Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 5/2011

Hlavním tématem úvodního bloku je problematika požární ochrany zařízení, která jsou v těchto měsících v různých souvislostech velmi často skloňována - fotovoltaických elektráren.V části požární ochrana analyzujeme také zásah na požár jedné z fotovoltaických elektráren.V bloku IZS najdete první ze seriálu článků zaměřených na přípravu záchranných psů, hodnocení činnosti složek IZS v uplynulém roce nebo se seznámíte s činností hasičů podniku Škoda Auto, a.s. Poznatky a zkušenosti z problematiky ochrany před zvláštními povodněmi a z šíření poplašných zpráv hromadnými sdělovacími prostředky při povodni v roce 2009 jsou hlavními tématy bloků věnovaných ochraně obyvatelstva a krizovému řízení. Dále přinášíme reportáž z předávání Zlatých záchranářských křížů za rok 2010, hodnocení 14. ročníku konference požární ochrany Červený kohout, pozvánku do Českého Krumlova na velmi zajímavou červnovou konferenci k požární ochraně historických památek nebo nahlédnutí do práce záchranářů na Islandu.  

Dne 27. února 2011 ve 12.25 hodin byl na tísňovou linku 112 HZS Jihomoravského kraje (JmK) nahlášen požár trafostanice v areálu fotovoltaické elektrárny u obce Křenovice. Při příjezdu jednotek PO na místo zásahu byla měnírna požárem již plně zasažena.

Popis objektu

Areál fotovoltaické elektrárny (dále jen FVE) se skládá z pěti stavebně technologických souborů – trafostanice 2x 800 kVA, tří objektů měničů a pole fotovoltaických panelů (dále jen FV panelů). Celková plocha areálu FVE činí 31 607 m².

Objekt trafostanice je ze železobetonového skeletu, používaného pro trafostanice typu PET MAXI 553. Skelet je vyroben jako typový prostorový prvek ze železobetonové skořepiny, osazený jako celek na předem připravené základové podloží. Všechny stavebně konstrukční prvky jsou z nehořlavých hmot. Obvodová skořepina a podlahy jsou betonové, dveře a průvětrníky ocelové. Tloušťka stěn a stropu je 100 mm.

Objekty pro měniče (měnírny) jsou řešeny jako typové kontejnery, osazené na betonových základech. Jsou jednopodlažní v jednoduchém architektonickém stylu s obdélníkovým půdorysem o rozměru 7500 x 2600 mm a výškou 3350 mm. Střecha je plochá. Stěny a strop jsou skládané. Fasádu a střešní krytinu objektu tvoří trapézový plech 0,75 mm. Vnitřní vrstva obvodových stěn a stropu je doplněna požárním obkladem ze sádrokartonových desek, mezi těmito vrstvami je uložena izolace ISOVER standard. Výrobky dodané na stavbu jsou opatřeny certifikátem požární odolnosti obvodových stěn EW-15min. V čelní stěně každého objektu jsou dveře a tři žaluzie osazené ventilátory, v zadní stěně jsou čtyři větrací otvory o rozměrech 1100 x 750 mm v liniovém uspořádání. V areálu FVE byly umístěny celkem tři měnírny, osazené čtyřmi měniči SOLAR MAX 300C a dvěma měniči SOLAR MAX 100C.

Pole FV panelů se skládá z celkem 6460 FV panelů instalovaných v jednatřiceti dvojřadých pásech, s jednotkovým výkonem jednoho panelu 230 Wp. FV panely jsou osazeny vždy dva nad sebou na nosných rámech ocelové trubkové konstrukce ve sklonu přibližně 30° ve směru k jihu. Konstrukce je nehořlavá (třída reakce na oheň A1). Jednotlivé řady instalovaných modulů jsou ve vzdálenosti asi čtyři metry od sebe a krajní moduly minimálně 3,10 m od oplocení areálu. Celkový výkon FVE je 1 518 kWp. Stavba FVE je zapojena samostatnou kabelovou přípojkou VN do distribuční sítě. (Údaje pro popis objektu byly čerpány z předloženého požárně bezpečnostního řešení.)

FVE byla podle majitele uvedena do provozu 17. prosince 2010 na základě Kolaudačního souhlasu místně příslušného stavebního a územně plánovacího úřadu ze dne 6. prosince 2010.

Průběh zásahu

Požár byl nahlášen dne 27. února 2011 ve 12.25 hodin na KOPIS HZS Jihomoravského kraje. Na místo zásahu se dostavila jako první jednotka ze stanice Slavkov u Brna s CAS 15 a vzápětí za ní jednotka SDH obce Křenovice s CAS 25. Průzkumem bylo zjištěno, že jde o požár objektu měnírny uvnitř uzamčeného areálu FVE. Velitel zásahu (VZ) okamžitě přes KOPIS zajistil odpojení elektrického proudu. Na pokyn VZ bylo provedeno násilné vniknutí do areálu. Dalším průzkumem bylo zjištěno, že měnírna je plně zasažena požárem, který je ve své třetí fázi a šíří se po elektrických kabelech do sousední měnírny, postavené ve vzdálenosti asi 1 m od hořící měnírny. Kabely byly uhašeny okolní zeminou, čímž bylo zabráněno možnému rozšíření a přenesení požáru na sousední měnírnu. VZ po dohodě s KOPIS povolal na místo zásahu PLHA.

Jako třetí se na místo zásahu dostavila jednotka ze stanice Lidická v Brně s PLHA. Po jejím příjezdu bylo okamžitě zahájeno hašení s použitím CO₂. Požár se však nedařilo uhasit vzhledem k vysokým teplotám uvnitř měnírny a také vzhledem k tomu, že do měnírny byla neustále dodávána elektrická energie od FV panelů. K hašení bylo dále použito přenosného práškového hasicího přístroje, rovněž neúspěšně. Trhacím hákem byly odstraněny plechové dveře měniče uvnitř měnírny tak, aby se dodávané hasivo CO2 dostalo přímo do samotného ohniska požáru. Ani tento pokus o uhašení však nebyl úspěšný. V průběhu hasebních prací se na místo požáru dostavil majitel FVE, který zajistil vypnutím jednotlivých sekcí FV panelů přerušení dodávky elektrické energie do požárem zasažené měnírny. Po odpojení FV panelů se požár podařilo uhasit. Na místo zásahu se dostavil pracovník oddělení zjišťování příčin vzniku požárů, ředitel HZS JmK a určený řídící důstojník HZS JmK. Požár byl lokalizován ve 13.10 hodin a likvidován ve 14.35 hodin.

Příčina vzniku požáru

Po ohledání místa zásahu a následné konzultaci s dodavatelskou firmou, která FVE stavěla a uváděla do provozu, byla jako nejpravděpodobnější příčina vzniku požáru stanovena technická závada na filtru DC/AC měniče č. 3. Na filtru bylo zjištěno největší mechanické poškození.

Následky požáru

Požár zcela zničil objekt měnírny, ve kterém byly instalovány dva měniče SOLAR MAX 300C, ústředna EZS, záznamové zařízení kamerového systému a datový server. Majitel FVE vyčíslil škodu ve výši přesahující deset milionů korun. Zásahem přivolaných jednotek PO byly uchráněny hodnoty v přibližně stejné výši, s ohledem na možnost rozšíření požáru na sousední objekt měnírny.

Specifika zásahu

K požáru došlo v poledních hodinách uvedeného dne. V den požáru bylo jasné slunečné počasí a FVE vyráběla elektřinu.

Negativa

→ do příjezdu majitele FVE nebylo možné zjistit, které části FVE jsou po odpojení od distribuční sítě pod proudem,
→ neznalost technologie FVE a způsobu vypnutí.

Pozitiva

→ velmi dobrá spolupráce s majitelem FVE, který se v krátké době dostavil na místo zásahu,
→ disciplinovanost zasahujících jednotek PO s ohledem na vysoké nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

Závěr

I když FVE pracovníci E.ON odpojili od distribuční elektrické sítě, stále byl dodáván proud od FV panelů do měníren. Měnírny byly automaticky odpojeny od dodávky proudu do trafostanice, ale byly stále pod proudem od FV panelů. Tudíž po celou dobu zásahu až do vypnutí jednotlivých sekcí FV panelů majitelem FVE hrozilo vysoké nebezpečí úrazu elektrickým proudem pro zasahující jednotky PO. V průběhu šetření požáru bylo rovněž zjištěno, že ne v každé FVE se dají FV panely odpojit od dodávek proudu do měničů.

S ohledem na skutečnost, že v loňském roce vzrostl dosti podstatným způsobem počet FVE, elektrických zařízení pod napětím a bezobslužných provozů, přitom každá FVE je po technické stránce řešena jinak (obrazně řečeno každá FVE je originál), bylo by zřejmě vhodné, i když tato povinnost přímo nevyplývá z právních předpisů (zákona o požární ochraně a vyhlášky o požární prevenci), zpracovat na FVE dokumentaci zdolávání požáru v minimálním rozsahu operativní karty, aby zasahující jednotky PO byly informovány o možnostech a způsobu odstavení elektrárny mimo provoz tak, aby bylo minimalizováno nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

nprap. Bc. Karel VIDLÁŘ, HZS Jihomoravského kraje, foto autor

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook