky, která rovněž patří mezi hodnocené úkoly.

Po celou dobu cvičení se jak v areálu Dolních Vítkovic na sutinách, tak i na základně na Hranečníku, kde byl umístěn OSOCC i velení CZERT USAR, pohybovali klasifikátoři, kteří hodnotili činnosti jednotky podle úkolů v Checklistu. V případě nejasností kladli upřesňující dotazy nebo požadovali splnění doplňujících úkolů. Lze zmínit např. klasifikátory zrežírované fiktivní zranění člena týmu, kdy byly prověřeny postupy velení týmu v oblasti zdravotnické evakuace člena týmu v případě jeho zranění nebo jejich nenadálé vstupy do jednání a činnosti OSOCC.

Ocenění za vynikající výkon

INSARAG ClassifiedCZERT USAR nakonec všechny požadované úkoly úspěšně splnil. Během závěrečného vyhodnocení konzultovali klasifikátoři s vedením CZERT USAR několik připomínek a doporučení pro jeho další činnosti. Ve čtvrtek 14. října 2010 odpoledne tak mohl být slavnostně předán INSARAG certifikát, který deklaruje úroveň HEAVY pro český USAR odřad. Certifikát společně s plaketou INSARAG sekretariátu převzal z rukou velitele klasifikačního týmu Beata von Daenikena náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. František Zadina, který všem účastníkům a organizátorům cvičení poděkoval za vynikající výkon, který je podle jeho slov nejlepším dárkem k desetiletému výročí vzniku HZS ČR. Na základě získaného certifikátu se CZERT USAR bude moci aktivně zapojovat do mezinárodních záchranných operací v zemích postižených katastrofou s následkem zřícení budov. CZERT USAR se tak stal patnáctým týmem na světě, který dosáhl takto vysoké úrovně připravenosti. Platnost tohoto certifikátu je pět let. Členové USAR odřadu tak získali i právo nosit na své pracovní USAR kombinéze INSARAG nášivku deklarující jejich členství ve skupině elitních USAR týmů světa.

Klasifikátoři ocenili jak vysokou úroveň připravenosti CZERT USAR, tak i prostory v Ostravě-Vítkovicích, které byly velmi realisticky a dobře připraveny. Dalším přínosem klasifikace podle metodiky INSARAG byla zejména motivace k neustálému zlepšování odborných a technických schopností USAR odřadu. Během klasifikačního cvičení nedocházelo jen k hodnocení českého USAR odřadu, ale i k oboustranné výměně zkušeností mezi klasifikátory, pozorovateli a českými zástupci USAR odřadu. Velký dík patří také mentorovi USAR odřadu HZS ČR, Edwardu G. Pearnovi z Velké Británie, který se více než rok podílel na přípravě USAR odřadu.

pplk. Ing. Lenka RAŠOVSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto kpt. Ing. Bc. Ivana SVITÁKOVÁ

 

Počátkem tohoto roku MV-generální ředitelství HZS ČR předložilo návrh novely zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jde o první větší novelu krizového zákona vůbec.

V této souvislosti si lze položit otázku co je vlastně „krizová legislativa“, neboli jinak řečeno „krizové zákonodárství“? Jaké právní předpisy je možné k těmto pojmům přičlenit? Na položenou otázku je celkem jednoduchá odpověď. Za zásadní právní regulaci v této oblasti je možné považovat již zmiňovaný krizový zákon a též zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o IZS). Přijetí této právní regulace (účinné od 1. ledna 2001, je možné považovat za průlom v řešení mimořádných událostí a krizových situací v České republice, neboť do doby přijetí obou uvedených zákonů nebyla takto podrobná a přesná právní regulace součástí našeho právního řádu.

Hlavním iniciátorem obou zákonů byla společenská potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení mimořádných událostí prostřednictvím standardizovaných postupů integrovaného záchranného systému (IZS), ale také mimořádných událostí, kdy není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS, tedy krizových situací. Do té doby nebyla v právním řádu oblast krizového řízení řešena vůbec a oblast IZS byla upravena dosti nedostatečně. Nezbytnost odpovídající právní úpravy vyplynula zejména při řešení rozsáhlých ničivých povodní v roce 1997, které postihly třetinu území republiky a zasáhly také území sousedních států. Absence právních a dalších podmínek byla tehdy zřejmá zejména při provádění záchranných a likvidačních prací, kdy byly bezprostředně ohroženy lidské životy a majetek.

Do doby nastavení nového systému, právě krizovým zákonem a zákonem o IZS, tvořily právní úpravu v oblasti mimořádných událostí zejména tyto zákony:

→ zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,
→ zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
→ zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,
→ zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
→ zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
→ zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

Ústavní předpoklady řešení mimořádných událostí a krizových situací

Základ pro nový přístup k řešení mimořádných událostí a krizových situací vytvořil ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, na nějž uvedené předpisy navazovaly. Šlo o právní úpravu předpisu klíčového významu z oblasti krizové legislativy, která nebyla upravena právním řádem, vyjma částečné úpravy tzv. vojenskou legislativou. Tímto novým právním ukotvením se vytvořil ústavní předpoklad pro přijetí úpravy zvláštní povahy zaměřené na problematiku závažných mimořádných událostí, která se měla stát základním „krizovým předpisem“. Z tohoto předpokladu dále vycházely, respektive na něj navazovaly, další normy zpracované některými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky ukotvil povinnost zajišťovat bezpečnost prostřednictvím ozbrojených sil (zejména Armáda ČR), ozbrojených bezpečnostních sborů (zejména Policie ČR), záchranných sborů (právě Hasičský záchranný sbor ČR) a havarijních služeb. Další státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se na zajišťování bezpečnosti České republiky podílet. Na tento ústavní základ navázal mj. krizový zákon a zákon o IZS.

Krizový zákon

stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení. Za dobu aplikace, tedy téměř deset let, byl šestkrát novelizován, avšak nedoznal věcný posun. Jediná zásadní změna, která byla vyvolána reformou územní veřejné správy, nastala přijetím zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, který zrušil okresní úřady a tím také přímou státní správu v území na úrovni okresů. Právě okresním úřadům, resp. přednostům okresních úřadů, se podle předešlé právní úpravy ukládaly důležité úkoly v oblasti havarijní připravenosti. Vzhledem k chybějícímu článku, který by dostatečným způsobem nahradil rušené okresní úřady, byla působnost a pravomoc a zejména kompetence převedeny na HZS ČR a krajské úřady.

Při respektování nového systému řízení na úrovni územních orgánů se navrhlo a následně schválilo provedení změn krizového zákona zejména takto:

→ pojem „okresní úřad“ se ruší bez náhrady, protože jde o hlavní záměr předmětné reformy územní veřejné správy,
→ současné úkoly okresních úřadů, které nelze zrušit, se přesunuly na hejtmana kraje a na HZS kraje,
→ povinnosti a pravomoci přednosty a okresního úřadu se přesunuly na hejtmana kraje a na HZS kraje, protože na základě shromážděných znalostí a zkušeností jsou krizové situace specifické situace, jejichž četnost není vysoká, ale pro jejich zvládnutí je nutné větší odborné zázemí a vyšší pravomoci,
→ protože kromě ministerstev a ústředních správních úřadů jsou v ČR ještě další správní úřady (např. finanční a celní úřady, úřady práce a další), které musí být zapojeny do krizového řízení, provedlo se rozšíření kategorie „správní úřad“,
→ s cílem zajistit řešení všech nevojenských krizových situací bylo stanoveno, že připravenost a řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem zajišťuje Policie ČR,
→ pro zajištění žádoucího chodu krizového řízení bylo stanoveno, že Ministerstvo vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení,
→ a další kompetence byly rozděleny na HZS krajů, kraje a obce.

Uvedená právní úprava tedy reagovala na změny vyvolané reformou územní veřejné správy. Systém krizového řízení se převedl do úseku přenesené působnosti a těžiště odpovědnosti za vyhotovení základní dokumentace pro krizové řízení se přesouvá na HZS krajů, ministerstva a jiné správní úřady. Další novela krizového zákona souvisela se zákonem o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb.), který upravil některé kompetence Ministerstva dopravy a Ministerstva informatiky v rámci úpravy krizového zákona. Ostatní novely byly spíše „kosmetického“ rázu, související se změnou terminologie, nebo např. se zrušením Ministerstva informatiky.

V současné době je, z důvodu implementace směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu, v legislativním procesu návrh novely krizového zákona. Jejím cílem je zejména implementace problematiky kritické infrastruktury do českého právního řádu. Novela však také reaguje na některé aplikační problémy, které byly identifikovány za dobu desetileté praxe na úseku krizového řízení. Zejména přesně určuje kompetence, stanovuje působnost obcí s rozšířenou působností a novelizuje některá další ustanovení.

Zákon o IZS

též nedoznal, stejně jako krizový zákon, zásadnějších změn za dobu své aplikace. Zákon vymezuje IZS, stanoví jeho složky a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Zákon vymezuje IZS jako systém koordinace záchranných a likvidačních prací, stanoví základní a ostatní složky tohoto systému a jejich působnost. Podle zákona se IZS použije tehdy, jestliže mimořádná událost nabude takového charakteru, že je potřebné provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma a více složkami.

Zákon o IZS byl též určitým způsobem systémově změněn z důvodu zrušení okresních úřadů při zmíněné reformě územní veřejné správy. Zákon dříve na úseku IZS stanovil celou řadu důležitých úkolů okresním úřadům a jejich přednostům, kteří nesli obecnou odpovědnost za organizaci IZS i systému havarijní připravenosti na úrovni svých okresů.

Zásadním důvodem k předložení novely zákona o IZS byla nutnost reagovat na nyní již známé změny, které přináší reforma územní veřejné správy, přičemž za největší změnu bylo a je nutné nesporně považovat zánik okresních úřadů v současné podobě, resp. v některých směrech jejich nahrazení obecními úřady obcí s rozšířenou působností. V souladu s výše uvedeným, při respektování nového systému řízení na úrovni územních orgánů, se novelou předmětného zákona upravily zejména tyto změny (obdobné jako u krizového zákona):

→ pojem „okresní úřad“ se zrušil bez náhrady - jde o hlavní záměr reformy územní veřejné správy,
→ většina úkolů okresního úřadu se přenesla na obecní úřad obce s rozšířenou působností,
→ úkoly a pravomoci přednosty okresního úřadu se přenesly na hejtmana kraje a starostu obce s rozšířenou působností,
→ některé z úkolů okresního úřadu se přenesly na krajský stupeň řízení, z toho některé na HZS kraje, některé na krajský úřad,
→ zrušily se i některé další povinnosti a oprávnění dosavadních okresních úřadů, resp. se přenesly na obce s rozšířenou působností.

Toto stručné pojednání o legislativních změnách dvou základních právních předpisů „krizové legislativy“ nemělo být a není popisem podrobným, spíše stručným ohlédnutím za dosavadní téměř desetiletou praxí v oblasti nastavené krizové legislativy. Žádný systém není ideální a bez chyb, ovšem pro zhodnocení nastavení systému krizového řízení v ČR se dá pojem optimální jistě použít. Praxe ukázala, že existence krizové legislativy výrazným způsobem zjednodušila řízení mimořádných událostí a krizových situací a tím také přispěla k jejich rychlejšímu a efektivnějšímu zvládnutí.

(Pozn: Autoři děkují JUDr. Jindřichu Škodovi, JUDr. Zoltánu Szaszovi a plk. Ing. Ivanu Koleňákovi za jejich přínosné poznatky a korekci článku.)

JUDr. František VAVERA, Ph.D., státní tajemník a náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví, plk. Ing. Daniel MIKLÓS, vedoucí oddělení krizového řízení MV-generální ředitelství HZS ČR

 

Na území České republiky operuje buňka teroristické organizace, která, pod pohrůžkou likvidace rukojmí, kontaminace zdroje pitné vody a umístění nástražného výbušného systému v centru hlavního města, požaduje propuštění osoby zatčené pro podezření z terorizmu.

Takový byl námět součinnostního mezirezortního cvičení orgánů krizového řízení a výkonných složek KRIZE 2010. Toto cvičení se uskutečnilo ve dnech 9. až 11. listopadu 2010 na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Hlavními organizátory byl odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra v úzké spolupráci s Policií ČR, zpravodajskými službami a dalšími zainteresovanými subjekty (mimo jiné s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem spravedlnosti, Českou národní bankou, hl. m. Praha, Středočeským krajem, Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s.).

Cíl cvičení

Cílem cvičení bylo prověřit připravenost ústředních správních úřadů, orgánů veřejné správy na krajské úrovni, Policie České republiky, složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů na případnou hrozbu teroristických útoků na území České republiky.

Pro potřeby cvičení byla částečně využita skutečná událost, kdy v České republice došlo, na základě mezinárodního zatykače, k zatčení osoby podezřelé z napomáhání terorizmu a následně k vydání do Spojených států amerických.

K tomuto námětu byla dále vytvořena legenda, podle které se pokusí stoupenci fiktivní teroristické organizace o osvobození zatčené osoby, a to únosem významných osob politického a společenského života a hrozbou dalších útoků, které by významně zasáhly do života obyvatel na velkém území státu.

Štábní část cvičení se zaměřila na postupy dotčených orgánů na ústřední a územní úrovni, předávání relevantních informací mezi cvičícími, vyhodnocování poznatků o aktuálním vývoji bezpečnostní situace a návrhy na další opatření.

Aktivace krizových štábů

V rámci cvičení došlo k aktivaci např. krizových štábů cvičících ústředních správních úřadů, Společné zpravodajské skupiny, krizových štábů Středočeského kraje a hl. m. Prahy. Vzhledem k závažnosti simulované situace byl rozhodnutím předsedy vlády aktivován i Ústřední krizový štáb, který se sešel k jednání pod vedením ministra vnitra Mgr. Radka Johna dne 10. listopadu 2010. Na něj navázalo také simulované zasedání Bezpečnostní rady státu.

Ústřední krizový štáb se musel mimo jiné zabývat takovými otázkami, jako je vyhlášení určitého stupně ochrany důležitých objektů, komunikací se zahraničními partnery apod. Potvrdilo se také, že zásadní roli v těchto krizových situacích hrají mediální výstupy směrem k veřejnosti a obecně spolupráce s veřejnými sdělovacími prostředky. Prověřovaly se rovněž časové limity přípravy a realizace jednotlivých opatření nouzového zásobování vodou v Praze a ve Středočeském kraji.

Kontaminace pitné vody a nastražená výbušnina

Průběh cvičeníCvičení výkonných složek bylo zaměřeno především na prověření hrozby kontaminace zdroje pitné vody v nádrži Želivka a likvidaci nástražného výbušného systému umístěného v budově České národní banky.

Potápěči Policie ČR odvedli profesionální výkon a v náročném podvodním terénu prohlédli dno nádrže, aby vyloučili přítomnost nebezpečných předmětů. HZS Středočeského kraje poskytl protichemický požární automobil vybavený Ramanovým spektrometrem a laboratoř. Vše dopadlo dobře, hrozba teroristů se nepotvrdila.

Naproti tomu v budově České národní banky byla situace jiná. Zde o planý poplach nešlo a policejní pyrotechnici se museli vypořádat se složitým nástražným výbušným systémem – zvládli to na výbornou a také jim patří velké uznání.

Po cvičení bude následovat vyhodnocení, jehož cílem bude analyzovat postupy zúčastněných orgánů a navrhnout zlepšení v případě, že budou zjištěny nedostatky. Vyhodnocení by mělo být projednáno v rámci nelegislativního plánu práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí příštího roku.

Hrozba terorizmu trvá

Nutnost klást důraz na procvičení protiteroristických postupů vyplývá mimo jiné z vládou schválené Strategie boje proti terorizmu pro léta 2010 až 2012. Součástí prověřování připravenosti složek integrovaného záchranného systému na zvládání možných krizových situací jsou právě cvičení orgánů krizového řízení (na nadnárodní, celostátní i regionální úrovni).

O tom, že je téma terorizmu stále aktuální, hovoří i události ze světa za poslední dobu. Ministerstvo vnitra tyto hrozby v žádném případě nepodceňuje a jedním z výsledků je právě cvičení KRIZE 2010.

Do přípravy a samotného průběhu cvičení se zapojily téměř dvě stovky účastníků, kteří věnovali veškeré úsilí tomu, aby tato akce splnila svůj cíl a pomohla k posílení preventivních opatření boje proti terorizmu. Za to jim patří dík a uznání.

Oddělení bezpečnostních hrozeb a krizového řízení odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra, foto archiv Policie ČR

 

V letošním roce si připomínáme deset let existence Hasičského záchranného sboru ČR v novém organizačním uspořádání. Jeho součástí je i Opravárenský závod Olomouc, který má už bezmála půlstoletou tradici, prošel různými změnami, obdobími šťastnějšími i takovými, na něž můžeme být pyšní méně.

Logo Před 45 lety, v roce 1965, byla zřízena Ústřední zkušebna a opravna prostředků individuální protichemické ochrany a dozimetrických přístrojů v tehdejším Gottwaldově. Hlavními úkoly bylo ve všech rezortech národního hospodářství provádět kontroly, přezkušování a opravy individuálních prostředků chemické ochrany, kontroly, opravy a cejchování dozimetrických přístrojů.

Nebudu zmiňovat celou historickou etapu, kterou závod prošel, ale zmíním se jen o rozhodujících obdobích vývoje závodu.

K 1. lednu 1994 došlo ke změně názvu na Opravárenský závod CO ČR. V témže roce, v důsledku organizačních změn v armádě, bylo vydáno rozhodnutí ředitele Hlavního úřadu civilní ochrany k provedení redislokace závodu do posádky Olomouc, objektu Základny logisticky Olomouc. Stěhování bylo zahájeno v srpnu 1994 a k 30. červnu 1995 byl závod plně zprovozněn. Byla obnovena činnost a až do 31. prosince 2000 byly plněny předcházející úkoly.

Dnem 1. ledna 2001 byl Opravárenský závod převeden z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra a organizačně začleněn jako účelové zařízení generálního ředitelství HZS ČR.

Objekt Opravárenského závodu OlomoucOd počátku roku 2001 zahajuje závod provádění servisu a oprav infrastruktury systému selektivního radiového návěštění, včetně postupného převzetí tohoto majetku od HZS krajů.

V průběhu let 2002 až 2004 byla prováděna postupná výstavba hlavního etalonu ionizujícího záření, v dubnu 2004 se uskutečnilo jeho slavnostní otevření. Toto zařízení se stalo důležitým prvkem působícím v národním metrologickém systému ČR.

V průběhu let 2006 až 2007 dochází k podstatné změně účelu a poslání odborných činností závodu přiblížením se faktickým potřebám sboru.

Bylo zřízeno pracoviště revizních činností a oprav k provádění revizí elektrických, zdvihacích a tlakových zařízení. Došlo k několikanásobnému zvýšení počtu prováděných revizí elektrických spotřebičů, strojů, hromosvodů a budov. Početní nárůst nastal také u revizí jeřábů a plošin, včetně plošin BRONTO a BUMAR a žebříků od výrobce MAGIRUS.

V roce 2006 závod získal oprávnění k provádění periodických zkoušek kovových tlakových nádob k dopravě plynů do objemu 20 litrů a v říjnu 2008 činnost rozšířil o oprávnění k provádění periodických zkoušek kompozitních tlakových nádob. Současně s těmito revizními činnostmi se koná i školení v oblasti elektro, jeřábníků, vazačů a obsluhy plošin, včetně školení obsluhy pro plnění lahví.

K 1. červenci 2008 bylo zprovozněno odloučené pracoviště závodu ve Zbirohu, kde je prováděno přezkušování prostředků individuální ochrany (PIO), revize elektro a v závěru roku 2009 zřízeno revizní místo na tlak.

V průběhu celého období byly prováděny opravy a přezkušování PIO, opravy a kalibrace dozimetrických přístrojů.

V roce 2003 závod zavedl a používá certifikovaný systém řízení jakosti podle norem ISO 9001:2009, který každoročně obhajuje při dozorovém auditu.

V oblasti mezinárodních vztahů závod spolupracuje se Vzdělávacím a technickým ústavem CO MV Slovenské republiky, který vykonává obdobné činnosti.

V době mimořádných událostí, zejména při povodních a jiných živelních pohromách byli zaměstnanci Opravárenského závodu využíváni k zajištění mimořádných oprav při haváriích a revizích  techniky a materiálu HZS ČR.

Posledních deset let je zaměstnanci závodu hodnoceno jako nejlepší období v dosavadní historii. Závod vstoupil do nové vývojové etapy.

Ing. Metoděj TUNYS, ředitel Opravárenského závodu Olomouc, foto archiv autora

 

Bývalá viniční usedlost Kolčavka v Praze-Libni je v současnosti sídlem ústředí České hasičské jednoty (ČHJ). Toto významné občanské sdružení si v letošním roce připomnělo dvacet let od svého zrodu.

Počátky vzniku

Na počátku vzniku ČHJ byl otevřený dopis hasičského sboru Praha 10-Kolovraty adresovaný v únoru 1990 Ústřednímu výboru Svazu požární ochrany ČSR, ve kterém byl vznesen požadavek odstoupit od byrokratických metod řízení a navázat na tradice českých hasičských jednot.

„ČHJ zahájila činnost registrací svých stanov na Ministerstvu vnitra dne 10. května 1990 s cílem vytvořit organizaci založenou na demokratických principech. Založením tak navázala na tradice Ústřední Zemské hasičské jednoty království českého i historických organizací České zemské hasičské jednoty a Zemské hasičské jednoty v Čechách,“ přibližuje počátky vzniku ČHJ její prezident Ing. Vasil Silvestr Pekar.

Poslání

Prezident ČHJ Ing. Vasil Silvestr PekarČHJ v rámci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, spolupracuje s Ministerstvem vnitra, samosprávnými orgány, obcemi, právnickými osobami i podnikajícími fyzickými osobami při plnění úkolů na úseku požární ochrany. Její úloha je naplňována zejména při zřizování a zabezpečování činnosti jednotek SDH obcí a odborné přípravě jejich členů, provádění preventivních požárních kontrol, preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany a údržbě požární techniky nebo věcných prostředků požární ochrany.

Při oslavách dvacetiletí ČHJ v rámci letošních Hasičských slavností v Litoměřicích byl poprvé k vidění prapor ČHJ. Texty na jeho rubu a líci „Bližnímu ku pomoci“ a „Ni zisk ni slávu“ nesou naplňovaný závazek k ochraně životů občanů a majetku před požáry, poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných událostech, při kterých je ohrožen život a zdraví občanů, a také princip dobrovolnosti a samofinancování činnosti ČHJ.

Struktura

Hasičské sbory ČHJ vznikají registrací prezidia na základě dobrovolného rozhodnutí nejméně sedmi členů ČHJ v obci nebo její části. Hasičské sbory ČHJ se sdružují v župy, které tvoří minimálně tři hasičské sbory ČHJ. Nejvyšším orgánem ČHJ je sjezd delegátů svolávaný prezidiem jednou za pět let. Základním článkem jsou hasičské sbory obcí a jejich samosprávné nejvyšší orgány, kterými jsou na dané úrovni valná hromada hasičských sborů ČHJ, valná hromada hasičské župy a sjezd ČHJ. Aktuální otázky v obdobích mezi zasedáním prezidia řeší sekretariát složený z prezidenta, jeho náměstků a jednatelky.

„V současnosti evidujeme téměř sedm tisíc členů ve 117 hasičských sborech ČHJ a v pěti župách, kterými jsou Povltavská, Sionská, Východočeská, Svaté Markéty a Podvysocká,“ uvádí Ing. Pekar.

Připravenost

Činnost ČHJ potvrzuje obětavost členů a připravenost hasičských sborů obcí pomáhat při požárech, povodních a dalších mimořádných událostech. Vedle toho se úspěšně podílí na zajišťování úkolů spojených s vypsanými granty, pořádání soutěží, odborné přípravě a aktivním zapojení mládeže do svých řad. Školení a výcvik členů hasičských sborů ČHJ se uskutečňuje v součinnosti s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Každoročně se prohlubuje spolupráce ČHJ se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska a s Moravskou hasičskou jednotou, a to zejména v rámci pořádání soutěží, které jsou nedílnou součástí školení a výcviku.

„Do budoucna chceme ještě více zefektivnit spolupráci se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska i s Moravskou hasičskou jednotou a vytvořit jednotné hasičské hnutí jako určitou vyšší společenskou autoritu k prosazování společných cílů. Naší snahou je také prohloubení spolupráce se všemi občanskými sdruženími na úseku požární ochrany v ČR v rámci Národního výboru CTIF,“ bilancuje činnost ČHJ Ing. Pekar.

Muzeum ČHJ

Ve dvorním traktu historické usedlosti Kolčavka bylo před třemi lety otevřeno Muzeum ČHJ. Na ploše 100 m² je umístěna expozice zápřahových ručních stříkaček, dvoukolových a přenosných ručních stříkaček, džberových stříkaček i podpažnic (berlovek). Téměř všechny vystavené exponáty jsou funkční.

Historická hasičská technikaV uličce času je zachycena historie hašení požárů představená rozsáhlou sbírkou hasicích přístrojů a řadou dalších zajímavostí z technického vybavení hasičů. „Historickou hasičskou techniku získáváme zejména nákupem nebo darem od přátel. Sbírka zahrnuje i exponáty pocházející od mých předků. Když si prohlížíte historická vědra, nebo hydrofory, šprycky, hydronety, vždy cítíte poctivost, fortel našich předků i tu pýchu na jejich práci,“ zamýšlí se Ing. Pekar.

K zajímavým exponátům patří membránový signalizační přístroj „Tyfon“, zaujmou louče, přenosné lampy, nebo třeba azbestový ochranný oděv používaný ještě v nedávné minulosti. Ke shlédnutí je připravena jedna z největších sbírek historických hasičských přileb a výstrojních součástek z období rakouské monarchie a první republiky v Čechách obsahující přes 150 exponátů.

Muzeum, které stojí za to navštívit, je umístěno na adrese Praha 9, Kolčavka 5. Pro veřejnost je otevřeno po předchozí telefonické dohodě na čísle +420 602 338 665 a v období duben – červen a srpen – říjen o víkendech pravidelně od 13.00 do 17.00 hodin.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto Milan VÁVRŮ

 

Ve dnech 18. až 19. listopadu se „Nadační rodinka“ z celé republiky sjela do Prahy. Tvořily ji děti a manželky po policistech a hasičích, kteří zahynuli při výkonu služby. Poprvé ve větším rozsahu přijeli na setkání bývalí policisté a hasiči - dnes invalidé, jimž možnost nadále sloužit u Policie ČR nebo v Hasičském záchranném sboru ČR překazil úraz, který utrpěli při výkonu služby.

Akt k uctění památky policistů a hasičů, kteří zahynuli při plnění služebních povinnostíOficiální slavnostní zahájení dvoudenního setkání se uskutečnilo u památníku postaveného v loňském roce v areálu Muzea Policie ČR, kde se konal slavnostní akt k uctění památky všech, kteří zemřeli při plnění služebních povinností a položili svůj život pro druhé.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnily nejen matky s dětmi a těžce tělesně postižení, ale i členové správní a dozorčí rady Nadace policistů a hasičů (dále jen „Nadace“) v čele s jejím předsedou ministrem vnitra Radkem Johnem a další významní hosté, mezi nimi i přátelé z polské nadace a ze Slovenska, se kterými Nadace úzce dlouhodobě spolupracuje.

První den setkání vyvrcholil večerním koncertem Hudby Hradní stráže a Policie ČR v Národním domě v Praze na Vinohradech. Nevšedním zážitkem bylo vystoupení dětského hudebního souboru z Kaplic.

Poprvé byly do rukou předsedy správní rady Radka Johna a ředitele Nadace PhDr. Vladimíra Šutery, CSc., předány šeky na částku přesahující 5 500 000 Kč, kterou dobrovolně měsíčním strháváním pravidelných finančních částek přispívají Nadaci policisté, hasiči a zaměstnanci rezortu. Nejen předseda správní rady Nadace a ředitel Nadace, ale i všichni zúčastnění tento příkladný a mimořádný akt solidarity „živých s mrtvými“ ocenili bouřlivým potleskem, jímž vyjádřili vřelé poděkování všem, kterým Nadace není lhostejná.

Na setkání „Nadační rodinky“ se členy správní a dozorčí rady Nadace, které se konalo 19. listopadu 2011, ředitel Nadace zhodnotil velice úspěšný „nadační rok“ 2010, kdy se podařilo splnit veškeré naplánované „nadační aktivity“. Současně přítomné seznámil s aktivitami připravovanými na rok 2011. Po rozdání dárků a besedě se členy správní a dozorčí rady Nadace se „Nadační rodinka“ rozjela do svých domovů.

Díky všem, kteří se zúčastnili a kteří toto úspěšné setkání zorganizovali.

PhDr. Vladimír ŠUTERA, CSc., foto Milan VÁVRŮ 

 • METODIKA
Požární inženýrství IV
Kvantitativní analýza při specifickém posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti v návaznosti na ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 – Posouzení evakuace
Ing. Petr Kučera, Ph.D., Ing. Tomáš Pavlík, Ing. Jiří Pokorný, Ph.D.

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Ochrana obyvatelstva v okolí zimních stadionů a chladicích zařízeních 
mjr. Bc. Václav Havlis

• PŘÍLOHA
Obsah ročníku IX časopisu 112
Vybraná témata